Zážitková pedagogika Úvodem O čem to dnes bude? „Říkám vám to na rovinu, bude to těžká operace. Nemůžu vám zaručit, že vám ten krumpáč vrátíme!“ Trocha teorie aneb pár pojmů J PEDAGOGIKA ZÁŽITEK PROŽÍVÁNÍ ZÁŽITKOVÁ PEDAGOGIKA PROŽITEK Se slovníkem… PROŽÍVÁNÍ považujeme za vnitřní dimenzi psychiky. Zahrnuje všechny jevy, odehrávající se v našem vědomí i podvědomí. Předmětem prožívání je vnější svět, stav organismu i mysli. Je to přísně individuální proces. PROŽITEK: • komplexnost • verbální nepřenositelnost • nedefinovatelnost • jedinečnost • intencionální zaměřenost Se slovníkem II. … Jestliže prožitek uplyne do minulosti a my se k němu vracíme (ve vzpomínce, v racionální analýze), můžeme tento modus označit jako ZÁŽITEK. PEDAGOGIKA je v odborném významu věda a výzkum zabývající se vzděláváním a výchovou v nejrůznějších sférách života společnosti. ZÁŽITKOVÁ PEDAGOGIKA je koncepce využívající jako prostředek autentický prožitek, se kterým dále pracuje, ve smyslu vyvolání budoucích výchovných změn jedince. historický exkurz Žádná nová myšlenka... • kalokagathia u Řeků • J. A. Komenský a škola hrou • J. J. Rousseau a výchova přírodou Až 40. léta minulého století... Kurt HAHN – nestor ZP - německý pedagog - v Británii založil letní zážitkovou školu Na jeho myšlenky navázalo Outward Bound, které má pobočky na pěti kontinentech. U nás nejdříve PŠL a dnes již skoro každej :) Winter Challenge - Prazdninová škola Lipnice Kurt Hahn/Outward Bound Zážitková pedagogika „Řekni mi a já zapomenu. Ukaž mi a já si možná zapamatuji. Zapoj mě a já pochopím.“ Konfucius, 6.st.př.n.l. No zní to napapaně, ale funguje to?? Tak schválně. Kolik si toho tak člověk zapamatuje, když poznatek získá: -Sdělením -Sdělením s ukázkou -sdělením, ukázkou a zážitkem? Kolik si toho bude pamatovat za tři týdny, kolik za tři měsíce? K čemu že to je? • Třetí gramotnost • Osobnostní a sociální výchova • Kvadrant sebepoznání • Kolbův cyklus zkušenostního učení Třetí gramotnost • oblast týkající se práce s lidmi • zařazují se pojmy vůdcovství, flexibilita, procesy změny, netradiční a originální řešení, inovace, kreativita, rychlost reakce, odolnost proti stresu, týmová spolupráce, komunikativní dovednosti, schopnost motivace, práce s informacemi, aktivní životní styl... Osobnostní a sociální výchova •Osobnostní rozvoj (sebepoznání, zdokonalování základních funkcí a kvalit osobnosti, seberegulace a sebeorganizace, psychohygiena, kreativita) •Sociální rozvoj (poznávání lidí, mezilidské vztahy, komunikace, kooperace) •Morální rozvoj (řešení problémů a rozhodovací dovednosti, hodnoty, postoje, praktická etika) •Rolové a situační jednání (jednání v rolích, jednání ve specifických situacích) Kvadrant sebepoznání No, tak tohle asi raděj namaluju... Vypadalo to nějak takhle? Jestli ne, tak mi vynadejte :) Kolbův cyklus zkušenostního učení ...aneb jak jsem vařil rizoto... :) Představu spirálu, pomocí níž se věc naučíme lépe. Z čeho ZP vychází? • Teorie rozmanitých inteligencí (Gardner) • Teorie optimálního prožívání – stavu plynutí („Flow“, Czikszentmihalyi) • Model zón komfortu a stresu Teorie rozmanitých inteligencí Gardner ve své teorii chápe inteligenci v širokém kulturním kontextu a v propojení s reálným životem. V člověku nachází sedm různých inteligencí, které se uplatňují v různých životních oblastech a v různých sférách zájmů. Které to asi jsou? :) • Jazyková inteligence – schopnost používat jazyk k přesvědčování jiných lidí; schopnost používat řeč pro zapamatování a vysvětlování informací; schopnost vysvětlovat svou vlastní činnost a uvažovat o sobě samém • Hudební inteligence – schopnost vnímat melodie (vyjádřené tóny) a rytmus (zvuky vysílané na určitých slyšitelných frekvencích a seskupené podle stanoveného systému) • Logicko-matematická inteligence – oblast logiky a vědeckého myšlení (od objektů k výrokům, od činnosti ke vztahů, z oblasti abstrakce ke konkrétním obrazům) • Prostorová inteligence – schopnosti vnímání prostorového světa, umožňující transformovat a modifikovat původní vjemy a vytvářející z vlastní vizuální zkušenosti myšlenkové představy, i když už žádné vnější podněty nepůsobí; schopnost konstrukce a manipulace s různými tvary • Tělesně-pohybová inteligence – schopnost plynulosti činností s minimálním přerušováním po zpracování vstupujících podnětů (tanec, sport, herectví, manuální zručnost) • Intrapersonální inteligence – schopnost rozpoznat vlastní citový život (pojmenovat vlastní city, rozlišit jejich druhy a schopnost přidělit jim symbolické kódy) a na jeho základě porozumět vlastnímu chování a naučit se ho řídit. „Jak je podstatné mít nosný model sebe sama a jak je důležité umět z něho vycházet.“ • Interpersonální inteligence – schopnost rozpoznávat a rozumět ostatním (jejich náladám, temperamentům, motivaci i záměrům), schopnost rozlišovat mezi nimi a dále s nimi pracovat Teorie optimálního prožívání Czikszentmihalyi: „Člověk může učinit sám sebe šťastným nebo nešťastným bez ohledu na to, co se právě děje ‚venku‘, jen tím, že změní obsah svého vědomí.“ Už jste se někdy do něčeho „zažrali“? (metaforicky, prosím :)) Kdy to bylo a při čem? Měly tyto situace něco společného..? Co je mohlo charakterizovat? Flow fenomén „Člověka, kterým má kontrolu nad svým vědomím, poznáme na základě schopnosti soustředit pozornost podle vlastní vůle, nevšímat si rozptylování, soustředit se tak dlouhou dobu, jakou vyžaduje dosažení cíle, a ne déle.“ • Prožívání člověka při řešení úkolu ovlivňuje složitost úkolu a úroveň vědomostí, schopností a dovedností • Pokud je složitost úkolu vzhledem k úrovni vědomostí, schopností a dovedností příliš vysoká, prožívá člověk stres; pokud je naopak příliš nízká, prožívá člověk nudu • Optimální pro vyvolání výchovných změn – schodovité navyšování úkolů odpovídající růstu vědomostí, schopností a dovedností • Pásmo plynutí je ryze individuální – stejný úkol může u někoho vyvolat stres, zatímco druhý se nudí • Co vás nejvíce motivuje? Kdy opravdu začnete něco dělat? • Pro učení je maximálně efektivní rozhraní pásma plynutí a oblasti stresu ... eustres :) flow fenomén Model zón komfortu a stresu Tááák, je čas na pár zvídavých otázek. • Jak byste reagovali, kdybych po vás chtěl namalovat domeček jedním tahem? • A co třeba věrnou reprodukci Jeronýma Bosche? • Zarecitovat pár veršů na táboře? • Přečíst delší báseň před vaší třídou? • Sehrát improvizované divadlo před diváky v Národním divadle? • Když máte ve škole psát písemku z matiky? • Když máte psát písemku z matiky a vy víte, že nic neumíte..? Model zón komfortu a stresu Zóna komfortu představuje integritu naší osobnosti. Jsou v ní zahrnuty zkušenosti, vědomosti a dovednosti získávané po celou dobu našeho života = Každý z nás je tak trochu améba :) Přechod do zóny stresu vyvolává eustres. Úkolem pedagoga je připravit takové riziko, které klient subjektivně vnímá jako vysoké, ale objektivně nehrozí žádné nebezpečí úrazu (fyzického, psychického, sociálního). Zvládnutím takové rizikové situace se zóna komfortu rozšiřuje, dlouhodobým zanedbáváním se v konkrétní oblasti zmenšuje. Pozor na zónu paniky! Améba :) Zpětná vazba/Reflexe Je právě tím, co odlišuje zážitek rekreační od zážitku pedagogického. Tak, co si myslíte, že by se zde v perspektivě jednotlivých probraných teorií mohlo odehrávat? • Rozšiřování čtverečků v kvadrantu sebepoznání • Ohlédnutí, zhodnocení a plán změn v Kolbově cyklu • Amébě rostou panožky :) No, ale více o ní uslyšíte jinde... A teď to hlavní J •Motivace •Hra •Zpětná vazba •Skupinová dynamika (koheze/tenze) •Dynamika kurzu •Týmové role •Projektování •To vše a mnohem více… No, a je to za námi :) Zážitková pedagogika Včera jsem se zapomněl vrátit na začátek prezentace a položit důležitou otázku: Může se jednat v případě šikany o zážitkovou pedagogiku? Zamyslete se nad tím a odpověď si zkontrolujte na následujícím slidu. Zážitková pedagogika Co tvoří zážitkovou pedagogiku? Nějaký materiál (program/aktivita/zážitek) a následná reflexe. Materiál sbíráme za nějakým cílem (proto pedagogika). Proto, teoreticky vzato, může být i šikana součástí zážitkové pedagogiky. Když ji vyvoláváme záměrně za nějakým účelem/cílem a následně reflektujeme. Přičemž se nejedná o reálnou situaci, nýbrž pouze o tvorbu zkušenosti, kterou můžeme využít v situaci reálné. Zážitková pedagogika Jedno z hesel, které bývá často v souvislosti se ZP používáno je:“Zážitek nemusí být pozitivní, hlavně když je silný“. Neboť právě díky silnému zážitku můžeme docílit většího rozvoje jedince/skupiny. ZP je moc! A lze ji použít k dobrým účelům, ale občas, ve špatných rukou, může mít bohužel i negativní dopady. Tedy – všeho s mírou J