Obecná patologie 1 Jiří Lenz logo TÉMA PŘEDNÁŠKY n1) Úvod do patologie, základní pojmy, uplatnění patologie v praxi. n2) Regresivní změny n3) Progresivní změny n ÚVOD DO PATOLOGIE – předmět patologie nPatologie (pathos, choroba + logos, nauka, věda) je nauka o chorobných pochodech a změnách v lidském těle. nZajímá se o příčinu onemocnění (etiologii), mechanismus vzniku (pathogenesis) a morfologické změny buněk a orgánů. Patologie.. nPatologie patří mezi základní medicínské obory. nPoznatky se uplatňují ve všech klinických oborech. nVelký význam má při stanovení diagnózy pacientů. nNěkdy lze již z biopsie udělat hotovou diagnózu ÚVOD DO PATOLOGIE – základní pojmy nSymptom – určitý příznak (projev) onemocnění. nSyndrom – soubor současně se vyskytujících symptomů. nDiagnóza – znamená rozeznání a pojmenování nemoci pacienta. nEtiologie – nauka o příčinách vzniku nemoci. nPatogeneze – popisuje mechanismus vzniku a vývoje nemoci. ÚVOD DO PATOLOGIE – základní pojmy nPrognóza – pravděpodobný další průběh onemocnění. nTerapie – stanovení léčby nemocného. Kauzální t. – ovlivňuje příčinu onemocnění. Symptomatická t. – zmírňuje jednotlivé symptomy, neléčí příčinu nemocí. ÚVOD DO PATOLOGIE – uplatnění patologie v praxi nOddělení či ústavy patologie provádějí pitvy zemřelých, bioptická a cytologická vyšetření. nPočet pitev klesá – neustále se zvyšující kvalita vyšetřovacích metod. nDůvod pitev – určení příčiny smrti, základních a vedlejších onemocnění, potvrzení a doplnění klinické diagnózy, kontrolní úloha (operační a invazivní výkony). Patologie v praxi nBiopsie – mikroskopické vyšetření tkání živého těla nNekropsie - mikroskopické vyšetření tkání mrtvého těla Odběr tkání pro bioptické vyšetření nOperací nSamovolným vyloučením nProbatorní excize nProbatorní punkcí nKyretáží nEndoskopickou excizí Způsob zasílání a zpracování tkání nTkáň se po odběru ponoří do nádoby s fixační tekutinou nNěkdy se odebírá nefixovaná tkáň na cytogenetické, molekulárně biologické vyšetření,.. nFixace zamezí rozkladu buněk a tkání (autolýze) nFixace pomocí 10% formalinu Postup dalšího zpracování materiálu nFixace trvá 15-24hodin nPo fixaci se tkáně přikrajují (blokují) nDále probíhá ve speciálním přístroji odvodnění a prosycení roztaveným parafínem nParafínové bloky se krájejí mikrotomem na plátky tlouštky 5-7mikrometrů nTy se dávají na podložní skla, kde se odparafínují a barví hematoxylinem-eosinem nPo obarvení se preparáty montují (uzavírají) do kanadského balzámu a přikryjí se krycím sklíčkem n REGRESIVNÍ ZMĚNY n- zhoršování fyziologických funkcí se změnou příslušných strukturálních poměrů (morfologické projevy) n- katabolismus x anabolismus n- I.stupeň: dystrofie, II.stupeň: atrofie, III.stupeň: smrt (nekróza) SMRT n- ireverzibilní zástava celovztažného usporádání organismu (Šikl) n - ireverzibilní zástava všech životně důležitých funkcí nZnámky smrti: fyzikálně-chemické, enzymatické, bakteriálně-hnilobné SMRT Fyzikálně-chemické známky nposmrtný chlad nposmrtná bledost nposmrtné skvrny (hypostáza) nposmrtná difuze tekutin, plynů n SMRT Enzymatické změny nPosmrtná ztuhlost nPosmrtné srážení krve – cruor nPosmrtné samonatrávení (autolýza) REGRESIVNÍ ZMĚNY (nekróza, atrofie, dystrofie) nNekróza – ohraničená smrt tkáně npříčiny: - fyzikální (tlak, termické vlivy, záření, el. proud) - chemické (toxiny, kyseliny, zásady) - HYPOXIE (nejčastější) nMorfologické změny na celulární úrovni už v minutách, na histologické v hodinách: eozinofilie plazmy, pyknóza, karyolýza, karyorhexe). Autolýza x heterolýza TYPY NEKRÓZY nPROSTÁ – bez změny makroskopie nKOAGULAČNÍ – makro sušší, zkalená, často žlutavě kolorovaná. Mikro ztráta barvitelnosti jader a ↑ eozinofilie plazmy nKOLIKVAČNÍ – při vysokém obsahu vody a tuků, kašovitý vzhled. Např. v mozku – encefalomalacie nKaseózní, hemoragická, Zenkerova vosková... TYPY NEKRÓZY nGANGRÉNA – nekróza modifikovaná druhotnými vlivy n - suchá (mumifikace) – hnědočerná, vysýchání, diabetes n - vlhká (humida) – rozpad, zápach, hnilobné bakterie n - plynatá – Clostridia, metan, nekrotizují. nOSUD NEKRÓZY – resorpce, reparace vazivem, vznik dutiny (postmalatická pseudocysta) AKUTNÍ INFARKT MYOKARDU nnejčastěji uzávěr koronární arterie trombem nad AS plátem nMAKRO: vývoj vzhledu v čase, po 2 – 3 dnech žlutavé ložisko s hemoragickým lemem nMIKRO: nekrotické fibrily červenější, bez jader, cytoplazma hrudkovitá, bez pruhování, později zánětlivé buňky, neutrofily, makrofágy, reparace granulační tkání a vazivem (cca 6 týdnů) Image001 Koagulační nekróza – akutní infarkt myokardu Koagulační nekróza-infarkt myokardu IM Koagulační nekróza – akutní infarkt myokardu IM2 Kardiomyocyty – norma 1 IM norma HE 200x Koagulační nekrosa-infarkt myokardu (přehled) 2 IM přehled 20x 1 2 1 1 1 3 1 koagulační nekróza 2 parciální nekróza 3 granulační tkáň, zánět. infiltrát Koagulační nekróza-infarkt myokardu 3 IM koagulační nekrosa 200x 1 1 2 3 1 nekrotické kardiomyocyty 2 jaderné fragmenty 3 nekrotické interstitium Parciální nekróza - infarkt myokardu 5 IM parciální nekr 1 2 1 1 nekrotický kardiomyocyt 2 zachované interstitium Infarkt myokardu-náhrada granulační tkání-překrvení kapilár 8 IM překrvení 1 3 2 1 4 4 1 kardiomyocyt-norma 2 nekrotický kardiomyocyt 3 kapiláry 4 granulační tkáně-jizvení 3 INFARKT MOZKU encefalomalacie nnásledek uzávěru arterie, nejčastěji tromboticky či embolem nKLINICKY: neurologický deficit dle anatomické lokalizace, fatální nebo se zlepšením v průběhu měsíců nTrombóza nejčastěji extracerebrální část a. carotis a bazilární arterii, AS nEmbolie nejčastěji intracerebrální arterie, původ v srdci při IM, chlopenní vadě, AF. INFARKT MOZKU encefalomalacie nMAKRO: n - anemické infarkty jsou bledé, měkké oblasti se zkapalněním tkáně n - hemoragické infarkty s reperfúzí mají tmavě červenou barvu, zvláště v kůře mozkové nMIKRO: rozbředlá struktura, eozinofilní jádra a cytoplazma neuronů, aktivace glie » makrofágy – zrnéčkové buňky Kolikvační nekróza-mozkový infarkt Cns infarkt Kolikvační nekróza-mozkový infarkt (malatická pseudocysta) Cns infarkt2 Kolikvační nekróza-malatická pseudocysta-bílá hmota, subkortikální oblast postmalatická pseudocysta 20x 1 2 3 1 dutina pseudocysty 2 vrstva makrofágů 3 mozková tkáň Kolikvační nekróza-mozkový infarkt, zrnéčkové (úklidové) buňky zrnéčkové bb 1 3 2 1 1 kapiláry 2 makrofágy (zrnéčkové buňky) 3 hemosiderin v cytoplasmě úklidové buňky Kolikvační nekróza-mozkový infarkt, zrnéčkové buňky-fagocytóza hemosiderinu zrnéčková b s hemosiderinem 600x 1 1 hemosiderin v cytoplasmě úklidové buňky ATROFIE nzmenšení původně normálně vyvinutého orgánu (x hypoplazie). Příčiny: tlaková, inaniční, vaskulární, hormonální etc. nPROSTÁ: zmenšení buněk (pomalá nebo žádná obměna buněk [svaly]) nNUMERICKÁ: zmenšení počtu buněk; u rychle se obnovujících tkání (kostní dřeň). nKOMBINACE ATROFIE nMAKRO: zmenšení orgánu, ale není pravidlem (náhrada vazivem – tužší konzistence) nMIKRO: zmenšení, ztmavnutí jader, vymizení rezervních látek z plazmy (glykogen, lipidy), zmnožení lipofuscinu (pigment z opotřebování) » hnědá atrofie (myokard) ATROFIE nEMFYZÉM PLIC: příklad numerické atrofie nu chronické bronchitis, u kuřáků, u starých pacientů. nMAKRO: plíce polštářovité, zvýšeně vzdušné, sklípky patrné pouhým okem až buly nMIKRO: septa ztenčená, zpřetrhaná, alveoly splývají do větších prostor (až několik cm) DYSTROFIE nV řadě regresivních změn nejmenší poškození tkáně. nPorucha metabolismu buňky s hromaděním bílkovin, sacharidů nebo tuků (lze histochemicky detekovat). nZÍSKANÉ x VROZENÉ (poruchy lysozomálních enzymů – tesaurismózy) nKLASIFIKACE: dle látky, která se akumuluje DYSTROFIE BÍLKOVINNÉ nproteinový materiál se hromadí intracelulárně nebo extracelulárně. nfibrinoidní dystrofie: změny vaziva imunitními vlivy nhyalinóza: zpevnění vazeb kolagenu např. u jizvy nhyalinní zkapénkovatění: různá geneze (tubuly ledvin, Russellova tělíska, Malloryho hyalin etc.) AMYLOIDÓZA nuvedena z df. dg. důvodů nAMYLOID: skupina patologických fibrilárních bílkovin, ukládá se při zvýšené tvorbě nebo rezistenci ke katabolismu výhradně intracelulárně. Může být asymptomatický nebo život ohrožující. Morfologicky se podobá hyalinu (bezstrukturní acidofilní hmoty). AMYLOIDÓZA nMAKRO: při větší akumulaci žlutavě šedobílý, křehký až elastický. nPostižené orgány tužší, pružnější, na řezu s matným leskem. nHISTOCHEMICKÁ IDENTIFIKACE: - Konžská červeň - methylvioleť - dvojlom v polarizovaném světle se žlutozeleným zbarvením. AMYLOIDÓZA nDle etiologie, patogeneze a lokalizace se klasifikuje: nSYSTÉMOVÁ amyloidóza nLOKALIZOVANÁ amyloidóza. AMYLOIDÓZA nSYSTÉMOVÁ: nAA amyloidóza – spojena s chronickým zánětem, nadledviny, uzliny, slezina, klinicky významně do ledvin a střeva. SAA (serum associated amyloid) plazmatický protein (protein akutní fáze). Při RA, sklerodermii, dermatomyositidě, chronické osteomyelitis. AMYLOIDÓZA nSYSTÉMOVÁ: nAL amyloidóza – spojena s B-buněčnými dyskraziemi (nádorová proliferace B-lymfocytů [myelom, plazmocytom]), ale obvykle nelze identifikovat primární onemocnění. Tvořen lehkými řetězci Ig. Depozice do kardiovaskulárního systému, GIT, kůže, jazyka, periferních nervů. nAH amyloidóza – u dlouhodobě hemodializovaných AMYLOIDÓZA nLOKALIZOVANÁ: nnádorovitý amyloid v jazyku nnádorový amyloid (medulární ca štítné žlázy) nsenilní amyloid (aorta, myokard) Sekundární amyloidóza-játra. jatra 20x 1 1 1 2 2 2 1 Portobilia 2 Centrální části lalůčků 3 Růžové masy amyloidu 3 Sekundární amyloidóza-játra. jatra 40x 1 Portobilium 2 Centrální část lalůčku-perzistující trámce 3 Atrofický zbytek trámce 4 Růžové masy amyloidu 4 4 3 2 1 Sekundární amyloidóza-játra. jatra 200x 1 Endotelie sinusů 2 Kupfferovy buňky 3 Růžové masy amyloidu v perisinusoidálních prostorech 4 Atrofické (utlačené) trámce hepatocytů 2 4 2 1 3 3 4 Sekundární amyloidóza-játra, Kongo červeň. jatra kongo 40x 1 Centrální části lalůčků 2 Cihlově červené zbarvení amyloidu Kongo červení (specifická metoda na amyloid) 2 1 1 AMYLOIDÓZA nAMYLOIDÓZA LEDVINY nMAKRO: zvětšené, šedavé, tuhé elastické, později se svrašťují nMIKRO: ukládání do glomerulů, peritubulárně do BM a pak do intersticia, a do cév (rozšíření stěn arterií a arteriol). nvede k INSUFICIENCI LEDVIN DYSTROFIE TUKOVÉ nukládání tuků různého chemického složení do tkáně intracelulárně nebo extracelulárně – STEATÓZA nMAKRO: žlutavá barva, mastné nMIKRO: vymytí při zpracování (opticky prázdné vakuoly), průkaz nutný ze zmrazených řezů – olejová červeň, Sudan DYSTROFIE TUKOVÉ nintracelulární steatóza: nadměrný přívod tuků nebo nedostatečný katabolismus: pozánětlivý pseudoxantom tygrované srdce (Clostridium diphtaerie) steatóza jater při ethylismu dědičné formy – lipidózy (Tay-Sachs, Niemann-Pick). STEATÓZA JATER nMAKRO: zvětšená, světlá, na řezu až žlutá nMIKRO: kapénky různé velikosti v cytoplazmě hepatocytů, ložiskově nebo difúzně nPŘÍČINY: alkohol, DM, proteinová malnutrice, hepatotoxiny, obezita, léky. Tuková dystrofie-steatóza jater. jatra 40x 1 Portobilium 2 Makrovakuolární stetóza v centrální zóně lalůčku 2 1 Tuková dystrofie - makrovakuolární steatóza jater, centrální zóna, detail. jatra 200x 4 3 1 1 Tuková vakuola v cytoplasmě hepatocytu 2 Jádro hepatocytu posunuté periferně 3 Pruh cytoplasmy periferně posunutý vakuolou 4 Jaterní sinus 5 Nepoškozený trámec 2 5 Tuková dystrofie - mikrovakuolární steatóza jater, olejová červeň, zmražený řez (jádra hepatocytů neznázorněna). jatra olejovka 400x 1 1 Hepatocyt vyplněný drobnými vakuolami 2 Jaterní sinus 3 Jádro Kupfferovy buňky 4 Barevný artefakt 2 3 4 EXTRACELULÁRNÍ STEATÓZA nukládání lipidů mimo buňky nATEROSKLERÓZA běžný příklad nukládání lipidů (cholesterol a estery) do stěny arterií se zúžením lumen a oslabením stěny. nvýznamné postižení tepen mozku, koronárních arterií a aorty. n50% úmrtí (IM, COM, aneurysma aorty) ngangréna končetin, náhlá srdeční smrt, CHICHS, ischemická encefalopatie) ATEROSKLERÓZA nPříčina: není známa (teorie virová, chlamydiová) nRIZIKOVÉ FAKTORY - kouření cigaret - hyperlipidémie - diabetes mellitus - obezita, fyzická inaktivita. ATEROSKLERÓZA nZÁKLADNÍ LÉZE: ATEROM nMAKRO: vyvýšení intimy arterie, žlutavé nebo bílé barvy. nVÝVOJ PLÁTŮ: poškození endotelu (toxiny, kouření, viry, imunitní vlivy); adherence monocytů, migrace do intimy, migrace hladkých svalových buněk z medie, fagocytóza lipidů, proliferace vaziva často s hyalinizací, ukládání vápenatých solí a pronikání krevních cév do plátu. ATEROSKLERÓZA nMIKRO: ztluštělá intima, v centru lipidy, buněčný detritus, zánětlivé buňky, zmnožené vazivo, na povrchu fibrózní čepička. nVÝZNAM: uzavírání cévy a oslabení stěny s možnou rupturou (aorta) nobjevují se již v dětském věku, s věkem roste počet a stávají se komplikované (kalcifikace, ruptura [trombóza], ulcerace, hemoragie do plátu DYSTROFIE SACHARIDOVÉ nDIABETES MELLITUS: - porucha metabolismu cukrů, sekundárně tuků a bílkovin, poruchy hospodaření s vodou a elektrolyty nheterogenní onemocnění s různou patogenezí nIDDM (DM I. typu): v mladém věku, absolutní nedostatek inzulinu. nINDDM (DM II. typu): pozdější začátek, vazba na otylost, relativní nedostatek insulinu (neodpovídavost tkání) nkomplikace: mikroangiopatie, neuropatie, retinopatie (gangrény, oslepnutí), postižení ledvin DM – postižení ledvin ndiabetická glomeruloskleroza (difúzní, nodulární) nztluštění BM glomerulů nMIKRO: ukládání bezstrukturních hyalinních hmot s vytlačováním kapilárních kliček glomerulu; hyalinní ztluštění aferentní i eferentní arterioly. npo delším průběhu vede často k RI PROGRESIVNÍ ZMĚNY nnapravení poškození (regenerace, reparace) npřizpůsobení tkáně (hypertrofie, hyperplazie, metaplazie) nREGENERACE: náhrada stejnou tkání » tkáně labilní (epitely, kostní dřeň; regenerují neustále) » stabilní (játra, ledviny;jen v případě potřeby) » postmitotické (CNS; neregenerují) PROGRESIVNÍ ZMĚNY nREPARACE: náhrada tkání funkčně nedostatečnou (vazivem) nHYPERPLAZIE: zmnožení buněk nHYPERTROFIE: zvětšení jednotlivých buněk nMETAPLAZIE: změna diferencované tkáně určitého typu v typ jiný (dlaždicová metaplazie, osifikace chrupavky, intestinální metaplazie)