Dramatický západ slunce s duhovým mostem a panoramatem Tokia
ELEKTRODIAGNOSTIKA – TVORBA I/T KŘIVKY A JEJÍ FYZIOLOGICKÝ A PATOLOGICKÝ PRŮBĚH, VÝBĚR VHODNÉ
OBLASTI SELEKTIVNÍHO DRÁŽDĚNÍ.
Mgr. Marie Krejčová

Stojan na činky v posilovně
ELEKTRODIAGNOSTIKA
◦= stanovení optimálních parametrů impulzů pro vyvolání kontrakce denervovaných svalových vláken  -
ELEKTROSTIMULACI bez vyvolání kontrakce okolních svalů:
◦I (mA)
◦t (ms)
◦Dříve vyšetření reobáze a chronaxie, ale nízká validita – dnes již obsolentní.
◦Jediná EDG metoda je stanovení Hoorweg -Weissovy I/t křivky a z ní vypočítaný akomodační
kvocient. Při opakovaném vyšetření máme představu zlepšení nebo progresi onemocnění
◦I/t křivka verze:
◦klasická (11bodová)
◦zkrácená (6bodová)

EDG ZÁKLADNÍ POJMY
◦REOBÁZE:
◦= nejmenší intenzita v mA, která vyvolá kontrakci
◦CHRONAXIE:
◦= čas potřebný k podráždění za použití intenzity rovné dvojnásobku reobáze
◦AKOMODACE:
◦= schopnost denervovaného vlákna (NE SVALU!) nereagovat na impulz s pozvolnou náběžnou hranou
(nutnost dostatečné DÉLKY impulzu)
◦AKOMODAČNÍ KVOCIENT (AQ): viz dále

AKOMODAČNÍ KVOCIENT (AQ)
◦= podíl absolutního vyjádření PRAHOVĚ MOTORICKÉ INTENZITY pro šikmý a pravoúhlý impulz při délkách
impulzu 1000 ms
◦Kvantitativně vyjadřuje změny svalové dráždivosti
◦Parametr NEZÁVISLÝ na velikosti elektrod, dráždivosti daného jedince
◦Během reinervace se hodnota AQ postupně zvyšuje
◦Hodnoty pro sval:
◦Plně inervovaný (= norma): AQ = 2-6
◦Částečně denervovaný: AQ = 1-2
◦Úplně denervovaný: AQ ≤ 1
◦Vegetativní dystonie: AQ vyšší než 6
◦

AQ POKRAČOVÁNÍ



HOORWEG-WEISSOVA I/t KŘIVKA



HOORWEG-WEISSOVA I/T KŘIVKA PRO ZDRAVÝ SVAL



HOORWEG-WEISSOVA I/T KŘIVKA PRO DENERVOVANÝ SVAL
◦Levá část: vypovídá o chování a míře postižení nervů
◦Pravá část: o svalové buňce a její dráždivosti při poškození
◦Křivka se charakteristicky mění v průběhu denervace – JE POSUN DOPRAVA
◦
◦
◦

DĚLENÍ I/t DLE CÍLOVÉ STRUKTURY
Obsah obrázku obrazovka, budova, klec Popis se vygeneroval automaticky.


PRAKTICKÉ PROVEDENÍ I/t KŘIVKY 1
◦Měří se dosažená PM intenzity u pravoúhlých a šikmých impulzů od 100 do 1000 ms
◦Komparace denervovaných svalů s příslušnými kontralaterálními svaly
◦Délky impulzů v ms: 0,01; 0,05; 0,1; 0,5; 1; 5; 10; 50; 100; 500; 1000
◦Časově náročné
◦Nepříjemné pro pacienta - nutno vysvětlit
◦Erudice terapeuta
◦Nyní zaznamenávání hodnot automaticky přístrojově (v minulosti zanášení hodnot do
semilogaritmického grafu v papírové podobě)
◦
◦
◦

PRAKTICKÉ PROVEDENÍ I/t KŘIVKY 2
◦KLASICKÉ:
◦= Vznik čtyřech křivek, Počet měření 44
◦Šikmé impulzy
◦Pravoúhlé impulzy
◦Zdravý sval
◦Denervovaný sval
◦
◦

PRAKTICKÉ PROVEDENÍ I/t KŘIVKY 3
◦ZKRÁCENÉ:
◦Celkem 6 měření (oproti 44 u klasické křivky)
◦Měření – šikmé i pravoúhlé impulzy 1000ms – stanovení AQ dělají moderní přístroje automaticky,
zjistíme jaký sval dráždíme (zdravý,denervovaný)
◦Dále pouze šikmé impulzy 100; 500ms pro zdravý a denervovaný sval
◦Z grafu vyčteme parametry impulsů pro ES – oblast selektivního dráždění (OSD)
◦

OBLAST SELEKTIVNÍHO DRÁŽDĚNÍ



Kovové kameny pro hraní piškvorek
OBLAST SELEKTIVNÍHO DRÁŽDĚNÍ
◦= stimulace, kdy se zapne pouze DENERVOVANÝ sval
◦Použijeme tedy pouze impulzy s pozvolným (= šikmým) nástupem maxima intenzity.
◦Zdravý sval se díky AKOMODACI nezapne X denervovaná svalová vlákna schopnost akomodace ZTRÁCEJÍ,
takže kontrakci vyvolá i šikmý impulz se stejnou intenzitou jako impulz pravoúhlý.
◦Pokud použijeme impulzy se strmým nástupem - prvně se zapojí zdravý sval, teprve poté sval
denervovaný.
◦Denervovaný sval NIKDY nepodráždíme impulzy se strmým nástupem (TENS, DD...)
◦Jediná výjimka: u periferní parézy n. facialis - PROČ?
◦10 ms je BOD ZLOMU, kdy se začíná uplatňovat jev AKOMODACE u zdravého svalu. ODSUD se tedy
zaměřujeme na vyšetření.
◦Čím více jde stimulovat doleva, tím lepší denervace je.
◦V praxi vyšetřujeme MOTORICKÝ BOD, při jeho posunu se jedná o denervaci.
◦

MOTORICKÝ BOD
◦= místo vstupu nervu do svalu a s největším nakupením NS plotének
◦Často je totožný s akupunkturním bodem, má nižší kožní odpor
◦Nejčastěji  v proximální 1/3 svalu, u denervovaného svalu se posouvá distálně
◦Detekce bodu se provádí pravoúhlými impulsy, 1 impuls za 3-6s, elektroda se pohybuje po suché
kůži, nutno pracovat v režimu CV!
◦
Obsah obrázku kreslení Popis se vygeneroval automaticky.

Velká skupina parašutistů ve vzduchu
VÝZNAM ELEKTRODIAGNOSTIKY
◦VÝHODA:
◦Bez určení přesných parametrů impulzů by mohlo docházet k PŘEBÍRÁNÍ
AKTIVITY zdravými svalovými vlákny s nižším prahem dráždivosti, tedy omezení trofického účinku stim
ulovaných kontrakcí na denervovaná svalová vlákna.
◦
◦NEVÝHODA:
◦Subjektivně nepříjemné
◦U zdravých vláken dříve bod algický než motorický

LITERATURA
•Poděbradský, J. – Poděbradská, R. Fyzikální terapie. Manuál a algoritmy. Praha: Grada, 2009. ISBN
978-80-247-2899-5.​
​
•přednášky Mgr.  J. Urbana FTK UP Olomouc.​
​
•Poděbradský, J.: Rehabilitace a fyzikální lékařství. Praha: ČLS JEP, 1995. 50s​
◦

Obsah obrázku osoba, muž, oblečení, strop Popis se vygeneroval automaticky.
DĚKUJI ZA POZORNOST!