ELEKTRODIAGNOSTIKA–TVORBAI/TKŘIVKYAJEJÍFYZIOLOGICKÝAPATOLOGICKÝ PRŮBĚH,VÝBĚRVHODNÉOBLASTISELEKTIVNÍHODRÁŽDĚNÍ. Mgr. Marie Krejčová ELEKTRODIAGNOSTIKA ◦ = stanovení optimálních parametrů impulzů pro vyvolání kontrakcedenervovaných svalových vláken - ELEKTROSTIMULACIbez vyvolání kontrakceokolních svalů: ◦ I (mA) ◦ t (ms) ◦ Dříve vyšetření reobáze a chronaxie,ale nízká validita – dnes již obsolentní. ◦ Jediná EDG metoda je stanovení Hoorweg -WeissovyI/t křivky a z ní vypočítaný akomodační kvocient.Při opakovaném vyšetření máme představu zlepšení nebo progresi onemocnění ◦ I/t křivka verze: ◦ klasická (11bodová) ◦ zkrácená (6bodová) EDG ZÁKLADNÍ POJMY ◦ REOBÁZE: ◦ = nejmenší intenzita v mA, která vyvolá kontrakci ◦ CHRONAXIE: ◦ = čas potřebný k podráždění za použití intenzity rovné dvojnásobku reobáze ◦ AKOMODACE: ◦ = schopnost denervovaného vlákna (NE SVALU!) nereagovat na impulz s pozvolnou náběžnou hranou (nutnost dostatečné DÉLKY impulzu) ◦ AKOMODAČNÍ KVOCIENT(AQ): viz dále AKOMODAČNÍ KVOCIENT (AQ) ◦ = podíl absolutníhovyjádření PRAHOVĚ MOTORICKÉ INTENZITY pro šikmý a pravoúhlý impulz při délkách impulzu 1000 ms ◦ Kvantitativněvyjadřuje změny svalové dráždivosti ◦ Parametr NEZÁVISLÝna velikosti elektrod, dráždivosti daného jedince ◦ Během reinervace se hodnota AQ postupně zvyšuje ◦ Hodnoty pro sval: ◦ Plně inervovaný (= norma): AQ = 2-6 ◦ Částečně denervovaný: AQ = 1-2 ◦ Úplně denervovaný: AQ ≤ 1 ◦ Vegetativní dystonie: AQ vyšší než 6 AQ POKRAČOVÁNÍ Zdravý sval : NS ploténky mají schopnost akomodace na pozvolný nástup šikmých impulzů, intenzita je 3-6x větší oproti pravoúhlému impulzu Denervovaná svalovávlákna: Ztrácí schopnost akomodace Kontrakci vyvolá šikmý impulz s intenzitou téměř stejnou jako má pravoúhlý impulz HOORWEGWEISSOVA I/t KŘIVKA Nejpřesnější komplexní EDG pro léčbu periferních paréz Jedná se o zjišťování dráždivosti vyšetřovaného svalu při různých délkách impulzu = grafické znázorněnízávislosti PM intenzity (= vyvolání prahového podráždění) na délce a tvaru impulzu HOORWEG- WEISSOVA I/T KŘIVKA PRO ZDRAVÝ SVAL HOORWEGWEISSOVA I/T KŘIVKA PRO DENERVOVANÝ S VAL ◦ Levá část: vypovídá o chování a míře postižení nervů ◦ Pravá část: o svalové buňce a její dráždivosti při poškození ◦ Křivka se charakteristickymění v průběhu denervace – JE POSUN DOPRAVA DĚLENÍ I/t DLE CÍLOVÉ STRUKTURY ◦ Neurogenní 0,03-1,0 ms ◦ Dráždění aferentníhonervu ◦ Přechodná1,0 -10,0 ms ◦ Myogenní10,0 -1000 ms ◦ Přímé dráždění svalových vláken PRAKTICKÉ PROVEDENÍ I/t KŘIVKY 1 ◦ Měří se dosažená PM intenzityu pravoúhlých a šikmých impulzů od 100 do 1000 ms ◦ Komparace denervovaných svalů s příslušnými kontralaterálními svaly ◦ Délky impulzů v ms: 0,01; 0,05; 0,1; 0,5; 1; 5; 10; 50; 100; 500; 1000 ◦ Časově náročné ◦ Nepříjemnépro pacienta - nutno vysvětlit ◦ Erudice terapeuta ◦ Nyní zaznamenávání hodnot automatickypřístrojově(v minulosti zanášení hodnot do semilogaritmickéhografu v papírové podobě) PRAKTICKÉ PROVEDENÍ I/t KŘIVKY 2 ◦ KLASICKÉ: ◦ = Vznik čtyřech křivek, Počet měření 44 ◦ Šikmé impulzy ◦ Pravoúhlé impulzy ◦ Zdravý sval ◦ Denervovaný sval PRAKTICKÉ PROVEDENÍ I/t KŘIVKY 3 ◦ ZKRÁCENÉ: ◦ Celkem 6 měření (oproti 44 u klasické křivky) ◦ Měření – šikmé i pravoúhlé impulzy 1000ms – stanovení AQ dělají moderní přístroje automaticky, zjistíme jaký sval dráždíme (zdravý,denervovaný) ◦ Dále pouze šikmé impulzy 100; 500ms pro zdravý a denervovaný sval ◦ Z grafu vyčteme parametry impulsů pro ES – oblast selektivního dráždění (OSD) OBLAST SELEKTIVNÍHO DRÁŽDĚNÍ OBLAST SELEKTIVNÍHO DRÁŽDĚNÍ ◦ = stimulace, kdy se zapne pouze DENERVOVANÝ sval ◦ Použijeme tedy pouze impulzy s pozvolným (= šikmým) nástupem maxima intenzity. ◦ Zdravý sval se díky AKOMODACI nezapne X denervovaná svalová vlákna schopnost akomodace ZTRÁCEJÍ, takže kontrakci vyvolá i šikmý impulz se stejnou intenzitou jako impulz pravoúhlý. ◦ Pokud použijeme impulzy se strmým nástupem - prvně se zapojí zdravý sval, teprve poté sval denervovaný. ◦ Denervovaný sval NIKDY nepodráždíme impulzy se strmým nástupem (TENS, DD...) ◦ Jediná výjimka: u periferní parézy n. facialis - PROČ? ◦ 10 ms je BOD ZLOMU, kdy se začíná uplatňovat jev AKOMODACE u zdravého svalu. ODSUD se tedy zaměřujeme na vyšetření. ◦ Čím více jde stimulovat doleva, tím lepší denervace je. ◦ V praxi vyšetřujeme MOTORICKÝ BOD, při jeho posunu se jedná o denervaci. MOTORICKÝ BOD ◦ = místo vstupu nervu do svalu a s největším nakupením NS plotének ◦ Často je totožný s akupunkturním bodem, má nižší kožní odpor ◦ Nejčastěji v proximální 1/3 svalu, u denervovaného svalu se posouvá distálně ◦ Detekce bodu se provádí pravoúhlými impulsy,1 impuls za 3-6s, elektroda se pohybuje po suché kůži,nutno pracovat v režimu CV! VÝZNAM ELEKTRODIAGNOSTIKY VÝHODA: ◦ Bez určení přesných parametrů impulz ů by mohlo docházet k PŘEBÍRÁNÍ AKTIVITY zdravými svalovými vlákny s n ižším prahem dráždivosti, tedy omezení trofického účinku stimulovaných kontr akcí na denervovaná svalová vlákna. NEVÝHODA: ◦ Subjektivně nepříjemné ◦ U zdravých vláken dříve bod algický než motorický DĚKUJI ZA POZORNOST!