FYZIKÁLNÍ TERAPIE V KOMPLEXNÍ LÉČBĚ
FUNKČNÍCH PORUCH POHYBOVÉHO S
YSTÉMU
ROZDĚLENÍ
PORUCH
POHYBOVÉHO
SYSTÉMU DLE
ETIOLOGIE
Organické - strukturální:
 Mají vždy příslušný morfologický podklad, převážně patologickéanatomický,
vyvolány primárně morfologickou změnou
 Kupř. záněty,ruptury,fraktury...
Funkcionální:
 Synonymum pro pchch hysterické
 Terapií volby je léčba psychiatrická
Funkční - "softwarové":
 Nemají morfologický podklad
 Nejčastější typ poruch
 Často spojeny s bolestí a často reverzibilní
 Nejrozšířenější chybou lékařů při jejich léčení je snaha použít stejné
prostředky jako při léčbě poruch organických
FUNKČNÍ PORUCHY POHYBOVÉHO SYSTÉMU
 Multifaktoriální poruchy řízení pohybu
 Nemají patomorfologický korelát či morfologické změny
 Většinou postihují několik částí pohybového systému
 Mohou vznikat na několika úrovních (=etážích):
 Etáž kortiko-subkortikální:
 Zahrnuje mozkovou kůru (pch díky nadměrné únavě), limbický systém (emoce,stres),retikulární
formaci (pchch aktivace a útlumu)
 Často reflexně změněn m. masseter,m. temporalis, m. trapezius
 Symptomy:pch jemné pohybové adjustace, adaptace a stability
 Relaxační techniky, uvolnění tenze,vodoléčba
FUNKČNÍ PORUCHY POHYBOVÉHO SYSTÉMU
 Úrovně etáží (pokračování):
 Etáž spinální:
 = disproporciální aktivita vmezeřených neuronů
 Převaha tlumivých synapsí: impulz z CNS není α-motoneuronem převeden do periferie - vzniká až pseudoparéza
 Převaha budivých synapsí: impulz ke kontrakci vzniká na úrovni α-motoneuronu, bez příslušného signálu z CNS
 Etáž svalová:
 Pchch mohou vznikat na podkladě vlastností svalových vláken (fázická vlákna - tendence k oslabování, tonická vlákna
- tendence k dlouhodobé kontrakci a vzniku vnitřní koordinace primárně) a/nebo kvality kontrakce
 Etáž vazivově-kloubní:
 Změny v postavení v kloubu (blokády, ochranné vzorce), kvality a tonu kloubních pouzder, ligament, fascií
(zdrojem patologické aferentace)
 Patologická aferentace může vyvolat či modifikovat pchch na úrovni svalové, spinální či kortiko-subkortikální
SVALOVÝ
HYPERTONUS
• Spasticita,rigidita
ORGANICKÝ:
• Dysfunkce limbického systému
• Dysfunkce na úrovni míšního segmentu
• Reakce na dráždění
• Inkoordinace svalových vláken - reflexní
změny
FUNKČNÍ: příčinou může být
FT U CMP + STAVY PO ÚRAZECH MOZKU A MÍCHY
 FT se využívá:
 K potlačení bolesti
 Ke snižování spasticity
 Ke zlepšení prokrvení
 Proti otokům
 Ke zvýšení proudu dostředivých vzruchů do CNS
 FT má 3 fáze:
 Hospitalizační: léčba v nemocnici
 Rekonvalescenční:po propuštění do domácího ošetření
 Fáze doléčování: v lázních a doléčovacích ústavech
FYZIKÁLNÍ TERAPIE U CMP
 Stádium pseudochabé obrny:
 Masáž na zádové a sedací svaly: prevence atrofie
 Rozvoj spasticity:
 Aplikace chladu: snížení svalového tonu působením na svalová vřeténka
 Kupř.Lokální ledové zábaly,ponoření do vody s ledem,kryosáčky a aplikátory využívající zkapalněných plynů
 TENS: pro snížení bolesti a tedy ke snížení provokace spasticity
 Akupunktura: myorelaxační účinek
 UZ: 0,3-0,5W/cm2, čas aplikace: 5-8 min., myorelaxační účinek.
 Kontraktury:
 Teploléčebné procedury: využití relaxačního, hyperemizujícího a analgetického účinku
 Kupř.Parafín,peloidové obklady a zábaly,infračervené záření,KVD.
 Analgetický účinek: u bolestivých stavů RAK
 Galvanizace RAK
 Prokainová iontoforéza
 DD:CP, LP
 Interferenčníproudy
FYZIKÁLNÍ TERAPIE U CMP U REKONVALESCENCE
 Hydrokinezioterapie a vodoléčebné procedury vhodné AŽ od 3. měsíce po náhlé CMP,začíná se
izotermickými koupelemi:
 Vířivé koupele: u vazomotorických pchch
 Koupele s uhličitými, radonovými či slanými vodami: pro doléčení
 ES: úprava narušené reciproční souhry postižených svalových skupin
 Facilitace Ex-orů zápěstí a ruky: zvýšení motorické regenerace
 Prevence subluxace GH kloubu: m. supraspinatus a zadní část m. deltoideus (důležití pro centraci RAK)
 Facilitace dorziflexe kotníku s everzí
 Spastická stimulace dle Hufschmidta a Jantsche
 EG paretických svalů (antagonistů)
 FES: dráždění přenosným stimulátorem, ten vyvolá podráždění periferního nervu – ten stah ochrnutého
svalu.
 f = 20-80 Hz, šířka impulzů:0,05-11,0 ms.
 Impulzy přes patní spínač ke konci stojné fáze a během švihové fáze ipsilaterální nohy
OVLIVŇOVÁNÍ
SPASTICITY
 Stimulace spřaženými
impulzy - spojené impulzní
proudy (SIP):
 Provedení procedury dle
Hufschmidta
 Provedení procedury dle
Jantsche
 Viz přednáška
"Elektrogymnastika &
myofeedback"
DYSFUNKCE LIMBICKÉHO SYSTÉMU
 Vede k larvované depresi - typické pro chronickou bolest
 Svaly nejsou spontánně bolestivé, ale jsou citlivé na pohmat
 Na EMG je spontánní klidová aktivita jako projev nedostatečné
relaxace
 Patrný vliv Gama systému (závislost tonu na poloze – ve vertikále
větší než vleže)
 Postihuje celé svalové skupiny, ne izolované svaly
 Predilekce hypertonu: obličejové svalstvo (žvýkací i mimické), šíje,
ramenní pletenec, lumbální oblast, svaly PD
 užití FT:
 Součást komplexní terapie (psychoterapie, antidepresiva)
 Myorelaxační metody: kupř. UZ
 Audiovizuální stimulace (= metoda k ovlivnění limbického
systému a mozkové kůry prostřednictvím optických a akustických
signálů s fixní nebo proměnlivou frekvencí): cílem navodit alfa
rytmus mozkových vln v obou hemisférách
 Celková relaxace prostřednictvím vodoléčby: kupř.
Izotermní či mírně hypertermní koupele, perličkové lázně...
DYSFUNKCE NA ÚROVNI MÍŠNÍHO SEGMENTU
 Hlavním činitelem jsou vmezeřené interneurony
 Charakteristické je postižení DEFINOVANÉHO svalu
 Není žádná klidová EMG aktivita
 Sval je spontánně bolestivý, enormně citlivý na protažení, včetně pohmatu
 Antagonistický sval či skupina v inhibici (zákon o reciproční inhibici)
 Užití FT: cílené myorelaxační procedury
 UZ: přímý myorelaxační účinek
 Termoterapie pozitivní i negativní: reflexní myorelaxační účinek (aktivace inhibiční synapse v daném segmentu)
 Lokální aplikace chladu, optimálně bez podráždění taktilních receptorů: dochází k převaze tlumivých interneuronů, útlum
buněk předních rohů míšních a snížení svalového hypertonu
 Metoda stretch and spray: podnět z chladových receptorů a Golgiho šlachových tělísek, následna selektivní myorelaxace
 Lokální pozitivní termoterapie: vzniká převaha facilitačních interneuronů - zvýšení dráždivosti buněk PRM (Kenny:
napařovací žerzejové obklady)
 Lokální aplikace tepla na HAZ (kutiviscerální reakce - aplikací tepla na tuto kožní zónu ovlivníme orgán, která HAZ
vyvolal, ve smyslu relaxace) & při PLURISEGMENTÁLNÍ aplikaci: nadměrným přívodem tepla dochází ke
GENERALIZOVANÉMU SNÍŽENÍ svalového tonu
DYSFUNKCE NA ÚROVNI MÍŠNÍHO SEGMENTU
 Užití FT: cílené myorelaxační procedury (pokračování)
 Techniky ovlivňující vmezeřené interneurony na základě
reciproční inhibice:
 PNF, AEK, kombinovaná terapie, spojené impulzní proudy
 Horká rolka:
 = modifikace horkého kompresu
 Zpravidla několik menších pevně srolovaných froté ručníků, které
jsou nasyceny horkou vodou.
 Při aplikaci se postupně odvíjí jednotlivé vrstvy a dostáváme se tak
k hlubším vrstvám,které si zachovávají vyšší teplotu - ovlivnění
vaziva (elasticita) skrze změny prokrvení (MB, myogelózy pectoralu,
břišních svalů)
REAKCE NA
DRÁŽDĚNÍ
Především bolestivé
(typicky defense
musculaire)
Antalgická skolióza, akutní
úrazy
Dříve se předpokládal
ochranný charakter
(imobilizace),nyní spíše:
uvedení segmentu do
nebolestivé či minimálně
bolestivé polohy
Akutní dráždění: přítomna
klidová aktivita EMG
(dráždění buněk PRM)
Chronické dráždění: již
vyčerpání buněk PRM,
dochází pak k degeneraci
(atrofie mm. multifidi při
akutním lumbagu do 1
týdne).
Užití FT:
• NE imobilizace!
• Pomalý, dózovaný,pasivní pohyb od
samého začátku dráždění (MET,v
oblasti končetinových kloubů:
motodlahy)
INKOORDINACE SVALOVÝCH VLÁKEN - REFLEXNÍ ZMĚNY
 Izolovaná porucha relaxace (dekontrakce) několika svalových vláken (= vnitřní inkoordinace)
 Trvale kontrahovaná vlákna jsou pohmatově tužší,palpačně citlivý proužek v jinak relaxovaném svalu.
 Kontrakce způsobuje PERMANENTNÍTAH ZA ÚPON svalu
 Nejčastější příčina entezopatií
 Trvale kontrahovaná vlákna jsou MÉNĚ prokrvována - vzniká více metabolitů dráždící nociceptory
 Circulus vitiosus: změna propriocepce - trvalá kontrakce – pch trofiky – B - změna propriocepce –
kontrakce dalších vláken
 U delší inkoordinace vznik bolestivých bodů:TeP,TrP
UŽITÍ FT U INKOORDINACE SVALOVÝCH VLÁKEN U TRIGGER POINT 1
 Kombinovaná terapie:
 Povrchové svaly:UZ pulzní, 3 MHz,PIP 1:2-1:1, ERA 1 cm2, intenzita 0,5W/cm2, aplikace semistatická + TENS kontinuální:f = 100 Hz
konstantní,EL min. 5x5 cm kontralaterálně,intenzita v TrP PM či NPM,1-2 min. na každý TrP,1-3x
 Hluboké svaly: UZ pulzní,1 MHz, PIP 1:2-1:1,ERA 1 cm2, intenzita 0,5 W/cm2, aplikace semistatická + sf (b): f = 100 Hz, sp. 0, EL
min. 5x5 cm kontralaterálně, intenzita v TrP PM či NPM, 1-2 min. na každýTrP1-3x
 Výhoda: nejúčinnější triggerlytická metoda (často stačí jediná aplikace)
 Nevýhodou je přístrojově, finančně a personálně náročná metoda
 Ultraelektrostimulace:
 f = 182 Hz, diferenciální EL dle velikosti svalu (2x3 až 5x6 cm), indiferentní EL 5x6 až 8x10 cm (distálně na stejný sval či
kontralaterálně)
 Bez FM (adaptace): intenzita NPM na ZAČÁTKU aplikace, NEMĚNÍ SE! Postupem času dojde k adaptaci svalových vláken (za 2-3
min.). Doba aplikace. 5-7 min. na každou oblast s RZ. 3-5x
 S FM:AMP 182 Hz, sp. 100 Hz, pro fázické svaly: swt 10 s, pro tonické svaly: swt 20 s, noc 33 %, intenzita NPM při 182 Hz, při
zvýšení f NPS (sval relaxuje). Doba aplikace: fázické svv. 2-10 min. + step 1 min., tonické svv. 15-20 min. + step 1-2 min., denně,
celkem 5-10 x.
 Výhodné u aplikace většího množství RZ, není nutná trvalá přítomnost fyzioterapeuta
 Nevýhoda: malá specifičnost
UŽITÍ FT U INKOORDINACE SVALOVÝCH VLÁKEN U TRIGGER POINT
 Vysokovoltážní terapie:
 Režim CV, f = 30 Hz (FM = 30-60 Hz = f = 30 Hz + sp. = 30 hz či 50 Hz konstantní),intenzita NPM v místě RZ. Diferentní kuličková EL,
indiferentní plošná EL 2x3 cm (minimálně) kontralaterálně.Doba aplikace:1-2 min. na každou RZ, denně,celkem 1-5x.
 Výhoda: rychlejší a levnější (není třeba UZ gel) než KT
 Nevýhoda:nutná přítomnost terapeuta,subjektivně méně příjemná
 UZ kontinuální:
 f = 3 MHz (povrchové svv.) či 1 MHz (hluboké svv.),ERA 1 cm2, intenzita:0,8-1,6 W/cm2, step:0,1-0,2 W/cm2, semistaticky,3 min. na
každou RZ, denně,celkem 3-6x
 Nevýhody: trvalá přítomnost terapeuta,méně účinná než KT
 DD proudy:
 3 min. CP + 3 min. LP: transregionální aplikace,velikost EL dle cílové oblasti symetrické či asymetrické (menší pod RZ), intenzita NPM
pro CP, NPS pro LP,denně,celkem 5-10x
 Výhoda: přístrojově nejdostupnější,ovlivňuje RZ na 2 úrovních
 Nevýhoda: menší účinnost, problematické cílení, malá hloubka účinku
 5 min. LP: transregionální či cílená muskulární aplikace v NPM intenzitě, denně,celkem 5-10x. MF = 50 Hz: kontrakce 4-6 s, při přechodu
na DF 100 Hz sval relaxuje.Parametry tedy odpovídají spíše fázickým svalům.
 Výhoda: přístrojově nejdostupnější,personálně méně náročné
 Nevýhoda: malá specifičnost, problematika intenzity (pokud v NPS - myorelaxační účinek se nedostaví!)
UŽITÍ FT U INKOORDINACE SVALOVÝCH VLÁKEN
 Tender point ve svalech:
 FT stejná jako u TrP KROMĚ parametrů KT
 Kombinovaná terapie: intenzita 0,5W/cm2 nemusí být dostatečná (nedojde ke kontrakci). Proto poté zkusit PIP 1:2 a
intenzitu 1,0W/cm2, pokud opět nereaguje: PIP 1:1 + intenzita 1,0 W/cm2. Nesmí vyvolávat bolest!
 Lokalizovaný svalový hypertonus:
 Spíše volba metod nevyžadující přítomnost terapeuta: ultraelektrostimulace, sf (b), DD
 Reflexní změny ve fasciích:
 UZ pulzní: dle hloubky 1-3 MHz, PIP 1:8,1,0-2,0W/cm2, step 0,2W/cm2, semistaticky, ERA 1 cm2, 3-4 min. na danou oblast,
denně, 1-3x.
 Reflexní změny v periostu:
 UZ pulzní: dle hloubky 1-3 MHz, PIP 1:16 při opakovací frekvenci 100 Hz či 1:8 při opakovací frekvenci 50 Hz, 1,0-2,0
W/cm2, step 0,1 W/cm2, semistaticky, ERA 1 cm2, 1 min. na danou oblast, denně, počet aplikací: individuální.
UŽITÍ FT U ENTEZOPATIE (EPICONDYLITIS RADIALIS ČI ULNARIS)
 ANALGETICKÝ ÚČINEK:
 Laser: 1,0-2,0 J/cm2,step 0,2 J/cm2,f = 2000 Hz,denně,5x,přímo na bolestivý epikondyl
 MYORELAXAČNÍÚČINEK:
 KT: UZ pulzní,3 MHz,PIP 1:2,ERA 1 cm2,intenzita 0,5W/cm2,aplikace semistatická + TENS
kontinuální:f = 100 Hz konstantní, EL min.5x5 cm kontralaterálně,intenzita v TrP PM či NPM,1-2
min.na každýTrP,2-3x
 UZ kontinuální: f = 3 MHz,ERA 1 cm2,intenzita:1,0-1,3W/cm2,step:0,1W/cm2,semistaticky,3
min.na každou RZ, denně,celkem 5x
 Vysokovoltážní terapie:= myorelaxační účinek nepřímýprostřednictvím FM
 Režim CV,f = 30 Hz (FM = 30-60 Hz:f = 30 Hz + sp.= 30 hz),intenzita NPM v místě
RZ. Diferentní EL 2x3 cm nadTrP,indiferentníplošná EL 5x6 cm kontralaterálně.Doba aplikace:
5-9 min.,step 1 min.,denně,celkem 5x.
 UES: = myorelaxační účinek nepřímýprostřednictvím adaptace
 f = 182 Hz,diferenciální EL 2x3 nadTrP,indiferentní EL 5x6 kontralaterálně.Bez FM (adaptace):
intenzita NPM na ZAČÁTKU aplikace, NEMĚNÍ SE!Postupem času dojde k adaptaci svalových
vláken (za 2-3 min.).Doba aplikace. 6-12 min.,step 2 min.,celkem 4x
 DD proudy:
 3 min.CP + 3 min.LP: aktivní EL (katoda) 3x4 cm na bříška extenzorů (flexorů),indiferentní
anoda 5x6 cm na palmární(dorzální) plochu předloktí,intenzita NPM proCP i pro LP!,3x
denně,celkem 6x
UŽITÍ FT U TENDOVAGINITID
 AKUTNÍ STADIUM:
 Kryoterapie, ledové norné koupele.
 Laser – vzdálenost sondy 0 cm, f = 500 Hz, 0,5–0,8 J/cm2, step 0,1 J/cm2, rastrovací metoda, aplikace denně, celkem 5×.
 SUBAKUTNÍ STADIUM:
 Ultrazvuk pulzní – frekvence 3 MHz, PIP 1:8, semistaticky, 1,0–2,0W/cm2, step 0,1W/cm2, doba aplikace 3 minuty, denně,
celkem 5×.
 Laser – vzdálenost sondy 0 cm, f = 2 500 Hz, 1,0–2,0 J/cm2, step 0,2 J/cm2, rastrovací metoda.Aplikace denně, celkem 8×.
 CHRONICKÉ STADIUM:
 Ultrazvuk kontinuální – frekvence 3 MHz, semistaticky, 1,2–2,0W/cm2, step 0,1W/cm2, doba aplikace 5 minut, denně,
celkem 10×.
 Laser.
 Distanční elektroterapie –VAS-07.
 Iontoforéza hyaluronidázová – aktivní anoda nad postiženou oblast, katoda kontralaterálně. Intenzita PS, 30–60 minut,
step 5 minut, 5× denně, pak obden, celkem 15×.
LITERATURA
 Poděbradský, J., Poděbradská, R. Fyzikální terapie. Manuál a algoritmy. Praha: Grada,2009. ISBN
978-80-247-2899-5.
 přednášky Mgr. J. Urbana FTK UP Olomouc.
 Poděbradský, J.: Rehabilitace a fyzikální lékařství. Praha:ČLS JEP, 1995. 50s
DĚKUJI ZA POZORNOST!