Ergoterapie v klinických oborech. Ergoterapie v ergoterapeutických dílnách. MGR. MARIE KREJČOVÁ ERGOTERAPIE V NEUROLOGII • nejčastěji úrazy, nádory, cévní onemocnění (CMP),vrozenévady (DMO) či degenerativní onemocnění (Parkinson, SM) • Projevy postižení CNS: somatickéa psychické • somatické: pch čití, pch koordinace, pch termoregulace, oslabení až výpadek aktivní hybnosti • psychické: změny v chování, změny v oblasti kognice (pozornost, orientace, poznávání), pchch řeči, psaní, čtení • Základní terapeutické prostředky: polohování, vertikalizace, nácvik rovnováhy a stability, obnovamotorických a praktických funkcí CÍLE ET U NEUROLOGICKÝCH PACIENTŮ KEP: • vybudovat důvěru mezi terapeutem, pacientem a jeho rodinou • posílit a stimulovat zachovalé funkce: pozitivní vliv na psychickou kondici • obnovit pacientovu maximální možnou soběstačnost na jakékoliv úrovni vycházející z jeho momentálních schopností DEP: • trénink zátěže denního života • přizpůsobení se nové životní situaci • částečná či úplná resocializace a tolerance pracovní zátěže ET U CÉVNÍ MOZKOVÉ PŘÍHODY VYŠETŘENÍ: stav vědomí: porozumění, schopnosti komunikace a spolupráce zjištění motorických schopností: hybnost HK a DK, mobilita na lůžku, ADL, FTR (funkční test ruky) zjištění senzorických funkcí: sluch, zrak, povrchové a hluboké čití POLOHOVÁNÍ PROM: udržení kloubních rozsahů a protažení svalových skupin stimulace hlubokých (v kloubech a svalech) a povrchových (v kůži – teplota, tlak...) receptorů: kupř. pomocí míčků či jiných materiálů s různým povrchem AAROM: aktivní cvičení s dopomocí zdravé HK (výcvik hrubého úchopu spojenými HKK) či na motomedu stabilizace kořenových kloubů snaha o funkční výcvik ruky: využití Bobath konceptu - tapping, placing, aproximace ve všech polohách, zkřížená facilitace, techniky k ovlivnění spasticity ET U CÉVNÍ MOZKOVÉ PŘÍHODY NÁCVIK MOBILITY NA LŮŽKU VERTIKALIZACE A NÁCVIK STABILITY V SEDU: přes postižený bok: předpříprava cílených činností postižené HK a pro soběstačnost výcvik posturálních funkcí, stabilizace stoje a chůze trénink rovnovážných reakcí na míči a overballu KOGNITIVNÍ FUNKCE: paměť, koncentrace: metodické řady (čísla, písmena, afatické slovníky, jednoduché obrázky pro určování tělesného schématu, určování barev, hodiny, orientace v mapě, hledání rozdílů aj.) řeč: využití orofaciální stimulace - využití cvičných pomůcek (prostředek senzorické zpětné vazby k zahájení a načasování ústní motorické aktivity) pro posílení svalstva jazyka, rtů, tváří a usnadnění neuromuskulární koordinace schopnosti mluvit i polykat. Přísloví, práce se slovy či textem. ADL: soběstačnost a sebeobsluha instruktáž o péči o paretickou ruku trénink úchopové funkce ZÁSADY PÉČE O POSTIŽENOU HK - INSTRUKTÁŽ • paretická ruka vždy v zorném poli • správná manipulace s postiženou HK • správné polohování a stimulace receptorů • cvičits dopomocí zdravé HK • používat závěs: pro odlehčení paretické končetiny,eliminaci patologických souhybů • nácvik jemné a hrubé motoriky • jemná motorika: manipulace s drobnými předměty (knoflíky, mince) • hrubá motorika: hrubý úchop např. láhev s pitím, úchop kliky u dveří • svalovásíla, obratnost a rychlost • pomocí hmoty theraflex aj. ERGOTERAPIE U DMO Nutná znalost psychomotorického vývoje dítěte & úzká spolupráce s rodinou, zejména s matkou. Před začátkem ET zhodnotíme: • vývojový stupeň dítěte a přidružených poruch (zrak, sluch) • schopnost hybnosti, lokomoce, stability, svalového tonu, kloubních rozsahů • funkčnost horních končetin • jemnou a hrubou motoriku Nespolupracující klient: • stimulaci smyslů, stimulace vzpřimovacích a rovnovážných reakcí • inhibice spasticity • stimulace hlasových projevů: orofaciální stimulace Fáze počínající spolupráce: • Využití hry jako hlavního terapeutického prostředku psychomotorického vývoje • rehabilitace ruky: vede k postupné soběstačnosti (sycení, oblékání, osobní hygiena) Fáze spolupráce: • cílené hry pro všestranný rozvoj s ohledem k věku dítěte • rozvoj grafomotoriky, kognice a sociálního kontaktu • motivace a podpora při nalézání zájmových činností ET U SCLEROSIS MULTIPLEX • Etiologie: nejasná (multifaktoriální: spuštění autoimunitní reakce organismu) • demyelinizace CNS: variabilní progres formy i rychlost • Příznaky: poruchy zraku, rozmazané vidění, únava, svalové oslabení, úbytek svalové hmoty, spasticita, porucha čití, porucha koordinace, neuralgie, inkontinence, sexuální poruchy, psychické problémy, porušení kognice • V ČR Unie Roska • Terapie: medikamentózní & rehabilitace (limitem je únava) ET U SCLEROSIS MULTIPLEX Ataka: • formou zaměstnávání mysli pacienta: harmonizacecelkového psychického stavu (využití relaxačních technik, poslech hudby, četba, rozhovor) S postupným zlepšováním stavu: • začít co nejdříve s nenáročnými sebeobslužnými úkony Stabilizovaný stav: • sestavení a doporučení pacientovi optimální struktury dne (aktivitu střídá odpočinek) • optimální úprava prostředí pacienta (požadavek: nižší fyzická náročnost) • cílená obnova funkční schopnosti HK • nacvičování sekundárních úchopů při ireverzibilním poškození primárního úchopu • udržení a podpora soběstačnosti MÍŠNÍ LÉZE (PARAPLEGIE, TETRAPLEGIE) • Nejčastější příčinou: úrazy páteře, dále nádory,vrozenévady,záněty a cévnípříčiny • Příznaky dle lokality a rozsahu poškození • multidisciplinární tým odborníků • Spinální program pro ČR (od roku 1993 ): koncepce péče o klienty s míšní lézí • Praha, Liberec, Brno, Ostrava • RHB spinální jednotky: • Kladruby,Luže-Košumberk, Hrabyně,Praha – Paraple, Brno – Fénix • Poruchy: • svalových funkcí: paréza, plegie, spasticita • povrchovéhoa hlubokého čití • vegetativní: • léze nad Th 6 = pchch dýchání: porušená funkcebránice a dýchacích svalů,poruchy mikce a defekace, poruchy sexuálních funkcí • léze nad Th 5 = oběhová nestabilita,pchch termoregulace & srdečního rytmu • Terapie: • operace, léčba porušených funkcí,kvalifikovaná ošetřovatelská péče, rehabilitace a sociální péče, psychologická péče CÍL ERGOTERAPIE U MÍŠNÍ LÉZE • posílení, obnova a kompenzace, případně substituce funkce HKK • Prostředky: • preventivní mobilizace kloubů & ošetření měkkých struktur: pro udržení kloubní pohyblivosti, fyziologické délky, taktilní stimulace • cílené polohování akra horní končetiny: prevence drápovité či ploché ruky • přikládání rukavic na noc: cílem je dosáhnout lehkého zkrácení dlouhých flexorů prstů (při aktivní dorzální flexi v zápěstí způsobí pasivní flexi prstů a přiblížení palce k ukazováku (od C6)). Využití u sekundárních úchopů. • nácvik stabilizace v oblasti lopatky, ramen, loktů • trénink vzporů: • Loketní zámek = účelné vytvoření lehké hyperextenze při oslabených extenzorech lokte využívané při přesunech. • asistované pohyby: zejména vedení končetiny v prostoru k ústům, klouzavé pohyby po hladké ploše stolu či pohyby v závěsu • manipulační dovednosti, stimulace dotekové schopnosti (haptiky) + výběr a nácvik s kompenzačními pomůckami • nácvik schopnosti mobility a sebeobsluhy na lůžku CÍL ERGOTERAPIE U MÍŠNÍ LÉZE • dózovaný výcvik vsedě (od doby, kdy je schopen tolerance sedu 15–20 min.): trénink přesunů s pomocí kompenzačních pomůcek, schopnost mobility na vozíku,pohyb v interiéru a exteriéru • nácvik sebeobsluhy a aktivit mimo lůžko • zájmové aktivity • trénink tolerance denní zátěže • poradenství: režimováopatření, úprava pomůcek, prostředí a motivace k aktivitám,studiu či práci Ergoterapie paretických horních končetin tetraplegika – obecné shrnutí Trénink sekundárních úchopů: bimanuálně (pomocí míčku, pomeranče, hrnku...) Dlaňový úchop a pasivní flexe prstů při aktivní dorzální flexi zápěstí + užití lehkých předmětů různých tvarů, materiálů a velikostí. trénink s předměty denní potřeby (hrnek, lžíce, hřeben, propiska, list papíru) + trénink praktických dovedností: česání, čištění zubů, psaní Trénink terciálního úchopu (pokud chybí aktivní dorzální flexe zápěstí): pomocí ortéz zápěstí a jinak individuálně upravených pomůcek Některé předměty upravuje terapeut podle individuální potřeby pacienta (úchyt na holicí strojek, úprava lžíce). skupinové programy (3–4 pacienti): nacvičují se složitější činnosti (příprava jídla, stolní hry, výtvarné činnosti, práce a hry na PC...) •velký význam pro navazování kontaktů, vzájemně povzbuzování a adaptaci na nově vzniklou životní situaci PARÉZY PERIFERNÍHO NERVOVÉHO SYSTÉMU • příčina vzniku: úrazy, útlaky, nádorová onemocnění, infekce, metabolické a toxické vlivy • Rozdělení dle stupně postižení: • neuropraxie (přechodný blok, kdy dochází k úplné obnově postižené funkce) • axonotméze (kdy bývá přerušen určitý počet axonů při zachované kontinuitěnervu) • neurotméze (úplné přerušení nervu) • Symptomy: poruchy aktivní svalové činnosti, hyporeflexie až areflexie, hypotonie až atonie, hypotrofie až atrofie, poruchy čití, oběhové poruchy postižené části, atypické postavení segmentů postižené oblasti, • sekundární změny: kontraktury,rigiditykloubů, trofické změny • Terapie: konzervativní (medikamentózní léčba, rehabilitace), chirurgická (sutury, transpozice šlach). PERIFERNÍ PARÉZY CÍLE ERGOTERAPIE • Stimulacepohybových a senzitivníchfunkcí • znovuobnovení soběstačnosti: manipulační a podpůrná cvičení • trénink denní a pracovní zátěže • U pacientů s trvalými následky: • kompenzační pomůcky pro částečné udržení funkce či jako prevenci těžkých pozdních sekundárních změn: dlahování • výcvik substitučních a kompenzačníchnáhrad ztracených či poškozených funkcí • adaptace pomůcek a úpravu prostředí • sociální a pracovní rehabilitace(cíl: osobní a ekonomickánezávislost) PARÉZA N. RADIALIS = postiženy extenzory MP kloubu prstů a zápěstí (pacient neprovede háček) • Prakticky: • vázneEx LOK, Flx LOK vestředním postavení,sup. • nemožnost Ex v IP kloubu palcea Abd palce • Ruka v postavení„ labutí šíje“ • Při jakékoliv činnosti dochází k silnému přitahováníflexorů ruky - hrozí tedy jejich zkrácení Ergoterapie: • Prevence, polohování, dlahy – na noc opěrná, přes den dynamické opěrné dlahy s pružným tahem, které kompenzují funkci extenzorů • stimulace hmatových vjemů • podpora prokrvení: míčkování, pasivní pohyby, mobilizace drobných kloubů • po dosažení svalové síly st. 3 ve smyslu Ex v MP kloubech: • je možné zrušit pružnétahy • pacient schopen udržet zápěstí v neutrálním postavení: • cvičení úchopů: začít prstovými,pak dlaňovébez dlahy • Úchop musí začít DF zápěstí a rozevřením extenze a abdukceprstů a palce. • Ve stoji je možno využít pasivního přítlaku na dlaně, např. při skládání papíru, lepení. Postupné zvyšování nároků a činností (PC, psaní, modelování, posilování pomocí gumiček) PARÉZA N. MEDIANUS • „ruka kazatele“ či „opičí ruka“ • úchopová schopnost velmi narušena: výpadek opozice palce Flx 2. a 3. prstu • Vázne pronace, Flx zápěstí s radiální dukcí, Flx v MP kloubu 2. prstu, Flx prstů v IP 1& 2 kloubu 2. prstu, opozice palce, Flx MP a IP kloubu palce a ABD palce • Ergoterapie: • mobilizace kloubů prstů a ruky • stimulace citlivosti a aktivní hybnosti: míčkování, pasivní pohyby, protahování měkkých struktur • soběstačnost: • zpočátku se ruka zapojuje do činností pouze s dlahou • procvičování válcových, kulových a špetkových úchopů PARÉZA N. ULNARIS • drápovité postavení ruky s Flx v IP 1 a 2 kloubech s Ex v MP kloubu, výrazněji 4.a 5. prstu • vázne stříška 4.a 5. prstu, opozice malíku, Abd a Add prstů, Flx v IP kloubu palce, Add palce • CAVE! Rychlý nástup trofickýchzměn (vyhublé meziprstní prostory) hrozí vznik kontraktur ve středních článcích a hypermobilitametakarpálních kloubů 4.a 5. prstu. • Ergoterapie: • protahování, mobilizace drobných ručních kloubů • podpora cirkulace • péče o kůži a podkoží • stimulace čití a pohybu, popř. přikládání dlah • cvičení opozice 5. prstu, Abd a Add prstů a stříšky • K nácviku činností využití dlah (Baslerova dlaha) pro podporu Ex distálníchčlánků ET U KOGNITIVNÍCH A PERCEPČNÍCH PCHCH • Afázie: • Poruchy řeči (samostatně či součást dalšího postižení, kupř. následek poškození mozku či CMP) • Cílený nácvik řeči logopedy • Pokud se nedaří upravit řeč: technické pomůcky • Součástí tzv. AAC (Augmentativní a alternativní komunikace) = poškození či ztráta řeči se nahrazuje např. jednoduchými tabulkami či malými elektronickými přístroji, které produkují mluvenou nebo psanou řeč. ET U KOGNITIVNÍCH A PERCEPČNÍCH PCHCH Apraxie: = ztráta schopnosti vykonávat koordinované, účelné a naučené pohyby Ideomotorická apraxie: tendence ke spontánní úpravě Ideatorní apraxie: pacient má problémy používat správně jednotlivé předměty a řadit jednotlivé kroky aktivity ve správném pořadí Senzorické stimulace dle Affolterové (tzv. guiding: terapeut položí svoji ruku přes ruku pacienta a provede žádaný pohyb) Bobath koncept pro nácvik oblékání, např. trénování uvědomění si polohy těla pomocí přenosu váhy nebo nácvikem stability vsedě a ve stoji Využití bimanuálních činností (pacient je nucen používat postiženou HK) ET U KOGNITIVNÍCH A PERCEPČNÍCH PCHCH • Vnitřní paměťové pomůcky: aktivní naslouchání, zapisování poznámek, zvukovézáznamy, opakování, asociace s již zapamatovanou informací, spojování dle prvních písmen (NOC: nákup, oběd, cvičení), pomůcky rýmem, spojování do skupin (kategoriepotravin, vlastnostipředmětů),metoda příběhu (vytvořit si povídku ze slov, která se mají zapamatovat) • Vnější paměťové pomůcky: impulz v těsném sledu s požadovanou aktivitou (časově, místně), impulz aktivní (rozsvítí,ne zhasne), impulzy podobné těm, které byly použity u učení, během učení se ptát (napomáháme tak utvoření paměťové stopy) Léčebný přístup – nácvik gest • Trénink tranzitivních gest: • trénink s reálným předmětem (demonstrace použití běžného předmětu, kupř. kartáčku, hřebenu, lžíce...) • ukázání obrázku znázorňující tranzitivní gesto: úkolem pacienta je to předvést • obrázek pouze s předmětem: pacient má předvést, jak se předmět využívá • Trénink netranzitivních gest symbolických: • předvést symbolické gesto u předváděné činnosti • Trénink netranzitivních gest nesymbolických: • předvedení bezvýznamného gesta (kupř. položit ruku na hlavu) • Léčebný přístup v terapii konstrukční apraxie • Terapeut s pacientem procvičuje dvourozměrné a trojrozměrné konstrukční úkoly. Začne od nejjednodušších a postupně přidává obtížnější úkoly. Stupňuje náročnost úkolů, např. použitím několika kostek stejného tvaru a barvy, zvýšením množství kostek, které jsou nejdřív stejné barvy, pak různobarevné, obměňováním modelů, které jsou postupně složitější. ADAPTAČNÍ PŘÍSTUP Adaptive Approach • Nutná přesná diagnostika a určení problému pacienta při provádění činnosti • Aktivity prováděny za co nejběžnějších okolností v přirozeném prostředí pro pacienta • Terapeut vydává co nejméně slovních povelů, preferuje náznaky • Optimum: Videotrénink (= zpětná vazba, nutný souhlas pacienta) • Adaptační přístup v terapii konstrukční apraxie • zjištění specifických činností, kdy se projevuje konstrukční apraxie nejvíce • různé obměny postupu a prostředí zlepšení vykonávání aktivity? (dynamický interakční přístup) • orientace v prostoru: prostorové vnímání, pravo/levá diskriminace • tělesné schéma ET U KOGNITIVNÍCH A PERCEPČNÍCH PCHCH • Neglect syndrom: • = pch orientace v prostoru s opomíjením (ignorováním) levé poloviny prostoru • Pro zvýšení motivace: • behaviorální techniky (odměňování pacienta: žetony, jiná činnost, jídlo, odpočinek): rozvíjet uvědomování si příčin selhání pozornosti pacienta, pracovat na rozvíjení sebekontroly a zvládání emočních reakcí v průběhu léčby • provádět činnosti dle preferencí pacienta • Před úkolem by měla být provedena taktilní a proprioceptivní stimulace opomíjené strany • pro trénink pozornosti: úkoly papír-tužka: obkreslování, vyškrtávání, konstrukční úkoly atd. • častá obměna prostředí, poloh, úkolů • zpočátku omezit senzorické vstupy, trénink v klidném a tichém prostředí, postupně poskytovat odděleně sluchové, zrakové, hmatové vjemy • Progres: kombinace všech vjemů, stupňování obtížnosti úkolů (úkoly na rychlost nebo s časovým limitem), později používat slabší stimuly ÚPRAVA DOMÁCÍHO PROSTŘEDÍ & KOMUNIKACE U NEGLECT SYNDROMU • Zajistit slovní, hmatové, sluchové (zvonek, luskání prsty) podněty, aby se pacient naučil dívat i na postiženou stranu • dynamické stimuly: účinnější než statické (např. blikající světlo, přerušovaný zvuk) • např. zrcadlo, do kterého se pacient vždy podívá poté, co se oblékl nebo učesal apod. • Pokládat všechny nezbytné věci a předměty do pacientovazorného pole • Naučit pacienta vědomě se kontrolovat po provedení úkolu (např. vnitřní monolog) • Poučit pacienta a rodinu o rizicích úrazu, o bezpečnosti v domácím prostředí • Nacvičit kompenzace: a) pohyby očí spolu s hlavou a tělem; b) pohyby pouze očí; c) nácvik prohlížení (skenování):využití R trupu vlevo směrem k stimulům přicházejícímz levéstrany • Zásady při komunikaci: • mluvit pomalu v krátkých větách s přestávkami • dopřát pacientovi čas na zpracování informací • Pacient poté případně opakuje, co slyšel ERGOTERAPIE V ORTOPEDII Ergoterapie u poruch v oblasti zápěstí a ruky • kupř. Collesova a Smithova fraktura, řezné a sečné rány a poranění šlach • většinou otok, bolest • komplikace: Sudeckova atrofie • ET: • protiotoková masáž: jemná masáž či míčkování • mobilizace drobných kloubů, ošetření jizev (tlakové a posuvné masáže) a krátké pasivní a aktivní rozcvičení • stimulaci senzitivních funkcí kartáčky a akupresurními pomůckami, příp. hrabání v granulích :) • základní úchopové pohyby a manipulační cvičení • postupovat dle bolestia otoku • u větší funkční ztráty: trénovat obratnost nepostižené strany, využívat kompenzační pomůcky a individuálně upravit domácí prostředí ALGODYSTROFICKÝ SY = SUDECK = KRBS • komplikace po traumatech • NEpoužíváme silový výkon, údery a déle trvající statické držení (pletení) • Není-li plnohodnotný úchop, řešíme jej úpravou rukojetí a denních pomůcek • 3 fáze: • 1.) nácvik sebeobsluhy jednou rukou, u postižené dominantní končetiny nácvik písma, jemné a hrubé motoriky, výcvik obratnosti. • 2.) nácvik úchopů a manipulačního cvičení ve zvýšené poloze, cvičení motoriky a obratnosti, zapojování HK do denních činností. • 3.) postupné zvyšování nároků, např. lehké domácí práce (vaření, denní úklid) ERGOTERAPIE U AMPUTACE HK • funkční ztráta dle lokality a rozsahu + dle možnosti technické náhrady • před oprotézováním řešíme soběstačnost a zapojování zachovalé části • otužování a tvarování pahýlu + péče o jizvu • nácvik nasazování protézy a jejího účelného užívání • individuálně zhotovené kompenzační pomůcky (objímky): • v nich fixovány běžné denní potřeby (propiska, kartáček na zuby, příbor, hřeben) ET U DUPUYTRENOVY KONTRAKTURY • Onemocnění palmární aponeurózy neznámé příčiny • častěji u mužů mezi 40.– 60. rokem • vazivové uzly v dlani pod 4. a 5. prstem • Typické symptomy: • tupá bolest, brnění, hyposenzitivita, ranní ztuhlost ruky • Postupná progrese potíží až flekční postavení prstů • ET časně již v předoperační přípravě: nácvik sebeobsluhy jednou rukou • Pooperační fáze: • Podpora krevníhooběhu: mobilizace drobných ručních kloubů, fyzikální procedury (vířivka) • protiotoková masáž a polohování • tlakovámasáž jizev a nácvik jemné motoriky • Na noc přikládána extenční dlaha • Pozor na předčasně zatěžování ruky! • posilování svalů ruky a předloktí ET U TRAUMAT DOLNÍCH KONČETIN Období imobilizace: • Zaměstnávání: četba, TV, stolní hry, nenáročné terapeutické činnosti na lůžku či pokoji Období mobilizace (pomocí berlí či vozíku): • soběstačnost, osobní hygiena a oblékání • nácvik mobility v koupelně či toaletě • zachování antiluxačních poloh (u TEN KYK) je nutno dodržovat do 4. měsíce či po dobu stanovenou operatérem • nácvik správné chůze • pro pacienty žijící sami: nutno zajistit pomoc (domácí péče, charita, pečovatelská či asistenční služba) U plné zátěže: • trénink denní zátěže, následně zátěže pracovní (dle pracovní polohy, zpočátku vsedě, později převládá stoj a přecházení) • gradace náročnosti časem • předpracovní ET: = vytvoření podmínek simulující zaměstnání pacienta Specifická ET u amputace DK: • Aktivity s vychylováním těžiště: trénink stability • Ve stoji otužování pahýlu ERGOTERAPIE V REVMATOLOGII udržení kloubní pohyblivosti udržení fyzické a psychické kondice zachování pracovní schopnosti a nezávislosti ROZDĚLENÍ REVMATOLOGICKÝCH ONEMOCNĚNÍ: zánětlivá revmatická onemocnění metabolické nemoci kloubů a páteře degenerativní onemocnění kloubů mimokloubní revmatismy ERGOTERAPIE V GERIATRII • polymorbidita • Ve stáří nejčastější obtíže: • kardiovaskulárníonemocnění, DM, degenerativnía zánětlivá onemocnění kloubů, demence, Alzheimerova choroba a morbus Parkinson • postupné oslabení smyslů: zrak, sluch, někdy i čich a chuť • poruchy statického ústrojí: častější závratě • snížení obranyschopnosti • Motorika:zpomalení, snížení obratnosti, svalovésíly, stability • Změny v psychické sféře: snížení schopnosti učení, poruchy krátkodobépaměti, zúžení myšlenkovéhoobsahu • Emoce: citová labilita, deprese, úzkostná nálada ET V GERIATRII CÍLE obnovení narušených funkcí udržení soběstačnosti: úprava prostředí (bezbariérovost)a aktivit s případnými kompenzačními pomůckami zajištění potřebných sociálních služeb udržení pohybových schopností hrubá a jemná motorika, trénink ADL zájmové činnosti organizované pohybové aktivity: nenáročná turistika, cvičení pro seniory udržení kognitivních funkcí kulturně vzdělávací programy: univerzity 3.věku kurzy: jazykové, výtvarné, počítačové tréninku paměti a aktivace psychiky připomínáním dřívějších časů (reminiscenční program) UPLATNĚNÍ ERGOTERAPIE V PSYCHIATRII UPLATNĚNÍ ERGOTERAPIE V PSYCHIATRII • nejdelší tradice v ET DIAGNÓZY: • Psychózy: schizofrenie, endogenní deprese • Neurózy • Alkoholici a drogově závislí • Pchch příjmu potravy využití arteterapie: výtvarné techniky (kreslení, malování), práce v dílnách s výtvarnou složkou (modelování, práce s textilem, dřevem) CÍL: • aktivace pacienta • nácvik denních činností • samostatný život mimo ústav: • dodržování denního řádu • příprava na budoucí pracovní uplatnění (práce v chráněných dílnách, doplnění kvalifikace) • rozšíření zájmů a vytvoření pozitivnímu vztahu k jídlu a jeho přípravě (u pchch příjmu potravy) ET V ERGOTERAPEUTICKÝCH DÍLNÁCH • zařízení často jako součást ústavních zařízení, stacionářů, denních center apod. • pracovní náplní těchto dílen je kondiční ET s různým zaměření (ruční práce, řemeslné práce, výtvarná činnost, hra na hudební nástroj atd.) Cíl kondiční ET: • odpoutání pozornosti jedince od nepříznivého vlivu onemocnění & snaha udržet jeho dobrou fyzickou či duševní kondici CÍL: • psychomotorický a sociální vývoj klienta, případně pracovní příležitost • příležitost se vzájemně setkávat a udržovat tak společenské vazby • Prvořadý je klientův zájem o provádění určité činnosti. Motivací pro pacienta bývá konkrétní výrobek, který je důkazem pacientovy zručnosti a může být použit i jako dárek. PŘÍKLADY ČINNOSTÍ • Práce s papírem: • podporována tvořivost,představivost a kombinační dovednosti • skládání, vystřihování,lepení, kartonáž,knihařství • Výtvarné techniky: • dochází k získání zkušenosti, rozvoji myšlení, fantazie a citlivosti. • kresba, malba, grafika, koláž, křídy • Práce s textilem a přízí: • šití na stroji i v ruce, pletení, háčkování,vyšívání,paličkování, drhání, tkaní na stavu,v rámu,kruhu,batika, malba na hedvábí • Práce s kůží • Práce s přírodními materiály: • aranžováníkvětin,pletení ze slámy nebo proutí • Modelování: • keramika, hrnčířství,modurit, plastelína, těsto, sádra • Práce se dřevem: • dřevořez,truhlářství,hračky,povrchová úprava (smirkování, natírání, noření) • Práce s kovem • Práce s umělou hmotou: • odlévání,zalévání,mechanické zpracování,termoplasty • Tiskařství: • vázáníknih, uzlovánía síťování • Hra na hudební nástroj: drnkací, dechové, bicí… LITERATURA • Brabencová, M., Neverišová, K. (2014). Základní pojmy a oblasti působení v ergoterapii. Brno, FSpS MUNI. • Klusoňová, E. (2011). Ergoterapie v praxi. Brno, Czech Republic: NCONZO. • Krivošíková, M. (2011). Úvod do ergoterapie. Praha, Czech Republic: Grada a.s. • Švestková, O., Svěcená, K. (2013). Ergoterapie. Praha, FTVS UK DĚKUJI ZA POZORNOST!