KVALITA ŽIVOTA A ADL. OSOBNÍ ASISTENCE, KOMPENZAČNÍ POMŮCKY, ARCHITEKTONICKÉ BARIÉRY. Mgr. Marie Krejčová VŠEDNÍ DENNÍ ČINNOSTI (ADL) + Vztahují se k základním fyzickým funkcím a dotvářejí každodenní život člověka + Umožňují nezávislost ve svém domácím (personální, základní ADL) či širším (instrumentální, rozšířené ADL) okolí + Personální ADL: = bezprostředně v domácím prostředí • kupř. činnost sebeobsluhy: osobní hygiena, koupání, oblékání, jedení • Funkční mobilita: použití WC, přesuny + InstrumentálníADL: = behaviorální & sociální ADL • činnosti spojené s vedením a údržbou domácnosti: nakupování, vaření, domácí príce, manipulace s penězi • komunikace: telefonování • činnosti prováděné v širším sociálním prostředí: použití MHD, jízda autem ERGOTERAPIE & ADL ETT se snaží o maximální soběstačnost pacienta Využití mechanismů: Kompenzačních = zapojení jiných svalových skupin Substitučních = využití jiného stereotypu, kupř. pac. po CMP: potíže s rovnováhou = oblékat se vsedě Vybavení pacienta potřebnou kompenzační pomůckou VŠEDNÍ DENNÍ ČINNOSTI (ADL) Dle Case-Smithové existuje 5 způsobů intervence v oblasti ADL: Omezení nebo zmírnění poruchy Kompenzační techniky Využití technických a kompenzačních pomůcek Adaptace činnosti Využití dalších osob INSTRUMENTÁLNÍ ADL PŘÍKLAD NÁCVIKU ČINNOSTI 1. Nácvik činnosti,případně i neobvyklým způsobem (např. zavazování tkaniček u bot jednou rukou). 2. Provedení činnosti s pomocí kompenzační pomůcky 3. Řešení situace jiným,snazším způsobem, např. obouvání bot bez tkaniček, instalace sprchového koutu namísto vany 4. V případě, že provedení činnosti je pro OZP nemožné, příliš namáhavé nebo příliš časově náročné,doporučíme pomoc další osoby – člena rodiny nebo osobního asistenta PŘÍKLAD PŘÍSTUP PROBLÉM:ZAPÍNÁNÍ KNOFLÍKU PHK Omezení poruchy Zlepšit ROM na HK, snížení spasticityna HK, taktilní stimulace a reedukace Kompenzační techniky Zapínání knoflíků pouze 1 HK Využití technických a kompenzačních pomůcek Použití zapínače knoflíků,úpravaoblečení (elastickézapínání),jiný typ zapínání (háčky, patentky) Adaptace činnosti Použití jiného oblečení,kupř.Nahradit košili mikinouči svetrem,použít větší číslo košile,kteráje před oblečením jižzapnutá Osobní asistence Pacient požádá o pomoc druhou osobu Vývojový Před nácvikem zapínání procvičovat jemnou motoriku pomocískládaček,vhazování geometrických tvarů do krabice s otvory, puzzle PŘESUNY + Princip STABLE + S (spine) = neutrální postavení páteře + T (trunk,twist) = vyhnout se R trupu nebo kombinaci R s předklonem nebo záklonem + A (arm) = ruce a paže co nejblíž tělu + B (base) = široká opěrná báze, využít kontakt s pacientem,váha je přenesena na DK, která je blíže k pacientovi + L (leg) = využití síly DKK při přesunu,celá ploska nohy je v kontaktu s podložkou, pokrčení v KYK a KOK + E (evaluation) = zhodnocení situace před přesunem (bezpečnost,prostor, stav pacienta) a po něm Kompenzační pomůcky + Dopomáhají k dosažení lepší soběstačnosti pacientů + Nástroj, přístroj či zařízení speciálně vyrobené či upravené tak, aby svými vlastnostmi a možnostmi použití kompenzovalo nějakou nedostatečnost způsobenou daným postižením + Technické pomůcky nahrazující ztracenou či nedostatečnou tělesnou funkci, kterou nelze získat či obnovit žádným léčebným postupem + Pomůcky jsou hrazeny plně či částečně pojišťovnou + Některé si za plnou cenu klient musí pořídit sám KOMPENZAČNÍ POMŮCKY + Pomůcka musí splňovat některá kritéria: • zjednodušení a pomoc při výkonu činnosti • přijatelnost pro uživatele / rodinu a prostředí • splnění požadavku flexibility • její praktické provedení a použití v různém prostředí – velikost, udržovatelnost, přenosnost, kombinace s dalšími pomůckami • nastavitelnost jednotlivých komponentů – nastavení výšky područek, sklonu opěry zad u vozíků, apod. • bezpečnost, jednoduchost obsluhy • zajištění servisu a údržby • splnění finančních možností uživatele / rodiny KOMPENZAČNÍ POMŮCKY + ETT pomůcky často sám upravuje: využívá termoplasty, suché zipy, molitan, gumu, většinou řeší problémy úchopové schopnosti. Podílí se také na jejich výběru, adaptuje předměty denní potřeby a prostředí, provádí nácvik s technickými pomůckami. + ETT hraje klíčovou úlohu při výběru NEJVHODNĚJŠÍ kompenzační pomůcky pro konkrétního uživatele: • podrobné vyšetření uživatele • zhodnocení jeho funkčních schopností • zhodnocení podmínek domácího prostředí... Využití termoplastických dlah • = moderní pomůcky, vyráběné z materiálů, které je možno po zahřátí tvarovat. Teplota měknutí je tak nízká (50 - 60° C), že je možno dlahu tvarovat při kontaktu s pokožkou bez nebezpečí popálení. Nejčastěji se dlahy používají jako součást terapie ruky. Jejich výrobu provádějí často ergoterapeuti. • Indikací pro použití dlah: •stavy po úrazech či operacích ruky •deformity ruky následkem revmatické polyartritidy nebo centrálním čiperiferním ochrnutí • Podle užití jsou dlahy: •klidové,které brání vzniku deformitnapř. v noci •korekční •funkční,které umožňujífunkciruky • Dle ROM jsou dlahy: •Statické = zajišťují polohu ruky •dynamické = umožňují v určitém rozsahu pohyb tím, že prsty jsou spojené s dlahou pružnými elementy •nafukovací dlahy dle Johnstonové: pro cvičení HK po cévnímozkovépříhodě. DĚLENÍ KOMPENZAČNÍCH POMŮCEK PODLE TOHO, JAKOU ČINNOST KOMPENZUJÍ: OSOBNÍ HYGIENA, OBLÉKÁNÍ, PŘÍJEM JÍDLA, KOUPÁNÍ, PŘÍPRAVA JÍDLA, FUNKČNÍ KOMUNIKACE, FUNKČNÍ MOBILITA PODLE TOHO, JAKOU FUNKCI NAHRAZUJÍ: OMEZENÝ ROM, SNÍŽENÁ SVALOVÁ SÍLA, PORUCHA KOORDINACE, OMEZENÁ MOBILITA, PORUCHA KOGNITIVNÍCH FUNKCÍ DĚLENÍ KOMPENZAČNÍCH POMŮCEK POKRAČOVÁNÍ • Podle charakteru postižení: • tělesně postižení, zrakově, sluchově, mentálně • pro poruchy komunikace a pacienty s interním onemocněním • Podle účelu: • pomůcky pro lokomoci, přemístění a mobilitu • pomůcky pro hygienu, oblékání, sebesycení, přípravu stravy a práce v domácnosti • pomůcky pro dorozumívání a orientaci • Podle způsobu výroby: • Sériově či individuálně vyrobené • Podle vzdálenosti od těla: • Tělu vzdálené: • pomůcky pomáhající lidem s pohybovým postižením překonávat překážky, kupř. plošiny • Těla se dotýkající • kupř. pomůcky sloužící lidem se smyslovým postižením: brýle, naslouchadla • Do těla vložené PŘÍKLADY OBECNÝCH POMŮCEK • Oblékací hůl se lžící na boty, zouvák na boty, navlékač ponožek, zapínač knoflíků... Oblékání: • Mycí houba s ohýbatelnou rukojetí, kartáč na záda, kartáč na vlasy s nastavitelnou rukojetí, hřeben na vlasy, sedačka do vany, nástavec na toaletu, madla, protiskluzné podložky... Osobní hygiena: • Podavače, držák na knihu, držák na tužku, otočný disk... Domácnost: • K přípravě a konzumaci jídla: držák pro snadné otevření uzávěru,kuchyňský nůž s kolmou rukojetí, kuchyňské prkénko s okrajem a zarážkou, držák na balení tetra pack, otvírač konzerv s kroužkovým uzávěrem,sada nastavitelných příborů, příbor s anatomickou rukojetí, příbor pro jednu ruku, fixační pásek na suchý zip, oválný talíř s šikmým dnem a zvýšeným okrajem, hrnek se dvěma držáky…) Do kuchyně: PŘÍKLADY OBECNÝCH POMŮCEK KOMPENZAČNÍ POMŮCKY PRO ZRAKOVĚ POSTIŽENÉ • = nástroj, přístroj nebo zařízení speciálně vyrobené nebo speciálně upravené tak,aby svými vlastnostmi a možnostmi použití kompenzovalo nějakou nedostatečnost způsobenou zrakovým postižením • oblast uspokojování základních životních potřeb: sebeobsluha, příprava pokrmů, výběr ošacení atd. • oblast orientace v prostoru a schopnost pohybu v prostoru • bílá hůl, akustickéhlásiče • oblast získávání a zpracování informací: • Braillovo slepecké písmo: speciální druh písma, resp. systému psaní, určeného pro nevidomé, slabozraké a se zbytky zraku. Funguje na principu plastických bodů vyražených do papíru, které čtenář vnímá hmatem. Písmo je pojmenováno podle francouzského učitele Louise Brailla, který poté, co v dětství ztratil zrak, v patnácti letech vytvořil toto písmo úpravou francouzského vojenského systému umožňujícího čtení za tmy. Braillovo písmo je netradičním příkladem binárního kódu používaného mimo světpočítačů. • Pichtův psacístroj na psanítextů v bodovém písmu • kamerovélupy,speciálněupravenéPC. • pomůcky pro každodenní použití a do domácnosti (hodinky, měřicí přístroje,šablona na bankovky...) KOMPENZAČNÍ POMŮCKY PRO ZRAKOVĚ POSTIŽENÉ PRO SLUCHOVĚ POSTIŽENÉ • napomáhají vyrovnávání následků postižení a kompenzují ztrátu sluchu • umožňují sociální adaptaci a styk s okolím • Komunikace neslyšících: • znakováčeština • prstová abeceda • vizualizace mluvené češtinypísemný záznam mluvené řeči • Přehled pomůcek: • Signalizacebytovéhoa domovního zvonku • Signalizacetelefonního zvonku • Světelný nebovibračníbudík • Telefonnípřístroj se zesílením zvuku pro nedoslýchavé,včetně světelnéindikace zvonění • Psacítelefon pro neslyšící,včetně světelnéindikace zvonění • Televizors teletextem • Individuálnípřenosnýnaslouchacípřístroj (nejde o elektronické sluchadlo) • Sluchadla Protetické pomůcky pro osoby s tělesným postižením + velká část se vyrábí individuálně, nyní většinou na soukromých protetických pracovištích, která zaměstnávají lékaře - protetika a protetické techniky + Podle základních skupin protetických výrobků se protetika rozděluje do pěti oblastí: + A) Vlastní protetika: = výroba funkčních náhrad HK či DK • Protézy se vyrábějí individuálně • Protéza se skládá z objímky, připevněné na pahýl, z vlastní protézy (nosná část a kosmetická úprava povrchu), závěsného – případně ovládacího – systému a terminální části, tedy ruky či pracovního nástavce na HK a chodidla na DK. (Nadkolenní a nadloketní protézy obsahují obvykle kloub.) • Terminální část na protéze horní končetiny má zajistit úchop a je proto podstatně složitější než terminální část DK • Používání protézy je třeba nacvičit – jde o tzv. školu chůze (včetně nácviku pádů) na DK a školu úchopu na HK. + B) Ortotika: = výroba podpůrných pomůcek (ortéz, dlah, fixačních límců, měkkých bandáží...) • Cílem užívání ortézy může být korekce nesprávné polohy, kompenzace ochrnutí, na DK přebírání nosné funkce + C) Kalceotika: = ortopedická obuv včetně vložek do bot a dalších korekčních prvků + D) Epitetika: = náhrada těch ztracených částí těla, kde na prvním místě je náhrada kosmetická (kupř. epitézy prsu) + E) Adjuvatika: = drobné kompenzační pomůcky + Významnou součástí protetiky je dále protetometrie, tedy nauka o měření lidského těla pro účely individuální výroby jednotlivých protetických pomůcek. TECHNICKÉ PROSTŘEDKY + = složitější pomůcky, zařízení, programy a přístroje,které primárně slouží k odstranění bariér v prostředí a bariér v komunikaci + Dělení: + Pomůcky méně náročné na obsluhu = low-tech • Kupř. elektronické komunikační tabulky, speciální telefonické zařízení, kuchyňské vybavení s aktivací dotekem, přenosné monitorovací zařízení, upravené klávesnice a myši k PC, upravené ovladače pro psaní na PC, software pro predikci slov + Pomůcky vysoce náročné na obsluhu = high-tech • Kupř. hlasově aktivovaný PC, monitorovací systém bytu aktivovaný dotekem či hlasem, elektronický systém kontroly bytu Technické prostředky v rehabilitaci + Aplikace zahrnuje výběr pomůcek, jejich vyzkoušení,nácvik používání a předpis pomůcky. Tato oblast je v poslední době souhrnně označována v angličtině jako assistive technology, tedy v překladu pomáhající technika. + Technické prostředky můžeme dělit buď podle typu OZP, které pomůcky používají, anebo podle činnosti nebo tělesné funkce, kterou pomůcka umožňuje nebo usnadňuje. TECHNICKÉ PROSTŘEDKY Vozíky: + pomůcka pro lokomoci + dělíme je na mechanickéa elektrické Upravená osobní auta. Pomůckypro inkontinenci,stomiky: + kondomové urinály: nejčastěji muži po poranění míchy + opakované cévkování, které po zácviku provádí sám klient + absorbční pomůcky, tedy absorbční vložky, pleny, kalhotky a podložky na jedno použití + tzv. pomůckystomické:sáčky na stolici různého typu a podložky • U osob s umělým střevním vývodem, tedy s kolostomií či ileostomií (nejčastěji po operaci nádoru zažívacího traktu) Pomůckypro diabetiky: + injekční stříkačkya jehly + inzulínovéaplikátory a pumpy + pomůcky pro určování glykemie v plazmě a moči (testovací proužky,glukometr) Financování a předepisování technických pomůcek + Číselníky VZP: Zdravotnické prostředky předepisované na poukaz + = publikace vydávaná každoročně VZP a platnou i pro všechny ostatní zdravotní pojišťovny. + obsahuje seznam prostředků, rozdělených celkem do 17 skupin. Každý prostředek je identifikován skupinou a vlastním kódem (např. 12/17177 – berle podpažní dřevěná). + Jsou uvedeny tyto důležité údaje: • odbornosti lékařů, kteří mají právo pomůcku předepsat, • cena pomůcky, • zda je hrazena (plně nebo částečně), • výrobce, • zda musí předpis schválit revizní lékař (označení písmenem Z), • po jaké době je možno pomůcku znova předepsat. Financování a předepisování technických pomůcek + Výběr a předpis pomůcky: • Optimálně pacient pomůcky vyzkouší pod dohledem fyzioterapeuta (především pomůcky pro chůzi) či ergoterapeuta (pomůcky pro soběstačnost). • Pokud se pomůcka osvědčí a pacient je schopný se jí naučit používat, předepíše pomůcku lékař. Použije k tomu poukaz na léčebnou a ortopedickou pomůcku, kde uvede název a kód pomůcky. • U pomůcek označených Z (obvykle v ceně nad 1000 Kč) musí předpisující lékař vyplnit ještě další tiskopis – Žádost o schválení pomůcky – léčiva, na němž musí přesně popsat předepisovanou pomůcku a zdůvodnit předpis zdravotním postižením pacienta a podmínkami, za nichž bude pomůcku používat (např. při pracovních činnostech). Pokud revizní lékař příslušné pojišťovny pomůcku schválí, teprve bude možné ji předepsat a vyzvednout u firmy či v prodejně pomůcek. • Pro předpis elektrických vozíků, které hradí pojišťovna až do ceny 136 000 Kč, je třeba speciální tiskopis o osmi stránkách. Ten obsahuje mj. vyjádření technika dodávající firmy, že dosavadní vozík už nelze používat. K předpisu se vyjadřuje neurolog nebo ortoped, psycholog nebo psychiatr, dle potřeby internista a vždy rehabilitačnílékař. • Pro výběr a vyzkoušení pomůcky byla navržena speciální instituce,obvykle jako součást rehabilitačníchpracovišť,a to Centrumtechnicképomoci.Bohužel tato centra nebyla vytvořena systematickya v mnoha místech proto nejsou dostupná. Služby osobní asistence + V případě velmi těžce postižených osob zůstává i při vybavení všemi dostupnými pomůckami závislost na cizí pomoci + u nás od 90. let 20. století: sebeurčující osobní asistence • Asistent v tomto případě slouží jako „živá pomůcka“ osobám z těžkým pohybovým postižením. V optimálních případech si sám postižený rozhoduje, kdo bude jeho osobním asistentem, jaké činnosti a kdy bude s pomocí asistenta provádět. + Do r. 2007 organizovaly osobní asistenci některé organizace, např. Pražská organizace vozíčkářů + Od 1. 1. 2007 vešel v ČR v platnost Zákon o sociálních službách: • osobní asistence jako jedna ze sociálních služeb. • Pro hrazení osobní asistence dostává v případě nesoběstačnosti OZP peněžní dávky. • Každý je podle počtu činností z oblasti ADL, které samostatně nezvládne, zařazen do některé ze čtyř skupin, čímž je určena výška měsíční dávky: I. skupina (2000 Kč), II. skupina (4000 Kč), III. skupina (8000 Kč), IV. skupina (11000 Kč). • OZP musí uvést, kdo jí dané služby poskytuje, na rozdíl od dřívějška to může být i člen rodiny. • Osoba s mentálním postižením plně nerozhoduje o programu osobního asistenta. • Neslyšící potřebují pro jednání na úřadech asistenta se specifickým vzděláním – překladatele znakové řeči. • Jiný program má asistenční služba během vyučování ve školách. ERGOTERAPIE VE VZTAHU K PROSTŘEDÍ PRO OZP + Pro kvalitní a aktivní život potřebují mnohé osoby s těžším zdravotním postižením speciálně modifikované životní prostředí. Do něj počítáme i prostředí živé, tedy spolubydlící (obvykle členové rodiny), na pracovišti spolupracovníci, případně osobní asistenti či jiné sociální služby. K živému prostředí lze řadit i asistenční psy, jednak vodicí psy pro nevidomé, jednak speciálně vycvičené psy pro těžce tělesně postižené. + Neživé prostředí zahrnuje jistě i popsané jednotlivé pomůcky, ale především upravené byty, domy, veřejné budovy a pracoviště. To, které budovy musí být bezbariérové, určuje vyhláška č. 369/2001Ministerstva pro místní rozvoj. VYBAVENÍ BEZBARIÉROVÉHO BYTU + Základním rozměrem je šířka vozíku, délka vozíku, výška sedadla vozíku (asi 500 mm), čemuž by měla odpovídat výška postele či záchodové mísy, kam se vozíčkář z vozíku přesouvá, dále výška stehen sedícího vozíčkáře je do 680 mm a tomu by měla odpovídat výška spodní hrany stolu či kuchyňské linky, aby mohl pod ni vozíčkář zajíždět. Dbá se také na dostatečnou pracovní plochu a šířku pracovního stolu. Také stoupačky vozíku vyžadují prostor pro zajetí pod skříně a police. + Vozíčkář dosáhne vsedě na vozíku do různé vzdálenosti v závislosti na svých rozměrech. Z toho jsou pak odvozeny rozměry nábytku – police či zásuvky, které jsou pro vozíčkáře obtížně dostupné. Z uvedeného vyplývá, že velká část úložního prostoru ve výšce je pro samotného vozíčkáře nedostupná a může jej využívat jen s pomocí další osoby. + Koupelna bývá často spojena s WC, při čemž se častěji než-li vana užívá sprchový kout, který je pro vozíčkáře snáze dostupný a zabírá menší prostor. Kromě umyvadla je v koupelně obvykle umístěna rovněž pračka a koš na špinavé prádlo. + Kuchyně bývá uspořádána do písmene L či U, aby bylo vše z vozíku dobře přístupné. V kuchyni či v její blízkosti je obvykle umístěn i jídelní stůl. V koupelně i kuchyni má být podlaha dobře stíratelná, tedy nejlépe z dlaždiček s protiskluzovou úpravou. + V ložnici musí být dostatečně velká postel (aspoň 900 x 2000 mm) se zdravotně nezávadnou matrací a nejlépe polohovatelným roštem. Kolem ní má být dostatečný prostor pro pohyb vozíku. Z dalších užitečných místností je komora, pracovna či pracovní kout (nejčastěji pro práci na počítači) a dále balkón či předzahrádka. Je to místo, kde se OZP dostane na čerstvý vzduch, má určitou náhradu za přírodu, může zde pěstovat květiny atd. + Osoby nevidomé obvykle nepotřebují speciální úpravu bytu. Důležitou zásadou pro ně je, aby spolubydlící i návštěvy zachovávali v bytě přesně zavedený pořádek, takže bude každá věc na svém místě. VYBAVENÍ BEZBARIÉROVÉHO BYTU BEZBARIÉROVÉ USPOŘÁDÁNÍ BUDOV A OKOLÍ + = překonávat vertikálnírozdíly: + mezi patry nebo menší, např. mezi ulicí a domem + vertikální výtahy. Kabina výtahu musí mít dostatečné rozměry, široký vstup, dostupné ovládací prvky a musí být vybaveny sklopnou sedačkou (pro osoby s problémy při chůzi). Před všemi dveřmi výtahu má být dostatečnýmanipulační prostor. + schodišťový výtah, který kopíruje sklon schodiště, a to dle potřeby i do zatáčky. Toto řešení je u nás již běžné, především ve starších budovách,kde nejsou podmínky pro stavbu normálního výtahu. + šikmé nájezdy či rampy, které musí být dostatečně pozvolné, tak aby výjezd po nich byl možný pro většinu vozíčkářů a nebylo nebezpečí nekontrolovanéhorozjetí. + zajistit bezbariérovost chodeb. Požaduje se minimální šířka 1200 mm, ale v zařízeních, kde se pravidelně setkávají vozíky v obou směrech,je třeba zajistit šířku od 1800 mm. + Pro OZP je velmi důležitá přístupnostosobních aut: + individuální garáže nebo společná stání v suterénu bezbariérového domu + parkování venku,kupř.veřejná parkoviště pro OZP. BARIÉRY VE VEŘEJNÝCH BUDOVÁCH A V MĚSTĚ JAKO CELKU + postupné odstraňování bariér v budovách starých, především v rámci jejich rekonstrukce. Pro přístupnost budovy jsou stanoveny tyto zásady: bezbariérový přístup zvenčí, bezbariérový pohyb po budově včetně přesunu do vyšších pater, bezbariérové WC a možnost získání informací,případně pomoci od personálu. + Ve městech se postupně daří upravovat šikmý sjezd z vozíku na přechodech. Pro nevidomé je třeba zachovat vodící linie bez překážek v cestě a na přechodech profilované dlaždice,které vnímá nevidomý přespodrážku. + Bariéry v dopravěa jejich odstraňování. + = zpřístupnění místní i dálkové dopravy + nízkopodlažníautobusy,případně tramvaje,čemužvšak musí být přizpůsobeny i nástupní ostrůvky. + Pro dálkovou dopravu je již z velké části přístupná železnice. Mnohá nádraží jsou již celkově bezbariérová, především přístup na nástupiště. Pro bezbariérovost vlastního vlaku je pak nutný nízkopodlažní nájezd (především u některých lokálních vlaků),nebo zvedacíplošina. + Cestování linkovými autobusy není pro vozíčkáře nijak přizpůsobeno. U některých vozíčkářů je možné, aby mu doprovod pomohl při vstupu do autobusu a umístil ho na běžné sedadlo. Dále musí doprovázející složený vozík naložit do zavazadlového prostoru.Při vystupování je zapotřebí stejná asistence. + Cestování letadlem by mělo být dostupné pro všechny OZP a většina leteckých společností i samotných letišť asistenční služby nabízí. Pokud se nenastupuje do letadla přímo spojovací chodbou (rukávem), je vozíčkář dovezen k letadlu autem se zdvihací plošinou. V letadle samotném jej však z vozíku přesunou na úzkou kolečkovou židli, která projede uličkou a pak ho posadí na běžné sedadlo. SHRNUTÍ Pro některé OZP,především vozíčkáře a zčásti osoby nevidomé,je třeba upravit životní prostředítak, aby bylo přístupné čili bezbariérové. Vychází se přitom z rozměrů vozíku a dosahových vzdáleností vozíčkáře. Např. při šířce vozíku 650 - 700 mm je optimální šířka dveří 900 mm. Bezbariérový byt má pro vozíčkáře dostupné všechny části, především koupelnu obvykle spojenou se záchodem. Stůla kuchyňská linka umožní zajet s vozíkem pod desku. Úložné prostory by měly být dostupné. Bezbariérový dům má mít přístupný výtah, chodby a garáž nebo vyhrazené parkování. Bezbariérovost má být zajištěna i u veřejnýchbudov a v zevních prostoráchměsta. Z dopravních prostředků je převážně bezbariérová letecká doprava, postupně se zlepšuje dostupnost místní dopravy a železnice. Doplňkem úpravy prostředíjsou sociální služby, především sebeurčující osobní asistence, která umožní velmi těžce tělesně postiženým osobám získat autonomii, tedy rozhodovat o vlastním životě. DĚKUJI ZA POZORNOST! LITERATURA + Brabencová, M., Neverišová, K. (2014). Základní pojmy a oblasti působení v ergoterapii. Brno, FSpS MUNI. + Klusoňová, E. (2011).Ergoterapie v praxi. Brno, Czech Republic: NCONZO. + Krivošíková,M. (2011).Úvod do ergoterapie. Praha, Czech Republic: Grada a.s.