Big5: Změny osobnosti v průběhu ontogeneze
Obecně: svědomitosti ↑, přívětivost ↑, otevřenost ↓, neuroticismus ↓, extraverze ↓
Změny osobnosti se postupně zpomalují s tím, jak se zpomaluje zrání jedince – existuje totiž silná
spojitost mezi fyziologií a osobností. Tj. nejvíc se osobnost mění a formuje v mládí (adolescence, mladá
dospělost), ve starším věku už nejsou změny tak výrazné. Ke změnám osobnosti (byť ne tak výrazným)
dochází ale i později, vývoj osobnosti není nikdy zcela zastaven. Silné biologické změny také nejsou
spojeny jen s pubertou, ale i s dalšími životními stádii, např. s narozením prvního dítěte, se stárnutím
(u mužů klesá po 70 roce neuroticismus a extraverze) apod.
Dalším zdrojem změn v osobnosti jsou různé sociální role, které během života přijímáme. Tj. v pubertě
nejde jen o výrazný vliv hormonů, ale i o silný sociální tlak, nutnost přijetí nových sociálních rolí, změny
chování vyplývající z přijetí těchto rolí... Důležitými událostmi jsou například narození prvního dítěte
(nejen biologicky, ale i sociálně), získání první práce apod.
Svědomitost ↑
 Svědomitost od dětství k adolescenci klesá, potom stoupá
 Svědomitost roste s tím, jak lidé stárnou a učí se lépe zvládat a organizovat svou práci, vztahy
apod., souvisí s přijímáním dospělých rolí
 Nejvíce změn nastává ve 2. dekádě života (20s)
Přívětivost ↑
 Přívětivost (také) od dětství k adolescenci klesá, potom stoupá
 Nejvíce se mění ve 3. dekádě života (30s) a změny pokračují až do šesté dekády (60s)
 Také souvisí s přijímáním dospělých rolí, s budováním rodiny apod. – je třeba starat se
o rodinu, být pečující
Otevřenost ↓
 Otevřenost postupně pomalu klesá
 S postupujícím věkem se postupně méně soustředíme na poznávání nových lidí, budování
nových vztahů, zaměřujeme se více na rozvoj a udržování vztahů, které už máme
Neuroticismus ↓
 Obecně s věkem pokles, osobnost se stabilizuje, stává se vyrovnanější
Extraverze ↓
 Obecně s věkem pokles