TÝMOVÉ DOVEDNOSTI
bp2088 / bk2088
Jaro 2020
 KOMUNIKACE V TÝMU

KOMUNIKACE
o původní význam slova komunikace – z lat. communicare = činit něco společným, společně sdílet,
vespolně se účastnit (Vybíral, 2009)
o Zanden (1987):  „komunikace je proces, jímž lidé předávají informaci, ideje, postoje a emoce
jiným lidem“
o Nakonečný (2009)  základní struktura komunikace tvořena třemi činiteli:
okomunikátor (zdroj, sdělovatel)
okomunikant (příjemce, recipient)
oobsah sdělení (komuniké)
o obecně - přenos informací od odesílatele k příjemci: myšlenka odesílatele→ zakódování do
srozumitelného jazyka→ vlastní přenos sdělení→ příjemce sdělení přijímá a dekóduje→ zpětná vazba od
příjemce (pokud příjemce neporozumí či nerozkóduje sdělení, vzniká „komunikační šum“
o schopnost komunikovat a kooperovat – klíčové kompetence např.pro uplatnitelnost na trhu práce
o komunikativnost = být připraven a schopen vědomě a harmonicky komunikovat, vypovídat o sobě
ostatním co nejjasněji a nejsrozumitelněji, vědomě ostatním naslouchat, umět rozlišit podstatné od
nepodstatného, být vstřícný k potřebám jiných a být si vědom neverbálních signálů

KOMUNIKACE
 -2 hlavní subjekty v procesu komunikace odesílatel a příjemce zprávy
 -2 nejdůležitější nástroje komunikace zpráva (sdělení) a média (informační kanál)
 -4 komunikační funkce nebo činnosti kódování, dekódování, reakce a zpětná vazba
 -častý prvek komunikace
komunikační šum (špatné dekódování či zakódování sdělení)

FUNKCE A CÍLE KOMUNIKACE
1.Informační funkce – cíl informovat; předat informaci jedné či více osobám
2.Instruktážní funkce - cíl instruovat; předat informace, dát návod na výkon určité činnosti;
důležitá zpětná vazba, porozuměl a pochopil recipient?
3.Persuazivní funkce -  cíl přesvědčit; změnit názor protistrany, argumentovat ve prospěch určitého
řešení nebo určité osoby
4.Vyjednávací funkce – cíl jednat o následné spolupráci; vyjednat vzájemně výhodné podmínky
5.Zábavní funkce – cíl pobavit přátele, kolegy; rozptýlit posluchače a odvést je od závažného
tématu; zpětná vazba prostřednictvím mimiky a gest..
 Vybíral (2009)

http://admin.smarter.cz/imagebrowser/blog/10_pricin_chybne_komunikace.jpg
FORMY KOMUNIKACE
o verbální x neverbální
o přímá x zprostředkovaná
o jednostranná x vícestranná
o specifické formy (výuková, firemní, týmová..)

PROSTŘEDKY LIDSKÉ KOMUNIKACE
o kulturně závislé (naučené)
o kulturně nezávislé (zděděné)
❖ verbální komunikace – řeč psaná a mluvená (hlasitost, zřetelnost, rychlost, kadence a melodie,
rytmus, pauzy)
❖ neverbální komunikace – řeč těla (držení těla, gestika, mimika, výměna pohledů)
- řeč objektů (objekty blízké tělu-vlasy, oblečení..; objekty vzdálené tělu-zařízení bytu,
  automobil..)
- řeč prostoru (zóny podle vzdálenosti-intimní zóna, osobní zóna, sociální zóna;
teritoria-vlastní tělo, obytný prostor..; rozdělení času- odpočinek,rituály,aktivita..)

FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ KOMUNIKACI
ZÁSADY EFEKTIVNÍ KOMUNIKACE
FAKTORY KOMUNIKACE:
o životní zkušenost zúčastněných, jejich znalosti, hodnoty, postoje, názory, aktuální rozpoložení
nebo socioekonomický status
o znalost dorozumívacího jazyka, znalost terminologie, znalost slovníku používaného v určitém oboru
o kultura a zvyky, ve kterých účastníci komunikace vyrůstali, ve kterých pracují…
 ZÁSADY EFEKTIVNÍ KOMUNIKACE:
o komunikace je sdělení
o každá komunikace má obsahový a vztahový aspekt
o každá komunikace podléhá interpretaci
o nemohu „nekomunikovat“
o ke kódování sdělení je třeba použít symbolů srozumitelných pro obě strany
o komunikaci je třeba důkladně připravit

KOMUNIKAČNÍ BARIÉRY
o vznikají z různých důvodů (kulturní a rodinné prostředí, rozdílný kód řeči..)
Překonávání bariér:
o společné  jednání místo mluvení
o aktivní naslouchání
o vypracování co nejkonkrétnějších kroků řešení
o krátké a jasné věty
o důležité je vědomé používání neverbálních forem komunikace
o přesvědčí „harmonická“ osobnost

KOMUNIKACE V TÝMU
o komunikace je nástroj, jehož pomocí tým dosahuje společného cíle
o komunikace je základem spolupráce uvnitř týmu
o spolupráce v týmu vyžaduje komunikaci, v rámci níž členové pochopí, jak uváženým a smysluplným
způsobem řídit interpersonální vztahy se svými spolupracovníky
o to vyžaduje od členů týmu, aby byli schopni vyřešit spory vedené mezi sebou způsobem,
který nebude kazit spolupráci, ale naopak ji podpoří
o prostřednictvím komunikace je uskutečňována motivace členů týmu (popis práce, jasné pokyny ,
vysvětlení významu „rutinní“ práce, označení pracovních pozic)
o komunikace v týmu má mnoho podob – z očí do očí, psané materiály, porady (nejužitečnější),
telefon, email, intranet…
o významné aspekty komunikace: - výběr vhodných komunikačních metod (interní sdělení, email,
porada..)
- srozumitelnost sdělení (dostatečné podklady)
- vhodné načasování
  - kdo je/není s kým ve styku?

BRAINSTORMING
o technika analýzy problémů produkcí co největšího množství nápadů
o zbavuje členy týmu zábran, podporuje kreativitu a komunikaci
2 fáze:
▪ fáze „chrlení“nápadů, cílem je co největší počet možností (v této etapě není dovoleno subjektivní
hodnocení – např. typu „to už jsme zkoušeli a nefungovalo to“, „je to příliš složité/jednoduché“,
„to není možné“..)
▪ fáze vyhodnocení vzniklých nápadů (skupina hodnotí všechny nápady, ty nepoužitelné jsou vyřazeny
ze seznamu, ty dobré se hodnotí, během této fáze se připouští  kritika)

VÝZNAM ROLÍ
V TÝMOVÉ KOMUNIKACI
o role zaměřené na plnění úkolu
- člověk vyhledávající nebo poskytující informace a názory, vyptává se, odpovídá, hledá objasnění
diskutovaných problémů, prezentuje fakta členům týmu
- člověk hodnotící a kritizující rozhodnutí skupiny, logiku či praktičnost návrhů, poskytuje
skupině pozitivní i negativní zpětnou vazbu
- technik procedur a záznamů pečuje např. o distribuci materiálů v týmu, svolávání porad,
zaznamenává činnost skupiny, návrhy a rozhodnutí, slouží jako „paměť“skupiny
o role zaměřené na budování a udržování týmu
- člověk povzbuzující a harmonizující, povzbuzuje členy sociálním oceněním nebo chválou jejich
nápadů a urovnává mezi nimi neshody
- hledač kompromisů se pokouší řešit konflikt mezi svými nápady a nápady druhých kompromisem
- následovník vždy souhlasí se členy skupiny, pasivně přejímá nápady druhých, funguje více jako
posluchač než jako aktivní člen
o individuální role – kontraproduktivní chování a jednání
- agresor a člověk blokující jednání vyjadřuje negativní názory na členy a skupinu
- člen týmu usilující o uznání a zdůrazňující sebe sama, vyjadřuje více vlastní pocity než, aby se
zaměřoval na skupinu
-dominantní člen zkouší vést skupinu a její členy, vychloubá se svou funkcí a důležitostí

JAK ZEFEKTIVNIT A ZPŘÍJEMNIT KOMUNIKACI V TÝMU?
o spojovat individualitu s orientací na skupinu
o pružné a dynamické řešení problémů
o kreativní nápady a vlastní názory, ale bez pevně formulovaných závěrů
o konflikt je běžná součást komunikace a spolupráce v týmu, důležité soustředit se na skutečné
problémy /ne na osobní neshody/
o pozor na emocionálně zabarvené reakce v případě odmítnutí nápadu skupinou
o neútočit na jednotlivé členy týmu /“ten tvůj nápad je velmi špatný“/
o přístupnost návrhům ostatních a schopnost upravovat svoje názory na základě diskuze
o důležité je porozumět názorům a myšlenkám ostatních členů týmu a stejně tak se ujistit, že naše
myšlenky a informace byly pochopeny
o využití asertivního přístupu – spontánní projev, vyjádření kladných i záporných citů, prosazení
svého požadavku, schopnost říci „NE“ bez pocitu viny, omluv.., být schopen poskytnout a přijmout
zpětnou vazbu

JAK ZEFEKTIVNIT A ZPŘÍJEMNIT KOMUNIKACI V TÝMU?
Využití komunikačních technik: (měli by si osvojit vedoucí i členové týmu!)
1. technika aktivního naslouchání – schopnost jedince soustředit svou pozornost na všechny
informace, které mu sděluje druhá strana a toto sdělení a informace pochopit; dobrý posluchač není
jen pasivním příjemcem informací, měl by průběžně dávat odesílateli najevo, že ho poslouchá
- je vhodné dávat najevo zájem a vstřícný postoj, poslouchat objektivně /dávat přednost logice před
emocemi/, nevyhýbat se pohledům, klást vyjasňující otázky, neskákat však do řeči
2. technika vyjednávání - proces, při němž se dvě nebo více stran snaží najít řešení, které by mělo
být přijatelné, pro všechny zúčastněné strany; snahou je vytvořit podmínky, které potřebujeme ke
splnění předem stanovených cílů
- při vyjednávání bychom měli účinně prezentovat své názory, aktivně naslouchat názorům ostatních,
věcně analyzovat informace, hledat alternativní způsoby  řešení

JAK ZEFEKTIVNIT A ZPŘÍJEMNIT KOMUNIKACI V TÝMU?
3. technika kladení otázek - vhodné otázky mohou pomoci získat potřebné nové informace, současně
pomocí nich můžeme ovlivňovat tempo a směr komunikace
- je třeba dát partnerovi čas na rozmyšlení odpovědi
- pozor na osobní otázky v nevhodné situaci („to i doma s manželkou řešíš problém takto?)
Typy otázek:
otevřená - nedá se odpovědět jednoznačně ANO/NE, klademe na začátku rozhovoru, aby se partner mohl
volně rozhovořit o tématu, začíná co?, jak?, kdy?..(„jak se ti líbí můj návrh?“)
uzavřená – použijeme, pokud chceme urychlit rozhovor, odpověď ANO/NE, iniciativu v komunikaci
přebírá tázající („shodneme se na tomto návrhu?“)
informační – obvykle krátká, zjišťuje skutkovou podstatu věci, není vhodné použít více za sebou
(„odnesl jsi ty materiály?“)
sugestivní – ovlivňuje odpověď partnera, jeho stanovisko, partner odpoví podle přání tazatele a ne
dle svého vlastního názoru („jistě víte, že..?“, „jistě se shodneme na tom,že…“)
kontrolní – ověřuje pochopení toho, co nám partner chtěl sdělit („rozumím tomu dobře,že..“, „mám
tomu rozumět tak..“)
protiotázka – umožňuje čelit námitkám, partner musí sám zapřemýšlet, aby odpověděl, pozor na
uvedení partnera do trapné situace, pakliže nebude znát odpověď („proč si myslíte, že je to
zbytečné..?)
motivační – vyvolává důvěru u partnera, působí na jeho ego („ jako zkušený manažer určitě víš,
že…“)
řečnická – tázající si sám odpovídá, používá sek probuzení zájmu u partnera („jistě tě zajímá, jaká
pozitiva z toho pro tebe plynou..“)

JAK ZEFEKTIVNIT A ZPŘÍJEMNIT KOMUNIKACI V TÝMU?
4. technika sebeprezentace – patří mezi nejsložitější dovednosti související s efektivní komunikací
- sebeprezentace ovlivněna mnoha faktory (příprava projevu, struktura, vlastní obsah, vyrovnání se
s nervozitou, hlasový projev, pestrost vyjadřování..)