TÝMOVÉ DOVEDNOSTI
bp2088 / bk2088
Jaro 2020

TÝM A JEHO STRUKTURA, POTŘEBY,
TÝMOVÉ DOVEDNOSTI A VLASTNOSTI
TÝM x PRACOVNÍ SKUPINA

CO JE TÝM ?
o Together Everybody Achieves More
o„optimálně fungující tým definujeme jako malou skupinu lidí s doplňujícími se schopnostmi a
dovednostmi, kteří společným postupem a pomocí jasně definovaných úkolů směřují k cíli, za jehož
plnění jsou společně odpovědni“ (Stýblo, Urban, Vysokajová, 2006, Personalistika)
o „množství osob, které jsou za existence bezprostřední interakce a převahy vnitřních kontaktů na
delší dobu pohromadě, mají rozdělené role, rozvíjejí společné normy, hodnoty a cíle a vykazují
kohezi v tom smyslu, že sounáležitost je pro členy atraktivní, z čehož vzniká pocit ´my´“ (Bay,
2000, Účinné vedení týmů)
o..“tým je seskupení lidí dohromady pracujících na uskutečnění společného cíle (záměru, smyslu), za
jehož dosažení společně zodpovídají (Scholters, 2003, The Team handbook)“

CO JE TÝM ?
  Jeden z nejsilnějších a nejúspěšnějších mechanismů, které nám pomáhají přežít, je být součástí
skupiny, týmu, přispívat týmu a čerpat z něj
  Týmy existují tisíce let – lovci mamutů, gladiátoři, středověká osada, dobrá rodina, zločinecký
gang, hudební těleso, sportovní tým, toxikomani, projektové týmy, top management…
  Zaměstnance není třeba trénovat v týmové spolupráci, mají ji vrozenou, je třeba je dobře vybrat a
motivovat.
  Tým vytváří podmínky, aby se mohl jedinec optimálně projevit.
  Tým je malá pracovní skupina členěná podle funkcí, se společně stanovenými cíli, s intenzivními
vzájemnými vztahy, s výrazným kolektivním duchem, se silnou soudržností mezi členy týmu. Týmy mají
různý stupeň zralosti, nachází se v různém stádiu vývoje. (Rolf H. Bay 2002)

CO JE TÝM ?
o „..tým je na prvním místě určitým druhem vztahu
 (Stuchlík, 2008, Tým snů)“
6 stupňový model „interpersonálních konfigurací“:
1.Míjení (nemám zájem o druhého, míjení není jakkoliv organizováno, na ulici..)
2.Potkávání (konverzace se sousedem, prodavačem novin, není zcela náhodné, minimální známky
organizovanosti)
3.Kooperace (např. pracovní vztah firma-dodavatel, pravidelné setkávání, struktura, komunikace na
intenzivnější úrovni než náhodné potkávání, kooperace v zájmu obou stran, potřebují se)
4.Spolupráce (např. kolegové v jedné kanceláři, jeden připravuje podklady pro druhého, několik
hodin společného času denně, organizovanost – příchod do práce, pauza na oběd, odchod..)
5.Souladnost (osobní vazba je vyšší než u spolupráce, společné trávení volného času, společné
sdílení osobních informací – rodina,atd.)
6.TÝM (vysoká míra organizovanosti a vysoká osobní blízkost, fungují síly skupinové dynamiky,
„jeden za všechny, všichni za jednoho“

JSME TÝM ?
Skupinové cvičení - využití 6 stupňového schématu:
MÍJENÍ – POTKÁVÁNÍ – KOOPERACE – SPOLUPRÁCE – SOULADNOST – TÝM !
o jak velký je rozptyl mezi jednotlivými body?
o jak situaci vnímají muži a jak ženy?
o proč jste umístili své body tam, kam jste je umístili?
o co z této aktivity vyplývá pro skupinu?
o přáli byste si, aby cvičení dopadlo jinak či jste s výsledkem jako skupina spokojeni?
o co by se konkrétně muselo stát / změnit, abyste se posunuli do vyšší úrovně?

TYPY TÝMŮ
 Týmy můžeme rozlišovat z hlediska:
❖ předmětu činnosti (sportovní týmy, lékařské týmy, týmy sociálních pracovníků, vládní, filmové
štáby..)
❖ doby existence týmu (trvalé, dočasné)
❖ způsobu vykonávání práce (spolupracující, tvůrčí, otevřené, aj.)
❖ počtu členů v týmů (velké, malé)
❖ možností změny členů týmu (propustné, nepropustné, měnitelné, trvalé)
❖ vztahu k okolní společnosti (otevřené, uzavřené)
❖ místa působnosti a propojenosti (celorepublikové, regionální, v rámci jedné organizace,
mezinárodní)

TYPY TÝMŮ
Vytlačil a Mašín (1998)  rozlišují čtyři typy podnikových týmů z hlediska postavení týmu v
organizaci:
❖ týmy top managementu - slouží jako hlavní spojení mezi organizací a okolním světem
❖ týmy středního managementu - bývají stálé co do složení; řídí a koordinují práci po celé
organizaci, obstarávají každodenní vedení
❖ projektové týmy - jsou dočasné skupiny užívané po omezenou dobu k vyřešení specifického problému
nebo k vývoji nových výrobků
❖ provozní týmy (pracovní skupiny) - jsou formou základní týmové jednotky; tyto týmy mají autoritu
a autonomii k dotažení úkolu až do konce

TYPY TÝMŮ
 Dědina a Odcházel (2007) poukazují na typy týmů z hlediska předmětu činnosti:
❖ poradenské týmy - jsou primárně vytvářeny pro poskytování informací managementu, aby tento
management byl schopen provádět efektivní rozhodnutí
❖ akční týmy - provádějí specifickou činnosti, jež je opakována, ovšem za změněných podmínek
okolního prostředí
❖ projektové týmy - tvoří je několik lidí z různých oddělení, kteří na úkolu (projektu)společně
pracují ve vymezeném čase
❖ výrobní týmy -  se vyznačují relativně stálým počtem jednotlivců, kteří se snaží dosáhnout
stanovených poměrně jednoduchých cílů; jejich úkoly bývají často rutinní a opakované

VÝVOJOVÁ STÁDIA TÝMU / SKUPINY
 Vznik - přípravná fáze, jejímž vyústěním je právě vznik týmu; výběr vedoucího a výběr členů
skupiny; seznámení se s formálními rolemi, pravidly
 Forming – formování/orientace  týmu; přechod ze stavu nečlena týmu do stavu členství, seznámení se
s týmem, spolupracovníky; období plné nadějí, očekávání, entuziasmu; napojení se na tým; panuje
absolutní závislost na vedoucím skupiny, dané standardy se respektují; převzetí odpovědnosti je
zatím v pozadí; vyjasnění potřeb a navazování kontaktů
 Storming – bouření /krize; charakteristické svojí emocionalitou a vzájemným konfliktem mezi členy
skupiny i mezi členy skupiny a formálním vůdcem; tendence k sebeprosazení, rivalita, boj
o vůdcovství, krystalizace rolí na aktivnější a pasivnější, dominující a submisivní; častá je
kritika, negativní komentáře a ochota projevovat emocionální reakce především hostilního typu;
=přirozený vývoj skupiny! důležité je konstruktivní řešení vzniklých konfliktů

VÝVOJOVÁ STÁDIA TÝMU / SKUPINY
 Norming – normování /stabilizace; charakteristické soudržností a výměnou či sdílením informací;
stádium vývoje koheze a kooperace, snižuje se napětí, počet i závažnost konfliktů a vzrůstá koheze,
potřeba příslušnosti ke skupině, vědomí „my“; vzájemná závislost členů skupiny vychází z jejich
spolupráce; skupina zaměřená na sebe, na soulad a blízkost svých členů a někdy tak potlačuje i
negativní emoce ve službách koheze
 Performing – optimální výkon / produktivní fáze; skupina se v tomto vývojovém stádiu zamýšlí,
radí, kritizuje, povzbuzuje a přijímá rozhodnutí; charakteristická fáze rolovým chováním členů
skupiny, produktivním řešením problémů a vykonáváním skupinových úloh; skupina je pevným celkem
založeným na rovnocennosti svých členů a využívající potenciálu skupiny i jednotlivce
 Ukončení - čím osobnější byla sdílená témata a vzájemné vztahy, tím více síly je k odchodu
od skupiny zapotřebí; členové se uvolňují ze sociálně emocionálních vazeb a aktivit zaměřených
na plnění úloh skupiny; pokusy o zachování kontaktů

STRUKTURA TÝMU / SKUPINY
o rozložení, uspořádání pozic jednotlivých členů ve skupině a skladbu vzájemných vztahů mezi nimi
o vzniká již od prvních interakcí budoucích členů skupiny, kdy se mezi nimi začínají projevovat
rozdíly
o začíná se projevovat, kdo je v jakých činnostech aktivní, iniciativní, kompetentní a kdo ne, kdo
vystupuje dominantně, kdo je spíše submisivnější atd.
o vypovídá o tom, jak je jedinec ve skupině přijímán, hodnocen a posuzován
o úroveň vzájemného poznání se promítá do vzájemných vztahů, které se postupem času stabilizují -
na jejich základě vznikají vzorce vztahů mezi jednotnými členy
a jako takové tvoří systém → skupinová struktura
o místo, které člen skupiny zaujímá = pozice

FUNKCE TÝMU
o formální – koordinace činností, řešení složitých úkolů, podněcování a rozvoj nových myšlenek..
- jsou odvozeny od cílů organizace / instituce / firmy
- hledání řešení a kritika různých alternativ
- učí, rozvíjí a vede své členy po stránce odborné i psychologické
o neformální – slouží k naplnění potřeb členů
- uspokojuje potřebu přátelství
- rozvíjí, upevňuje a zvyšuje potřebu uznání a sebeurčení
- omezuje úzkost jednotlivců

KDY BUDOVAT TÝM ?
o zadaný úkol vyžaduje komplexní a mezioborový přístup,
vidění a vnímání problému z různých odborných úhlů pohledu,
v různých rovinách
o je zapotřebí kreativní a tvůrčí přístup
o řešení není jednoznačné a jasné („více hlav víc ví“)
o je nutné rychlé učení
o je vhodný vysoký souhlas s cílem a zaangažovanost na jeho plnění (commitment)
o k implementaci řešení je zapotřebí spolupráce více oddělení (např. „originální“ nápad od
marketingového oddělení na firemní logo, oděv, atd., ale zaměstnancům se nelíbí)
o jednotlivci nemají dostatečné znalosti a zkušenosti k řešení zadaného problému

CO CHARAKTERIZUJE TÝM ?
o skupina jedinců se společným cílem
o spolupráce je „ahierarchická“, všichni mají stejná práva a povinnosti
o různé charaktery osobností, rozdílné zkušenosti a vědomosti přispívají k optimalizaci výsledků
o z velké části si tým práci organizuje sám – někdy hovoříme o „skupinách, které řídí samy sebe“
o postavení členů je v týmu rovnoprávné, každý člen jiné uznává jako rovnocenné partnery,
neformální sociální struktura
o oproti skupině, jejíž členové mohou pracovat společně vedle sebe, jednotliví členové týmu cíleně
spolupracují

CO CHARAKTERIZUJE TÝM ?
o účelná dělba práce, aktivace silných stránek, eliminování slepých uliček, účelné rozdělení vlivu
a moci, chyba jednoho je vnímána jako chyba všech, tvůrčí svoboda, vzájemná inspirace, podpora,
doplnění
o specifický systém odměn a trestů nemateriální povahy (uznání, pochvala, odmítnutí, kritika,
specifický humor, vyloučení)
o konflikty se nezakrývají, diskutuje se o příčinách, není přítomno zesměšňování, devalvace,
ironie, urážky
o existuje vysoké týmové sebehodnocení a sebedůvěra

http://www.dragonbridgecapital.com/wp-content/uploads/2013/03/Teamwork.jpg
TÝM x SKUPINA
o volně utvářená skupina – každý hodnocen za svoje výsledky,
 práce není ovlivněna prací kolegy, nezávisí na sobě
o pracovní skupina – kolegové si vzájemně předávají podklady,
 jejich práce je od sebe oddělená, spolupráce, při níž každý má svůj díl práce
o tým – společné tvoření konceptů, návrhů, vzájemně závislé, výsledek práce je společný a společně
jsou za něj také hodnoceni, vzájemná podpora, vnímání celku „my“
o projektový tým – práce na jednom konkrétním projektu po vymezenou dobu, po skončení úkolu a
naplnění cíle se tým rozpadá

TÝM x SKUPINA
ZÁJMY ČLENŮ všichni táhnou za jeden provaz      každý sleduje své zájmy
CÍLE všichni sledují stejný cíl     sledovány různé cíle
PRIORITY příslušnost k týmu je nejvyšší prioritou           příslušnost ke skupině podřazena
osobním zájmům
ORGANIZACE jasná, pevná a závazná     uvolněná a nezávazná
MOTIVACE přichází zevnitř, „my“ chceme     přichází zvenku, „musíme“
KONKURENCE konkurence zaměřena směrem navenek     konkurence jednotlivců navzájem
KOMUNIKACE otevřený informační proces a zpětné vazby     komunikace částečně otevřená a
částečně skrytá
VZÁJEMNÁ DŮVĚRA silná důvěra mezi členy     málo vzájemné důvěry a důvěry     ke skupině

TÝM x SKUPINA
Členové si uvědomují svou vzájemnou provázanost a chápou, že jak svých osobních, tak i
celo-týmových cílů lépe dosáhnou vzájemnou podporou. Neztrácí se čas „přetahováním se“ o kompetence
či osobní zisk na úkor ostatních.
Členové se domnívají, že jsou uskupeni dohromady jen z administrativních důvodů, aby splnili nějaký
úkol. Jednotlivci pracují individuálně, někdy za opačným účelem než ostatní. Existuje boj o moc a
kompetence, plýtvání časem. Mají společný cíl a dílčí úkol.
Členové berou vlastní úkoly i úkoly celé jednotky za „své“ a jsou odhodláni je splnit, protože je
pomáhali stanovit.
Členové se soustřeďují spíše na sebe, protože nejsou dostatečně zahrnuti do plánování cílů celé
jednotky. Vytváří se podskupiny, uvědomují si dočasnost.
Členové přispívají k úspěchu týmu využíváním svých jedinečných schopností a znalostí pro splnění
celo-týmových úkolů.
Členům se říká, co mají udělat, namísto aby byli dotázáni, jak by se „to“ mohlo udělat co nejlépe.
Nepodporují se jejich vlastní návrhy.

TÝM x SKUPINA
Členové pracují v ovzduší důvěry a jsou podporováni, aby otevřeně vyjádřili své názory, pocity i
svůj nesouhlas. Dotazy jsou vítané.
Členové pochybují o motivaci svých kolegů, protože nechápou role ostatních. Projevy vlastních
názorů nebo nesouhlasu se považují za rozvratné a nepodpůrné.
Členové praktikují otevřenou, spontánní, plynulou a upřímnou komunikaci. Snaží se pochopit názor a
stanovisko druhého.
Členové si dávají pozor, co říci, takže vzájemné porozumění je prakticky nemožné (obavy,
netečnost).
Členům se dostává podpory, aby rozvíjeli své dovednosti a uplatňovali, co se naučili. Podporuje je
celý tým.
Členům se může dostat dobrého školení, ale jeho využití je omezeno působením vedoucího nebo
ostatních členů skupiny.

TÝM x SKUPINA
Členové si uvědomují, že konflikt je normální interakcí lidského chování. Takové situace chápou
jako příležitost pro vznik a využití nových nápadů. Spolupracují, aby vyřešili konflikt rychle a
konstruktivně.
Členové se dostávají do konfliktních situací a nevědí, jak je řešit. Vedoucí často odkládá svůj
zásah tak dlouho, až je pozdě a vznikne škoda. Existuje odpor ke změnám pracovních postupů, nejsou
tolerováni „ulejváci, flákači“. V konfliktech vniká nedůvěra, nespokojenost a závist
Členové se účastní rozhodování, které ovlivní celý tým, ale chápou nutnost, že konečné rozhodnutí
musí udělat vedoucí – hlavně tehdy, když se tým jako celek nedokáže rozhodnout nebo když se jedná o
něco naléhavého. Hlavním cílem jsou dobré výsledky, ne konformita.
Členové se mohou, ale také nemusí účastnit rozhodnutí ovlivňujících celou skupinu. Konformita se
často považuje za důležitější než dosahování dobrých výsledků. Existují tlaky vůči pomalejším
zaměstnancům. Délka spolupráce zvyšuje soudržnost skupiny. Občas se vyskytuje nuda a lhostejnost.
(Zdroj: www.thomasinternational.net)

PRACOVNÍ SKUPINA
o funkčním celek, který byl vytvořen za účelem dosažení cílů organizace/firmy…
o je součástí formální organizační skupiny a nástrojem koordinace pracovních aktivit
o pracovní skupinou je např. představenstvo, oddělení, projektový tým
o je  skupinou formální, postupně však může přerůst i ve skupinu neformální
o změna pracovní  skupiny v neformální skupinu - z hlediska efektivnosti žádoucí - neformální
skupina vytváří svým členům sociální zázemí, uspokojuje jejich sociální potřeby, odstraňuje
komunikační bariéry a bariéry tvořivosti.. záleží však na tom, jaká je sociální atmosféra skupiny a
jaké normy se ve skupině vytvořily
o neformální vztahy mezi spolupracovníky mohou plnění pracovních úkolů podporovat, ale také jim
bránit

EFEKTIVNOST PRACOVNÍ SKUPINY
o produktivita  skupiny (plnění úkolů a dosahování organizačních cílů, tj. vnější aspekt) a
spokojenost členů skupiny (vnitřní aspekt)
o dle výzkumů se vzrůstem produktivity pracovní skupiny vzrůstá spokojenost jejích členů (spíše než
naopak)
o efektivnost podmíněna mnoha faktory:
◦skupinové faktory - velikost skupiny, složení skupiny, osobnostní vlastnosti členů skupiny,
struktura skupiny, skupinová  komunikace a atmosféra skupiny
◦prostředí                - pracovní podmínky, vztahy s jinými skupinami
◦obsah činnosti       - podstata úkolu, náročnost úkolu, časové nároky..
◦optimální velikost pracovní skupiny – max 12-15
o vliv skupiny na výkon jedince – i v případě, že daný člověk vykonává určitou činnost zcela
samostatně, ale za přítomnosti ostatních
osociální facilitace – pozitivní vliv skupiny na výkon jedince
osociální inhibice – negativní vliv skupiny na výkon jedince

CHARAKTERISTIKA ÚSPĚŠNÉHO TÝMU
mýty…
o všichni se mají rádi
o všichni spolupracují a podporují se
o všichni dělají všechno dohromady
o v týmu se nekritizuje
o každý dělá jenom to, co ho baví
o tým je nejlepší forma práce
o v týmu je menší odpovědnost, protože se o ni dělíme

CHARAKTERISTIKA ÚSPĚŠNÉHO TÝMU
o sdílené cíle – průnik hodnot, myšlenek a cílů lidí ve skupině
o kvalitní komunikace – systematická interakce v týmu, efektivita komunikace (rychlá, levná,
přesná), podněcuje synergii v týmu
o sdílené cesty – metody práce nejsou stejné ve všech částech týmu ALE jsou založeny na sdílené a
komunikované soustavě hodnot a pravidel
o rozdělení rolí – jednotlivci si postupně hledají své specifické a do určité míry autonomní role
o kvalitní vztahy – přirozená snaha soutěžit je přeorientována na „zápas o dosažení sdílených
cílů“; rozdělení rolí umožňuje vzájemný respekt; členové týmu se respektují nejen jako odborníci,
ale i jako lidé – sdílení mimopracovních problémů, volného času…
o možnosti rozvoje – kvalitní tým je dynamický, rozvíjí se, učí se ze svých výsledků a umožňuje
členům osobní rozvoj; prožití společného úspěchu / společné poučení z neúspěchu je znakem dynamické
zralosti týmu

VÝHODY TÝMOVÉ PRÁCE
o týmová práce vytváří „synergii“ (znamená spolupráci, společné působení; označuje situace, kdy
výsledný účinek současně působících složek je větší než souhrn účinků jednotlivých složek;
symbolické vyjádření „1+1>2“)
o pracovní skupiny dosahují lepších výsledků, když jsou chápány jako tým a jako takový spolupracují
o v týmové práci se zlepšuje spokojenost spolupracovníků a jejich motivace:
◦spolupracovníci v týmu mají větší prostor pro kreativitu
◦nesou spoluzodpovědnost = lepší identifikace s cíli a úkoly
◦pocit sounáležitosti, týmového ducha – výhodné pro dosažení dobrých pracovních výsledků
o tým je založen na dobré spolupráci, dostatečných informací a jejich flexibilní výměně
o týmy umožňují řešit složité problémy, které přesahují možnosti jednotlivce nebo pracovní skupiny
o týmy jsou tvořivější než jednotlivci a pracovní skupiny
o týmy snadněji rozpoznávají a odstraňují chyby
o týmy zvyšují výkonnost pracovníků a vytvářejí podmínky pro jejich rozvoj
o týmová práce vede k uspokojení řady sociálně psychologických potřeb členů týmu
o týmy zvyšují stabilitu pracovníků
o aby byla týmová práce efektivní, je třeba zvolit vhodný organizační rámec

PROČ PRÁCE V TÝMU ?
o rychlost, pružnost, vzájemná výpomoc členů týmu a jednodušší komunikace
o týmy bývají tvořivější než jednotlivci a klasické pracovní skupiny
o snadněji se rozpoznávají a odstraňují chyby
o účast na tvorbě rozhodnutí vede jednotlivce k identifikaci s ním a motivuje ho k jeho realizaci
o zvyšuje se ochota k riziku, k neobvyklým řešením a originalitě,  zmírňují se extrémní názory a
řešení
o rozšiřuje se a prohlubuje využívaná informační základna
o tlak skupiny vyžaduje schopnost prosadit se a současně vytváří dostatečný prostor pro
sebeprosazení jednotlivců
o usnadňuje koordinaci a celkovou organizaci práce
o má výchovný dopad na mladší spolupracovníky (nová zkušenost, příležitost ukázat se apod.)
o vytváří stimulující podmínky pro rozvoj všech členů týmu,  usnadňuje nepopulární rozhodnutí
o podmiňuje větší „neformální autoritu“ rozhodnutí než v případě rozhodování jednotlivce
o vede k uspokojení řady sociálně psychologických potřeb členů týmu (Bedrnová, Nový, 1998)

PROČ PRÁCE V TÝMU ?
 Týmy umožňují:
o snížit náklady, mimo jiné v důsledku omezení řídících mezičlánků
o pracovat pružněji, především v důsledku přímého předávání informací, otevřené atmosféry a
bližších osobních vztahů
o zvyšovat pracovní motivaci, a to vzhledem k možnosti pracovat samostatně a podílet se na
rozhodování týmu
o posílit odpovědnost pracovníků v důsledku jejich společné zainteresovanosti vzájemné kontroly své
práce
o lépe či kreativněji řešit nastalé problémy, a to díky spojení různých schopností a zkušeností
jednotlivých osob
(Zdroj: Urban, 2011)

PROČ NE PRÁCE V TÝMU?
o iluze úspěšnosti, možnosti vysokého rizika a společně nezranitelnosti, které mohou vést k
nereálnému optimismu ve smyslu dosažení cílů i volby metod, jejich dosažení,
o skupinový tlak pro argumentům, které zpochybňují společnou iluzi, společná snaha vyhnout se
 (i oprávněné) kritice zvenčí,
o přesvědčení o morální oprávněnosti týmem zvolených způsobů pracovního i sociálního jednání
o stereotypní pohled na vnější okolí, tzn. na ostatní pracovníky, jiné týmy apod.
o autocenzura vlastních názorů a postojů, pokud se liší od týmového konsensu
o přeceňování jednoty vlastního týmu (např. v názorech, vzájemné podpoře)
(Bedrnová, Nový, 1998)

ORGANIZAČNÍ RÁMEC
pro efektivní týmovou práci
(Meier, 2009, str.8)

DRUHY TÝMŮ
o pracovní týmy – spolupracují neustále, mohou existovat dlouhou dobu, mohou podléhat četné
fluktuaci
o přechodné týmy – vznikají za účelem vyřešení určitého úkolu a dosažení konkrétního cíle
(např.projektové týmy nebo pracovní skupiny na zlepšování kvality)
 POČET ČLENŮ
o ideální počet členů týmu je 5-7
o při menším počtu se synergie ve skupině plně nerozvine X s více členy jsou komunikační a
schvalovací procesy časově náročné
o při počtu 12 a více členů se vytvářejí podskupiny
o velikost týmu je však určena zejména oborem činnosti, úkolem či cíli !

POTŘEBY TÝMU
o lidské potřeby jsou uspokojovány postupně – pokud jsou uspokojeny ty základní, mohou být následně
uspokojeny ty další a dosaženo ostatních cílů
Maslowova pyramida potřeb (nyní již částečně považována za překonanou):
o základní potřeby: jíst, pít, teplo, přístřeší, odpočinek
o následné potřeby: potřeba bezpečí a ochrany (od pracovní jistoty  po zdraví)
o sociální potřeby: spojeny s prací v týmech; pracovní prostředí je společenské prostředí a pro
mnoho lidí to představuje většinu  kontaktů v jejich životě
o uznání od společnosti a od lidí, kteří ji tvoří
o pocit sebevědomí a sebeuspokojení z úspěšné seberealizace
o význam teorie – hierarchické uspořádání potřeb! (např.motivační složka je neefektivní, pokud je
vedena na jedné úrovni, aniž by byly uspokojeny úrovně nižší )
o jednotlivci se liší svými vlastními přesvědčeními a pocity; každý potřebuje k úspěchu jiný
stimulátor
o osobnÍ spokojenost s prací v týmu, uspokojení vlastních ambicí, ale i odpovídající vztahové
prostředí

POTŘEBY TÝMU



KOMPETENCE ČLENŮ V TÝMU
o kompetentnost (kompetence) = předpoklady (způsobilost) konkrétního člověka pro výkon určité
činnosti či profese (pracovního místa); schopnost konkrétního člověka danou práci nebo činnost
zvládnout a danou profesi nebo místo zastávat
o podle R.W.Whitea je kompetence založena na schopnostech pracovníka / člena týmu; vychází z jeho
potřeby prokázat svou pracovní způsobilost jako prostředek k získání přiměřeného obdivu, uznání,
respektu druhých lidí, atd. → vedoucí klade na pracovníka úkoly mírně překračující úroveň jeho
schopností, umožňuje mu další růst jeho pracovní způsobilosti a tak ho připravuje na dalši profesní
růst
o osobní kompetence (zaujetí pro práci a kreativita)
o sociální kompetence (schopnost komunikace nebo přesvědčování)
o metodické kompetence (např. technika prezentace nebo moderace)
o odborné kompetence (znalosti, vědomosti)

TÝMOVÉ DOVEDNOSTI na základě schopností jednotlivců
o dovednost (skill) = v praktické činnosti se uplatňující schopnost (ability), či komplex
schopností
o dovednosti se rozvíjejí učením na základě vrozených schopností
o schopnosti: rozumové (kognitivní, intelektuální..); mechanické (vztahy mezi předměty, manipulace
s nimi); psychomotorické (zručnost, koordinace oko-ruka, motorické..)
o dovednosti lze na rozdíl od schopností dělit mnohem jemněji (např.prezentační, komunikační,
vyjednávací, obchodní…)
o dovednosti jsou součástí kompetence, jako předpoklady konkrétnějšího charakteru člověka
o každý člověk má rozvinuté nějaké dovednosti, které jej předurčují pro určitou profesi, kde je
může nejlépe uplatnit; dovednosti jsou významné pro výběr a výkon vhodné profese; dovednosti lze na
rozdíl od schopností v průběhu života rozvíjet; v případě, že nemá člověk vrozené schopnosti
(přirozený talent), může se je vhodnou metodou naučit a dovednosti tak získat
(s určitým omezením)

TÝMOVÉ DOVEDNOSTI
o schopnost domluvit se, naslouchat
o dovednost prezentovat své nápady, potřeby, umění vyjednávat, zvládat konfliktní situace
o řízení diskuze, porady, schopnost vyhodnocovat činnost týmu
o důležitá role vedoucího týmu, zda dokáže podnítit a koordinovat týmovou spolupráci

TÝMOVÉ VLASTNOSTI
o pozitivní postoj k týmové práci
o myšlenková pružnost, kreativita a zvědavost (přispívání do diskuze svým pohledem..)
o frustrační tolerance (schopnost zvládat situace, kdy jsou jeho návrhy zamítnuty)
o schopnost přijmout kritiku
o schopnost a ochota učit se (někdo má skvělé nápady, ale neví, jak je prezentovat v týmu)
= „ideální“ člen týmu – ve skutečnosti nereálné; důležité však celkové složení týmu

NEŽÁDOUCÍ TÝMOVÉ VLASTNOSTI
o lidé uzavření do sebe, introverti, vyhranění flegmatici a melancholici, lidé uzavření do sebe,
kteří si hledí především svých zájmů, převažuje u nich obranný postoj, projevují nezájem o
spolupráci, jsou nedůvěřiví, svým vlivem rozkládají celý tým, narušují soudržnost a spolupráci
o extrémní extroverti, pozéři, neurotici, psychopatické osobnosti, nestálí – lidé vnitřně silně
konfliktní
o osamělý bojovník, samotář, který snadno ztrácí pocit vlastní identity, pokud má skupina jiné
názory, postoje, pokud nesouhlasí s jeho postupy, myslí si, že musí udělat všechno sám, nerad si
říká o pomoc
o byli v dětství či dospělosti vyloučení z nějaké skupiny či party, mají častou fluktuaci zaviněnou
vlastními chybami, některé skupiny se od něho v minulosti distancovali pro jeho povahu – „kdo nejde
se mnou, jde proti mně“ – má přirozenou nedůvěru k lidem
o  mají tunelové vidění a řadu vnitřních bloků,  odmítají se učit nové věci, nerealizují svůj
potenciál a silné stránky
o  reaktivní orientace, dramatizace problémů
o  hledí SI především svých zájmů, vyhranění egoisté, kariéristé
o  převažuje u nich obranný postoj
o svým vlivem rozkládají celý tým, narušují soudržnost a spolupráci
o  nízká úroveň EQ, nekázeň, nepořádnost, nedodržování slibů