TÝMOVÉ DOVEDNOSTI bp2088 / bk2088 Jaro 2020 TECHNIKY TÝMOVÉ SPOLUPRÁCE TÝMOVÁ SPOLUPRÁCE o veškerá činnost jedince ve spolupráci s jinými jedinci o týmová práce - je určitým způsobem systematicky řízena a koordinována za určitým účelem o předpokládá motivaci a zapojení všech účastníků o důvody nespolupráce ◦jedinec nemusí chápat a výhody týmové práce nebo neví, jakým způsobem má spolupracovat ◦jedinec může mít pocit, že na spolupráci nemá čas nebo se cítí ohrožen a nechce se vzdát moci a kontroly, kterou má ◦nespolupráce se projevuje vzájemnou nedůvěrou, kritikou, kontrolou, nepřebíráním odpovědnosti za úkoly či rezignací o týmové spolupráci je možné se naučit – předpoklad být ochoten pracovat na sobě, revidovat zaběhlé postupy a pravidla a poskytovat a přijímat zpětnou vazbu, akceptovat jiný názor, být si vědom, co je cílem spolupráce a respektovat, že členové týmu jsou různí a mají své pravdy (Zahrádková, 2005) o vhodné využití zážitkového učení – cílené vzdělávání se v tématické oblasti s diagnostikou výchozího stavu, simulaci procesů, vyzkoušeni si změny a nových poznatků a praktickým využitím; zážitek jedince je subjektivní a nepřenosný a je zdrojem osobní zkušenosti; zážitkové učení při budování a rozvoji týmu je založeno na osobní aktivitě každého člena týmu TÝMOVÁ SPOLUPRÁCE o máme-li sestavený tým, složený z kvalitně vybraných členů, jsou nastavena pravidla, máme definované cíle a funguje zde motivace, pak jsme s největší pravděpodobností vybudovali úspěšný tým o tento tým bude vykazovat následující ZNAKY ÚSPĚŠNÉ TÝMOVÉ SPOLUPRÁCE: Výkon – tým je schopen dosáhnout výkonů, které by členové sami za sebe nikdy nedosáhli. Jejich osobní silné stránky se spojují v týmu a vytvářejí produkt, který představuje více než součet jednotlivých nadání. Cíle – každý tým potřebuje hlavní cíl, který jeho členové znají, se kterým jsou srozuměni a jehož splnění jim dá hodně úsilí. Tento cíl je týmem samotným mnohdy označován jako „zakázka“. Dynamika – členové týmu se vzájemně motivují. Vzniká synergický efekt. Struktura – vysoce hodnotný tým řeší svízelné problémy jako kontrola, nároky na vedení, pracovní styl, organizaci a pochopení pro úlohu. Klima – každý tým vyvíjí svého vlastního zvláštního ducha. Ten způsobuje otevřenost mezi členy a vzájemnou radost a povzbuzování. Členové se identifikují s týmem. o celkový úspěch týmu je ovlivňován také kvalitou jeho vedoucího, jeho manažerskými dovednostmi a použitým stylem řízení o mezi další faktory ovlivňující úspěch týmové práce patří: Osobnostní faktory – struktura osobnosti členů týmu Skupinové faktory – orientace v úkolech, struktura týmu Situační faktory – situace na pracovišti, organizační záležitosti Řídící faktory – mzda, možnosti postupu, dispozice zdrojů, atd. TÝMOVÁ SPOLUPRÁCE BARIÉRY TÝMOVÉ SPOLUPRÁCE o nejasné cíle - tým je tím efektivnější, čím jasnější je jeho společný cíl; nejasné či měnící se cíle a priority mohou bránit i tomu, aby tým začal skutečně pracovat o chybějící vedení - efektivní tým musí mít vůdce; vůdce může být jmenován nebo zvolen, může i postupně „vykrystalizovat“ jako osoba s přirozenou autoritou a důvěryhodností, své úkoly však musí plnit o osobní zájmy - úspěšnost týmu vyžaduje, aby všichni jeho členové sledovali společné cíle; k potlačení osobních zájmů jednotlivých členů týmu může přispět způsob odměňování, rozhodující je však zpravidla úloha týmového vůdce o neproduktivní konflikty - úspěšné týmy vyžadují výzvy a konflikty, jinak ztrácejí svou soudržnost; konflikty by však měly být produktivní, tedy vést k výsledku nebo řešení; konflikty, které se zaměřují jen na negativní stránky nebo osoby týmu jsou neproduktivní a je třeba je odstranit o příliš velký tým - úspěšně fungující týmy jsou zpravidla početně omezené skupiny, jejichž osoby spolu těsně spolupracují; omezená velikost týmu i osobní spolupráce jsou důležité mimo jiné pro vzájemnou kontrolu práce jednotlivých členů o nevhodný výběr členů týmu - ne každý zaměstnanec je „týmový hráč“ schopný spolupracovat na plnění společných cílů a ne každý se hodí do jakéhokoli týmu; vhodné nejsou osoby preferující samostatnou práci nebo nedůvěřující schopnostem ostatních; nejefektivněji naopak pracují týmy, ve kterých jsou zastoupeny osoby s různými schopnostmi a dalšími předpoklady o neschopnost manažera nebo vedoucího týmu zvládnout problémové chování jeho členů - k příkladům problémového chování bránícího úspěšnému fungování týmu patří individualistické či sebestředné zaměření jednotlivců na úkor týmu jako celku, ale i snaha dominovat, vyhledávat osobní ocenění, nezapojovat se do společné práce, blokovat práci týmu apod. (Zdroj: Urban, 2011) TECHNIKY TÝMOVÉ SPOLUPRÁCE o techniky pro hledání nápadů (brainstorming, banka nápadů, myšlenkové mapy) o techniky vhodné pro kreativní posuzování nápadů o techniky vhodné pro rozhodování (bodování, podle určitých kritérií..) o tvorba konsensu o poskytování efektivní zpětné vazby (Kolajová, 2006) TÝMOVÁ SPOLUPRÁCE ❖ TECHNIKY PRO HLEDÁNÍ NÁPADŮ - pravděpodobnost nalezení toho nejlepšího řešení se zvyšuje s větším počtem myšlenek, nápadů a přístupů - při týmové spolupráci je obecně platné, že se zrodí mnohem více originálních nápadů, než při samostatné práci jednotlivce za stejný čas Brainstorming - základem této techniky je co nejrychlejší vyslovování svých nápadů nahlas kolegům; ti se jimi inspirují a přicházejí tak s novými nápady; všechny dobré nápady se zapisují a dále rozvíjí Myšlenkové mapy / mind maps - autorem Tony Buzan - jsou nepostradatelným pomocníkem kreativních lidí, jelikož dokáží velmi přehledně zachytit myšlenkové toky, plánování různých projektů (včetně struktury příběhů) a dlouhodobých i krátkodobých úkolů - tým je rozdělen do dvou až tří členných podskupin, tyto skupiny své nápady zakreslují do myšlenkové mapy a tím vznikne tolik map, kolik je podskupin; úkolem je najít co nejvíce řešení problému - nápady se mohou popisovat ve formě obrázků, asociací, zkratek atd. - zapisují se kolem jádra řešeného problému ve směru hodinových ručiček; díky této technice se přirozeně rozvíjí tvořivost členů týmu Banka nápadů - členové týmu píší své nápady na lístky, každý nápad má svůj vlastní lístek, ty se dále shromažďují, poté se všechny lístky vystaví např. na nástěnku; pokud je potřeba, může se kdokoliv z týmu jít inspirovat - banku nápadů je vhodné využít například u témat, při kterých by mohly vzniknout vyostřené diskuze kvůli protichůdným názorům TÝMOVÁ SPOLUPRÁCE ❖ TECHNIKY PRO POSUZOVÁNÍ NÁPADŮ - posuzují se výhody a nevýhody, případně také možná rizika, která by s sebou nápady přinesly Blýskavice - principem je rychlá a objektivní zpětná vazba – sdělení svého názoru, na nápad kolegy - stručně se sdělí pozitiva i negativa, možná rizika, nedostatky či vlastní doplnění nápadu - tato metoda se využívá, pokud je potřeba rychlé vyřešení problému - zároveň na ni ale musí být tým připraven; ne každému týmu prospěje, když si budou členové říkat otevřeně kritiku, vztahy v týmu na to musí být dostatečně vyspělé Anonymní posuzování - metoda umožňující objektivní zpětnou vazbu; názory na nápady se nevyslovují nahlas, ale píší se na papírky zcela anonymně Philips 66 - týmy se rozdělují do podskupin po min 3 členech, v těchto skupinách probíhá hodnocen (6 minut) - úkolem je najít co nejvíce kladů a záporů na posuzovaném nápadu - toto řešení se dá využít i v méně stmeleném týmu a pomocí skupinové zpětné vazby se členové mohou lépe sehrávat TÝMOVÁ SPOLUPRÁCE ❖ TECHNIKY PRO ROZHODOVÁNÍ - základem pro správné týmové rozhodování je respektování ostatních členů týmu a uvědomění si, že rozhodování není v kompetenci jednotlivce, ale musí se na něm podílet celý tým - pokud však daný úkol vyžaduje rozhodnutí jedince, není třeba, aby všichni členové plýtvali časem Rozhodnutí jedince Pravidlo většiny Kompromis TÝMOVÁ SPOLUPRÁCE LITERATURA: KOLAJOVÁ, Lenka. (2006) Týmová spolupráce: Jak efektivně vést tým pro dosažení nejlepších výsledků. Praha: Grada URBAN, Jan. (2013) Řízení lidí v organizaci: personální rozměr managementu. Praha: Wolters Kluwer