DALŠÍ METODIKY VYUŽÍVAJÍCÍ PRINCIPŮ ONTOGENETICKÉHO VÝVOJE - BRUNKOW, ACT, BPP METODA DLE ROSWITHY BRUNKOW - široké indikační spektrum - reflexní léčba z archetypů pohybových vzorců bez zevní stimulace kožní nebo proprioceptivní - nejčastěji u extracerebrálních poruch a stp op. hernii disku - postavení HKK a DKK vyvolává aktivitu svalového vzorce - opakováním se udržují reflexní dráhy neuromuskulární aktivity - zautomatizováním normálního poh.vzorce přímého osového držení těla, při statickém či dynamickém pohybu, je přibíráno do pohybů s větším zatížením - izometrické cv.je možné použít u sv.disbalance, VAS, skolióz, stp. op. he disku - jsou to vpodstatě vzpěrná cvičení s max. DF rukou a nohou, vyvolávající řetězovou aktivaci sv.řetězců Základní postavení HKK - maximální DF zápěstí, palec a malíček v mírné abd, ostatní prsty v semiflx, střední postavení mezi supinací a pronací a abd a add akra - vnitřní část ruky je kopulovitě klenutá - opřením o kořen ruky dojde k maximální DF ruky, patě, trupu a DKK - LOK v semiflexi - RAK v minimální abd a nulovém postavení mezi ZR a VR Základní postavení DKK - maximální DF hlezna, pata opřena o podložku, prstce v semiflexi, střední postavení mezi supinací a pronací a abd a add akra - KOK v semiflexi - KYK v minimální abd a nulovém postavení mezi ZR a VR Dýchání a provedení - nádech působí facilitačně - výdech inhibičně - v lehu na břiše při nádechu vychází pohyb od rukou, postupně přes trup k DKK, uvolnění při výdechu od DKK k rukám - v lehu na zádech při nádechu vychází pohyb od nohou přes trupu k rukám, uvolnění při výdechu od rukou k nohám - cvičení prokládáme relaxací - KI je kardiopulmonální nedostatečnost Přesná metodika v jednotlivých týdnech - viz Haladová, E. a kol. Léčebná tělesná výchova. Brno: 2007, str. 115 - 124 Cíl metodiky - cílená aktivace diagonálních sv.řetězců - zlepšení funkce oslabených sv. - stabilizace páteře a končetin bez jejich osového zatížení - reedukace správných pohybů bez nežádoucích složek Vhodné polohy k provedení cvičení - sed na židli u stolu - sedu s rukami na stehnech - sed s nataženýma DKK a rukama vedle pánve - leh na břiše - leh na zádech… příklady cvičení na videu třeba zde: https://www.fyzioklinika.cz/clanky-o-zdravi/metoda-roswithy-brunkow AKRÁLNÍ KOAKTIVAČNÍ TERAPIE - ACT - Zakladatelkou této terapie je PhDr. Ingrid Palaščáková Špringrová, Ph.D. , která vychází z principů R. Brunkow - Základním cílem ACT je napravit špatné pohybové návyky pomocí motorického učení. - Motorické učení je vědomý proces, který si však lze četným opakování (některé studie uvádějí okolo 2 000 opakování) osvojit. - Sestavy cvičení metody ACT využívají poloh raného motorického vývoje. - Během dospívání se rozpětí a rozmanitost našich pohybových dovedností přizpůsobují našemu prostředí a jeho požadavkům – ať už negativně nebo pozitivně. - Metoda ACT je terapeutický nástroj, který zároveň obohacuje motorické schopnosti o zapomenuté vzory. - během cvičení ACT jsou využívány vzpěry o akrální části končetin (akra). - Vzpěr o akra se provádí reálně nebo virtuálně. - Preferovaný, reálný vzpěr je fyzický vzpěr o akra vůči segmentům vlastního těla, popř. svému prostředí (stůl, podlaha, stěna, apod.). - V případech, kdy nelze aplikovat vzpěr reálný, využíváme vzpěr virtuální, který provádíme vůči imaginární překážce a slouží především pro lepší vizualizaci směru a intenzitě vyvíjené síly. - Na efektivitu cvičení má kromě vzpěru o akra vliv i jejich klenutí, které je třeba udržet v průběhu cvičení. Neudržení klenby v průběhu vzpěru se projevuje jako plochoručí (hyperextenze prstů) na rukou a plochonoží (hyperextenze prstců) na nohách. - efektivní terapie pro mnoho poruch pohybového aparátu – od častých funkčních a degenerativních stavů páteře až po velmi specifická onemocnění. - Napřímení páteře dosahujeme v terapii ACT koaktivací ventrálních a dorsálních svalových řetězců, jež jsou aktivovány využitím aker v průběhu vzpěru. - Správné zatížení a vzpěr o akra "nastartuje" pohybový vzor vedoucí k napřimování páteře. - Kvalitativní korekce těchto pohyb. vzorů již probíhá vědomě a výskyt motorických chyb se opakováním minimalizuje. - Na základě tohoto principu cvičení ACT napřimuje páteř, tonizuje zádové svaly, kompenzuje dysbalance a v důsledku stabilizuje celý pohybový aparát. Navíc, vzhledem k tomu, že vzpěrná cvičení v metodě ACT mohou aktivovat i hlubší svaly trupu, lze terapii využít i pro posílení výdechových svalů a zlepšit tak jejich funkci - videa najdete zde: https://www.act-method.com/ UKÁZKA VHODNÝCH VZPĚRNÝCH CVIKŮ Výchozí poloha: ● posaďte se na židli ● napřimte páteř tak, abyste měli rovná záda ● hlavu mějte v prodloužení krční páteře ● bradu zasuňte směrem dozadu ke krku ● nohy opřete patami o podlahu a špičky zvedněte nad zem ● horní končetiny opřete kořeny dlaní o stehna ● ruce mějte v kupolovitém tvaru (jako když v nich držíte pomyslný míček a zápěstím jej tlačíte dozadu) Pokyny pro cvičení: ● začnětě tím, že se vzepřete kořeny dlaní proti stehnům ● vzepřete se do pat ● ramena rozšiřujte pocitem tzv. oddálení plic od uší ● lopatky držte mírně dolů a od sebe ● břicho mírně vtáhněte (pupík povytáhněte do „vnitřního břicha“ a lehce nahoru) ● hlavu vytahujte nahoru v přímé ose Nejdůležitější je nastavení správné pozice aker (koncových částí) dolních i horních končetin a její udržení v průběhu vzpěrných koaktivačních cvičení. Funkční nastavení nohou při vzpěru do pat: ● noha s bércem by měla svírat úhel 90 stupňů ● prsty by měly být uvolněné, ne skrčené, ani příliš propnuté Správné dýchání při cvičení: Dýchaní je v průběhu celého cvičení „volné“, je zachován přirozený rytmus dýchání. ● s nádechem zaktivujte svaly (zatlačte do míst opory: ruka-stehno, noha-zem) ● v této poloze cca 30 s volně, přirozeně dýchejte ● ještě jednou se při stále aktivovaných svalech nadechněte ● s pozvolným výdechem uvolněte V průběhu vzporu se napřimuje páteř a pánev se dostává do neutrálního postavení. Měli byste cítit aktivaci svalů proti odporu: ruka-stehno, pata (špičky ve vzduchu)-zem. Doba aktivace (vzporu) by se měla rovnat době odpočinku. Nejčastější chyby: ● neudržení aktivních rovných zad ● neudržení aktivního vzpěru do pat ● noha s bércem svírá jiný úhel než 90 stupňů ● prsty nohou jsou skrčené nebo přílišně propnuté TERAPEUTICKÝ KONCEPT BAZÁLNÍ PROGRAMY A PODPROGRAMY - ČÁPOVÁ - Autorkou konceptu je fyzioterapeutka Jarmila Čápová. - Koncept Bazálních programů a podprogramů (BPP) rovněž využívá poznatky z Vojtovy kineziologické analýzy ontogenetického vývoje primární vertikalizace ATITUDA - Základním stavebním kamenem terapeutického vstupu je atituda, čili cíleně orientovaná postura zajišťovaná posturální motorikou. - Změnu postury v atitudu ovlivňuje limbický systém, dřívější zkušenost, veškerá aferentace a stav nocicepce. - Pro vytvoření atitudy je velmi důležité umístění opěrných bodů a to, jakou je v nich možno vyprodukovat reaktivní sílu. - Konečná poloha je výchozí atitudou pro další pohybovou sekvenci. - Atituda je budována zpracováním veškeré aferentace automaticky - Atituda je tvořená bazálními podprogramy, které jsou součástí posturální ontogeneze BAZÁLNÍ PROGRAMY A PODPROGRAMY - Důležitou zásadou konceptu je respektování hierarchie řízení pohybu (CNS) a vývoje hybnosti - Nižší etáže řízení jsou neoddělitelnou součástí etáží vyšších a současně vyšší etáže řídí a kontrolují etáže nižší - Nejjednodušší prvky fyziologických lokomotorických atitud v průběhu primární vertikalizace by se měly vyskytovat v atitudách již vertikalizovaných jedinců a měly by tvořit základ lokomoce po celý jejich život. Tyto drobné koordinační komplexy jsou bazální podprogramy. - Základní dovednosti dítěte jako je opora o předloktí, sed, stoj a chůze jsou bazální programy. - Každý bazální program se skládá z několika podprogramů, z nichž některé jsou geneticky preformové. Čím více jich pohyb člověka obsahuje, tím je fyziologičtější . - Ke spuštění bazálního podprogramu vede kombinace všech aferentních zdrojů, tzv. aferentní set. Společně s motivací k pohybu tvoří pro CNS „heslo“ ke spuštění daného podprogramu. - Když je aferentní set narušen nefyziologickým místem opory, pohyb bude proveden náhradním hybným vzorem. - Během terapie jsou abnormální vstupy aferentace analyzovány a cílem terapie je jejich pozitivní ovlivnění. LOPATKA A RAMENNÍ KLOUB, DÝCHÁNÍ - V motorické ontogenezi je nejdříve budována opora o HK a poté se rozvíjí fázické dovednosti ruky a opěrné dovednosti DKK. Kvalita opěrné funkce HK se zásadně podílí na všech následných hybných projevech člověka a v konceptu BPP hraje klíčovou roli. Stabilizovaná lopatka a RAK je nejdůležitějším článkem na cestě k fyziologii jakéhokoli pohybu. - V rámci BPP je ovlivněna také dechová mechanika - V tomto konceptu je pohled na fyziologii dýchání zaměřen na ontogenetickou atitudu 3. až 5. měsíce, jehož součástí je primární prodloužení výdechové fáze TERAPIE - V začátku terapie Čápová zařazuje reedukaci opěrných a dechových funkcí ve snaze obnovit využitelnost atitud z období primární vertikalizace. - Do prvotních vstupů řadí stimulaci prsní zóny v RO podle Vojty, což přispívá ke zlepšení dechových funkcí. - Nedílnou součástí je Schultzův autogenní trénink, který zajišťuje výcvik eidetických představ pohybu. Časově i obsahově náročné je zařazení relaxačních cvičení, jež jsou přípravou pro mentální trénink. Eidetické představy jsou v rámci mentálního tréninku využívány v rovinách psychoterapie, relaxace a udržování paměťových stop o pohybech. - Dále je prováděna manuální centrace obou ramenních kloubů. Pro oslovení co největšího počtu receptorů je přidána jak technika komprese hlavice humeru do středu jamky, tak technika trakce kloubních plošek. Obě techniky lze provádět v supinační i pronační poloze těla. - Vleže na zádech postura těla imituje posturu tříměsíčního dítěte, přičemž k nastavení atitudy jsou využity různé pomůcky (nafukovací válec). - Před zahájením samotné centrace Čápová upozorňuje na přípravu pacienta (zajištění atitudy; vyšetření průchodnosti pohybových komponent a popř. jejich ovlivnění měkkými a mobilizačními technikami). - Přesto, že při centraci RAK je nutná relaxace pacienta, nejedná se o zcela pasivní děj. V jistém okamžiku se centrace stane pro pacienta nepříjemnou a vyvolání nocicepce vede k aktivní obraně svalů kolem glenohumerálního kloubu. To způsobí ideální držení hlavice humeru vůči jamce aktivací bazálních podprogramů v CNS. - Správně centrovaný RAK a lopatka odstartují sérii pozitivního působení i na vzdálenější svaly, způsobí jejich koordinaci a normotonii INDIKACE - I když Čápová pracuje převážně se spinálními pacienty v postakutním stadiu onemocnění, z podstaty konceptu vyplývá jeho široké využití. - Vedle pacientů po cévní mozkové příhodě (CMP) a dětské mozkové obrně (DMO) je koncept doporučován u pacientů s vertebrogenním onemocněním, kde byla fyziologická hybnost a dechová mechanika narušena. tuto knihu doporučuji do budoucna určitě pořídit ZDROJE: https://fyzioterapie.utvs.cvut.cz/document/show/id/248/ https://www.fyzioklinika.cz/clanky-o-zdravi/metoda-roswithy-brunkow https://www.act-method.com/ https://www.fyzioklinika.cz/clanky-o-zdravi/naprimte-svou-pater-pomoci-cviceni-act https://is.muni.cz/th/eu291/Bakalarka-SUPERMEGAGRANDFINALE-nove.pdf Haladová, E. a kol. Léčebná tělesná výchova - cvičení. Brno: 2007 PAVLŮ, Dagmar. Speciální fyzioterapeutické koncepty a metody. 1. vyd. Brno: Akademické nakladatelství CERM, 2002. 239 s. ISBN 8072042661. KOLÁŘ, Pavel. Rehabilitace v klinické praxi. 1. vyd. Praha: Galén, 2009. xxxi, 713. ISBN 9788072626571.