EMOCE “teorie” TEORIE EMOCÍ Teoretické modely řeší vzájemné vztahy mezi kognitivními, prožitkovými, fyziologickými a behaviorálními složkami emocí. Dva pohledy: psychosomatická odezva na významné vnější podněty citové prožitky jsou výsledkem vnitřního duševního dění KONCEPCE fyziologické kognitivní evoluční psychodynamické KONCEPCE somatické kognitivní situační evoluční neurobiologické FYZIOLOGICKÉ TEORIE EMOCÍ Hippokrates (460 - 377 př.n.l.) Galenos (130 - 201) Pojetí nemoci jakožto nerovnováhy čtyř základních tělesných šťáv: černé žluče (melos), žluté žluče (chole), krve (sanguis) a slizu (flegma) ... a byly identifikovány čtyřmi základními živly (voda, země, vzduch, oheň). Flegmatik - stabilní introvert Je obezřetný, rozvážný, spolehlivý, smířlivý, mírumilovný, vyrovnaný, klidný, lhostejný, umí se ovládat. Cholerik - labilní extrovert Je nedůtklivý, neklidný, útočný, vznětlivý, vrtkavý, impulzivní, spolehlivý a stálý ve svých názorech a životních hodnotách. Sangvinik - stabilní extrovert Je společenský, přístupný, činorodý, veselý, bezstarostný, živě reagující, nenucený, čilý, hovorný a optimista. Melancholik - labilní introvert Je tichý, přecitlivělý, nespolečenský, vážný, rezervovaný, pesimistický, rigidní, úzkostlivý a plachý. CH. DARVIN, VÝRAZ EMOCÍ U ČLOVĚKA A ZVÍŘAT zklamaný a rozmrzelý šimpanz JAMES-LANGOVA TEORIE EMOCÍ William James (1842 - 1910) /v roce 1884/ Carl Georg Lange (1834 - 1900) /v roce 1887/ JAMES-LANGOVA TEORIE EMOCÍ “Tělesné změny bezprostředně navazují na vnímání vzrušujících událostí a ... naše pociťování výskytu těchto tělesných změn je emoce. Zdravý rozum říká, že nemáme-li štěstí, jsme smutní a pláčeme; potkáme-li medvěda, bojíme se a utíkáme... Hypotéza, kterou tady obhajuji, říká, že toto pořadí je nesprávné ... Mnohem rozumnější je tvrzení, že cítíme lítost, protože pláčeme, zlobíme se, protože do něčeho bušíme a bojíme se, protože se třeseme. W. James JAMES-LANGOVA TEORIE EMOCÍ Podnět vyvolávající emoci vede přímo k fyziologickým změnám a chování a tyto události teprve vyvolají prožitek emoce. JAMES-LANGOVA TEORIE EMOCÍ Podnět vyvolávající emoci vede přímo k fyziologickým změnám a chování a tyto události teprve vyvolají prožitek emoce. JAMES-LANGOVA TEORIE EMOCÍ Podnět vyvolávající emoci vede přímo k fyziologickým změnám a chování a tyto události teprve vyvolají prožitek emoce. JAMES-LANGOVA TEORIE EMOCÍ Podnět vyvolávající emoci vede přímo k fyziologickým změnám a chování a tyto události teprve vyvolají prožitek emoce. JAMES-LANGOVA TEORIE EMOCÍ Podnět vyvolávající emoci vede přímo k fyziologickým změnám a chování a tyto události teprve vyvolají prožitek emoce. JAMES-LANGOVA TEORIE EMOCÍ Podnět vyvolávající emoci vede přímo k fyziologickým změnám a chování a tyto události teprve vyvolají prožitek emoce. STRACH Walter Cannon 1871-1945) JAMES-LANGOVA TEORIE EMOCÍ KRITIKA Walter Cannon 1871-1945) JAMES-LANGOVA TEORIE EMOCÍ KRITIKA zvířata s přeťatými nervovýma drahami si uchovala normální emoční reakce Walter Cannon 1871-1945) JAMES-LANGOVA TEORIE EMOCÍ KRITIKA zvířata s přeťatými nervovýma drahami si uchovala normální emoční reakce fyziologická odezva u různých emocí si je velmi podobná, člověk tak nedokáže rozlišit emoce pouze na základě senzorických údajů (strach a vztek) Walter Cannon 1871-1945) JAMES-LANGOVA TEORIE EMOCÍ KRITIKA zvířata s přeťatými nervovýma drahami si uchovala normální emoční reakce fyziologická odezva u různých emocí si je velmi podobná, člověk tak nedokáže rozlišit emoce pouze na základě senzorických údajů (strach a vztek) vnitřní orgány reagují na činnost ANS poměrně pomalu, okamžitá reakce na specifická podnět by nebyla možná Walter Cannon 1871-1945) JAMES-LANGOVA TEORIE EMOCÍ KRITIKA zvířata s přeťatými nervovýma drahami si uchovala normální emoční reakce fyziologická odezva u různých emocí si je velmi podobná, člověk tak nedokáže rozlišit emoce pouze na základě senzorických údajů (strach a vztek) vnitřní orgány reagují na činnost ANS poměrně pomalu, okamžitá reakce na specifická podnět by nebyla možná uměle vyvolané fyziologické vzrušení (injekce adrenalinu) vede ke pocítění tělesné excitace (arousal), leč neprožívá konkrétní emoci CANNON-BARDOVA TEORIE EMOCÍ V roce 1925 zformuloval vlastní teorii, kterou později doplnil jeho student Philip Bard. Philip Bard (1898-1977) CANNON-BARDOVA TEORIE EMOCÍ V roce 1925 zformuloval vlastní teorii, kterou později doplnil jeho student Philip Bard. Philip Bard (1898-1977) Podnět vyvolávající emoci aktivuje thalamus, který vysílá signály současně CANNON-BARDOVA TEORIE EMOCÍ V roce 1925 zformuloval vlastní teorii, kterou později doplnil jeho student Philip Bard. Philip Bard (1898-1977) Podnět vyvolávající emoci aktivuje thalamus, který vysílá signály současně - do mozkové kůry, což vede k prožitku emoce, CANNON-BARDOVA TEORIE EMOCÍ V roce 1925 zformuloval vlastní teorii, kterou později doplnil jeho student Philip Bard. Philip Bard (1898-1977) Podnět vyvolávající emoci aktivuje thalamus, který vysílá signály současně - do mozkové kůry, což vede k prožitku emoce, - do vnitřních orgánů, což vede k fyziologické aktivaci a CANNON-BARDOVA TEORIE EMOCÍ V roce 1925 zformuloval vlastní teorii, kterou později doplnil jeho student Philip Bard. Philip Bard (1898-1977) Podnět vyvolávající emoci aktivuje thalamus, který vysílá signály současně - do mozkové kůry, což vede k prožitku emoce, - do vnitřních orgánů, což vede k fyziologické aktivaci a - do kosterních svalů a vyvolá tak chování. CANNON-BARDOVA TEORIE EMOCÍ NEBOLI TALAMICKÁ TEORIE EMOCÍ CANNON-BARDOVA TEORIE EMOCÍ NEBOLI TALAMICKÁ TEORIE EMOCÍ CANNON-BARDOVA TEORIE EMOCÍ NEBOLI TALAMICKÁ TEORIE EMOCÍ CANNON-BARDOVA TEORIE EMOCÍ NEBOLI TALAMICKÁ TEORIE EMOCÍ STRACH SCHACHTER - SINGEROVA TEORIE EMOCÍ Schachterova a Singerova 2-faktorová teorie Máme prožitek emoce, pokud jsou přítomny 2 faktory: cítíme fyziologickou aktivaci a interpretujeme ji jako určitou emoci na základě situace, ve které se právě nacházíme. . Stanley Schachter (1922-1997) Jerome E. Singer SCHACHTER - SINGEROVA TEORIE EMOCÍ SCHACHTER - SINGEROVA TEORIE EMOCÍ SCHACHTER - SINGEROVA TEORIE EMOCÍ “Děsivý pes” SCHACHTER - SINGEROVA TEORIE EMOCÍ STRACH “Děsivý pes” SCHACHTER - SINGEROVA TEORIE EMOCÍ - EXPERIMENT “Zkoumané osoby se účastní pokusu se zrakovým vnímáním.” Dostanou injekci látky označované jako “SUPROXIN” což je dle vysvětlení vitamín zlepšující vidění (ve skutečnosti se jedná o adrenalin nebo solný roztok). Během chvíle evokuje fyziologickou excitaci - zejména bušení srdce, pocení dlaní, nepravidelné dýchání, třes rukou a zčervenání tváří. První nezávislá proměnná: úroveň fyziologické aktivace SCHACHTER - SINGEROVA TEORIE EMOCÍ - EXPERIMENT • skupina správně informovaných - vedlejší účinky bušení srdce ... • skupina dezinformovaných - vedlejší účinky strnulost a svědění • skupina neinformovaných - žádné informace Druhá nezávislá proměnná: informace o účincích injekce SCHACHTER - SINGEROVA TEORIE EMOCÍ - EXPERIMENT • euforické podmínky - vedeni k označení fyziologických změn jako štěstí ... • dysforicke podmínky - vedeni k označení fyziologických změn jako hněv .... Třetí nezávislá proměnná: situační podmínky pomocník experimentátora představený jako “další pokusná osoba” SCHACHTER - SINGEROVA TEORIE EMOCÍ - EXPERIMENT • Největší účinek u skupiny dezinformovaných osob a to jak euforických tak dysforických podmínkách. • U skupiny neinformovaných osob byl vliv situace jen o málo menší něž u dezinformovaných. • U správně informovaných osob došlo jen k velmi malému ovlivnění jejich nálady v souladu s chováním spolupracovníka. Všechny zkoumané osoby pak popisovali svůj citový stav Výsledky: SCHACHTER - SINGEROVA TEORIE EMOCÍ - EXPERIMENT • Výsledky nebyli tak jasné jak doufali experimentátoři. • Injekce adrenalinu nevedla ke zvýšení intenzity emocionálního stavu. • Mezi ZO, které dostali injekci adrenalinu resp. fyziologického roztoku nebyl v podstatě rozdíl. • Výsledky lze tedy vysvětli i “nakažlivostí” citových prožitků v kombinaci s kognitivní interpretací příčin fyziologické aktivace. SCHACHTER - SINGEROVA TEORIE EMOCÍ - EXPERIMENT • Při replikačních pokusech se nepodařilo dosáhnout stejných výsledků (při adrenalinové excitaci spíše negativní pocity). • Z výzkumu byli vyloučeni jedinci se slabou reakcí na adrenalin. • Nebyla sledována výchozí nálada osob před experimentem. • Problematika etiky výzkumu ... Kritika experimentu: EXPERIMENT D. DUTTONA A A. ARONA EXPERIMENT D. DUTTONA A A. ARONA • vzorek: muži 18 -35 EXPERIMENT D. DUTTONA A A. ARONA • vzorek: muži 18 -35 • úkol: přejít po mostě EXPERIMENT D. DUTTONA A A. ARONA • vzorek: muži 18 -35 • úkol: přejít po mostě • atraktivní asistentka požádala o několik odpovědí a vytvoření příběhu k dvojznačnému obrázku ženy EXPERIMENT D. DUTTONA A A. ARONA • vzorek: muži 18 -35 • úkol: přejít po mostě • atraktivní asistentka požádala o několik odpovědí a vytvoření příběhu k dvojznačnému obrázku ženy • telefonní kontakt EXPERIMENT D. DUTTONA A A. ARONA • vzorek: muži 18 -35 • úkol: přejít po mostě • atraktivní asistentka požádala o několik odpovědí a vytvoření příběhu k dvojznačnému obrázku ženy • telefonní kontakt Výsledek: signifikantně více výroků se sexuálním obsahem a tel. kontakt :-) KOGNITIVNÍ TEORIE EMOCÍ Kognitivní teorie emocí hledají odpověď na otázku, zda myšlení (resp. řeč) ovlivňuje citové prožívání. K rozvoji těchto teorii významně přispěla M. Arnoldová, podle které se na vzniku citových prožitků podílí kognitivní interpretace smyslových podnětů přicházejících do mozkové kůry. Emoce chápe jako pociťovanou tendenci k akci. ABC TEORIE ALBERTA ELISE “Člověka neznepokojují věci sami sobě, ale jeho mínění o nich” Epiktetos Albert Ellise (1913-2007) A - activating events (aktivující události) B - beliefs (systém postojů a přesvědčení) C - consequences (emoční důsledky) LAZARUSOVA KOGNITIVNÍ TEORIE Positivní a negativní zhodnocení vyvolá jak fyziologickou aktivaci, tak prožitek emoce. Richard Lazarus (1922-2002) Na základě „kognitivního zhodnocení“ se rozhodneme, zda je situace pozitivní, negativní nebo neutrální. LAZARUSOVA KOGNITIVNÍ TEORIE 1. Rychlé primární hodnocení: Jsou položeny otázky typu: Je všechno v pořádku? nebo Jsem v potížích? výsledkem může být hodnocení: pozitivní, negativní, neutrální Na primární hodnocení navazují vyrovnávací, zvládací strategie (coping) Emoční vzrušení vzniká na základě subjektivního posouzení významu vnějších podnětů. A to ve dvou etapách: 2. Sekundární hodnocení: volba konkrétních postupů jak situaci zvládnout, anticipace vývoje při použití vybraných strategii. Vznikají specifické emoce. LAZARUSOVA KOGNITIVNÍ TEORIE EXPERIMENT • První skupina bez slovního doprovodu • Druhá skupina zdůraznění bolesti a utrpení chlapců • Třetí skupina i níž je výklad zaměřen snížení dojmu bolestivosti obřízky • Čtvrtá skupina s intelektuálním výkladem důležitost těchto rituálů Univerzitní studenti sledují videonahrávku antropologický film s krvavými detaily iniciačního rituálu dospívajících chlapců (obřízka) U všech osob je zaznamenávána tepová frekvence a el. vodivost kůže Výsledky dle očekávání je nejvyšší fyziologická aktivace u skupiny 2. HYPOTÉZA ZPĚTNÉ VAZBY Z VÝRAZU TVÁŘE HYPOTÉZA ZPĚTNÉ VAZBY Z VÝRAZU TVÁŘE Svaly tváře vysílají signály do mozku, který identifikuje emoci, kterou prožíváme a zároveň zintenzívní tento prožitek. HYPOTÉZA ZPĚTNÉ VAZBY Z VÝRAZU TVÁŘE Svaly tváře vysílají signály do mozku, který identifikuje emoci, kterou prožíváme a zároveň zintenzívní tento prožitek. HYPOTÉZA ZPĚTNÉ VAZBY Z VÝRAZU TVÁŘE Svaly tváře vysílají signály do mozku, který identifikuje emoci, kterou prožíváme a zároveň zintenzívní tento prožitek. TEORIE EMOCÍ Současné názory: Emoce a kognice jsou propojeny, ale ne vždy je k vyvolání emoce potřeba vnější podnět Kognice může předcházet a vyvolávat emoce Emoce se ale mohou objevit i bez kognitivního hodnocení (např. fobie) DVĚ CESTY K EMOCI Hodnocení Událost Emoční odezva Fyziologická aktivace Výraz, chování Subjektivní prožitek DVĚ DIMENZE EMOCÍ Pozitivní valence Negativní valence Vysoká aktivace Nízká aktivace příjemné uvolnění radost smutek strach hněv Zoofobiefobie-strach z některých druhů zvířat agrizoofobie – strach z divokých zvířat ailurofobie (felinofobia) – strach z koček arachnofobie – strach z pavouků batrachofobie – strach z žab entomofobie - strach z hmyzu equinofobie – strach z koní helmintofobie- strach z brouků kynofobie – strach z psů ofidofobie – strach z hadů ornitofobie nebo awizofobie – strach z ptáků reptilliofobie – strach z plazů rodentofobie – strach z hlodavců galeofobie-strach ze žraloků Fobie týkající se životního prostředí aerofobie – strach ze vzduchu (vítr,průvan,silný proud vzduchu) antofobie – strach z květin arsonofobie – strach z ohně blanchofobie – strach ze sněhu brontofobie – strach z bouřky hydrofobie – odpor k pití vody mykofobie – odpor k houbám ovophobia – strach z vajec nyktofobie – strach ze tmy akrofobie – strach z výšek aquafobie – strach z vody Fobie týkající se nemocí aidsfobie – strach z nakažení virusem HIV akarofobie – strach z roztočů,obzvlášť z těch,kteří způsobují svědění algofobie – strach z bolesti amathofobie – strach z prachu bakteriofobie- strach z bakterií dysmorfofobie (DMF) – starch z deformace těla (Anorexie...) emetofobie – strach ze zvracení hemofobie – strach z krve ( z pohledu na ni ) maniafobie (agateophobia, dementophobia) – strach z psychické nemoci,z šílenství mizofobie – strach ze špíny nozofobie – strach z nemoci rytifobie – strach z vrásek syfilidofobie – starch z onemocnění na syfilis tanatofobie- strach ze smrti ( Také ze všeho jehož následky by mohly být smrtí ) tokofobie – strach z těhotenství a porodu traumatofobie – strach ze zranění trypanofobie – strach z injekcí wenerofobie – starch z vnitřních nemocí Fobie z různých cestovních prostředků cyberfobie – strach z technických,machanických prostředků dromofobie – strach z cestování amaxofobie – strach z řízení auta aviofobie – strach z lítání letadlem nautofobie – strach z plavbou lodí siderodromofobie – strach z ježdění ve vlaku gefyrofobie – strach z mostů,přecházení mostu basifobie – strach z chození stasifobie – strach ze stání Jiné fobie (z předmětů a jiných podivuhodných věcí...) aichmofobie – strach z ostrých předmětů aulofobie – strach z hudebních nástrojů hytewafobie – strach z vůní pekkatofobie – strach ze spáchání hříchu triskaidekafobie – strach z čísla 13 Heksakosjoiheksekontaheksafobie – strach z čísla 666 genufobie – strach z kolen pupafobie – strach z panenek coulrofobie – strach z klaunů Fobie z osob a pocitů,které by ve vás mohly vyvolat gamofobie – strach z uzavření manželství homofobie – strach z homosexuálů ksenofobie – strach z cizích lidí nekrofobie – strach z mrtvých gimnofobie – strach z nahoty seksofobie – strach z opačného pohlaví : androfobie – strach z mužů gynefobie – strach z žen kaligynefobie – strach z krásných žen transfobie – strach z osob převlečených za osobu opačného pohlaví pedofobie – strach z dětí kleptofobie – strach z okradení koitofobie – strach ze sexuálního styku jatrofobie – strach z návštěv u lékaře odontofobie – strach ze zubaře Fobie z různých míst glassofobie – strach z vystoupení na veřejných místech hypsofobie – strach ze spadnutí do propasti klaustrofobie – strach z uzavřených prostorů tafefobie – strach z pohřbení zaživa technofobie – strach z techniky agorafobie– strach z otevřených prostorů (louka,tělocvična,hala...) KONEC