Klasická a sportovní masáž 1. Poloha ,,pacienta,, a polohovací pomůcky 2. Provádění masáže 3. Bolest a masáž Ivan Struhár  masér se musí starat před masáži o ,,optimální,, uložení masírované osoby  účinky masáže lze očekávat jen při vytvoření podmínek pro to, aby by sval mohl uvolnit Podmínkou je zbavit sval všech polohových a stabilizačních úkolů  je-li to možné, je třeba klouby svalem ovládané pevně opřít nebo jje fixovat masérovou volnou rukou při jednoručním hnětení Rychlost masážních pohybů  Tření je nejpomalejší masážní pohyb, při tření svalové skupiny potřebujeme na každý pohyb cca 3sek.  Hnětení provádíme rychleji než tření, jeden pohyb trvá cca 1sekundu /jeden pohyb je rozmezí mezi dvěma stejnými pohyby ruky/ např. při hnětení oběma rukama od palcového valu pravé ruky k dalšímu palcovému valu pravé ruky…  Nejprve se ošetří centrálně ležící partie s cílem zprůchodnit ležící úseky vén a lymfatických cév pro odtok směrem k srdci Např.: HORNÍ KONČETINA: šije—ramenní krajinou—nadloktí— předloktí—ruka. Masírována oblast je třena 6-10x za sebou, hnětení určitého úseku vyžaduje nato 6-8 hmatů Uspořádání ošetření při masáži  Je důležité aby masér zvolit takové postavení, aby konec pohybu nebyl náhle zbrzděn a poté znovu na něj navázáno  Na masáž jedné oblasti je třeba 12-15 minut  Pro masáž jako celek platí max. 30/60/ minut  Masáž za účelem hojení- 1-2x denně. Maximální doba 6 týdnů (tělo se adaptuje na masážní dráždění). Trvání a frekvence jednotl.masáží Jestli chceme navázat na předchozí masážní kúru je třeba před novým ošetřením zařadit pauzu, která by mela odpovídat délce předchozí masážní kúry Bolest a masáž  většina masáži je z opatrnosti prováděna příliš povrchně  masér se často snaží chránit před situací, kdy si masírovaná osoba stěžuje spíše na bezprostředně vzniklou bolest než na úspěch, který se nedostaví  U klasické masáže se jenom zřídka vyskytne bolest při prvním sezenípro masáže zad ale platí, že druhé - třetí ošetření je obvykle provázeno bolestmi.  Pracovat méně intenzivně, překonat odporové napětí a teprve pak zvýšit sílu  Cesta nejmenšího odporu není vždy vhodná- masáž zůstane omezena jen pod kůži a odpadne dráždění hlouběji uložených receptorů Sílu hmatů při masáži volíme dle: 1. Konstituce 2. Prahu bolesti při dráždění 3. Věk masírované osoby 4. Zdravotní stav  Bolest pod dolním zadním žeberním obloukem může signalizovat ledvinové onemocnění  Vysoký krevní tlak spojení s tachykardií nebo silné rudnutí hlavy při masáži lumbálního svalstva může byt způsobeno feochromocytomem  Bolest v kříží může indikovat prolaps dělohy a jiné gynekologické onemocnění  Někdy může byt pozorován /častěji po masáži/ vznik hematomu v kůži nebo podkoží antipatie k původci /MASÉR!!!!!!!/  K tvorbě hematomů v kůži nebo v podkoží často dochází při ošetřování myogelóz  POZOR: velká opatrnost u osob s porušenou krevní srážlivosti, zvláště u osob užívajících léky proti srážlivosti krve (stav po infarktu myokardu). Nejčastější lokalizace hematomu je m.tensor fascia latae, okraj m.deltoideus, oblast mezi lopatkami, hraniční oblasti mezi svaly a jinými tkáněmi Masér musí znát informace o masírované osobě  Tahy vzhůru základní klouby a v opačném směru má plošně položená ruka obsáhnou co nejširší svalovou partii Technické chyby při masáži  neúčast článků palce při hnětení tkáně- masér často povolí tlak palce; 2/3 masážního tlaku je právě na palci v kraniálním směru  kontakt s kůži vzhůru kroužících prstů není trvalý  příliš ulnárně ohnutá ruka - dochází k tomu, že se hmaty oplošťují a jsou povrchní. ROVINY OBOU DLANÍ MAJÍ STÁT SKORO PARALELNĚ A JSOU DOVOLENY JEN NĚKOLIKASTUPŇOVÉ ODCHYLKY  nedostatečné kroužení prstů a palce a tím je přerušován plynulý přechod mezi vláčnou a tlakovou fází. Masáž se následně stává pro osobu zbytečně bolestivou právě tvrdými přechody mezi jednotlivými taky. OSOBA ČASTO REAGUJE VĚTŠINOU ODPOROVÝM NAPĚTÍM  při hnětení často dochází ke křečovitému stažení ruky ve fázi tlaku, nezmírnění tlaku při přechodu do třecí fáze  Hnětení se skládá z 3 komponent- nadzdvižení, hnětení a kraniálně provedený posun Tlak špiček prstů se musí zmenšit, aby se mohl zvýšit plošný tlak článků prstů, který se po obvodu svalu více přesouvá do základních a středných článků prstů  při hnětení oběma rukama je důležitý rytmus obou rukou- např.: při quadriceps femoris