Posturální stabilita a hluboký
stabilizační systém
Masarykova univerzita, Fakulta sportovních studií
Kamenice 5, 625 00 Brno, Česká republika
T: +420 549 49 2930, E: info@fsps.muni.cz, www.fsps.muni.cz
Mgr. Ivan Struhár, Ph.D.
● Posturální stabilizace a centrace kloubů –
centrace segmentu, funkční centrace…
● Svalová systematizace –
lokální a globální stabilizátory
● Hluboký stabilizační systém páteře
stabilizační funkce bránice
stabilizační funkce břišního svalstva
stabilizační funkce paravertebrálních svalů
Koncepce
Spirální stabilizační řetězce
Obr. 1 SSR- seratus anterior Obr. 2 SSR- pecoralis major
Obr. 3 SSR- trapezius Obr. 4 SSR- latissimus dorsi
Posturální stabilita- aktivní držení segmentů těla proti působení vnějších sil,
ze kterých nejvíce dominuje tíhová síla. Jedná se o aktivita, která zpevňuje
pohybové segmenty těla.
➢ při jakémkoli pohybu je vždy vyžadována úponová stabilizace svalu, který pohyb
vykonává
➢ znakem efektivní stabilizace je správné nastavění segmentů při daném posturálním nebo
pohybovém úkolu (centrace segmentů)
➢ snahou je dosáhnout také kloubní postavení, které umožňuje optimální statické zatížení
(funkční centrace). Funkční centrace je zabezpečena právě svalovou činností.
Posturální stabilizace a centrace kloubů
Svalová systematizace
➢ tradiční dělení na tonické a fázické svalové skupiny
➢ z pohledu přímé participace na stabilizaci segmentu je vhodnější
používat dělení - lokální a globální stabilizátory
Lokální stabilizátory - při jejich aktivitě dochází k minimální změně délky svalového
vlákna
Globální stabilizátory - zabezpečují přenos sil mezi velkými částmi těla (převod sil mezi
trupem a horní/dolní končetinou
Hluboký stabilizační systém trupu a páteře
➢ v literatuře jsou hluboké stabilizační svaly popisované velmi neurčito a nejednotně
➢ termín ,,Hluboký stabilizační systém (HSS),, označuje lokální svaly páteře a funkční
stabilizační jednotku lumbální části páteře
HSS je len jeden, ale z hlediska kliniky a didaktiky
ho můžeme rozdělit na oblast:
a) Cervikálnía horní hrudní části páteře
b) Dolní hrudní a lumbální části páteře
Cervikální oblast: synergie mezi střední vrství extenzorů a ventrálně uloženou hlubokou
vrství svalů (m.splenius capitis, m. splenius cervicis, m. longissimus capitis, m.longissimus cervicis,
m. longus capitis…)
Lumbální oblast: synergie mezi extenzormi dolní Th-L páteře (mm.multifidi) a flexormi
(bránice, břišní svaly, svaly pánevního dna)
Aktivace svalů Hlubokého stabilizačního systému je automatická, a tím plní
ochrannou funkci proti zátěži na strukturu trupu a páteře. Pokud dojde
k poruše souhry těchto svalů, dojde ke svalové dysbalanci a následně
k vertrogenním potížím (bolesti zad, výhřez meziobratlové ploténky,
blokády jednotlivých úseků páteře…)
Obr. 5 mm. multifidi
Zdroj: https://en.wikipedia.org/wiki/Multifidus_muscle#/media/File:Multifidi.png
Obr. 6 Hlavní svaly HSS
Stabilizační funkce bránice
Obr. 7 Stabilizační funkce bránice (Kolář, 2009)
➢ hlavní dechový sval
➢ je nutné zdůraznit stabilizační
funkci bránice
➢ aktivace bránice je podmínkou
každé pohybové činnosti
Intenzita zatížení rozhoduje o dominanci
dechové nebo posturální funkci.
Stabilizační funkce břišního svalstva
Obr. 8 musculus transversus abdominis
➢ aktivační timing
➢ častým problém je porušení stabilizačního
vzoru
Cílená aktivacem. transversusabdominis?
Stabilizační funkce paravertebrálních svalů
➢ po akutním ataku LBP dochází k výrazné
atrofiimm.multifidi
Obr. 9 mm. multifidi
Zdroj: https://en.wikipedia.org/wiki/Multifidus_muscle#/media/File:Multifidi.png
snížení stabilizačnífunkce
nadměrná aktivita globálníchstabilizátorů
nevhodní stabilitasegmentu
ZMĚNA POHYBOVÉHOSTEREOTYPU
Pokud jsou svaly Hlubokého stabilizačního
systému dysfunkční, funkci za ně přeberou
svaly povrchové, které nedokáží poskytnout
přesné nastavení v jednotlivých kloubech
páteře, vzniká zde tedy svalové napětí,
bolesti a blokády.
➢ otevřený a uzavřený kinematický řetězec
➢ mobilita řetězce
➢ redundance pohybového řetězce
➢ pohybová strategie
➢ zřetězení funkčních poruch
Svalové smyčky a svalové řetězce
Funkční poruchy pohybového aparátu
▪ poruchy funkce kloubů, svalů a nervů, ostatních měkkých tkání, orgánů,
orgánových soustav a celého organismu, kdy není primárním důvodem projevu
onemocněníorganická, strukturálnípříčina
▪ funkční poruchy pohybového aparátu se nejzřetelněji projevují ve třech
systémových, vzájemně propojených, úrovních:
a) v oblastifunkce svalů – svalová nerovnováha;
b) v oblasticentrálníregulace – poruchy pohybových stereotypů;
c) v oblastifunkce kloubů – omezení kloubní pohyblivosti nebo hypermobilita.
Hodnocení posturálního stereotypu
▪ Vyšetřovaný ve stoje předpaží do 90 ° a setrvá takto 30 sekund. Jestliže se postoj
podstatně nezmění, jde o správné držení. Jestliže se hlava a horní část hrudníku
zaklání, ramena jdou dopředu, bříško je vystrčené – jde o vadné držení (Obr.).
Test se provádí u dětí od 4 let.
Trendelenburg-Duchennova zkouška
Je to hodnocení svalové síly m. gluteus medius a minimus. Vyšetřovaný stojí na jedné
končetině, druhá je pokrčena v koleni a v kyčli. Za pozitivní zkoušku se považuje
pokles pánve na straně pokrčené končetiny.
Za známku oslabeníabduktorůkyčelního kloubu lze považovatuž i laterální
posun pánve.
Vyšetření dechového stereotypu
Hrudník v nádechovém (inspiračním)
postavení
▪ Výrazná chyba pokud je hrudník trvale v
nádechovém (inspiračním) postavení i v klidu –
aspekčním nálezem jsou pak hluboké nadkličkové
jamky, zvýraznění m. SCM a skalenové svaly, napětí
v horních fixátorech lopatek a svalů v oblasti
ramenního pletence.
▪ „Paradoxní dýchání“ – inkoordinace dechu, při
nádechu se břišní stěna klesá dolů (pacient břicho
vtahuje), při výdechu se břišní stěna vyklenuje.
Nejzávažnější porucha. Při nedostatečné aktivitě
břišního svalstva páteř ztrácí oporu bránice, dochází
k přetížení disků Lp.
▪ Horní typ dýchání – závažná porucha,
hrudník se zvedá pomocí auxiliárních
dýchacích svalů a nerozšiřuje se.
▪ Tento typ dýchání je neekonomický z
hlediska plicní ventilace, ale dochází k
přetěžování auxiliárních svalů, které se
upínají v oblasti Cp. Častá je zvýšená kyfóza
hrudní páteře, protrakce ramen, kyfotizace
CTh přechodu. Tento typ dýchání může být i
asymetrický - při horním typu dýchání se
rameno na jedné straně zvedá více než na
druhé.
Položíme ruce na dolní žebra vyšetřované osoby z obou stran.
oPři správnémdýchání se ruce od sebe vzdalují tak, jak se rozšiřujehrudník.
oKdyž se ruce zvedají, zvedá sportovec při dýchání hrudník (horní typ dýchání).
oKdyž je tato chyba výrazná, může být hrudník trvale v inspiračním
postavení i v klidu.
oAspekčním nálezem jsou pak hluboké nadklíčkové jamky, zvýraznění m. SCM a
skalenové svaly, napětí v horních fixátorech lopatek a
svalů v oblasti ramenního pletence.
oInkoordinace dýchání může být až tak výrazná, že během nádechu se břicho vtahuje
a při výdechu se vyklenuje- paradoxní dýchání.
Za posturálních podmínek (vsedě, vstoje)- trup
se rozšiřuje od pasu k nahoru.
▪ Nádech a výdech mají trvatpřibližně stejně
▪ Nádech a výdech mají být slyšet
▪ Pohledna obličejovésvalstvo-uvolněno.Zejména rty, tvář a jazyk
▪ Vleže na břiše sledujeme dýchací vlnu
➢ nádech začíná v oblastibřicha a postupujesměrem nahoru
➢ docházík laterálnímu rozvoji spodních žeber, horní žebra se vyklenují směrem
dopředu
➢ nádech poté končí v hrudníku, kde by měl dojít až do podklíčkové oblasti
➢ při výdechu dochází k opačnému ději - tedy nejprve putujehrudníksměrem dolů,
spodní žebra dovnitř a následuje břicho
Svalový test flexorů kyčelního kloubu
Poloha:
Vleže na zádech s pánví na stole a s vyloučením anteverze a sešikmení pánve.
Netestovaná dolní končetina je pevně přitažená k břichu tak, aby byla zcela vyrovnána
bederní lordóza. Vyšetřovanou dolní končetinu uvede vyšetřující pasivně a šetrně do
takové polohy, aby končetina volně visela.
Fixace:
Je provedena přitažením kolena nevyšetřované končetiny k trupu. Mimoto ještě
vyšetřující pomáhá končetinu u trupu přidržovat, aby v žádné fázi vyšetřování nedošlo
k lordotizacibederní páteře.
Hodnocení:
Hodnotímepodle postavení stehna, bérce a podle deviacepately. Dále podle
možnosti stlačenístehna do hyperextenze, bérce do flexe a stehna do
hyperaddukce.
Svalový test flexorů kolenního kloubu
Poloha:
Leh na zádech, horní končetiny podél těla. Dolní končetiny spočívají na podložce
v nulovém postavení.
Držení a fixace:
Vyšetřující fixuje pánev na testované straně. Uchopí testovanou, v kolenním kloubu
extendovanou dolní končetinu tím způsobem, že pata vyšetřovaného spočívá v loketním
ohbí vyšetřujícího, aby se zabránilo rotaci dolní končetiny. Dlaň vyšetřujícího spočívá
na ventrální straně bérce, vykonává tlak, kterým zajišťuje stálou extenzi v kolenním
kloubu.
Hodnocení:
Hodnotímerozsah flexe v kloubu kyčelním. Vyšetření ukončujeme v okamžiku, kdy
začneme cítit tendencik flexi v kolennímkloubu testované končetinynebo pohyb
pánve (tzn. sklápění pánve nazad).
Svalový test m. erector spinae
Poloha:
Vzpřímený sed, horní končetiny volně podél těla, dolní končetiny flektovány v 90 °
v kloubech kolenních i kyčelních, stehna na vyšetřovacím stole. Celá chodidla jsou
opřenao podložkutak, aby byl zachován pravý úhel v hlezenníchkloubech.
Fixace:
Vyšetřující fixuje pánev za lopatykostí kyčelních tak, aby zabránil anteverzi pánve.
Pohyb:
Maximální předklon, při kterém se páteř musí rozvíjet plynulým obloukem. Během
celého pohybu nesmí pánev změnit své výchozí postavení.
Hodnocení:
Měříme kolmou vzdálenost čelo – stehno.
1.Vzdálenost čela od stehna není větší než 10 cm.
2.Vzdálenost čela od stehna je 10–15cm.
3.Vzdálenost čela od stehna je větší než 15 cm.
Vyšetření hybných stereotypů a funkčního stavu svalů
převážně fázických
Vyšetření hybného stereotypu extenze
v kyčelním kloubu
Svalovýtest m. rectus abdominis
Vyšetření hybného stereotypuabdukce
v ramenním kloubu
Svalovýtest addukce lopatek
Vyšetřování koordinace mot.stereotypů
1. Předklon a narovnáni se z předklonu
2. Otáčení trupu vsedě
Patomechanizmus vybraných chybných motorických
stereotypů
1.Chůze a stoj
Rozhodující porucha rovnováhymezi:
➢hýžďovými svaly a hyperaktivními flexory v kyčli,
➢mezi hyperakt. vzpřimovači trupu
➢oslabenými břišními svaly a oslabenými abduktory
a tuhými adduktori
Zvýšení sklon pánve, vyklenutí břicha
Časté i oslabení mm.glutaei med.
2.Zvedání paží
➢ Rozhodující správná fixace ramenního pletence (horní část m.trapezius a
m.levator scapulae shora a m.trapezius a m. serratus anterior zdola).
➢ Svalová dysbalance spočívá v oslabené dolní části trapezius a m. serratus
anterior a v hyperaktivitě horní část m.trapezius a m.levator scapulae
Přetěžování krční páteře
Protažení fascií
1. Protažení lumbodorzálních fascií kraniálním směrem
➢Výdech
➢Pomalý hluboký nádech
➢,,Kašel,,
2. Protažení fascií na zádech kraniálním směrem
➢Nádech
➢Zadržet dech,
výdech
➢2-3x
3. Protažení fascií na obou stranách trupu
➢Používá se při zjištění
omezené lateroflexi trupu
➢Pohled nahoru, hluboký
nádech. Zadržet dech
➢Výdech
➢2-3x
➢Možná i autoterapie
4. Protažení fascií okolo hrudníku
➢nádech
➢Výdech
➢autoterapie
5. Protažení laterálních fascií na krku
6. Cvičení hlubokých břišních a zádových svalů
➢Vtahování pupku vsedě nebo vstoje
➢ ,,jízda na kole,, vleže
7. Cvičení m. serratus anterior
➢V kleku na všech čtyřech