Zdravý životní styl Kondiční trénink specifických skupin 5 mýtů o zdraví 1. Každý ví, co je zdraví 2. Zdraví je to nejdůležitější 3. Každý chce být zdráv 4. Zdraví má dvě složky – tělesnou a duševní 5. Zdraví a nemoc jsou dva oddělené stavy Vybrané definice zdraví • Řada definic – všechny ovlivněny sociálním a kulturním prostředím Nejjednodušší definice. Zdraví = nepřítomnost nemoci ( tato definice se již nepoužívá, příliš úzká) Zdraví = stav úplné tělesné, duševní a sociální pohody, a ne jen nepřítomnost nemoci nebo vady ( WHO; 1946) Zdraví = optimální stav zdraví určité osoby závisí na stavu souboru podmínek, které ji umožňují žít a pracovat tak, aby byly splněny její realisticky zvolené biologické potenciály ( D.Seedhouse; 1995) Zdraví = celkový ( tělesný, psychický, sociální a duchovní) stav člověka, který mu umožňuje dosahovat optimální kvality života a není překážkou obdobnému snažení druhých lidí( J. Křivohlavý; 2001) Vybrané definice nemoci • Nemoc lze charakterizovat jako stav, kdy je porušeno zdraví • Definice se vyvíjely . Např v Evropě dlouho převládala představa, že nemoc je trestem za hřích. Dnes teorie nemoci dělíme do 3 okruhů homeostatické teorie biobehaviorální teorie psychosociální teorie definice nemoci - teorie • Homeostatické: považují nemoc za následek narušené homeostázi. Onemocnění vzniká při překročeních adaptačních možností člověka ( těmto teoriím se věnovala a věnuje řada odborníků: např Hans Seyle- autor stresové teorie) • Psychosociální: vznik nemoci je na pozadí fyziologických, psychických a sociálních faktorů • Biobehaviorální: založeny na předpokladu, že určitý způsob chování jedince vede za jistých okolností k určitému onemocnění. Založeno na dlouhodobých výzkumech životního stylu pacientů ( např kouření cigaret koreluje s výskytem karcinomu plic). Již v 60 letech 20 stol podle této teorie rozděleny osobnosti na 2 typy Typ A • Velmi aktivní osobnosti • Větší náchylnost ke kardiovaskulárním onemocněním Typ B • Klidné osobnosti, schopnost odpočívat • Nižší náchylnost ke kardiovaskulárním onemocněním Civilizační nemoci • Vznik a rozvoj je výrazně ovlivněn způsobem života, znečištěním životního prostředí, urbanizací,… • Příčinou není civilizace ale spíše destruktivní životní styl a nedostatečná adaptace člověka na měnící se podmínky prostředí • Hovoříme o stresových nemocech nebo nemocech z adaptace Nejzávažnější a nejčastější Kardiovaskulární nemoci ( 1. místo v Evropě z hlediska příčin úmrtí) Kvalita života ( Quality of life – QOL) měření • Čím dál více důležitějším klinickým i výzkumným tématem • Roste potřeba měřících nástrojů – DOTAZNÍKY • Často vztahované ke zdraví ( health- related quality of life- HRQOL) • Posouzení kvality života související se zdravotním stavem, spokojeností s léčbou a lékařskou péčí • Často jen v AJ verzi • http://www.proqolid.org • Systém FACIT • Dotazník Short Form 36 (SF-36), existuje i zkrácená verze • Například v onkologii: EORTC QLQ-C30 ( 30 položek) https://www.eortc.org/app/uploads/sites/2/2018/02/reference_values_manual2008.pdf) Kardiovaskulární nemoci Vzájemně propojený komplex patologických stavů jako: • Ateroskleróza ( kornatění tepen) • Hypertenze ( vysoký krevní tlak) • Ischemická choroba srdeční ) angina pectoris, infarkt myokardu) • Cévní mozková příhoda Příčina úmrtí v ČR na nemoci srdce a cév u 53% mužů Příčina úmrtí v ČR na nemoci srdce a cév u 57% žen Další onemocnění řazené do civilizačních • Nádorová onemocnění • Peptický vřed • Diabetes mellitus • Chronická bronchitida • Psychické poruchy • A další Dnes představují civilizační nemoci celospolečenský problém s výrazným ekonomickým dopadem Civilizační nemoci = multifaktoriální příčiny vzniku, s významnou genetickou predispozicí. Nicméně největší vliv na vznik má životní styl Životní styl – kvalita života  Chápat ho můžeme jako nástroj cílené podpory zdraví Faktory významné pro podporu zdraví: 1. Endogenní faktory ( neovlivnitelné) • vrozené dispozice 2. Exogenní faktory ( lépe ovlivnitelné) Životní styl = dynamický proces formy bytí jedince •životní prostředí •zdravotní péče •styl života Střední délka života střední délka života –od 1920 za necelých sto let prodloužila o přibližně 30 let • Chlapci narození v roce 1920 - střední délku života jen 47 let • dívky o 2,6 roku delší Údaj ale zkreslovala vysoká kojenecká úmrtnost, která byla 15% U pětiletých se tak naděje dožití zvýšila na 55 let. Determinanty životního stylu Zdravotní péče PA výživa Pitný režim Pracovní režim Volný čas Duševní pohoda a duševní zdraví Socioekonomický status Vliv prostředí Sociální vztahy Životní styly včera a dnes ANTIKA - Bylo pečováno o pohyb i psychiku - Kalokagathia = harmonická osobnost STŘEDOVĚK - Středověká medicína kladla důraz na prevenci - Velký prostor byl věnován metodám, které mají udržet zdraví – jako dietetika KŘESŤANSTVÍ - Od 4. století odumírá antická kultura a je nahrazována křesťanstvím - Dochází k výraznému posunu pojímání fyzické složky člověka - Církevní doktríny označovaly lidské tělo za „ nádobu hříchu“ - Veškerá pozornost věnována péči o spasení duše a přípravě na posmrtný život SOUČASNOST- moderní společnost - Koncem 19 století prudký rozvoj průmyslové výroby a následně dramatická změna způsobu života - Nárůst podílu volného času - Zvyšuje se podíl fyzicky nenáročné práce ( administrativa, práce u strojů) - Prudce se zvyšuje nepoměr mezi snižujícím se výdejem energie a rostoucím počtem příležitostí k nadměrnému příjmu potravy nevytváří dobrý základ pro obecnou zdatnost KONZUMNÍ SPOLEČNOST - V druhé polovině 20 stol – změna životního stylu s preferencí zábavy a spotřeby - Souvisí s rozvojem techniky a ekonomiky - Má tedy 2 stránky: ekonomickou sociálně psychologickou ( snaha získat nové počitky) Nejčastější příčiny smrti v Evropě a ČR • Neinfekční nemoci 80% zemřelých • Kardiovaskulární choroby cca 50% úmrtí • Kardiovaskulární nemoci v EU – cca 192 miliard ročně Úmrtí v ČR Ekonomický dopad současného životního stylu • Náklady na léčbu onemocnění – vzrůstají od 55 let • Zdravotní výdaje hrazeny v ČR z 79% pojišťovnami • Celkové zdravotní výdaje ročně: cca 246 mil • Průměrné náklady na léčbu za rok: muži v 55 letech- 28 tisíc ženy v 55 letech - 24 tisíc • Nejvíce užívané léky: na hypertenzi, ICHS, úzkostné stavy, DM • Nejčastější příčiny pracovní neschopnosti: 20% bolesti zad 35% nemoci dýchací soustavy 8% nemoci trávicí soustavy 3% nemoci kardiovaskulárního systému • Výdaje na zdravotnictví jsou pro vlády v současnosti závažným problémem • Růst nákladů ovlivněn novými léčebnými postupy a technologiemi, zvyšujícími se nároky lidí na ochranu před zdravotními riziky a nároky na přístup k vysoce kvalitní zdravotní péči • Pouze zlomek financí cca 3% ale je vydáván na prevenci Společné priority v oblasti zdraví • Celoživotní investice do zdraví, posilování role občanů a vytváření podmínek pro růst jejich osobní odpovědnosti za zdraví • Čelit infekčním a neinfekčním nemocem • Posilovat zdravotnické systémy, rozvíjet kapacity veřejného zdravotnictví, zajistit krizovou připravenost, monitorovat průběžně nemocnost • Podílet se na vytváření odolných sociálních skupin, žijících v prostředí, které je příznivé pro jejich zdraví Výsledky výzkumu – 4 pilíře rizik • Kouření • Pití alkoholu • Sedavý způsob života • Nezdravá výživa Výživa a nutriční chování Nesouvisí pouze s uspokojováním biologické potřeby Správnou výživou lze posílit duševní a tělesné zdraví, zlepšit pracovní výkonnost, prodloužit život Výživa může být i součástí nefarmakologické léčby řady onemocnění ( DM) Obezita BMI ( nad 25, nad 30) naopak Nárůst patologického jednání Nárůst civilizačních onemocnění: DM, TK Hypokineze sedavé chování = výdej 1,5 MET a menší typické denní aktivity : vlivem technologie – snížení cca o 50kcal/den, za rok cca 18 000kcal ( což je asi 2,4 kg tělesné hmotnosti) Nedostatek pohybu nebolí Zhoršení kvality života Pohybová negramotnost Zvýšení výdajů na zdravotní péči – v ČR roční úspora 40-70 mld Kč Snížení pracovní výkonnosti Nárůst obezity – cca 20% za posledních 20 let Kouření • Patří mezi nejčastější závislosti • Obor adiktologie • Škodlivé užívání nebo zneužívání návykových látek = abúzus • Rizikový faktor: KVO, ca plic, CHOPN, • Odhaduje se, že se podílí na 50% úmrtí na světě • V roce 2015 kouřilo 1,1 miliarda ( více muži) • V ČR výskyt kuřáků od roku 2014 klesl o 6,2%, vliv na 20% celkové úmrtnosti Alkohol • Také častá závislost • Riziko: cirhóza jater, srdečně cévní nemoci, podíl na nádorových onemocněních • Často spojeno s rizikem úrazů, autonehodami, násilnými trestnými činy • 6% úmrtnosti v ČR z důvodu abúzu alkoholu • Společenské náklady na alkohol cca 16 mld Kč ( tabák 33 mld Kč)