Zdatnost, zdravotní zdatnost
Kondiční trénink v oblasti zdraví a
nemoci
pohyb
nemocní zdraví sportovci
Zdraví- životní styl-pohybová
aktivita
 Zdraví podle WHO= stav tělesné, duševní a sociální pohody
 Faktory zdraví
zdraví
10-15%
genetika
20%
prostředí
10-15%
zdravotní
péče
50%
životní styl
Životní styl – kvalita života
Životní styl = dynamický proces formy bytí jedince
 Determinovaný: geneticky, etnicky, sociálně, kulturně,
profesionálně a generačně
kvalita života = souvisí s duševním a fyzickým zdravím
Podle WHO je kvalita života dobrým srovnávacím kritériem
populačních skupin, hodnocením zdravotních programů, sociálních
intervencí,…
Faktory životního stylu
PA výživa
Pitný
režim
Pracovní
režim
Volný
čas
Duševní
pohoda a
duševní zdraví
Socioekonomický
status
Vliv prostředí
Sociální
vztahy
Zdravotní
péče
PA a její význam
 Základní faktor podmiňující životní styl s vlivem na zdraví
člověka
 Řada studií: v USA 9-16% úmrtí přímo souvisí s hypokinezí (
Evropa podobný výsledek)
 Biologický účinek PA:
- metabolismus ( lipidové spektrum, stoupá glukózová
tolerance, senzitivita na inzulín,….)
- kostní tkáň
- svalová tkáň a složení těla
- KV systém
- dýchací systém
- neuroendokrinní systém
pohyb v
ontogenezi
Pohyb v prevenci
primární – předejít výskytu onemocnění
sekundární – zabránění progrese onemocnění
terciární – zabránit a zpomalit výskyt pozdních komplikací onemocnění
Kvalita
života
Pohybová inaktivita a nemoci
Od vzniku Homo sapiens sapiens
(minimálně 50 tisíc let)
se člověk z biologického hlediska
prakticky nezměnil
Od vzniku Homo sapiens sapiens
(minimálně 50 tisíc let)
se člověk z biologického hlediska
prakticky nezměnil.
Struktura a funkce jeho řídících
a výkonných systémů odpovídá potřebám
lovce a sběrače
Člověk byl navíc vystaven
extrémně vysokým nebo nízkým teplotám
Dlouhotrvající pohybová aktivita
většinou střední intenzity
(v souvislosti se získáváním potravy)
nezbytnou součástí životního stylu
Požadavky na energetický metabolismus
selektivní tlak
favorizoval přežití a reprodukci jedinců
geneticky predisponovaných k existenci
(přežití)
v takto fyzicky náročném prostředí
V posledním století progresivní
pokles úrovně habituální pohybové aktivity
+ relativní přejídání potravou
bohatou na cukry a živočišné tuky
Životní styl většiny populace v rozvinutých
zemích
:
odlišný od životního stylu dominujícího
v průběhu evoluce
formoval naše genomy
(soubor veškeré genetické informace uložené v DNA konkrétního
organismu zahrnující všechny kódující i nekódující sekvence DNA)
Poznatek je podpořen klinickými pokusy
Příklady civilizačních zdravotních potíží
 Osteoporóza
 Hypotrofie svalů
 Zkrácení svalů
 Oslabení meziobratlových plotének
 Funkční snížení nožní klenby
 Obezita
 DM II
 Ateroskleróza
 Poruchy imunity
 ICHS
 Ischemická choroba DK
 Varixy
 Hypertenze
 Poruchy spánku
 Neurózy
 COM
 Vředová choroba žaludku a dvanáctníku
 Rakovina tlustého střeva a prsu
 Intoxikace nikotinem, alkoholem
Zdatnost, tělesná zdatnost, zdravotně
orientovaná zdatnost( ZOZ)
 Zdatnost – nutná pro efektivní fungování lidského organismu
 Tělesná zdatnost-stav organismu, který umožňuje provádět denní
činnosti bez nepřiměřené únavy. Míra fyziologických adaptací
ovlivňuje.
- orientovaná na výkon
- zdravotně orientovaná zdatnost ( health- related fitness)
= zdatnost ovlivňující zdravotní stav a působící jako
prevence zdravotních problémů spojených s
hypokinezou
Determinanty ZOZ
 Morfologická komponenta ( složení těla)
 Svalová komponenta – svalová síla, vytrvalost
 Motorická komponenta- obratnost, rovnováha, rychlost pohybu
 Kardiorespirační komponenta
 Metabolická komponenta- glukózová tolerance, citlivost na
inzulín, metabolismus lipidů
Aerobní
zdatnost
Svalová
zdatnost
flexibilita
Složení těla
TESTY zdatnosti - laboratoř
 Spiroergometrie jako test aerobních schopností (VO2max,
ventilační prahy)
Hlavní sledované parametry
Pohybový výkon
a) Výkon na bicyklovém ergometru (P – power; [W]) a maximální
výkon (PMAX; [W]) nebo
b) Rychlost běhu na běžícím páse (v – velocity; [km•h-1]) a sklon
pásu (%)
Respirační parametry
a) Minutový příjem kyslíku (oxygen intake; O2; [l, ml])
b) Minutový výdej oxidu uhličitého (carbon dioxide expenditure;
CO2; [l, ml])
 Hlavním ukazatelem aerobní kapacity je maximální minutový
příjem kyslíku a stejný ukazatel v přepočtu na 1 kg hmotnosti
 komplexní ukazatel funkce celého transportního systému pro
kyslík
 Kritériem skutečného VO2max je dosažení poměru výměny
dýchacích plynů alespoň 1,05 (RER – respiratory exchange
rate)
 Pokud příjem kyslíku nesplní kritérium pro maximum, pak by
měl být označen pouze jako vrcholová minutová spotřeba
kyslíku (O2peak).
 Dalšími běžně používanými ukazateli aerobní schopnosti jsou první
a druhý ventilační práh (VT1 a VT2; VT – ventilátory threshold)
 VT1 je stanoven v okamžiku prudkého nárůstu ventilačního
ekvivalentu pro kyslík (VE/ O2)
 VT2 při prudkém nárůstu ventilačního ekvivalentu pro oxid uhličitý
(VE/ CO2)
 Prahy jsou vyjádřeny příslušným výkonem nebo rychlostí běhu a
srdeční frekvencí, která bývá používána jako vodítko pro řízení
plánovaného tréninku, pro vymezení intenzity zátěže
Hodnoty z těchto měření považujeme za validní ukazovatele
kardiorespirační zdatnosti
VO2max lze také určit na základě predikčních rovnic
Terénní testy
Nevýhody:
Výhody:
- Nepřesnost měření, omezený počet sledovaných parametrů
(nelze měřit spotřebu O2, W,..) a další
- praktické, finančně i časově nenáročné, jednouché
provedení s větší skupinou (školní třída), a další
Principem:
- chůze, běh, jízda na kole, plavání, vystupování na bednu, dřepy,…
- Měření času, vzdálenosti a hlavně srdeční frekvence (SF)
Srdeční frekvence
= základní ukazatel výkonnosti kardiovaskulárního
systému (KVS)
SFmax – s trénovaností obecně klesá či se nemění,
– klesá s věkem (220-věk), vyšší u žen
- v klidu, při zátěži a v průběhu zotavení
SFklid × SFzátěž × SFpozátěž.
SFklid – 70 tepů/min (průměrně), novorozenec nad 150
↑ 90 tepů/min (tachykardie)
↓ 60 tepů/min (bradykardie)
SFklid – měření ráno po probuzení (ještě na lůžku)
Jednoduché
zkoušky
Ruffierova zkouška
1] měření klidové SF (15 s)– skutečná SFklid !!! [SF1]
2] 30 dřepů za 30 sekund (např. použít metronom)
3] bezprostředně se posadíme a měříme SF (15 s) [SF2]
4] měření SF po 1 minutě od ukončení testu (15 s) [SF3]
index zdatnosti =
(SF1+SF2+SF3) x 4 -200
10
Ruffierova zkouška
Hodnocení
Index zdatnosti zdatnost
< 0 výborná
0,1–5 dobrá
5,1–10 průměrná
10,1–15 podprůměrná
>15,1 nedostatečná
Test není vhodný pro starší osoby a osoby s nemoci dolních končetin, kloubů
atd.
Step-test
Založen na principu poklesu po-zátěžové SF
Řada modifikací:
Astrand-Ryhming step-test protocol
Queen’s College step-test protocol
Chester’s step test protokol
Potřebujeme:
- bedýnku (židli, lavičku)
- stopky
- metronom
- monitor SF
Chester’s step-test protokol
1] bedýnka: 50 cm ♂, 40 ♀, 30 děti (po tuberositas tibie)
2] trvání: 5 minut, pokud možno
3] frekvence: 30 výstupů/min
4] pohyb: výměna nohou na bedýnce, kde vždy jedna
zůstává
5] bezprostředně po ukončení se posadit
6] měření SF během zotavení:
- v čase 1 min (SF1)
- 2 min (SF2)
- 3 min (SF3) po zátěži
Chester’s step-test protokol
Fitness index =
Doba vystupování (s) x 100
(SF1+SF2+SF3) x 2
Hodnocení
Index zdatnosti Zdatnost
<90 podprůměrný
90–110 průměrný
>110 nadprůměrný
Chodecký test
Principem je sledování dosaženého výkonu (trvání) a
reakce SF
Úkol:
Potřebujeme:
- stopky
- monitor SF
- rovnou cestu
Co možná nejrychleji ujít 2 km konstantní rychlostí, ale NEBĚŽET!
(Mělo by trvat nejlépe 12–16 min)
Chodecký test
Měření:
BMI (body mass index) =
- trvání v minutách (45 s = 0.75 min)
- SF v cíli (bezprostředně)
Výpočet: - věk
- BMI
hmotnost (kg)
výška2 (m)
normální = 20–25 (♀ 19–24)
podváha = < 20 (♀ 19)
nadváha = 25 –30 (♀ 24–29)
obesita = > 30 (♀ 29)
muž = 434-(trvání×11.6)-(SF×0.56)-(BMI×2.6)+(věk×0.2)
Hodnocení
Index zdatnosti Zdatnost
<70 slabá
71–89 podprůměrná
90–110 průměrná
111–130 dobrá
>131 výborná
Chodecký test (fitness index)
žena = 431-(trvání×11.6)-(SF×0.56)-(BMI×2.6)+(věk×0.2)
VO2max = 132.85-(0.016*hmotnost)-(0.39*věk)+(6.32*P)-(3.26*trvání)-(0,16*SF)
Chodecký test
Odhad VO2max (ml/kg/min)
kg roky pohlaví
♂ = 1
♀ = 0
minuty
Chyba této rovnice je přibližně 5 ml/kg/min u mužů
a 3,3 ml/kg /min u žen
Chodecký test
Odhad VO2max (ml/kg/min)
Test je vhodný téměř pro všechny, zejména pro starší
osoby.
Test není vhodný pro velmi dobře trénované.
Zjednodušená rovnice z výsledků české populace (Bunc, 1992)
s odhadovanou 8% chybou :
♂VO2max = 3,749 × rychlost [km/h] – 2.133
♀VO2max = 3,359 × rychlost [km/h] + 3.008
Člunkový běh (Leger’s test)
Cíl:
Zjistit maximální aerobní výkon.
Úkol:
Potřebujeme:
- nahrávku s udávanou rychlostí běhu (zvukové signály)
- stopky
- rovný, bezpečný, neklouzavý povrch s dvěmi lajnami (20
m vzdálenost)
Na signál z nahrávky běžet z prostoru za lajnou za druhou a to
tak dlouho jak je možné.
Člunkový běh (Leger’s test)
Rychlost - start: 7,5 km/hod
Zvyšování tempa: 0,5 km/hod každou minutu (cca 2 METs)
Ukončení: 1] Subjektivní pocit maxima
2] neschopnost dosažení lajny na signál –
dvakrát po sobě
20 m
Člunkový běh (Leger’s test)
slabý průměrný dobrý věk
<5:30 >7:30 10
<7:30 >9:00 14
<8:30 >10:30 20
<7:00 >8:00 30
<5:00 >7:30 40
Hodnocení:
Problém: klouzání – podrážka bot
Člunkový běh (Leger’s test)
Hodnocení:
(Legér & Lambert, in Heller, 2005)
Cooperův test
12 minutový běh na atletickém ovále (400 m)
Úkol:
Běžet co možná nejrychleji
Založen na positivní korelaci (lineární závislost)
uběhlé vzdálenosti za čas (rychlosti běhu) a
VO2max
VO2max = 22.36 x (uběhlá vzdálenost v km) – 11,29
Odhad VO2max (ml/kg/min):
Cooperův test
Test je vhodný pro zdravé a dobře trénované jedince
Vysoce závislý na motivaci!!!
(Cooper in Heller, 2005)
Conconiho test
Cíl:
Zjistit „cirkulační anaerobní práh“.
Úkol:
Potřebujeme:
- monitor srdeční frekvence s pamětí
- atletický ovál
Kontinuální běh, vždy po 200 metrech zrychlení o 0,5 km/hod,
až do maxima.
Conconiho test
Rychlost - start: asi 8 km/hod (SF: 115-125)
Předcházet má 5minutové rozcvičení (rozklusání)
Zvyšování tempa: 0,5 km/hod každých 200 m
Ukončení: Subjektivní pocit maxima
způsob: - vedení zkušeného vytrvalce
- kolo s tachometrem
- možno provést na běhátku
modifikace: - veslování, cyklistika
Conconiho test
Sledována: SF na konci každého 200m úseku
Princip:
Lineární závislost (pozitivní korelace) SF na intenzitě
zatížení v rozsahu 120–170 (180) tep/min. Místo odklonu
křivky od lineárního trendu (zlom) - anaerobní práh.
Conconiho test
Conconiho test
Nedostatky testu:
Řada autorů tento test kritizuje z důvodu neprojevení
deflexního bodu snad u více jak 40 % probandů.
Test byl velmi rozšířený v cyklistice, dnes se od něj již
odstupuje