Čichové ústrojí Regio olfactoria v dutině nosní – čichové buňky - neurity skrze lamina cribrosa čichové kosti do bulbus olfactorius – čichová kůra – nejstarší část = paleocortex Scan0050 Scan0042 Chuťové ústrojí Scan0075 Scan0073 Caliculi gustatorii (chuťové pohárky) – cestou vláken VII., IX., X CN do jádra v medulla oblongata (ncl. solitarius-ncl. gustatorius) - retikulární formace - jádra thalamu - capsula interna – gyrus postcentralis (area 43) Scan0070 ZRAKOVÉ ÚSTROJÍ Světelné a barevné čití, informace a orientace v prostoru Bulbus oculi (oční koule) Organa oculi accessoria (přídatné zrakové orgány) Bulbus oculi (oční koule) I. Stěna oční koule: 1. Tunica fibrosa bulbi= (cornea=rohovka a sclera=bělima) 2. Tunica vasculosa bulbi (choroidea=cévnatka, corpus ciliare= řasnaté těleso, iris=duhovka) 3. Tunica interna bulbi (retina=sítnice) II. Obsah oční koule: Lens crystallina=čočka Corpus vitreum (sklivec) Camera anterior a posterior bulbi (přední a zadní komora oční + humor aquosus - komorový mok) ad 1. Tunica fibrosa bulbi Sclera (bělima) – tvoří 5/6 bulbu, ochrana, tvar, úpony okohybných svalů, přední část je pokryta spojivkou (tunica conjuctiva), sclerokorneální úhel, sinus venosus sclerae (Schlemmův kanál). Cornea (rohovka) – tvoří přední 1/6 bulbu, bezcévná, průhledná, jednovrstevný epithel, tvoří přední stěnu přední oční komory, volná nervová zakončení – velká citlivost!, optická mohutnost + 40 dioptrií, zakřivení, astigmatismus ad 2) Tunica vasculosa bulbi 1. Choroidea (cévnatka) – dorsální 2/3 bulbu, spatium perichoroideale, vazivo s cévami a pigmentem – tvoří „tmavou kameru“, na vnitřní plochu naléhá sítnice 2. Corpus ciliare (řasnaté těleso) pokračování cévnatky, ventrálně přechází v duhovku, závěsný aparát čočky – fibrae zonulares, processus ciliares (produkují komorový mok - humor aquosus), m. ciliaris – akomodace oka 3. Iris (duhovka) – funkce jako clona ve fotoaparátu, pupilla – panenka. Ventrální povrch iris tvoří zadní stěnu přední oční komory; anulus iridis major. Dorsální povrch iris tvoří ventrální stěnu zadní oční komory (camera posterior bulbi). M. sphincter pupillae (miosis) a m. dilatator pupillae (mydriasis). ad 3) Tunica interna bulbi Retina = sítnice Pars optica retinae – macula lutea s fovea centralis, mediálně od ní – discus nervi optici (=macula caeca s excavatio disci a a., v. centralis retinae). Pars caeca retinae – pigmentová vrstva pokrývá vnitřní povrch corpus ciliare a iris, nemá světločivé elementy right ad II. Obsah oční koule 1.Lens crystallina (čočka) – facies anterior a posterior lentis, equator lentis (fibrae zonulares) – akomodace, capsula lentis, cortex lentis, substantia lentis 2. Corpus vitreum (sklivec) – stroma vitreum, humor vitreus, fossa hyaloidea 3. Camerae bulbi (komory oční) anterior – mezi dorsální plochou rohovky a ventrálním povrchem duhovky, angulus iridocornealis – sinus venosus sclerae posterior – mezi dorsálním povrchem duhovky a ventrálním povrchem čočky a corpus ciliare 4. Humor aquosus (komorový mok) – produkt corpus ciliare (processus ciliares) a iris – cirkulace moku Přídatné orgány zrakového ústrojí 1. Palpebrae (víčka) 2. Conjunctiva (spojivka) 3. Apparatus lacrimalis (slzní ústrojí) 4. Svaly okohybné 5. Vazivový aparát očnice Ad 1. Palpebra superior a inferior (kožní řasy podložené vazivem a tarzálními ploténkami), ciliae (řasy), angulus oculi medialis a lateralis, limbus palpebralis anterior a posterior (okraje víček s řasami a žlázkami), caruncula lacrimalis (slzná jahůdka) Ad 2) tunica conjunctiva bulbaris a palpebralis (spojivka=tenká blána charakteru sliznice, dosahuje až k okraji rohovky), plica semilunaris conjunctivae (řasa u vnitřního koutku), lacus lacrimalis (slzné jezírko) Ad 3) Slzní ústrojí (apparatus lacrimalis) punctum lacrimale, canaliculus lacrimalis superior a inferior, saccus lacrimalis, fornix sacci lacrimalis, ductus nasolacrimalis, inervace glandula lacrimalis Scan0070 Inervace glandula lacrimalis • M. levator palpebrae superior, m. rectus superior, inferior, medialis a lateralis, m. obliquus bulbi superior (dolů a lat.) a inferior (nahoru a lat.) Mm. tarsales, m. orbitalis – hladká svalovina (enophtalmus+ptosis+miosis=Hornerův syndrom) Ad 4) Okohybné svaly Inervace! Anulus tendineus v hrotu očnice Ad 5) Vazivový aparát očnice Periorbita Vagina bulbi (fascia) – vazivová membrána pokrývá bulbus až ke skléře, dorsálně pokračuje ve fascie okohybných svalů, mezi bulbus a vagina bulbi je spatium episclerale s cévami Corpus adiposum orbitae – tuková vrstva vyplňující štěrbiny, nejsilnější je v retrobulbárním prostoru Septum orbitale (od okrajů orbity, ztluštění = tarsální ploténky) Tepny očnice A.ophtalmica (větev a. carotis interna, probíhá spolu s n. opticus) A. centralis retinae (v macula caeca s n. opticus) A. lacrimalis Rami musculares Aa. ciliares posteriores breves – k cévnatce a tyčinkám a čípkům retiny Aa. ciliares posteriores longae nasalis and temporalis – tvoří circulus arteriosus iridis major, minor A. supraorbitalis a supratrochlearis A. ethmoidalis posterior – sinus sphenoidalis and cellulae ethmoidales posteriores A. ethmoidalis anterior – sinus frontalis, cellulae ethmoidales anteriores 1.Neuron tyčinky a čípky; 2. neuron ggl. retinae; 3. neuron ggl. n. optici – n. opticus. Vlákna z mediální poloviny sítnice a mediální poloviny macula lutea se kříží - tractus opticus - obsahuje informace z polovin obou sítnic. 4. neuron v corpus geniculatum laterale* (v metathalamu) – pak radiatio optica skrze capsula interna do kůry occipitálního laloku (area 17, 19). Area praetectalis (ve středním mozku) – centrum pupilárního reflexu. Colliculus superior středního mozku – opticko-motorické reflexy. Zraková dráha * Genu Crus ant. Crus post. trr.co-nucleares tr.cort.-thal. tr.thal.cort. Capsula interna Sluchověrovnovážný systém (ORGANUM VESTIBULOCOCHLEARE) příjem statických, kinetických a sluchových informací Rozdělení organum vestibulocochleare I.Auris externa (zevní ucho) – zachycuje zvukové vlny a transportuje je do středoušní dutiny 1) Auricula (boltec ušní) 2) Meatus acusticus externus (zevní zvukovod) 3) Membrana tympani (bubínek) II. Auris media (střední ucho) 1) Cavum tympani (středoušní dutina) 2) Středoušní kosti a jejich spoje 3) Svaly 4) Tunica mucosa cavi tympani 5) Tuba auditiva (sluchová, Eustachova trubice) 6) Cellulae mastoideae III. Auris interna (vnitřní ucho) 1) Labyrinthus osseus (kostěný labyrint) 2) Labyrinthus membranaceus (membranózní labyrint) 1) Auris externa (zevní ucho) 1) Auricula Laterální strana - cartilago auriculae, lobulus auriculae (=lalůček ušní) helix, tragus, antitragus, incisura intertragica 2) Meatus acusticus externus (asi 2.5 cm) Porus acusticus externus laterální 2/3 – chrupavčitý isthmus mediální 1/3 kostěný Kůže s glandulae ceruminosae (cerumen), chlupy=tragi 3. Membrana tympani (bubínek) – vazivová blána (asi 11x9 mm, umístěn šikmo - 45o) anulus fibrocartilagineus, pars flaccida (tenká), zbytek - pars tensa (světelný reflex, paracentesis) Zevně kůže, uvnitř sliznice dx Cavum tympani (středoušní dutina) Tvar bikonkávní čočky Paries (stěny): membranaceus (laterální)), labyrinthicus (mediální)lní), caroticus (ventrální), mastoideus (dorsální)), tegmentalis (horní), jugularis (dolní) PARIES LABYRINTHICUS (mediální stěna) Promontorium (1. závit hlemýždě) (sulcus promontorii - (pro n. tympanicus) Fenestra vestibuli (s basis stapedis) Fenestra cochleae (s membrana tympani secundaria) Prominentia canalis n. VII. Prominentia canalis semicircularis lateralis 88d PARIES MEMBRANACEUS (laterální stěna) Membrana tympani (bubínek) Cavum tympani (středoušní dutina) PARIES CAROTICUS (ventrální stěna) Canalis musculotubarius (semicanalis m. tensoris tympani a semicanalis tubae auditivae) fissura petrotympanica (pro chorda tympani) Canaliculi caroticotympanici Procesus cochleariformis (obtáčí se zde šlacha m. tensor tympani) PARIES MASTOIDEUS (dorsální stěna) Antrum mastoideum (vstup do cellulae mastoideae) Prominentia canalis n. VII. Eminentia pyramidalis (pro m. stapedius) 89a PARIES TEGMENTALIS (horní stěna) Canaliculus n. petrosi minoris PARIES JUGULARIS (kaudální stěna) Apertura interna canaliculi tympanici Pravá středoušní dutina (pohled skrze paries membranaceus) paries mastoideus paries jugularis paries caroticus paries tegmentalis paries labyrinthicus Páč,L. (1995):Anatomie člověka III., Brno, p. 82 90% 90% 90% Ossicula auditus (malleus, incus, stapes) – spojeny vazy a klouby Malleus- kladívko – caput mallei, collum mallei, manubrium mallei (srůstá s membrana tympani) Incus – kovadlinka – corpus incudis, processus lenticularis (spojení s hlavou třmínku) Stapes – třmínek – basis stapedis (ve fenestra vestibuli) sluch2 sluch10 89a MUSCULUS TENSOR TYMPANI začátek: semicanalis m. tensoris tympani úpon: kladívko inervace: n. mandibularis funkce: napínání (tenze) bubínku MUSCULUS STAPEDIUS začátek: eminentia pyramidalis úpon: stapes inervace: n. facialis funkce: vytahuje stapes z fenestra vestibuli, uvolňuje bubínek Svaly středoušní dutiny Tuba auditiva (sluchová trubice, Eustachova) Spojuje středoušní dutinu s hltanem (baropercepce) 3.5-4 cm, laterální 1/3 je v semicanalis tubae auditivae = kostěná část, mediální 2/3 = chrupavčitá část (s lamina membranacea), isthmus - zúžení mucosis tonsilla tubaria Torus tubarius Tonsilla tubaria Vnitřní ucho (auris interna) I. Kostěný labyrint (labyrinthus osseus) 1) Vestibulum (předsíň) a canales semicirculares ossei (polokružné kanálky – anterior, lateralis a posterior) 2) Cochlea (hlemýžď) II. Blanitý labyrint (labyrinthus membranaceus) - Spatium perilymphaticum s perilymfou, uvnitř je endolymfa 1)Labyrinthus vestibularis 2)Labyrinthus cochlearis 90a 90b VESTIBULUM recessus ellipticus (v něm utriculus - váček s horizontálním políčkem s vláskovými buňkami a statoconiemi – při změně polohy hlavy změna polohy krystalků – podráždění smyslových buněk – statické ústrojí) a macula cribrosa superior pro výstup n. utriculoampullaris recessus sphericus (v něm sacculus - váček s vertikálním políčkem s vláskovými buňkami) a macula cribrosa media pro n. saccularis macula cribrosa inferior pro n. ampullaris posterior Fenestra cochleae (pro membrana tympani secundaria), fenestra vestibuli (pro bázi třmínku) Výstup polokružných kanálků (canales semicirculares ossei – anterior, lateralis, posterior) - uvnitř ductus semicirculares s cristae ampulares se smyslovými buňkami s dlouhými vlásky, nad nimi rosolovitá hmota – při nerovnoměrných pohybech hlavy je rozkmitána pohybem endolymfy – vnímání pohybů hlavy – kinetické ústrojí CN VIII. Pars vestibularis statické ústrojí_NEW macula statica utriculi et sacculi_NEW 003 - ucho SACCULUS, UTRICULUS (registrace odchylek hlavy a těla od směru působení zemské tíže) Epithel – maculae staticae (macula utriculi je horizontální, macula sacculi je vertikální), membrana statoconiorum se statokoniemi, ganglion vestibulare statoconia Pozice hlavy k trupu (statická) – opravy vestibulospinálními drahami kinetické ústrojí 1_0002_NEW kinetické ústrojí 2_NEW DUCTUS SEMICIRCULARES (polokružné kanálky) Záznam změn u rotačních pohybů Ampulla membranacea Cristae ampullares gelatinózní matrix kupula Akcelerace (chůze), gravitace PARS VESTIBULARIS N. utriculoampullaris N. saccularis N. ampullaris posterior Vestibulární jádra ve IV. komoře, pak do mozečku nebo přes thalamus do lobus parietalis (lobulus parietalis inferior) 2. Cochlea a)Canalis spiralis cochleae b)Modiolus c)Lamina spiralis ossea d) Ad a) Canalis spiralis cochleae - 2,5 závitu natočených na modiolus Ad b) Modiolus – basis modioli obrácený ke dnu vnitřního zvukovodu (tractus spiralis foraminosus), canales longitudinales modioli, canalis spiralis modioli (obsahuje bipolární neurony – ganglion spirale cochleae) Ad c) Lamina spiralis ossea Scala vestibuli (otevírá se do vestibula), scala tympani (otevírá se do středoušní dutiny – membrana tympani secundaria) modiolus Tractus spiralis foraminosus l.s.ossea sv st sluch9 Scala vestibuli Scala tympani Ductus cochlearis Membrana tectoria membrana basilaris membrana vestibularis Organ of Corti Labyrinthus cochlearis Ductus cochlearis dělí kostěný hlemýžď na scala tympani a scala vestibuli Organum spirale Corti – na membrana basilaris (dva Cortiho sloupce vláskových buněk), nad nimi membrana tectoria, ganglion spirale cochleae (bipolární buňky). 91a 90c N. VESTIBULOCOCHLEARIS (CN VIII) PARS COCHLEARIS PARS VESTIBULARIS N. utriculoampullaris N. saccularis N. ampullaris posterior Vestibulární jádra ve IV. komoře, pak do mozečku nebo lobus parietalis (lobulus parietalis inferior) Dno vnitřního zvukovodu fc fv Area vestibularis sup. n. utriculoampullaris Area vestibularis inf. foramen singulare – n. ampullaris posterior n. saccularis FUNDUS MEATUS ACUSTICI INTERNI introitus can. n. VII area cochlearis area vestibul. superior area vestibul. inferior sluch11 Sluch Zvukové vlny jsou zachyceny boltcem ušním do meatus acusticus externus, přes bubínek do středoušní dutiny, kde je pohyb kůstek přenesen do fenestra vestibuli vnitřního ucha – přes perilymfu scala vestibuli/tympani – rozechvění endolymfy – basilární membrána a Cortiho orgán – 1. neuron sluchové dráhy – colliculus inferior středního mozku (akustickomotorické reflexy/ncl. geniculatum mediale – capsula interna – lobus temporalis (Heschlovy závity – area 41, 42) . 1.Neurony ganglion spirale cochleae jejich neurity do 2. nucleus cochlearis dorsalis (ventralis) v lat. části fossa rhomboidea– lemniscus lateralis jejich neurity buď do 3. a) colliculi inferiores středního mozku (akustickomotorické reflexy) nebo do b) corpus geniculatum mediale a jejich neurity 4. Skrze capsula interna do gyri temporales transversi (area 41, 42) Heschlovy závity Sluchová dráha 1 2 3 4 INTEGUMENTUM COMMUNE (soustava kožní) Největší orgán lidského těla - poskytuje ochranu hlouběji uloženým orgánům - je sídlem kožních smyslů (receptory vnímání tlaku, teploty, bolesti) - podílí se na termoregulaci - uplatňuje se při látkové výměně (schopnost vylučovat a vstřebávat některé látky, - potní žlázy se podílí částečně také na vylučování a hospodaření s vodou, tvorba provitaminu D za působení UV záření) - rezervní orgán (zásobárna energie - podkožní tuk) Stavba • •Kůže (cutis, derma) •1) Pokožka – epidermis – mnohovrstevný dlaždicový epitel, na povrchu rohovatějící a odlupující se, dorůstání ze zárodečné vrstvy • ( s pigmentem, s nervy, ale bez cév). • •2) Škára (dermis, corium) – tvořena tuhým vazivem, jeho vlákna zajišťují pevnost, pružnost a tažnost kůže. Její povrchová vrstva vybíhá proti epidermis v podobě papil cristae cutis (dermatoglyfy), hluboká vrstva hustá. Průběh snopců vláken škáry je různý – štěpnost kůže! • - vlasové váčky (folikuly) • - cévy a nervy • - kožní a mazové žlázy • •3) Podkožní vazivo (tela subcutanea) • s vrstvou tukových buněk - zásobárna energie, •ochrana před poraněním, tepelná izolace, určuje tvar těla • Tuk chybí na ušním boltci, očních víčkách, na hřbetu nosu a na penis a clitoris. • cévy a nervy • •Spojení kůže s periostem nebo s fasciemi (dekubity) •Ubývání tuku a elasticity vláken ve stáří • •dermatoglyfy • • • • • • • 1)podkožní vazivo vír smyčka oblouček Cristae cutis Sulci cutis Pori sudoriferi Toruli tactiles Papilární linie (daktyloskopie, genetika) Strie vznikají při extrémním natažení kůže. Pokožka je v poškozeném místě ztenčená, jde o jakési vnitřní jizvy a v kůži pod striemi jsou poškozena elastická vlákna. Kožní deriváty A) zrohovatělé: • 1. vlas (capillus), chlup (pilus) – chybí na palma manus a planta pedis, na přechodní červeni rtů, glans penis/clitoridis, preputium penis, labia minora pudendi a na vnitřní ploše labia majora pudendi •Struktura: •Radix pili (v kůži) s vlasovou cibulkou (bulbus pili), váček vlasový (folliculus pili) – sem se vchlipuje bohatě prokrvená vazivová bradavka vlasová (papilla pili) – pro výživu bulbu •Scapus pili (volný kmen vlasový) – zrohovatělé epidermální buňky • Na průřezu chlupem: dřeň (substantia medullaris), substantia corticalis, tenká cuticula pili •Mazová žláza (glandula sebacea) – v úhlu mezi chlupem a svalem •Vzpřimovač chlupu (musculus arrector pili) – hladká svalovina . „husí kůže“ • •Typy ochlupení: •1. Primární – lanugo •2. Sekundární •3. Terciární (po pubertě) • • Primární ochlupení Lanugo jsou jemné chloupky, pokrývající kůži plodu (fétu) . Flumina pilorum Vortices pilorum Sekundární ochlupení Pili (chloupky) Capilli (vlasy) Cilia (řasy) Supercilium (obočí) 5989_f260 445taidjin Terciární ochlupení (po pubertě) Hirci (chlupy v axile) Pubes (chlupy v okolí zevních pohlavních orgánů) Barbae (vousy) Tragi (chlupy v zevním zvukovodu) Vibrissae (chlupy ve vestibulum nasi) Sinusové chlupy Hypertrichosis vera Jsou zvláštní druh chlupů savců, přesahující ostatní srst. Jejich chlupový váček je opatřen krevními rozšířeninami, které umožňují upevnění chlupů v určité poloze. Mají hmatovou funkci, u člověka jsou rudimentární. 2. Nehet (unguis) Zrohovatělá ploténka - chrání distální článek prstů Nehtová ploténka (corpus unguis) s radix unguis - jeho proximální okraj margo ocultus je ukrytý v nehtové rýze, margo liber je distální okraj Nehtové lůžko (lectulus unguis, eponychium , hyponychium) – proximální část =matrix unguis – dorůstání nehtu (dobré regenerační schopnosti), distálně sterilní matrix, lunula unguis Nehtový val (vallum unguis) Kožní žlázy (glandulae cutis) 1.Mazové žlázy (glandulae sebaceae) – vylučují maz (sebum), který vzniká rozpadem celých žlázových buněk tzv. žlázy holokrinní – promašťují vlasy, chlupy a kůži v jejich okolí, ochrana před účinkem potu, vysušením… 2.Potní žlázy (včetně mléčné žlázy) – glandulae sudoriferae a) malé potní žlázy (glandulae sudoriferae minores) – sekreční (ve škáře) a vývodný oddíl (prostup škárou a pokožkou na povrch póry). Vylučují pot (sudor) – čirá, bezbarvá tekutina charakteristického kyselého zápachu (v klidu asi 0.5l za 24 hod.) – pot - význam pro termoregulaci, obrana proti infekci; chybí na glans penis a vnitřní straně preputia b) velké apokrinní žlázy (glandulae sudoriferae majores) – modifikované „aromatické“, vyúsťují nad mazovými - axilární žlázy (např. změny potu dle menstruačního cyklu) - glandulae circumgenitales a circumanales - glandulae ciliares, nasales, ceruminosae, areolares mammae Mléčná žláza (glandula mammaria) – největší kožní žláza, rozvoj v období puberty, podklad pro ženský prs . 1. MAMMA (prs) Ženský prs – mamma feminina Ve výši 3.-5 žebra, od parasternální čáry k přední axilární čáře. Na vrcholu prsu je kruhový dvorec - areola mammae, prsní bradavka – papilla mammae, glandulae areolares mammae, mazové žlázky (chrání kůži bradavky před macerací slinami kojence a mlékem). Na bradavce se otvírá15-20 otvůrků (area cribriformis papillae), kde vyúsťují mlékovody (ductus lactiferi); m. subareolaris. GLANDULA MAMMARIA Stavba žlázy: 15-20 laloků v tuhém vazivu = corpus mammae ( k axile vybíhá processus axillaris), ductuli lactiferi, tuk retromammární (mezi corpus mammae a m. pectoralis major) a premamární - vyrovnává nerovnosti Vývoj prsu: areolomamma – mamma areolata – mamma papillata – definitivní rozvoj žlázy až za těhotenství a kojení (mlezivo=colostrum, mléko=lac) Mužská prsní bradavka má stálou polohu ve 4. mezižebří Lymfatická drenáž prsu 1 - nll. axillares 2 - nll. parasternales 3 - nll. supraclaviculares - nll. intercostales - nll. mediastinales ant. 1 2 3 Fig. 789 Lymphatic drainage of the mammary gland and location of the regional lymph nodes. Note the connections between the lymphatic vessels of both sides and the lymphatic drainage into the intrathoracic lymph nodes. Fig. 789 Lymphatic drainage of the mammary gland and location of the regional lymph nodes. Note the connections between the lymphatic vessels of both sides and the lymphatic drainage into the intrathoracic lymph nodes. Moore, K. L. (1992): Clinical oriented anatomy. Third edition. Williams&Wilkins, A Waverly Company. Čihák, R. (1997): Anatomie 3. Avicenum, Zdravotnické nakladatelství. Putz, R. (2008): Atlas of Human Anatomy Sobotta. Elsevier Books. Gilroy, A. M. et all. (2009): Atlas of Anatomy. Thieme New York, Stuttgart. Fitzgerald, M.J.T. (1992): Neuroanatomy. Bailliere Tindall. Obrázky z publikací: