bk4005_Pedagogika
1
Formální vzdělávání
 Dříve vzdělávání a vyučování orientované na osvojování formy a rozvíjení představ bez
dostatečného zřetele k obsahu jako materiálního základu vzdělání. Bylo založeno na idejích
 F. J. Herbarta.
 Dnes vzdělávání, které se realizuje ve vzdělávacích institucích (školách), jejichž funkce, cíle,
obsah, prostředky a způsoby hodnocení jsou definovány a legislativně vymezeny. Reflektuje
politické, ekonomické, sociální a kulturní potřeby společnosti a vzdělávací tradici. Probíhá ve
stanoveném čase a formách. Zahrnuje navazující vzdělávací stupně a typy, které jsou určeny
celé populaci nebo určitým skupinám populace.
Neformální vzdělávání
 Organizované vzdělávání, realizované mimo formální vzdělávací systém. Poskytuje vzdělání
pro dospělé i mládež s různým obsahovým zaměřením a s různými nároky na učení
vzdělávajících se subjektů. Je organizováno různými institucemi (např. podniky, vzdělávacími
agenturami, nadacemi, kulturními a sportovními zařízeními, kluby i školami). Zahrnuje např.
profesní vzdělávání v podnicích, kurzy cizích jazyků, kurzy počítačové gramotnosti,
rekvalifikační výcvik, kurzy k získání řidičského průkazu apod.
Informální vzdělávání
 Celoživotní proces získávání znalostí, osvojování dovedností a postojů z každodenních
zkušeností, z prostředí a kontaktů s jinými lidmi. Probíhá v rodině, mezi vrstevníky, v práci, ve
volném čase, při cestování, čtení knih a časopisů, při poslechu rozhlasu, sledování televize, při
návštěvě výstav, divadel a kin. Je neorganizované, nesystematické a institucionálně
nekoordinované. Je součástí celoživotního učení/ vzdělávání lidí, včetně těch, kteří dosáhli
vysokého stupně formálního vzdělávání.
Institucionální výchova
 Výchova v oficiální společenské instituci (škole, školském zařízení), speciálně zřízené
k výchovným účelům, na rozdíl od rodinné výchovy.
Intencionální učení
 Učení zaměřené, plánované. Má stanovený cíl, vymezený obsah, probíhá v organizovaných
podmínkách, jeho průběh i výsledky se kontrolují a hodnotí. Cíl může být žákovi stanoven
zvnějšku (školou, rodiči, trenéry), nebo si jej žák vytýčí sám. Opakem intencionálního učení je
bezděčné učení, nezáměrné, funkcionální učení.
Funkcionální učení
 Učení, které není systematické ani organizované, nemá jasně definovaný cíl; je neúmyslné,
probíhá samovolně až náhodně. Odborně se též označuje jako bezděčné učení. Může
vyplynout jako vedlejší produkt jiné činnosti nebo je výsledkem pobývání člověka
v pracovním či sociálním prostředí, kdy se učí pozorováním, sbíráním zkušeností. Opakem je
intencionální učení.
Průcha, J., Walterová, E., & Mareš, J. (2009). Pedagogický slovník (6., rozš. a aktualiz. vyd). Praha:
Portál.