Sportovní antropologie Hodnocení výživového stavu. Složení těla 7.3.2019 Význam • Kulturní • Sociální • Zdravotní • Psychologický • Hledisko metodické/metodologické Výživový stav jedince je výsledkem mnoha provázaných faktorů: • Množství a kvalita potravy • Zdravotní stav • Genetické pozadí • Životní styl Škála od obezity po těžkou podvýživu • Zhodnocení efektivity přípravy • Srovnávání - reference • Tvorba tréninkového plánu • Osvěta; motivace k pohybové aktivitě Metody • Přímé a nepřímé • Přímé hodnotí přímo výživový stav jedince měřením objektivních kritérií • Nepřímé metody využívají ukazatelů zdraví obyvatelstva, které odrážejí vlivy výživy Metody • Přímé a nepřímé • Přímé hodnotí přímo výživový stav jedince měřením objektivních kritérií • Nepřímé metody využívají ukazatelů zdraví obyvatelstva, které odrážejí vlivy výživy Antropometrické metody • Identifikují jak podvýživu, tak nadbytečný příjem energie • Aspekce (somatoskopie) • Základní měření – tělesná hmotnost a výška postavy • Jednoduché indexy – BMI, Rohrer, index hmotnosti na cm2 Další antropometrické míry • Obvod paže • Tloušťky kožních řas • Rozložení tělesného tuku – Indexy centrality (např. WHR) • „Gynoidní a androidní“ typ • Androidní typ mnohem více rizikový pro rozvoj CVD Některé indexy • BMI – vysoké hodnoty (nad 30 – obezita) jsou spojovány s vysokým rizikem diabetes typu II a kardiovaskulárních onemocnění • Obvod pasu samostatně – bylo zjištěno že diskriminuje obezitu, na dvou úrovních Muži Ženy Úroveň 1 nad 94 cm nad 80 cm Úroveň 2 nad 102 cm nad 88 cm Obvod pasu • 1. Úroveň je nejvyšší akceptovatelnou hodnotou pro dospělého a další přibírání už je rizikové • 2. Úroveň značí obezitu, vyžaduje snižování váhy; riziko diabetes mellitus II a kardiovaskulárních komplikací Riziko spojené se vznikem komplikací obezity zvýšené velmi zvýšené Muži ³ 94 cm ³ 102 cm Ženy ³ 80 cm ³ 88 cm WHR • Interpretace – jako vysoce rizikové se považují hodnoty u žen nad 0,80 a u mužů nad 0,95. Indikují obezitu s tukem rozloženým v horní části těla (centrální, androidní typ) s vysokým rizikem kardiovaskulárních onemocnění a diabetu. Výhody antropometrického šetření • Objektivní, citlivé • Mnoho měřitelných proměnných vypovídá o výživovém stavu • Lehce srovnatelné numerické údaje • Reprodukovatelný výzkum Nevýhody antropom. šetření • Chyby měření mezi pokusy a mezi badateli • Některé indexy mají nízkou výpovědní hodnotu • Problémy v mezinárodním srovnávání • Stanovené statistické hodnoty pro „normální“ stav a stav „normě“ se vymykající Hodnocení stravování • 24 hodinový recall • Dotazník na četnost jídel • Stravovací návyky od mládí • Jídelní deník • Záznam konzumovaných dávek jídla Interpretace • Kvalitativní – za použití tzv. nutriční pyramidy • Určí se počet dávek jídla z každé skupiny a srovná se s doporučenými hodnotami • Kvantitativní metoda – spočítá se energie a specifické nutrienty přijaté v jídelních dávkách, srovná se s doporučenými hodnotami Laboratorní metody • Hemoglobin – důležitý výživový test –zjištění anemií, vypovídá o množství proteinu a stopových prvků • Vyšetření stolice – paraziti • Moč – albumin, cukry a krev • Specifické testy – krevní testy na jednotlivé nutrienty, detekce abnormálních hodnot metabolitů v moči, mikronutrienty ve vlasech a nehtech Několik poznámek k hodnocení výživového stavu • Primárním rizikem v našich podmínkách je obezita • Podvýživa ne z nedostatku, spíše malabsorpční • Psychologické poruchy v příjmu potravy • Mentální anorexie, mentální bulimie • Přejídání a obezita jako odpověď na problémy v emoční sféře • Nadměrný příjem rafinovaného cukru Složení těla • Řada metodických a modelových přístupů • Aproximace • Jedná se z velké většiny o výpočet pomocí rovnic získaných na základě měřených dat • Výsledky získané jednotlivými metodami se často (i výrazně) liší, vybrat si podle zkoumaného souboru a referenčního modelu Metody hodnocení složení těla • Přímé a nepřímé • Jediná přímá a naprosto přesná – pitva, postmortem • Ostatní kalkulují více či méně přesně • Atomární model, molekulární… celotělový model • Hodnocení na více úrovních – dvou, tří, čtyřkomponentový model • Dvoukomponentový model - % tělesného tuku a tukuprosté složky • Tříkomponentový model - % tělesného tuku, svalstva, kostí (zjednodušeně) Metody hodnocení složení těla • Antropometrické metody • Fyzikální a biochemické metody- např. hydrodensitometrie (podvodní vážení), bioimpedanční měření, DEXA, MRI Antropometrická metoda podle Matiegky • Hodnotíme % podíl kostry • Měříme o1 = šířka epikondylu humeru, o2 = šířka zápěstí, o3 = šířka dolní epifýzy femuru, o4 = šířka kotníku, L = tělesná výška • % podíl svalstva r1 = poloměr obvodu paže relax., r2 = poloměr největšího obvodu předloktí, r3 = poloměr středního obvodu stehna, r4 = poloměr maximálního obvodu lýtka, L = tělesná výška; od obvodů byla odečtena tloušťka kůže a podkožního vaziva. • % zastoupení tuku, měříme d1 = tloušťka kožní řasy nad bicepsem, d2 = tloušťka kožní řasy na volární straně předloktí, d3 = tloušťka kožní řasy na stehně nad čtyřhlavým svalem, d4 = tloušťka kožní řasy na lýtku, d5 = tloušťka kožní řasy na hrudníku II, d6 = tloušťka kožní řasy na břiše, S = povrch těla (BSA = (W 0.425 x H 0.725) x 0.007184) Antropometrická metoda podle Matiegky Odhad % tuku • Antropometrická metoda – kaliperace – regresní rovnice na základě součtu různého počtu a lokalizace kožních řas • Hydrostatické vážení – vážení pod vodou • Denzitometrie • DEXA • Bioimpedance – vodivosti jednotlivých tělesných složek; tukuprostá tkáň obsahuje vysoké procento vody – dobrý vodič, tuk - izolátor • MRI Tabulka hodnot tělesného tuku pro dospělé Tabulka hodnot tělesného tuku pro dívky