Proteiny



Proteiny
nFunkce:
-strukturální (např. aktin a myozin)
-transportní (hemoglobin)
-enzymatické
-hormonální (inzulín, serotonin)
-amunologické
-acidobazické
-energetické
n

Rozdělení proteinů
nproteiny jsou tvořeny jednotlivými aminokyselinami (ty jsou spojeny peptidovou vazbou)
nDle tvorby:
-esenciální
-semiesenciální
-neesenciální

Esenciální aminokyseliny
ntělo si je nedokáže
nvytvořit, proto je nutný
njejich exogenní (vnější) příjem
nvalin, leucin, isoleucin,
ntryptofan, treonin, methionin,
nfenylalanin, lysin, threonin
n
C:\Documents and Settings\Ondra_S\Plocha\esencialni-aminokyseliny.jpg

Semiesenciální aminokyseliny
njsou vytvářeny pouze v určitém časovém období
nhistidin, arginin
n
C:\Documents and Settings\Ondra_S\Plocha\arginin.png

Neesenciální aminokyseliny
ntělo si je dokáže vytvořit
nglycin, glutamin, kyselina glutamová, aspargarin, prolin, cystein, tyroxin, serin, alanin, arginin
nornithin, taurin, citrulin, cystin
C:\Documents and Settings\Ondra_S\Plocha\amino-150x150.jpg

Kvalita bílkovin
nBiologická hodnota = podíl EAMK k jejich celkovému obsahu
nBiologicky kompletní, plnohodnotné bílkoviny
-obsahují všechny EAMK v harmonickém vzájemném poměru a množství (např. maso, vejce, mléko)
qBiologicky nekompletní, neplnohodnotné
n- buď nemají všechny základní AMK, nebo jsou ve špatném poměru (obiloviny, luštěniny). AMK, které
je v bílkovině nejméně se nazývá limitní AMK

Potřeba bílkovin
n12-15% celkového energetického příjmu, raději na přepočet gramů na 1 kg
n1g=17kJ/4kcal
ndoporučené minimální množství 0,8kg/kg hmotnosti člověka
npotřebují sportovci více bílkovin?
nDUSÍKOVÁ BILANCE = poměr přijatého dusíku (ve formě bílkovin) x vydaného (ve formě močoviny)
n

Dusíková bilance
nPoměr mezí přijatým a vyloučeným množstvím dusíku
nNutné znát k dopočítání respiračního kvocientu
n
Pro ukázku J

Osoby s vyšší potřebou bílkovin
nvytrvalostní sportovci a osoby, které mají vysokou zátěž
nosoby při sníženém příjmu energie
nsportovci v období růstu
nosoby začínající s cvičením
nsiloví sportovci
n→ potřebné množství bílkovin je velice individuální

n
ukazka


Rizika nadměrného příjmu
npřetížení jater (amoniak a ketogenní látky)
npřetížení a možné poškození ledvin
nzvýšená hladina cholesterolu (cholesterolémie)
nzažívací potíže (nadýmání, průjem, alergie)
núnava (energetická náročnost trávení bílkovin)
n

Rizika nadměrného příjmu
nzvýšená tvorba aminů a nitrosaminů
nzvýšená tvorba tuku podkožního i útrobního
naminokyselinová nerovnováha
nzvýšení krevního tlaku
nVylučování čpavku potem
nZpomaluje se trávení v žaludku, tím se snižuje vylučování amoniaku
nMůže způsobit dehydrataci
nTěsně před FA – zvýšené nároky na kyslík

Trávení bílkovin
nrozklad začíná v žaludku (hydrolýza) pomocí pepsinogenů → aktivace HCl na různé pepsiny
npepsiny jsou inaktivovány alkalickým prostředím duodena
nčinnost pankreatických proteáz a buněčných peptidáz
n→ cílem je rozložení dlouhých peptidových vazeb na kratší (tri-, di- až aminokyseliny)

Kolik můžeme využít?
nNe více než 2-2,5g /1kg TH denně
nPodle Wolfa je to 20-35g jednorázově (živ), podle jiných odborníků 40g jednorázově
n150g masa – 90g masa velikost karty
nSuplementy mají i více než 40g v 1 dávce
n
n

Rychlost vstřebání
nZáleží na poměru AK
nProteinová stravitelnost korigovaná aminokyselinovým skore – PDCAAS
nKravské mléko, vejce, hovězí maso, soja
nLimitující AK
n
n

Denaturace bílkovin
nDenaturace bílkovin je změna struktury bílkovin způsobená zvýšenou teplotou, změnou pH, chemickými
či jinými fyzikálními vlivy, při níž se z molekul bílkoviny např. uvolňují SH skupiny, tyrosinové
zbytky apod. Změny struktury jsou většinou nevratné, usnadňuje se štěpitelnost proteolytickými
enzymy, snižuje se rozpustnost ve vodě. V lidském organismu může vést k poškození řady funkcí
(např. činnosti enzymů). Běžně využívanou denaturací je tepelná příprava potravy.

B během vytrvalostního tréninku
nPři nedostatku sacahridů jsou využívány BCAA – nejvíce leucin
nLimitující faktor enzymy
n

n