Vybrané historické edukační modely II Svobodný edukační model – J. J. Rousseau Pedocentrický edukační model – J. Dewey Jean Jacques Rousseau (1712–1778) Rouss Jean Jacques Rousseau (1712–1778) npohnuté životní osudy nosvícenský myslitel nsociální teoretik nsenzualista nprůkopník občanské rovnosti npedagog n1762 – pedagogický román Emil čili o výchově Rouss > Rousseau – pojetí edukace npřirozená = respektování věkových ad. specifik nsvobodná = cíl i forma ncíl edukace – Člověk (ne rytíř nebo budovatel komunismu…) ncitovost – láska k dítěti nempirie – příroda = kniha nmetoda přirozených následků n1. kritika vznikající státní školy nvýchova dívek Rouss > Pojetí dětství před a po Rousseauovi nstředověk – dětství = nedůležitá a krátká fáze života (malý dospělý) nposun – přelom 16. a 17. st. u části dvorské a městské společnosti nnovověk – sice svébytné, leč neplnohodnotné období nRousseau (1712–1778) – první chápal dětství jako autonomní část života nRousseau – inspirace pro moderní pedagogiku – např. Ellen Keyová – kniha Století dítěte nnavazuje současná humanistická koncepce edukace > Pojetí dětství před a po Rousseauovi npřelom 19. a 20. st. – dětství = plnohodnotné období = fáze životní cesty npojetí „nové výchovy“ – např. J. Dewey: potřeba kultivovat od dětství svobodu, zodpovědnost, sebekontrolu ndnešek – dítě = subjekt svého rozvoje = přechod od statutu majetku (byť nejcennějšího a vyžadujícího péče a ochrany) ke statutu osobnosti se sebeurčujícími právy nâ nvýchova = pomoc dítěti na cestě k autonomii nvyústění – Úmluva o právech dítěte – 1989 (ČSFR – 1990) n > nJOHN nDEWEY n(1859–1952) > JOHN DEWEY (1859–1952) namerický filozof a pedagog npředstavitel pragmatismu nvýznam empirie nuniverzitní kariéra n1896 založil laboratorní školu v Chicagu ndílo: Škola a společnost, Demokracie a výchova > Deweyova činná škola nvychází z kritiky staré školy nkritika klasického přístupu = T → P nnové pojetí = P → T → P npodstata = pedocentrismus nzměna role učitele (z hlavního herce se stává režisér) nučení konáním nzměna vybavení školy nprojektové vyučování > Projektové vyučování ndotváří William Kilpatrick (1871–1965) n70. léta 20. století – nový zájem nsnaha překonat nedostatky běžného vyučování: nizolovanost a roztříštěnost vědění nodtrženost od životní praxe nzmechanizování a strnulost školní práce nodcizení od zájmů dětí npamětní či jednostranně kognitivní učení nnízkou motivaci > Projektové vyučování 1.žáci pracují (v dílně, v laboratoři, na školním pozemku, v kuchyni, …) 2.při práci narážejí na problémy → pro překonání musí zjistit informace (teorie – v knihovně, ve školním muzeu aj.) 3.na základě teoretického poučení praktický úkol dokončí (= nový vztah P → T → P) > Postup při projektovém vyučování 1.volí se situace, která představuje pro žáky skutečný problém 2.s žáky se prodiskutuje plán řešení zvoleného problému, formulují a zpřesňují se otázky, určí se, jaká bude forma výsledku (sdělení, výstavka, dokumentace, model aj.) 3.rozvíjejí se činnosti, které vyžadují řešení tohoto problému, musí být jasno, kdo, jak a co udělá 4.závěr projektu – zveřejnění a zhodnocení výsledků práce >