Psychosomatika a její
souvislost s fyziologií
zátěže
MUDR. KATEŘINA KAPOUNKOVÁ, PH.D.
Definice a vymezení
problematiky
 Lékařsky nevysvětlitelné příznaky – odraz ve fyziologii zátěže
 Doba trvání příznaků 3 týdny až několik měsíců
 Objektivní nález ( malý nebo chybí)
 Epidemiologie cca 20-25% příchozích do ordinace lékařů
 Kombinace úzkostných poruch a depresí
Dle výzkumů v USA a německu psychosomatičtí nemocní chodí v průměru
cca 7 let po lékařích, než si přiznají, žeonemocnění je psychosomatického
charakteru
Model
stresu
(Cannon 1929)
Patogenetický model
zdraví
 19.-20. století – postupná formulace modelů nemoci
 19. století – plně rozvinut biologický model nemoci ( „ lékař =
opravář stroje“)
 Názor, že opravdová nemoc musí mít patofyziologický nebo
somatický podklad přetrvává( laici i lékaři)
1858 Virchow : formuloval nemoc jako poruchu buněk, tkání, orgánů, z
níž vyplývá porucha jejich funkce, která se projevuje nejrůznější
symptomatologií
Základní charakteristiky
biomedicínského modelu nemoci
 v Evropě ovlivňuje medicínské myšlení posledních 300 let
 má velkou zásluhu na snížení v posledních 100 – 150 letech
 preferuje výhradně biologický – příčinný faktor při vzniku
onemocnění
 pojímá tělo a duši (psychiku) jako dvě oddělené (psychiku do
značné míry ignoruje)
 nemoc= porucha normální činnosti ,zdraví = samozřejmost (ve
smyslu opozita nemoci)
 prvořadou pozornost věnuje biochemickým procesům a
somatické stránce nemoci
 jeho výchozím bodem je poznání narušené biochemické
rovnováhy v organismu
 snaha o popis nosologických jednotek s charakteristickou etiologií
 pacient není za vznik onemocnění zodpovědný
nepodporuje prevenci a posilování zdraví ani individuální
zodpovědnost za zdraví
Behaviorální medicína
 multidisciplinární obor- široký model zdraví a nemoci, jenž
integruje biologické, psychologické proměnné a faktory
prostředí, zvláště pro člověka nejdůležitějšího, prostředí
sociálního
 Cílem: uplatnit psychologické metody na zlepšení průběhu
onemocnění s využitím behaviorálních technik zaměřených na
změnu životního stylu, rizikového chování a posilování
schopnosti zvládat stres
zabývá se zvyšováním a zachováním zdraví, prevencí nemocí a
dysfunkcí
Behaviorální medicína
 klade důraz na interakci biologických a behaviorálních
faktorů při vzniku onemocnění a při jeho léčbě
 až 50% všech úmrtí je možno vztáhnout k nežádoucím
životním zvyklostem (kouření, požívání alkoholu, nesprávné
návyky ve složení a kvantitě stravy, vyrovnávání se se
stresovými situacemi, zafixované neadekvátní životní styly
 základní metodologický postup : zjišťování a analýza
parametrů nemoci, jež mají nějaký vztah k chování
nemocného
 behaviorální intervence - využívání zákonitostí učení pro
člověka, tzv. kognitivní behaviorální modifikace chování
Zodpovědnost každého jedince za vlastní zdraví !!!
KANFERŮV A PHILIPSŮV MODEL NEMOCI :
S = PODNĚTY
O = ORGANISMUS
R = REAKCE
KP = KONTINGENČNÍ POMĚR (důsledky reakce s přihlédnutím k
posílení či oslabení "zdravého" nebo "poruchového" chování)
K = KONSEKVENCE (bezprostřední důsledky chování
potencionálně znamenající pozitivní nebo negativní posílení)
S - O - R - KP - K
Bio-psychosociální model
 autor Engel
 Multikauzálně podmíněné
nemoci
 Faktory poruchy: biologické,
psychologické a sociální
 Interakce mezi
neurobiologickými procesy (
hypatalo-hypofýzární osa,
cytokininy, faktory prostředí,
pozornosti a chování)
Tělo používá všechny své regulační a ochranné systémy k
tomu, aby komunikovalo ve svém nejbližším prostředí o
svých vnitřních psychických stavech, čímž spoluvytváří
sociální realitu ve které žije
Některé z tělesných projevů mají charakter příznaků,
symptomů nemoci a tím se mohou podílet na rozvoji
začarovaného kruhu
Nejde o to JAK
tělo vytváří
příznaky
Jde o to PROČ
Tělesné příznaky stresu
 Pocit vyčerpání
 Únavový syndrom
 Bolesti ve svalech
 Bušení srdce
 Tachykardie
 Pocení
 Třes
 Zkrácení dechu
 Nepříjemné pocity na hrudníku
 Nevolnost, nechutenství, nucení na moč
 Vertigo, derealizace, deperzonalizace, strach ze smrti
Systémové choroby –
podmíněné chronickým stresem
 Hypertenze
 ICHS
 DM II typu
 Obezita
 Poruchy imunity ( rozvoj infekčních chorob)
 Nádorová onemocnění
 Gynekologické problémy, poruchy sexuálního
chování
Psychicky je ale podmíněna jakákoliv tělesná porucha
Predisponující faktory
 Celkově snížená psychická odolnost( vztahové vazby,
zneužívání, přetížení , nezralost) – narušena frustrační tolerance
 Špatná zdravotní gramotnost, nevýhodná sociální situace (
konflikty v rodině, genetická výbava)
Vyvolávající faktory
 Akutní onemocnění
 Negativní životní událost, pracovní problémy
 Trauma
 Sexuální zneužívání
Prakticky nikdy nejde pouze o jeden faktor – multifaktoriální podklad
Udržující faktory
psychosomatického onemocnění
 Snížená schopnost pohybové zátěže
 Přetrvávající příznaky úzkosti s neustálým hledáním
zdravotnické pomoci
 Závislost na analgeticích či opiátech
 Problematické partnerské vztahy
 Nejistá mateřská vazba
 Rentové důvody
Nejčastější projevy
 Značná pestrost
 Role emocí
 Dopad na jednotlivé systémy:
- kardiopulmonální
- gastrointestinální
- svalově – pohybový
- obecný soubor ( poruchy spánku,
hysteroidní chování,…)
Rozkolísaná rovnováha ANS, imunitního systému, hormonální soustavy,
ale i napětí v pohybovém aparátu
SOCIÁLNÍ ÚROVEŇ
Komunikací vyjednáváme sdílený
SMYSL
PSYCHICKÁ ÚROVEŇ
Přiřazuje symptomům
VÝZNAM
TĚLESNÁ ÚROVEŇ
Tělo vytváří symptom
SIGNÁL
Vrstvy bio-
psycho-sociální
reality člověka
Omezení schopnosti
fyzické zátěže - obecně
 Infekční a neinfekční onemocnění
 Záněty
 Trauma
 Akutní psychické onemocnění
 Psychosomatické stavy
Velký vliv na výkonnost sportovce