SEXUÁLNÍ DIFERENCIACE MUDR.KATEŘINA KAPOUNKOVÁ, PH.D. 1 SEXUÁLNÍ ROZDÍLY ▪vlivem sekrece hormonů • sexuální rozdíly od puberty (do 9-10 let stejný růst) ( sekrece pohlavních hormonů) Rozdíly ve stavbě a složení těla – existují ! = důležitý faktor v rozdílných fyziologických funkcích, biochemických předpokladech pohybu výkonnost ( nošení břemen ) Kůra nadledvin Játra Testes VaječníkyŠtítná žláza HYPOTALAMUS ADENOHYPOFÝZA kortikotropin tyrotropin folitropin lutotropin somatotropin prolaktin ACTH TSH ( FSH LH) STH PRL Glukokortikoidy Mineralokortikoidy Androgeny (mužské pohlavní hormony) Tyroxin- Trijodtyronin-T3 Somatomediny Testosteron Estrogeny Gestageny (progesteron) LaktaceMléčná žláza T4 PUBERTA OBJEVUJÍ SE VELKÉ ROZDÍLY Chlapci Dívky hypofýza FSH,LH testes ovaria testosteron estrogen kosti do délky pánev do šířky, prsa svalová hmota ukládání tuku, růst ukončen dříve RŮSTOVÉ KŘIVKY PARALELNÍ DO 9 – 10 LET DÍVKY  Puberta : od 10 let  Definitivní výška : mezi 16-17 rokem  Osifikace kostí: dříve  DDK : 51% tělesné výšky  Nižší těžiště  Více tuku CHLAPCI  Puberta : od 12 let  Definitivní výška : mezi 20 - 21 rokem ( růstový spurt mezi 12 a 15 rokem až o 14 cm za rok)  Osifikace kostí: později  DDK : 52% tělesné výšky  Vyšší těžiště  Méně tuku Zralá žena je o ❖ 13 cm menší než muž ❖ 14-18 kg lehčí ❖ 6-10 % více relativního tělesného tuku (3- 6 kg tuku navíc) Tuk 20-25% 15% Hmotnost 62 kg 76 kg Svalová hmota   Rovnováha   Hemoglobin 120-140 g/l 140-160g/l Hematokrit 41% 46% Objem krve 4,5-5 l 5-6 l Pánev širší, nižší užší, vyšší Vitální kapacita 4-5 l 5-6 l VO2max 3-3,5 l/min 3,5-4 l/min Výška Minutový srdeční výdej (o 30% nižší než muži) Transportní kapacita O2   La klid La submax. zátěž ŽENY MUŽI ANATOMICKÉ A FYZIOLOGICKÉ ROZDÍLY U ŽEN – VLIV NA PARAMETRY VÝKONU Ukazatel Výsledek Oběhový systém : Menší objem krve, méně erytrocytů, méně Hb, menší srdce, nižší max. srdeční výdej - celková transportní kapacita krve pro kyslík nižší - vyšší SF - menší Qs ( systolický objem srdeční) - nižší maximální aerobní kapacita ( 25%) Dýchací systém: Menší hrudník, méně plícní tkáně -nižší VC ( vitální kapacita plic) -nižší celkový objem plic -nižší reziduální objem Svalový systém: Žádné rozdíly v distribuci poměru bílých a červených vláken, menší svalová masa -o 40-60% menší síla horní poloviny těla -o 25% menší síla dolní poloviny těla VÝKONNOST ŽEN CELKOVĚ ASI O ¼ NIŽŠÍ Výkony žen obecně:  Silové 50-70% (statická 56%, dynamická DKK až 72%)  Rychlostní 60 – 85%  Vytrvalostní 60 – 85%  Obratnostní 106% Za posledních 15-20 let výkony žen zaznamenaly větší zvýšení než výkony mužů ( plavání, atletika) POROVNÁNÍ NEJLEPŠÍCH VÝKONŮ  Největší rozdíly v silových výkonech  10%rozdíl vytrvalostní běhy  Ženy lepší ve vytrvalostním extrémním plavání( tuková tkáň, aerodynamický tvar těla Výkonnost žen je ovlivněna menstruačním cyklem Fáze menstruačního cyklu ◼ Menstruační fáze – 1-5 den ◼ Folikulární (proliferační) fáze 5-14den ◼ Ovulace – 14 den ◼ Fáze žlutého tělíska (luteální fáze) – 14-28 den ESTROGEN: • zadržuje vodu a NaCl • zvyšuje metabolismus tuků • snižuje hladinu cholesterolu • inhibuje vychytávání glukózy tkáněmi • v kostech brzdí růst do délky • urychluje uzavírání epifyzárních štěrbin,potlačení odbourávání kostí a aktivace jejich obnovy PROGESTERON: stimulace ventilace VLIV MENSTRUAČNÍHO CYKLU Nebyly zaznamenány výrazné rozdíly ve výkonu mezi jednotlivými fázemi cyklu ( měřeno VO2max), ale: ◼ Luteální fáze – zkrácení tolerance vysokých intenzit zátěže ◼ Premenstruační a počátek menstruační fáze – DYSMENOREA (zvýšená dráždivost, deprese, únavnost, napětí, nafouknutí břicha, bolesti v břiše, bolesti hlavy, bolesti v kříži) – u sportujících žen jsou příznaky mírnější (vyšší práh pro bolest?) ◼ Menstruační fáze - není ovlivněna výkonnost, ale omezena rychlost rozhodování (negativní vliv na tenis nebo další hry?) VLIV ZÁTĚŽE NA MENSTRUACI Puberta (dívky: 8 – 13 let, chlapci: 9 – 14 let): Teorie kritického tuku -minimální hodnota zásobní, snadno mobilizovatelné energie je nezbytná pro ovulaci a menstruační cyklus (nedostatečný příjem) Hypotalamus – vliv: • nadměrný energetický výdej • nízká tělesná hmotnost Kombinace obou vede k prodloužení prepubertálního stavu Menarché se u trénujících dívek objevuje později (o 2 roky) s výjimkou plavkyň. Častá je také sekundární amenorea ( přerušení na dobu delší než 90 dní, výskyt u sportovkyň 5-50% dle sportovní disciplíny) TRIÁDA SPORTOVKYŇ  Tento pojem zformulován Americkou společností sportovní medicíny (ACSM) v roce 1992  Spojuje 3 syndromy: - Nedostatečný příjem energie - Poruchy menstruace - Osteoporóza - Různé kombinace od malých poruch po vážná poškození - Častěji u sportovkyň ( ale i v norm. populaci) Ze souboru 938 sportovkyň ve věku 13-39 let byla celým souborem příznaků zjištěna triáda u 4,3% a z 900 členek kontrolního souboru zdravých aktivních žen 3,4% Trénované ženy:  katecholaminů a růstového hormonu (vliv na zvýšení hladin testosteronu)  kortizol – způsobuje nepravidelnosti menstruačního cyklu, inhibují uvolňování gonadoliberinu pro LH a FSH  Endorfiny – mění sekreci hypotalamu přímo nebo nepřímo nervovou cestou, pravděpodobně stimulací prolaktinu  Prolaktin – zabraňuje ovulaci  LH a FSH – potlačení stimulace folikulů, snížení syntézy estradiolu estradiolu – odstraněn příznivý vliv na metabolismus tuků a kosti  testosteron Trénovaní muži: Chronický pokles testosteronu – redukce počtu spermií, snížena kostní hustota ZMĚNY HLADIN HORMONŮ TĚHOTENSTVÍ  Nebyly zjištěny žádné závažné příčiny pro snížení PA u zdravých těhotných ( nicméně určitá opatření ano)  Změny : - hmotnost ( nároky na klouby DKK, lordóza bederní páteřelumbalgie, změna statiky a rovnováhy) - poddajnost vaziva - od 2 trimestru energetické nároky - produkce tepla - objem krve - SF klidová i zátěžová - minutový výdej ( 3.trimestr o 30 – 50%) - TK ( nejprve ale pokles) TĚHOTENSTVÍ ➢ na počátku stoupá funkční kapacita kardiovaskulárního systému( v prvních měsících i vyšší výkony ) ➢ mírnou a střední zátěž není nutno omezovat ( 60 – 70% max SF) ➢ Od 5. měsíce se sportovkyním doporučuje udržovat kondici chůzí ➢ Žena by neměla závodit v průběhu těhotenství ➢ Zahájení lehčí zátěže 5-6 týdnů po porodu ➢ Plné zatížení až po půl roce Rizika pro matku: ❖hypoglykémie ❖hypertermie ❖poranění Riziko pro dítě: ❖Hypoglykémie ? ❖Hypertermie ? ❖pokles průtoku krve placentou ?