Kondiční trénink specifických
skupin
HYPERTENZE
Patologie hypertenze
• Opakované zvýšení TK ≥ 140/90 mm Hg naměřené
minimálně při 2 různých návštěvách
• Etiopatogenetická klasifikace
• Primární (esenciální)
• Samostatné onemocnění
• Řada patogenetických mechanismů
• 90 % případů
• Sekundární
• Spíše doprovodný stav či symptom
• 10 % případů
• Gestační – po 20 týdnu těhotenství
Renální onemocnění
Endokrinní onemocnění
Hypertenze v těhotenství
Hypertenze u syndromu spánkové apnoe
Hypertenze po transplantaci orgánů
Hypertenze u koarktace (zúžení) aorty
Hypertenze u onemocnění CNS
Iatrogenní (poléková) hypertenze
Podstatou esencialni hypertenze je vlastni
porucha regulace TK
Nejčastější příčiny vzniku
primární ( esenciální)hypertenze
• Příčiny
• Dědičnost
• Kouření a jiné návykové látky
• Stravovací návyky – tuk, sůl
• Nedostatek pohybové aktivity
• Obezita
• Stres, úzkost, potlačování agrese
• Onemocnění
• DM
• Choroby srdce, ledvin, endokrinních žláz
• Ateroskleróza
• Deprese
Pohybová intervence
• Lehká převážně dynamická zátěž
• Není příliš vysoký periferní odpor činnosti srdce (střídání stahu a
relaxace svalů)
• Je podporován žilní návrat krve do srdce (svalová pumpa)
• Dle Novotného (2016) - 6x týdně, 15 – 45 minut
• Dle Hromadové (2004) – 3-4x
týdně, 30-45 minut
• Dle Bajorka (2011) by PA neměla
přesáhnout 75 % VO2 max
Nevhodná fyzická aktivita
• → Riziko přetížení a selhání myokardu
• Cvičení hlavou dolů (→ prudká změna žilního návratu krve),
• Příliš intenzivní cvičení (→ příliš vysoký krevní tlak),
• Intenzivní převážně statické cvičení (→ příliš vysoký periferní
cévní odpor),
• Cvičení se zadržováním dechu (→ příliš vysoký periferní cévní
odpor). Při prováděném cvičení by mělo být dýchání vhodně
synchronizováno