Ergoterapie: úvod, historie, součást rehabilitace, krátkodobý a dlouhodobý ergoterapeutický plán.  M g r. M a r i e k r e j č o v á • Výraz složen ze 2 slov: • ERGON = práce • THERAPIA = léčení • • 60. léta 20. století: anglosaská literatura – Occupational Therapy ERGOTERAPIE • • "Ergon" nebo "Occupational" nezahrnuje pouze pracovní aktivity, ale veškeré č innosti, které jsou pro klienta v životě důležité. Původní Definice ergoterapie (et) • Autor: Herbert J. Hall (1923): • • "Ergoterapie poskytuje pod lékařskou supervizí jednoduchou a nenamáhavou práci za účelem zlepšovat rekonvalescenci pacientů v nemocnicích nebo jejich domovech. Ruč ní práce se v této profesi využívají ne proto, aby se z pacientů stali řemeslníci, ale proto, aby rozvíjeli svou fyzickou a duševní zdatnost v době , kdy je jejich odvaha a iniciativa minimální. " • • Tato definice položila základní pilíř e ET:  • Práce k rozvoji dovedností, potřebných k provád ění úkol ů.  • ET jako prostř edek získat a znovu nabýt funk ční schopnosti v dob ě, kdy je emoč ní a psychická úroveň jedince pod hranicí normy. • Moderní definice et • COTEC (2001): • • = ET je léč ba osob s fyzickým a duševním onemocněním nebo disabilitou, která prostř ednictvím specificky zvolených činností umožň uje osobám dosáhnout maximální funk ční úrovně a sobě stač nosti ve všech aspektech života . • • V definování oboru nejednotný názor, často se však objevuje: • preventivní prvek = používání činnosti, aktivity v prevenci vzniku onemocnění • edukač ní prvek = vzdělávání, učení se novým činnostem či úkolům potřebným ke zvládání každodenních osobních či pracovních činností • zaměř ení na jednotlivce = jako jediný může dosáhnout pozitivní změny svého stavu Všeobecný cíl ergoterapie • ET pomáhá lidem vykonávat každodenní č innosti tím, že je do tě chto č inností zapojí, a to navzdory jejich postižení nebo poruše. Tyto činnosti by měly být pro ně smysluplné nebo by jejich provádění měli považovat za důležité. • Hlavním cílem ET je umožnit jedinci účastnit se zam ěstnávání, které jsou pro jeho život smysluplné a nepostradatelné. • Využívá smysluplné zaměstnání, které pomáhá zachovat a využívat schopnosti jedince při běžným denních, pracovních, zájmových a rekreačních činnostech u osob v jakémkoliv věku s jakýmkoliv handicapem. • Podporuje začlenění člověka do společnosti a respektuje jeho osobnost a možnosti. • Při podpoře participace využívá nácvik dovedností, poradenství nebo přizpů sobení prostředí. Obecný záměr ergoterapie • Umož nit jedinci adl, d osáhnout a optimální č asu. • Zabránit • • Zhodnotit vzniku poškození vždy, kdy je to možné. fu nkce a adap tace a v obla stech práce produ ktivní č innosti, hry volného Pod porovat a a provád ě ní č innosti. v oblastech sl ožkách, výkonu kup ř. chování p ů sobení v jeho jedince č i z am ě stnávání jednotlivých Senzom otorické, kognitivní psychosociální. Obecný záměr ergoterapie • Maximálně vycházet rozvíjet př itom a podporovat z jeho zdraví každého pot řeb jedince a dále a z jednak vlastních požadavků • Rozvíjet, zlepšovat, výkon • Zabránit jeho jeho nejbližšího nebo okolí. normální života. minimalizovat jeho života. funk ční podporovat v udržet jedince prů běhu celého jeho nebo vzniku dysfunkce, výkon v napravovat prů běhu dysfunkč ní celého konkrétní záměr ergoterapie • N a u č i t • P o mo c p ř i se no v o u č i d ř í v e za po me n ut o u a č i nno s t ro v no v áhy v r ů znýc h v pl á no v ání , č i nno stí o rg ani zo v ání a ak ti v i t v ži v o t a u dr žo v á ní ži v o t ě , pro v ád ě ní b ě žné m o bd o b í ch • Do po r u č i t al t e rnat i v ní d o č as ný m • P o sk yt o v a t me t o dy č i a je d i nc e č i nno stí u o so b s zp ů s o by pro v ád ě ní ne bo c hro ni c k ý m nác v i k s sk u p i n o ne mo cn ě ní m zp ů so b ů u pro v ád ění zd ro j e u p ro o s o b r ů zný ch č i nno s ti a k ti v i ty po s ti že ní m ne bo r i zi k o v ý ch • Po mo cí v l a st ní c h v y še t ř e ní ne bo s pe ci f i k o v at k o mpe nza č ní o b l as ti pro bl é m ů k te ré u je d i nc e • Do po ru č i t t e chni ck é zv ý š i t p o m ů c k y, v ad l u mo žní so b ě sta č no s t je d i nc e Hippokrates & Galén: • • Doporučovali pacientům zaměřit se na "postižení těla i mysli". • • V terapii využívali fyzická cvičení, masáže, koupele, jízdu na koni a různé činnosti jako např. práce na zahradě, rybaření... Historie et ve starověku a středověku • V období stř edově ku využívání činnosti v léčbě upadá a zůstává "ležet ladem" Historie et v 18. & 19. století • 18. století ET aplikována v péči o duševně nemocné. • Významné osobnosti: • Psychiatr Philippe Pinel: • Začal uplatňovat v léčbě svých pacientů tzv. pracovní léč bu (fyzické cvičení a manuální zaměstnávání), kladl dů raz na empatii a zachování lidské důstojnosti. • • V průběhu 19. století se ET rozšířila do celé Evropy. • Významné osobnosti: • Johann Christian Reil (Německo) • Samuel Tuke (Velká Británie): uplatňoval tzv. morální léčbu (moral treatment) • • Významné osobnosti • • Johann Christian Reil           Philippe Pinel                 Samuel Tuke Historie et po 1. světové válce • Uplatně ní: tělesně postižení ve vojenských nemocnicích • Využívají se hlavně rukodě lné a ř emeslné č innosti. • Počátky měření svalové síly a ROM, následný výběr činností dle kineziologické analýzy, navržené specifické, individuálně přizpůsobované pomůcky a dlahy, které se využívali po celou dobu rehabilitace. • • ET byla zavedena jako samostatná profese ve zdravotnictví, především v oblasti léčebné rehabilitace. V roce 1917 byla založena Americká společ nost pro podporu ergoterapie , v roce 1923 přejmenovaná na Americkou OT asociaci (AOTA). • Zakladatelé: George Edvard Barton (architekt), Eleanor Clarke Slagleová (sociální pracovnice) a William Rush Dunton, ml. (psychiatr) -"otec ET". • Zakladatelé ergoterapie HISTORIE et po 2. světové válce • Po WW2 se ET více zaměř uje na léč bu poúrazových stav ů (např. amputací, poranění periferních nervů). • • Klinická praxe zahrnovala: • Trénink sobě stač nosti • Funkč ní trénink (nácvik úchopů a chůze) • Trénink používání protéz a úpravu pracovních činností • • ET se v tomto období rozděluje na 2 oblasti pů sobení: • Obecnou = č innostní: především u pacientů upoutaných na lůžko, měla funkci odpoutání pacientovy pozornosti od nemoci • Specifickou = cílenou: na nápravu nebo znovuzískání ztracených dovedností (nácvik chůze, soběstačnosti, úchopů...) • Historie et v 2. polovině 20. století • 50. léta 20. století: posun směrem k "exaktní" vědě. • V roce 1952 byla založena Svě tová federace ergoterapeutů  (WFOT), která doposud koordinuje celosvětově rozvoj ET, stanovuje např. minimální standardy pro studium ergoterapeutů a pořádá pravidelně celosvětové kongresy ET.  • Pozornost se soustřeďuje na chronická onemocnění (artritida, srde ční onemocně ní, CMP, traumatická poranění a vrozené vady). • Koncept "terapeutického využití sebe sama" a stále častěji se využívají různé psychoterapeutické techniky • • 60. léta 20. století: • Společnost podléhá ideálům humanismu • Období změny: důraz na činnost jako takovou se snižuje • 2 vývojové trendy: • 1.: smysluplnou činnost v léčbě odmítá a navrhuje se identifikovat s prostředky jiných profesí • 2.: směřuje k přehodnocení role ET v týmové práci Et v 80. Letech 20. Století • • ET se formuje jako samostatný obor ve zdravotnictví i sociální oblasti (mimo komunistické země) • Tvoří se teoretická základna a dochází k rozšíř ení oboru do oblasti sebeobslužných aktivit, př edpracovní př ípravy a poradenství (ergonomie, správný sed). • • Nejvě tší tradice: Velká Británie, Skandinávie, Holandsko Historie oboru v česku  Vývoj ET od konce 19. Století do • ET byla ve svých počátcích aplikována jako terapeutická metoda u pacientů s psychickým onemocně ním v psychiatrických léčebnách. • Epidemie poliomyelitidy a tuberkulózy. • Položeny základy tzv. cílené terapie • Trénink sobě stač nosti • Funkč ní trénink (nácvik úchopů a chů ze) • Trénink používání protéz a úpravu pracovních činností • Významné osobnosti: • Vincenc Priessnitz: zakladatel lázní v Jeseníku, prosazoval v léčbě systematické otužování vodou a čerstvým vzduchem a pracovní terapii. • Prof. Jedlička založil v Praze v roce 1913 Ústav pro zmrzačené (děti) a školy pro tělesně postižené  • MUDr. Hamza založil dětskou léčebnu v Luži - Košumberku, kde využíval cílené ET v léčbě dětí trpících TBC a poliomyelitis roku 1945 : Historie oboru v čr 1945-1990 • V r. 1947 byl zahájen provoz ve státním ústavu rehabilitace v Kladrubech • Dr. Karpin zde zavádí moderní rhb (pro amputované, paraplegiky, tetraplegiky a polytraumata) • V r. 1949 v tomto ústavě proběhl kurz pořádaný ETT z USA. Vlivem normalizace však byla tato spolupráce na dlouhou dobu přerušena. • 50. léta 20. století: nová rhb oddělení v Ostravě • 60. léta 20. století: "univerzální" nástavbové kvalifikační studim v oboru rhb pracovník • Od r. 1968 pořádá katedra ET NCONZO postgraduální kurzy a pomáhá s organizací pomaturitního specializačního studia s atestací v léčbě prací • V roce 1978 vzniká komise, později sekce ET při České rehabilitační společnosti • 90. Léta 20. Století až současnost 90. Léta 20. Století až současnost • Dochází k obnovení kontaktů se zahraničními ETT • V r. 1994 byla založena Č eská asociace ergoterapeutů (ČAE). To vše způsobilo rychlý rozvoj ergoterapie jak co do počtu ergoterapeutů, tak co do oblastí jejich uplatnění.  • • V roce 1992 vzniká v Ostravě 1. škola pro ergoterapeuty • V roce 1994 vzniklo na 1. Lékař ské fakultě UK 1. bakalář ské studium ET v ČR • V roce 2004 byl přijat zákon č. 96/2004 Sb., kterým byla ET definována jako nelékařská profese. • • Zač átek 21. století: • Dílny se mění v místnosti pro individuální ET a nácvik soběstačnosti • Orientuje se převážně na úč inně jší vyšetř ovací metody (ADL, senzomotorických a kognitivních funkcí) • V posledních letech se terapeutická praxe soustředí také na urč ování dovedností a pracovních možností, na vyhledávání vhodného pracovního zař azení osob s postižením. Uplatňuje se mnohem výrazněji i v sociální oblasti. Mezinárodní ET organizace • Světová Federace Ergoterapeutů (WFOT, World Federation of Occupational Therapists) - 1952 • • Evropská komise ergoterapie COTEC (Council of Occupational Therapists of the European Countries) - 1986 • • Evropská síť ergoterapie ve vyšším vzdělávání ENOTHE (European Network of Occupational Therapy in Higher Education) - 1995 • • Č eská asociace ergoterapeutů ČAE - 1994 Rozdělení ergoterapie • A) ET zaměřená na nácvik všedních denních činností (ADL) • B) ET zaměřená na nácvik pracovních dovedností • C) ET zaměstnáváním • D) ET funkční • E) ET zaměřená na poradenství Ergoterapeut jako člen rehabilitačního týmu, spolupráce s dalšími odborníky v týmu  • Členové týmu se pravidelně setkávají a společně vytvářejí pro léčené KRP & DRP. • Ergoterapeut je významným členem týmu a používá přitom vlastní diagnostické a terapeutické metody. Především se zaměřuje na problematiku nácviku sobě stač nosti a př edpracovní rhb. Podílí se i na celkové aktivaci pacienta v nemocnič ním prostř edí a zlepšení jeho funkcí smysluplnými aktivitami. Jeho práce se zčásti překrývá, ale především doplňuje, s činností ostatních členů týmu. ETT zajišťuje především návaznost v týmu léčebné rehabilitace.  • Rehabilitač ní lékař činnost ergoterapeuta indikuje, př edepisuje také technické pomůcky, které ergoterapeut vyzkoušel.  ERGOTERAPEUT JAKO ČLEN REHABILITAČNÍHO TÝMU, SPOLUPRÁCE • S fyzioterapeutem seA L Š Í M setkává př i B O R N Í K Y př T Ý M ěsta č S   D ergoterapeut I O D cílené rehabilitaci ruky, V i nácviku sobU   nosti a • aplikaci technických pomůcek. Všechny tyto oblasti spadají především do programu ergoterapie. Společně užívají principy Bobath konceptu.  • S psychologem ergoterapeut spolupracuje př i zvládání kognitivních poruch, např. po poranění mozku. Psycholog provádí podrobné vyšetření jednotlivých funkcí (paměti, orientace apod.) a ET jejich rehabilitační léčbu.  • • Spolupráce se sociálním pracovníkem (SP) může spočívat v realizaci bezbariérových úprav bydliště, které ET navrhne a SP informuje, zda je na ně možno získat finanční příspěvek. Jinou oblastí je př edpracovní rehabilitace, zajišťovaná ET, na níž pak navazuje vlastní výběr a realizace pracovního uplatnění s pomocí SP. Oba se podílí i na řešení vztahů s rodinou a její účasti na rhb. • Ergodiagnostické hodnocení rhb týmem, podíl ergoterapeuta  • V ČR byl vypracován na 1. LF UK v Praze systém označovaný jako ergodiagnostické hodnocení. Na něm se podílejí všichni odborníci rehabilitačního týmu, avšak ergoterapeut má přitom významné postavení. Hodnotí provádě ní ADL, jejichž zvládnutí může být dů ležitým př edpokladem pro pracovní uplatnění. Hlavně však hodnotí modelové č innosti. Jde o standardizované jednoduché činnosti (např. výroba budky pro ptáky, zpracování textu na počítači aj.), při jejichž provádění dokážeme posoudit ně které vlastnosti klienta, potřebné pro pracovní uplatn ění – nap ř. jemnou motoriku, paměť , uvažování. Výsledkem ergodiagnostického hodnocení je navržení dlouhodobého rehabilitačního plánu. Česká asociace eTT – Cíle  • propagovat a prosazovat rozšíř ení sítě pracovišť poskytujících ergoterapeutickou péči, • • vyzvednout důležitost a nezastupitelnost ergoterapie v rehabilitaci osob se zdravotním postižením a jiným znevýhodněním každého věku, včetně domácí péče, • • aktivně vystupovat v oblasti prevence a zdravotní osvě ty v rámci ergoterapie, • • prosazovat ergoterapeutické postupy v péč i o osoby se zdravotním postižením a jiným znevýhodněním tak, aby kvalita jejich života byla v maximálně možné míře povznesena, • • vymezit úlohu ergoterapeuta v péč i o osoby se zdravotním postižením a jiným znevýhodněním, včetně stanovení odpovědnosti ergoterapeuta v systému péče o tyto osoby, • • garantovat a podporovat odbornou způ sobilost svých č lenů. • Současný stav ergoterapie v ČR, vzdělání ergoterapeutů u nás a v e ve světě ě • Všude s v ě t mají ergoterapeuti samostatné vzdělání, a to nejč astě ji na vysoké škole s titulem bakalář e (v USA většinou Master). Ergoterapeuti, kteří na těchto školách vyučují, získali obvykle titulu doktora či profesora.  • U nás bylo možno získat ergoterapeutickou odbornost v letech 1970 - 2000 nástavbovou atestací pro absolventy dvouletého pomaturitního vzdě lání „rehabilitač ní pracovník”.  • Od r. 1992 první tříleté samostatné studium ergoterapie studium na VOŠ v Ostravě. • Od r. 1994 první vysokoškolské bakalář ské studium na 1. LF UK v Praze.  • Další tři školy (Ostrava, Ústí nad Labem, Plzeň) př ešly po r. 2000 na studium vysokoškolské. • Z těchto vysokých škol vychází každoročně několik desítek nových kvalifikovaných ergoterapeutů a tím se obor ergoterapie rychle rozšiřuje.  Uplatnění ergoterapeutů v české republice • 1.) zdravotnická pracoviště jako součást rehabilitačního týmu: • lů žková rehabilitač ní oddě lení: pro doléčování akutních poruch pohybového ústrojí • rehabilitač ní ústavy  (Kladruby, Hrabyně a Chuchelná, Luže, Slapy a j.): větší podíl osob s trvalým zdravotním postižením, např. po poranění míchy.  • lázeň ské léč ebny, zaměřené na léčení neurologických onemocnění s trvalými následky. (Jánské Lázně, Velké Losiny, Karviná a j.)  • rehabilitač ní centra uskutečňují program propojení léčebné rehabilitace s ostatními složkami ucelené rehabilitace, především v rámci ergodiagnostického hodnocení.  • denní stacionář e jsou určeny pro pozdní rehabilitaci např. po poranění mozku či CMP.  • psychiatrické léč ebny, případně jiná psychiatrická pracoviště  • • Uplatnění ergoterapeutů v české republice 2 • 2.) rezort práce a sociální péče: • neziskové organizace osob se zdravotním postižením: kupř. Paraple, podíl na programu rekondičních pobytů.  • Ústavy sociální péč e: dlouhodobá péče o klienty s různým typem zdravotního postižení. Nejčastěji pro mentálně postižené, a to buď děti a mládež nebo dospělé, kde se ergoterapeuti zaměřují na nácvik maximální soběstačnosti, zájmové volnočasové aktivity, na které volně navazuje pracovní uplatnění. • domovy dů chodců  různého typu a na druhé straně některé programy, zajišťující soběstačnost seniorů a OZP v místě bydliště (např. program Židovské obce v Praze)..  • Úř ady práce mají za úkol zajišťovat pracovní rehabilitaci. Podobně se ET uplatňuje na chráně ných  pracovištích a také v zařízeních, zajišťujících chráně né bydlení.  • Instituce pro podporované zam ěstnávání • 3.) školství a vzdě lávání: •  ve školách a dalších zařízeních pro děti, ať už jde o speciální instituce pro děti se zdravotním postižením (např. Jedličkův ústav), ale také běžné školy.  • primární podpora a zachování zdraví, zdravého životního stylu, prevenci onemocnění • Výzvy a příležitosti ergoterapie • • VLIV GLOBALIZACE: • Nové příležitosti pracovat v zahraničí • Navazování a posilování mezinárodních kontaktů a jejich využití pro praxi, vzdělávání a výzkum, spolupráce pracovišť na projektech a mezinárodní výměnné programy. • • Praxe založená na dů kazech: • Pracovníci by měli být schopni odůvodnit oprávněnost vynaložených nákladů na plánované a prováděné intervence na základě aktuálních vědeckých poznatků • ET stále postrádá solidní výstupy výzkumu pro prokázání vlastní efektivnosti, s čímž souvisí také nedostateč ně vytvoř ená infrastruktura (např. výzkumná centra a existence výzkumníků ergoterapeutů) • VÝZVY ERGOTERAPIE • Problémem je také skutečnost, že jazykem výzkumu i ET je angličtina • • Uplatňování praxe založené na důkazech klade na pracovníky četné nároky. Pracovník by měl být schopen: • Vyhledat aktuální odbornou literaturu a výstupy výzkumu, • Umět výstižně objasnit ostatním proces vlastního rozhodování, • Vyhodnotit důkazy dostupné v literatuře pro vlastní praxi. Filosofie et Filosofie ET vychází z pohledu ETT na to, co je přijatelné a žádoucí pro kvalitu života. Určuje hodnoty, přesvědčení a obvyklé postupy profese, které se jak přenášejí do chování ETT, tak do jeho výběru teoretických a praktických postupů." (Krivošíková) Filosofickým základem je vnímání č lově ka jako celku.  Existují 2 fundamentálně odlišné filosofické perspektivy: Redukcionistický pohled Holistický pohled "Redukcionismus je obecně objektivní pohled na konkrétní skuteč nost, kterou můžeme rozdělit do pozorovatelných částí. Celek mů že být pochopen pouze prozkoumáním jeho č ástí. Svět funguje pomocí pravidel a zákonů, které budou nakonec objeveny." (Krivošíková, s. 80) "Holistický pohled je subjektivní. Skuteč nost je proměnlivá, vnímaný svě t je nedělitelný a konkrétní č ásti mezi sebou vzájemně reagují a tvoří celek. Jednotlivé části nemů žeme chápat izolovaně." (Krivošíková, s. 80) Tento pohled vzniká ve 20. století jako reakce na redukcionismus. Filosofie ET vychází z jeho principů a humanismu. Filosofie et • Zamě stnávání zahrnuje jakoukoliv aktivitu, kterou se člověk běžně zabývá . Jedná se o aktivity zaměř ené na práci, hru nebo odpočinek. • • Zaměstnávání má více rozmě rů: odehrává se v urč itém č ase (časová dimenze), v urč ité situaci (kontextová dimenze), je ovlivň ováno vnitř ními potř ebami jedince a odráží jeho individualitu (hodnoty, preference, zkušenosti atd.) a také naplň uje sociální role jedince (sociální dimenze). • • V ET se oblasti zahrnuté pod pojmem zaměstnávání nazývají odborným termínem OBLASTI VÝKONU ZAMĚSTNÁVÁNÍ a obvykle se dělí do tří skupin: • Všední denní č innosti (ADL) • Práce a produktivní č innosti • Hra a volný č as • Filosofie et • Pohled na člověka jako na individualitu: tento pohled vychází z humanistické psychologie, která se objevuje ve 20. století s konceptem osobní svobody, svobodného rozhodování a kreativity. • • Hlavními představiteli jsou Abrahám Maslow a Carl Rogers. • • "ETT respektuje autonomii a individualitu člověka. Respektuje ho jako partnera při plánování cílů terapie a věří, že je schopen se samostatně rozhodovat." (K., s. 82) • CÍLE ERGOTERAPIE • Formulovat dle zjištěných problémů cíle pacienta • Součástí plánu je návrh vhodných opatřeních k dosažení cílů. • Cíle - vlastnosti: S.M.A.R.T. • Konkrétní, srozumitelné, měřitelné, dosažitelné + časové omezení + strategie intervence • Formulace cíle zpravidla obsahuje 3 komponenty: • Činnost, problém & kritérium měřitelnosti • Bezpečnost, úroveň asistence, kompenzační pomůcka • V případě potřeby lze plán i terapii upravit dle vývoje zdravotního stavu & nových skutečností KRÁTKODOBÝ & DLOUHODOBÝ ET PLÁN • Obecně KEP & DEP:  • Vzít v úvahu i pohled pacienta a jeho priority • • Krátkodobý ET plán: zpravidla 1-4 týdny, pravidelně aktualizován dle měnícího se stavu pacienta, = kroky vedoucí ke splnění cílů dlouhodobých  • Zaměření cílů: S.M.A.R.T. • Na funkci: = zlepšení schopnosti vykonávat funkční činnost • Na zlepšení: očekávané zlepšení • • Dlouhodobý ET plán: často vymezen do doby propuštění, = obecné funkční cíle = očekávané funkční schopnosti pacienta při ukončení léčby = hlavní výsledky terapie • Modely zdravotní péče, které ovlivnily ET praxi: Medicínský model (biomedicínský) Biopsychosociální model  Ekologicko-sociální nebo rehabilitační model Přístup zaměřený na člověka (nejvhodnější pro potřeby ET) Kanadský model výkonu zaměstnávání • CMOP = Canadian Model of Occupational Performance • V roce 1997 ho vytvořila kanadská asociace ETT, dále ho potom rozpracovala kanadská ETT Elizabeth Townsendová  • Používá výhradně pojem klient (jednotlivec, instituce, organizace nebo komunita) • Úlohou terapeuta: zohlednit klientovo individuální přání a potř eby, snaží se o aktivní př ístup a nové možnosti při hledání podpory. Vytvář í základní kostru pro umožně ní zamě stnávání všem osobám. • Bere v potaz 3 základní koncepty v ET: • klient, zamě stnávání, prostř edí • LITERATURA • Brabencová, M., Neverišová, K. (2014). Základní pojmy a oblasti působení v ergoterapii. Brno, FSpS MUNI. • • Klusoňová, E. (2011). Ergoterapie v praxi. Brno, Czech Republic: NCONZO.  • • Krivošíková, M. (2011). Úvod do ergoterapie. Praha, Czech Republic: Grada a.s. • Děkuji za pozornost!