Jak může motivace zvýšit náš výkon Míra výkonu je dána především schopnostmi (fyzickými, psychickými), úsilím a motivací. Schopnosti-jaké? Úsilí-jaké? Vůle? Přechod přes Rubikon? Existuje motiv, společný všem lidem, který zvyšuje snahu lidí uplatnit své schopnosti na co nejvyšší úrovni v aktivitách, na které lze aplikovat hodnocení úspěšnosti x neúspěšnosti? Hovoří se o tzv. výkonové motivaci, výkonovém motivu, potřebě dobrého (úspěšného) výkonu atd. USA 50. léta 20. století - psychologové: a) Mc. Clelland: výkonová motivace, potřeba (need for achievement) je generalizovanou motivací, vstupuje do všech situací, kde se může uplatnit - je trvalou charakteristikou, dána dispozičně. Intenzitu výkonové motivace, tzv. motivační tendence lze vyčíst z poměru dvou základních tendencí: z tendence dosáhnout úspěšného výkonu/vyhnout se neúspěchu (Tv/Tn) b) Atkinson: doplňuje model "očekávání x hodnota" o situační faktory. Výsledné motivační zaměření (Mz) je dáno faktory: 1. Pv (Pn) = potřeba úspěšného výkonu (potřeba vyhnutí se neúspěchu) 2. Iv (In) = incentivní hodnota úspěchu (přitažlivost/nepřitažlivost) 3. Spv (Spn) = subjektivní pravděpodobnost (nepravděpodobnost) úspěšného výkonu= očekávání Spv (Spn) + Iv (In) jsou komplementární proměnné Tv = Pv x Iv x Spv Mz = Tv - Tn Tn = Pn x In x Spn Spor o podíl vlivu vrozeného a získaného na Mz - viz experimenty s indiány... Vztah mezi Mz a obtížností zvolených úkolů: Tv Tv > Tn Tv < Tn velmi snadné obtížnost úkolu velmi obtížné Evropa 50. léta 20. století - psychologové: c) Heckhausen: výkonová motivace spojována s úzkostí (podporující/brzdící výkon) Výkonová motivace je tím silnější, čím více aktuální výkon souvisí se vzdálenějším cílem. Lidé s vyšší výkonovou motivací více odkládají (jsou schopni odložit) svou odměnu a s větší měrou přemýšlí o důsledcích svého jednání. 3 druhy očekávání: očekávání určité situace realizace činnosti očekávání výsledků (úspěšnost x neúspěšnost) očekávání důsledků (následků). Sebepojetí, sociální hodnocení a výkonová motivace: Tv - potvrzení vlastního já? Tn - potřeba ochrany já? Horneyová - vyhnutí se neúspěchu u žen - chápání ženské role ve společnosti? Muži snižují hodnocení atraktivity žen s vyšší výkonovou motivací, u žen je tomu naopak. Metody zkoumání: 1. Dotazníky (dotazník D-M-V, Pardel, Maršálová, Hrabovská) 2. Projektivní metody (TAT-Murray) 3. Výkonové metody (pozornostní „škrtací testy“, např. Bourdonův test) -možnost přidávání zátěže během administrace 4. Další soubor metod-např. házení míče na koš; ZO si sama určuje hranici výkonu. (Čím vyšší hranice (např. celkový počet úspěšných hodů, počet úspěšných hodů po sobě následujících či délka času setrvání u činnosti, tím vyšší výkonová motivace atd.). S výkonovou motivací úzce souvisí: a) Problematika aspirací b) Atribuční procesy Atribuční procesy – týkají se oblasti sledování připisování příčin (vzniku) našich výkonů. Badatelé v oblasti sociální psychologie 80. let 20. století vycházeli z klinické praxe J. Rottera (1954) a jeho pojetí Locus of control. Podle způsobu připisování příčin výkonů (úspěchu, neúspěchu) rozlišoval své pacienty s vnitřním (hledání příčin v sobě samém) a vnějším (hledání příčin v okolí) místem kontroly. B. Weiner obohacuje model definováním 4 základních příčin (úspěchu a neúspěchu): Internalisté Externalisté Atribuční chyby (oblast zkoumání sociální psychologie): vlastní úspěch bývá přisuzován vnitřním příčinám, neúspěch vnějším. Za úspěch druhých naopak může štěstí atd., neúspěch se hledá v dispozičních vlastnostech… Naučená bezmocnost (M. Seligman)- u jedince převládá stabilně vnější atribuce.