Děti a pohybová aktivita Vliv PA na výkonnost dětí •Většina studií nenašla u dětí do puberty souvislost mezi intenzitou PA a výkonností. Důvody jsou nejasné. Je možné, že spontánní PA nahrazuje organizovaný trénink, při kterém volného pohybu ubývá. U intenzivně vytrvalostně trénovaných chlapců byl vzestup VO2 max jen 5% (23 studií) zatímco u dospělých až 20%. •U některých malých skupin však ale výjimečně až 20%, je však možné, že efekt je způsobem výběrem účastníků • (selekce nejlepších, kteří možná zdědili vlastnosti usnadňující větší výkonnost) ~AUT0043 ~AUT0037 Ovlivnění oběhu tréninkem •U dospělých se zvyšuje hmotnost myokardu při zvýšení odporové zátěže a dutiny při zátěži objemové, tj. při silovém nebo vytrvalostním tréninku. Toto u dětí do puberty chybí. Nevzniká u nich žádné sportovní srdce. Zvyšuje se však PV, žilní návrat a celkový Hb. Vytrvalostním tréninkem se po delší době zvyšuje SV nejlépe vyjádřený pomocí indexu SV (SV/povrch těla). • •SF: u adaptovaných je bradykardie, snad vyšším tonem parasympatiku a vyšším SV, takže MV je stejný. • ~AUT0012 ~AUT0001 ~AUT0014 Iniciální deficit kyslíku •Vzestup dodávky kyslíku je u dětí odlišný od dospělých, probíhá především rychleji. Teoreticky by měla spotřeba kyslíku narůst okamžitě na začátku zátěže, to však není možné, protože oběh není ještě připraven. Vzniká proto iniciální kyslíkový deficit, který představuje to množství kyslíku, které chybí, aby mohla být prováděná zátěž hrazena od začátku plně oxidativně. Toto množství je při relativně stejné zátěži u dítěte absolutně i relativně nižší než u dospělého. • ~AUT0019 ~AUT0021 Rozdíl v adaptaci na pohybový stres mezi dětmi a dospělými • Aerobní trénink VO2 max u dětí nezvyšuje více jak • o 5%, u dospělých až 20% •Nejsou velké rozdíly mezi ziskem VO2max při • spontánní aktivitě a organizovaným tréninkem •Vysvětlení: přímá relace k aktivní hmotě, PV, více oxidativních enzymů, dědičnost se uplatňuje asi ze 40-60%, která může ovlivnit hlavně oběh výhodnějšími poměry SV, SF a žilního návratu, negativní relace k % tuku. •Analýza obtížná, protože u dítěte působí stejnosměrně jak růst a vývoj, tak i vliv tréninku • Rozdíl v adaptaci na pohybový stres mezi dětmi a dospělými • navíc při tělesné pohybové aktivitě organizovaného typu ve školní výuce průměrná TF klesá v porovnání s běžnou neorganizovanou pohybovou aktivitou ve venkovním prostředí • Respirační ústrojí •Změny se v podstatě neliší od dospělých tj. • •- Zvýšená VC, FEV1, aj. Při obtížné ventilaci např. proti odporu se zvyšuje využití kyslíku vyšší extrakcí. Podle starších názorů hyperventilaci vyvolává acidóza z produkce La. Specifický trénink respiračních svalů je vhodný pouze při jejich zhoršené funkci. •- Dechová frekvence sub- i maximální se v průběhu růstu snižuje ze ± 66 asi o 10 dechů. ~AUT0038 ~AUT0040 ~AUT0041 ~AUT0044 Vzrůst síly ~AUT0001 Riziko poškození sportem •Riziko poškození sportem je dnes podstatně nižší než nebezpečí a zdravotní defekty, které mohou vzniknout z nedostatku pohybové aktivity v dětství a následného sedavého způsobu života v dospělosti. Nedostatek podnětů k optimálnímu vývoji motorických funkcí, podmínky pro vznik obezity již v raném dětství hrozí většině dětí. •Proto místo tlumení dětské aktivity přehnanou opatrností a někdy obtížného povolování závodního sportu podporujme a využijme všechny možnosti, které dětskou aktivitu podporují. •Povolení lékaře potřebuje spíše ten který, vede sedavý způsob života, než ten, který je pohybově aktivní. • Vliv zvýšené aktivity •Příznivé změny jak bezprostředně, tak i v dospělosti •Celkové zvýšení adaptace na tělesnou zátěž, •↑VO2max, , ↑ ekonomika pohybu, ↑svalová síla,↑pobytem venku odolnost, prevence osteoporózy •↑ pevnější kostra v dospělosti,↓ menší riziko ICHS, •prevence obezity a diabetu II typu v dospělosti. • Vliv tréninku na kostní systém •Prepubertální věk je nejvíce citlivý na zvyšování kostní hustoty.U 95 dívek, které hrály intenzivně tenis, byla nejvyšší hustota na prox. humeru a dist. radiu. 10 měsíční program her a odporového tréninku zvýšil významně kostní hustotu u prepubertálních dívek, ale ne u postpubertálních. O vzniku osteoporózy rozhoduje PA v dětství!!! Zátěžové testy u dětí •Při indikaci, volbě protokolu a při interpretaci výsledků zátěžového testu je třeba brát na zřetel: •1.) somatické předpoklady •- biologický věk (kostní věk, zubní věk, aktuální výška těla,…) •- parametry tělesného vývoje (přepočet na hmotnost, povrch těla, stavba těla – tuk, somatotyp,…) Zátěžové testy u dětí •2.) fyziologické zvláštnosti •- energetický metabolizmus (nižší schopnost anaerobního využití energie = nižší laktát, převaha oxidativního krytí = rychlejší dosažení rovnovážného stavu, podobné hodnoty VO2max jako dospělý) •- kardiopulmonální funkce (vyšší TF při submaximálním zatížení, nižší TK v submaximu, vyšší VEmax,…) Zátěžové testy u dětí •- termoregulace (zvýšená výměna tepla mezi povrchem těla a okolím, snížení odvádění tepla pocením, pomalejší aklimatizace,…) •- psychické faktory (menší motivace,,…) •- neuromuskulární funkce (rozdílné pohybové schopnosti) Zátěžové testy u dětí •3.) specifické nemoci u dětí •- kardiovaskulární patologie (koarktace aorty,…) •- dýchací ústrojí (astma,…) •- metabolické a hormonální nemoci (anorexia mentalis,…) • Zátěžové testy u dětí •4.) technické zvláštnosti • •5.) interpretační zvláštnosti •- různá období růstu •- rozdílná kritéria hodnocení zátěžových testů (např. W170 má nižší validitu) Sport ve stáří Stárnutí a starší sportovci •muži i ženy > 40 let soustavně trénují i závodí •pro kondici a rekreaci •někteří trénují systematicky a intenzivně se • připravují na závody • •- v disciplinách vytrvalostních, silových i •individuálních hrách je jejich schopnosti mnohem •větší než netrénovaných vrstevníků •- po 4. a 5. dekádě pokles výkonnosti • Které fyziologické změny vedou ke snížení tolerance cvičení s přibývajícím věkem? •Může intenzivní pohybová aktivita •představovat zdravotní rizika u starších atletů? • •Do jaké míry jsou sportovci středního a •staršího věku trénovatelní? Při vyšetření starších osob se zaměříme na •kardiorespirační výkonnost •svalovou sílu •složení těla • •jak mohou tyto změny ovlivnit výkonnost •jak lze tréninkem zlepšit výkonnost starších sportovců • Jaký vliv má stárnutí na sportovní výkonnost? Rekordy v běhu, plavání, cyklistice a vzpírání ukazují, že nejvyšší výkonnost je ve 20. a časných 30. letech života. Změny kardiorespirační vytrvalosti s věkem •pokles centrální i periferní cirkulace •VO2max klesá o 0,8-1,1ml/kg/min za rok do 70 let •přepočteno na FFM není rozdíl mezi muži a ženami •důvodem v prvé řadě snížení TFmax a SV •je-li intensita a objem tréninku na vysoké úrovni i po 50. roce věku, je pokles menší Změny VO2max trénovaných a netrénovaných mužů Změny respirace s věkem •VC i FEV1 klesá lineárně od 20-30 let •RV stoupá, TLC se nemění - může být vyměněno méně vzduchu (stoupá poměr RV:TLC) • ve 20 letech činí RV 18-22 % TLC • v 50 letech 30 i více % • kouření tento trend akceleruje •úbytek elasticity plicní tkáně a stěny hrudníku • • •Změny vyrovnány změnami max. kapacity ventilace • VEmax 4-6letých chlapců kolem 40 l/min • v dospělosti 110-140 • u 60-70letých mužů 60-80 • u žen v souvislosti s menší výškou nižší hodnoty •Pokles VC u starších atletů nemá vztah ke změnám externí ventilace •Během vyčerpávajícího cvičení normálně aktivní i trénovaní starší dosáhnou skoro maximální • arteriální saturace O2 97% • • • Limitace spojena spíše s transportem O2 do svalů •pokles fHmax a SV • snižuje se minutový srdeční výdej a průtok krve cvičícími svaly • •max a-v O2 diff je menší u starších osob, je extrahováno méně kyslíku Kardiovaskulární změny s věkem •pokles HR max • u dětí HR max > 200/min • průměrný 60letý 160/min • HR max = 220 - věk • odchylka +- 20 •snížení HR max s věkem stejné u sedentary i trénovaných •HR max klesá o méně než 1/min na každý rok věku Morfologické a elektrofyziologické změny •vedení zejména SA uzlu a Hissovu raménku •snížená regulace beta-1 receptorů v srdci snižuje citlivost srdce na stimulaci katecholaminy • •snížení aktivity sympatiku a změny vodivého systému v srdci Snížení srdečního výdeje (SV) •zvýšení celkové periferní rezistence •snížení kompliance v arteriích •možná redukce kontraktility levé komory •maximální SV a Q klesá s věkem • SV se udrží u sportovců, kteří dále trénují, ale je nižší než u mladých sportovců Periferní cirkulace •klesá s věkem, i když kapilární hustota ve svalech nezměněna •redukce průtoku o 10-15% cvičícími svalu u mužů středního věku vytrvalostně trénovaných ve srovnáni s trénovanými mladými •je nahrazen zvýšením a-v O2 diff při submax. výkonu •zvýšení periferní resistence, ztráta elasticity a menší schopnost vasodilatace •zvýšení TK v klidu i při cvičení • Průtok krve DK během jízdy na kole u sportovců mladého a středního věku Maximální aerobní výkonnost •snížení PA, přírůstek hmotnosti, věkové změny respiračního a kardiovaskulárního systému se kombinují •pokles VO2max 10% na každou dekádu po 25. roce věku •složení těla a PA konstantní - úbytek jen 5% •trénují stejnou intensitou a objemem jako mladší - pokles menší než 1-2% za dekádu do 50 let Není jasné nakolik se na poklesu KV funkcí s věkem podílí samotné stárnutí a nakolik dekondice z poklesu aktivity Změny minimalizovány, pokud starší sportovec pokračuje v tréninku, inaktivita hraje větší roli než stárnutí a) schopnost postavit se ze sedu b) síla extenze kolena CT HK tří 57letých mužů stejné hmotnosti a) netrénovaný, b) trénovaný plavec, c) silově trénovaný Změny síly se stárnutím •maximální síla klesá trvale •úbytek síly v prvé řadě úbytkem svalové hmoty •u normálně aktivních přesun k většímu % ST vláken je způsoben úbytkem FT vláken •klesá celkový počet a průřez svalových vláken • trénink zmenšuje úbytek velikosti průřezu •zpomaluje schopnost NS detekovat stimulus a zpracovat informaci k vytvoření odpovědi Složení svalových vláken m. gastrocnemius dříve elitních vytrvalců Silový trénink •muži věku 60-72, silový trénink, 12 týdnů, 80 % 1RM extenze a flexe kolen •síla extenze se zvýšila o 107%, flexe o 227% •CT zjištěna hypertrofie svalů •biopsie m. vastus lat. • CSA ST vláken se zvětšila o 33,5% • FT vláken o 27,5% Aerobně odporový program 50 týdnů •ženy průměrného věku 72 roků •zvýšení síly nohou o 6 % •zvětšení CSA o 29% jen FT vláken • Trénink nemůže zastavit proces biologického stárnutí, může ale snížit vliv stárnutí na výkonnost Mnoho změn způsobeno inaktivitou, jestliže staří lidé trénují, mnohé z těchto změn jsou mírnější Složení těla a stárnutí • po dosažení dospělosti množství tělesného tuku stoupá •zvýšený příjem energie potravou •snížení PA •snížená schopnost mobilizovat tuk • po 30. roce věku progresivně klesá FFM •úbytek svalové hmoty a minerálů kostí – částečně vlivem snížené PA • • Tělesný tuk fyzicky aktivních lidí signifikantně nižší než stejně starých sedentary osob • % tuku • muži ženy •vysoce trénovaní běžci 11 18 •sedentary 19 26 •plavci 15 23 • vysoký kalorický výdej •vědomá monitorace stravování % tělesného tuku u normálních mladých a starších mužů a žen a sportovců mistrovské třídy Trénovatelnost starších sportovců •sportovci středního a staršího věku jsou schopni výjimečných výkonů •vytrvalostní trénink vede k podobným přínosům u zdravých bez ohledu na věk, sex, výchozí kondici •u starších větší přírůstek oxidativní kapacity svalů •u mladších zvýšení minutového srdečního výdeje •trénink ovlivní i schopnost zvýšit svalovou sílu a hypertrofii svalů 50 % inaktivita : 50 % stárnutí •Mnoho změn provázejících stárnutí je způsobeno inaktivitou. • Jestliže staří lidé trénují, změny mírnější. Zátěžové testy u seniorů •- nad 65let věku? •- prudké zhoršení biologických funkcí •- fragilita pohybového systému!!! •- menší svalová síla, pomalejší nástup rovnovážného stavu a uklidnění •- nižší TF, kratší diastola, VO2max (již od 3.decenia),VC, VE, vyšší TK(elasticita cév) •- kratší doba vyšetření •- lépe delší schody s menší intenzitou •