METODY ROZVOJE SILOVÝCH SCHOPNOSTÍ Mgr. Tereza Králová Přehled metod rozvoje silových schopností ̶ Metody s maximálním odporem ̶ Metoda maximálních úsilí (dynamická) ̶ Metoda excentrická (brzdivá, nadmaximálních úsilí) ̶ Metoda izometrická (statická) ̶ Metody s nemaximálním odporem ̶ Metoda silově-vytrvalostní ̶ Metoda opakovaných úsilí (hypertrofická, kulturistická) ̶ Metoda intermediární ̶ Metody s maximální rychlostí ̶ Metoda rychlostní (+explozivní, + balistická) (rychlostně-silová) ̶ Metoda plyometrická ̶ Kombinace metod ̶ Kontrastní metoda (vč. klasické kontrastní, francouzského kontrastu,…) ̶ Metoda komplexního tréninku (vždy max úsilí s plyometrií) ̶ Ostatní metody ̶ Metoda elektrotimulace ̶ Metoda izokinetická ̶ Metoda vibrační? ….. SILOVÁ VYTRVALOST Účel? ̶ Silová vytrvalost je specifická forma síly projevující se při činnostech, které vyžadují relativně dlouhé trvání svalového napětí s minimálním poklesem účinnosti (Stiff, 2000). ̶ Sporty, které zahrnují silovou vytrvalost, jsou četné od veslaře přes plavce až po zápasníka na podložce, cyklisté.... ̶ Dle potřeby sportovce: ̶ dynamickou či statickou, obecnou či lokální silovou vytrvalost ̶ Cíle: ̶ Zpevnit svalová vlákna (zvýšit pevnost svalu a svalovou sílu – odolávat nárokům) ̶ Zlepšit energetické krytí (zvýšit počet mitochondrií, prokrvení svalů, ….) ̶ Pro ostatní sporty: zvýšit především anaerobní kapacitu pro náročné tréninky ̶ Obecná příprava u začátečníků všech sportů (např. formou kruhového tréninku) sportovně-specifická obecná kardiovaskulární systém laktátová rezistence (H+) SILOVÁ VYTRVALOST Základní aplikace tréninku silové vytrvalosti (Bompa a Buzzichelli, 2019): · Počet cviků v 1 TJ: 6–8 · Počet sérií jednoho cvičení: 2-4 · Počet opakování 12 až 20 (ke konci mezocyklu 6-8) · Interval odpočinku mezi cvičením: 30-120 sekund. · Frekvence v týdnu: 3-4x · Příklad aplikace: SILOVÁ VYTRVALOST ̶ Základní parametry (Dovalil, 2005): ̶ Vysoký počet opakování (20-50), nižší vnější odpor (30 – 40 % z 1 OM, do 50 % 1 OM), rychlost nehraje zásadní roli. ̶ Aplikace: intervalové nebo kontinuální zatížení. ̶ Vhodná organizačně metodická forma: kruhový trénink (střídavě klade silově-vytrvalostní nároky na různé svalové skupiny, počet cviků 6-12). ̶ Příklad aplikace: (obr. Dovalil 2005 str. 124) SILOVÁ VYTRVALOST ̶ Tréninkové parametry pro kruhový trénink (Bompa a Buzzichelli, 2019): SILOVÁ VYTRVALOST Příklad kruhových tréninků (s vlastní vahou těla a s vnějšími odpory) dle Bompa a Buzzichelli (2019): Aplikovaný trénink silové vytrvalosti (Plisk a Stone, 2003): ̶ EXTENZIVNÍ INTERVALY ̶ Nízká a střední intenzita (rozvoj dlouhodobé silové vytrvalosti) ̶ Intenzita 30 – 40 % 1 OM ̶ Rychlost pohybu: svižně, nepřetržitě ̶ Parametry: jeden cvik = 3-6 setů, každý po 20-30 opakováních ̶ Interval odpočinku: méně jak 5 min mezi sety. ̶ INTENZIVNÍ INTERVALY ̶ Vysoká intenzita (intenzivní silová vytrvalost) ̶ Intenzita: 50 – 60 % 1 OM ̶ Rychlost pohybu: explozivní ̶ Parametry: jeden cvik = 3-6 sérií, každý trvá 20-45 sekund (počet opakování je irelevantní). ̶ Interval odpočinku: 1-3 min mezi sety. METODA OPAKOVANÝCH ÚSILÍ M. Opakovaných úsilí (kulturistická,..) ̶ Cíle: ̶ optimální symetrie těla ̶ Zvětšení svalové hmoty – sarkoplazmatická x myofibrilární ̶ Sportovně nespecifická hypertrofie ̶ (až na kulturisty - pro ně sportovně specifická) ̶ Sportovně specifická hypertrofie – ztluštění ̶ Vysoké intenzity, minimální IO, vysoký počet sérií M. Opakovaných úsilí (kulturistická,..) Parametry dle Dovalila (2005): · intenzita zatížení 60 – 80 % 1 OM, · rychlost pohybu nemaximální, · počet opakování v jedné sérii: 8 – 15, · interval odpočinku mezi sériemi: 2-3 minuty. Doporučení dle Zatsiorsky a Kraemer (2014): · Cvičit sérii do selhání, při maximálním počtu opakování. · „Bez bolesti není žádný nárůst výkonosti.“ (str. 126). · Účinné jsou skutečně jen poslední pokusy, do kterých se zapojí co největší počet motorických jednotek. M. Opakovaných úsilí (kulturistická,..) Parametry metody dle Bompa & Buzzichelli (2019): · intenzita zatížení 60 – 80 % 1 OM, · počet cviků v TJ: 6-9, · počet opakování v jedné sérii: 12 – 6 · celkový počet sérií za TJ: 10-12 (při splitech – rozdílné partie v různých dnech) 18-24 při celotělovém zatížení, · interval odpočinku (IOS): 2-5 min · frekvence tohoto tréninku za týden: 2-4x. TUT – time under tension https://publi.cz/books/149/08.html Petr, M., & Šťastný, P. (2012). Funkční silový trénink. Praha: Univerzita Karlova. METODA INTERMEDIÁRNÍ INTERMEDIÁRNÍ METODA Základní parametry dle Dovalila (2005): · střídání statické a dynamické činnosti v průběhu cvičení, · v několika polohách zastavit na cca 5 s, · intenzita odporu: stejná jako u metody opakovaných úsilí, · IOS = 2-3 min, · zvýšená vnitrosvalová a mezisvalová koordinace. Parametry dle Grasgrubera a Cacka (2008): · počet výdrží v rámci jednoho opakování 1-3, · výdrže ideální v tzv. uzlových bodech (kritických bodech), ve kterých je sval z hlediska působení síly nejslabší, · intenzita zátěže: submaximální, · počet opakování by neměl přesáhnout 10, · slouží k nabourání stagnace při rozvoji maximální síly, · není zde jasně prokázán transfer do explozivních a rychlostně silových disciplín. METODA MAXIMÁLNÍCH ÚSILÍ METODA MAXIMÁLNÍCH ÚSILÍ = TRÉNINK MAXIMÁLNÍ SÍLY ̶ Základní parametry (Bompa a Buzzichelli, 2019): ̶ Celkový maximální počet sérií v tréninku: 16-24 sérií. ̶ Frekvence tréninku maximální síly 2-4 (neplatí pro striktní silové sportovce a vrcholové sportovce, kteří mají ve svém soutěžním výkonu vysoký podíl síly jako faktoru) ̶ U základních cviků: počet celkem cviků 2-5, 1-3 opakování, 3-8 sérií. ̶ U doplňkových cviků: počet celkem cviků 1-3, 8-10 opakování, 2-3 série. ̶ Intenzita zatížení: nad 90 % 1 OM (Dovalil, 2009). ̶ Rychlost pohybu = maximální úsilí, snaha o co nejvyšší rychlost (pozor -> force-velocity curve) ̶ Interval odpočinku (IOS) (Bompa a Buzzichelli, 2019): ̶ U základních cviků (dřep, bench, trh,…) = 3-5 min (protože pro nárůst síly není únava tak důležitá jako pro svalový objem, tak stačí až po zotavení) ̶ U doplňkových (izolovaných, …) = 1 – 2 min ̶ Příklad obecného tréninku pro jeden cvik: ̶ Přípravné série: 1x5 (10-30 % 1RM ≈ 20 kg osa) + 2x3 (40-70 % 1RM) ̶ 2x1 (70-90 % 1RM) + 6x1 (90-100 % 1RM) (pozn. 100% = denní maximum) ̶ Pozor! Nutná příprava na max.úsilí v předchozím tréninkovém cyklu (mít zkušenost s odpory např. 3x4-6 na 85 % 1RM). METODA MAXIMÁLNÍCH ÚSILÍ = TRÉNINK MAXIMÁLNÍ SÍLY Efekty tréninku maximální síly dle Stoppani (2008): ̶ svalová hypertrofie (myofibrilární) ̶ svalová kontrakce => motorická nervová vlákna ̶ adaptace a zvýšení svalové síly: ̶ vést vzruchy s vyšší frekvencí => kontrakce větší silou ̶ vést vyšší frekvenci vzruchů po delší čas => více opakování na vyšší intenzitě ̶ synchronizace motorických nervů = řídit kontrakce různých svalových vláken jednoho svalu tak, aby všechny kontrahovaly současně => větší síla TESTOVÁNÍ 1 OM ̶ Trénink dětí: ̶ Metoda maximálních úsilí není vhodná pro běžný trénink dětí!!! ̶ Testování 1 OM je možné a to za přísných pravidel: při zvládnutí techniky cviku, dopomoci a asistence trenéra, dobrého nastavení stroje a využití vhodných os, kotoučů apod.) ̶ Testování 1 OM dle protokolů, např. Beachle (2008) Baechle, T. R., & Earle, R. W. (Eds.). (2008). Essentials of strength training and conditioning. Human kinetics. (otiskl na základě povolení: Earle, R.W. Weight training exercise prescription. In: Essentials of Personal Training Symposium Workbook. Lincoln, NE: NSCA Certification Commission. 2006.) METODA EXCENTRICKÁ ≈ NEGATIVNÍCH ÚSILÍ ≈ BRZDIVÁ METODY S ODPOREM NAD 100 % 1 OM ̶ Základní parametry (Grasgruber a Cacek, 2008): ̶ Právě při prodlužování svalu při překonávání – brždění zátěže může sval vyvinout největší dynamickou sílu. ̶ Intenzita: supramaximální (100-120 % 1 OM). ̶ Přednostně se zapojují rychlá svalová vlákna, která jsou vystavena vyšší zátěži než v koncentrické fázi pohybu. Dochází tak k větší lokání stimulaci růstového faktoru IGF. ̶ Nárůst síly se projevuje především v excentrické fázi pohybu, transfer do koncentrické fáze je omezený. => mnoho sportovních činností je excentrického charakteru (dopad, zabrždění,..) ̶ Počet opakování: 1-5 (vždy s dopomocí partnera), počet sérií 1-3, celkový počet cviků 3-6. ̶ Interval odpočinku mezi sériemi 3-5 min. METODY S ODPOREM NAD 100 % 1 OM Parametry od Bompa a Buzzichelli (2019): ̶ intenzita zátěže 100–140 % 1 OM, ̶ v jedné tréninkové jednotce do 2 cviků excentrickou metodou, ̶ počet opakování 1-5 v jedné sérii, počet sérií 2-4, ̶ rychlost pohybu: malá (3-6 sekund, v závislosti na rozsahu pohybu), ̶ interval odpočinku 2-8 min, ̶ počet tréninků za týden: 1-2. Příprava na excentrický trénink = pomalé brždění s odpory do 100% 1 OM! METODY APLIKACE: 1. varianta: 2 up 1 down SYSTÉM (2:1) ̶ Intenzita cca 50 % z 1RM ̶ Cvičení: ČASTO na strojích: předkopávání, zakopávání, legpress, veslování, Lze i bez strojů – PRAKTICKÉ CVIČENÍ: (technika cvičení a pokyny budou následovat) 1. kliky (na levou HK 2x3; na pravou HK 2x3) 2. pistolnický dřep (na levou DK 2x3; na pravou DK 2x3) 3. bicepsový zdvih (na levou HK 2x3; na pravou HK 2x3) 4. hip thrust (na levou DK 2x3; na pravou DK 2x3) ̶ 4x3 IOS 3´ METODY APLIKACE: ̶ 2. varianta: Přídatná zátěž - ZAHÁKNUTÍ ̶ Cvičení: dřep v kleci ( 2 skupiny, organizace, dopomoc) – přiložit/sundat; háky – samy upadnou ̶ 3 x (5+5 ) IOS 3-5´ ̶ 3. varianta: DOPOMOC 100 % - dopomáhající ZCELA zvedne zátěž ̶ 3x3 / 3x (4+4) IOS 3´ ̶ Cvičení: bench press, biceps scottovka, .. ̶ BILATERÁLNÍ CVIKY – pro Vám musí někdo dopomáhat ̶ Lze využívat vysoké odpory nad 100 %, vysoké nároky na dopomáhajícího METODY APLIKACE: ̶ 4. varianta: Spojení dvou cviků (na sebe navázaných): ̶ V podstatě si pomůžeme dostat vnější odpor jiným cvikem/ jinou svalovou skupinou do potřebného cviku (jinak byste se tam nedostali vlastní silou) ̶ 3x (3+3) IOS 3´ ̶ Cvičení: Výrazový tlak nad hlavu (zapojení nohou) + pomalé spouštění dolů revers military press (svaly ramenní, paže) Přemístění od pasu podhmatem + biceps spouštění dolů Nordic Hamstring curl (pomalu spouštím) + dopomoc paže od země zpět => VYZKOUŠÍME SI IZOMETRICKÁ METODA Možnosti rozvoje maximální a vytrvalostní síly IZOMETRICKÁ METODA Základní parametry dle Dovalila (2005): • svalové působení (tah, tlak) proti pevnému odporu, • velikost odporu se stupňuje postupně zvyšováním volního úsilí po několik sekund a poté setrvat v kontrakci 5-12 sekund, kdy doba odpočinku mezi sériemi je cca 2-3 min, • celkem 4-5 cvičení po 3 sériích, • ideálně působit v kritickém bodě, případně zastavit ve třech polohách – odpovídající zahájení pohybu, kritickému místu a dokončení pohybu (= INTERMEDIÁRNÍ METODA), • dobré možnosti lokálního působení, • chybí moment mezisvalové koordinace. IZOMETRICKÁ METODA Základní parametry dle Grasgrubera a Cacka (2008): • často izometrie označována jako statický trénink, • pozitivní účinek na zvyšování statické síly a svalového objemu byl pozorován při cvičení se submaximálním až maximálním odporem, • doba setrvání 5-12 sekund, 3-5 opakování, počet cviků v jedné TJ 4-7, • pro optimální účinek je vhodné cvičit ve 3 úhlech: kritický bod, a +20(až40°) nad a - 20°(až -40°) pod kritickým úhlem x INTERMEDIÁRNÍ METODA IZOMETRICKÁ METODA Izometricko-maximální metoda (pro maximální sílu ve specifickém úhlu) dle Bompa a Buzzichelli (2019): • úhel pro polohu určuje sportovně-specifické zaměření, • jen pro zkušené s tréninkem maximální síly, • realizuje se proti nehybnému odporu, • je nejúčinnější s odpory 80-100 % 1 OM, • jedno opakování trvá 6-8 sekund (celkově 30 až 50 sekund na jednu svalovou partii za TJ) • interval odpočinku 60-90 sekund (soustředit se na dostatečnou relaxaci a dýchání), • kombinace izotonické a izometrické metody (=intermediární), • frekvence za týden 2-3x, 2-4 cvičení za TJ. IZOMETRICKÁ METODA Izometricko-vytrvalostní metoda (např. pro závodní jízdu, cyklistiku – držení volantu, řídítek, plachtění apod.) dle Bompa a Buzzichelli (2019): • sportovně-specifické: např. se zátěžovou vestou přímo vykonávat danou činnost (postupně např. s 10 kg: 2x15 min, s 12 kg: 3x15 min, s 15 kg: 4x20 min), • v posilovně s držením ve specifickém úhlu (příklad aplikace 6-ti týdenní: lomítko znamená následující týden v mezocyklu: 5x60s/4x90s/3x120s/2x180s/2x240s/2x240s = IOS 1 min). RYCHLÁ, EXPLOZIVNÍ a REAKTIVNÍ SÍLA České pojetí Parametry dle Lehnerta a kol. (2014): · Rychlá síla je schopnost dosáhnout co největšího silového impulsu v časovém intervalu, ve kterém se musí pohyb realizovat, nebo dosáhnout v co nejkratším čase co nejvyšší hodnoty síly. Rychlá síla je rozhodující pro pohyby trvající do 200-250 ms (u činností delších je to maximální síla). Jedná se o spojení komponenty rychlosti a potřebné velikosti svalové síly, přičemž tyto komponenty nedosahují svého maxima. Limitujícími faktory rychlé síly jsou zejména zastoupení rychlých svalových vláken ve svalech zajišťujících pohyb, intramuskulární a intermuskulární koordinace a se stoupající velikostí odporu i maximální síla. Pro účely hodnocení rychlé síly se v praxi používá charakteristika rychlosti rozvoje síly (nejčastěji do 200 ms), tzv. „rate of force development“ (RFD), · V souvislosti se sportovními výkony je třeba rychlou sílu hodnotit ze dvou hledisek. Jde-li o provedení pohybu maximální rychlostí v nejkratším čase, jedná se o startovní sílu (ve sportovních disciplínách s vysokými nároky na rychlost při zahájení pohybu, např. při startu ve sprintu, úderu v boxu, kopu ve fotbale apod.). Startovní síla má význam i z hlediska rychlé nervosvalové aktivace jako ochranného mechanismu (prevence zranění kloubních struktur). Pro tyto účely se bývá v tréninku zařazován tzv. senzomotorický trénink. Jde-li o dosažení co nejvyšší rychlosti v konečné fázi pohybu, jedná se o explozivní (výbušnou) sílu (např. při podání v tenise, odrazu na smeč ve volejbale, skoku vysokém nebo dalekém apod.). Uplatňuje se v pohybech s překonáváním odporu vyššího jak přibližně 20 % izometrické maximální síly. Lehnert a kol. (2014). Sportovní trénink 1. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci. Retrieved from: https://publi.cz/books/148/Cover.html . METODA RYCHLOSTNÍ Parametry dle Dovalila (2005): · vysoká až maximální rychlost pohybu (rychlost nesmí klesnout pod 50 % z maximální rychlosti při konkrétním pohybu), · intenzita: 30-60 % 1 OM · doba zatížení celkem: 2-15 sekund. Dovalil, J. (2005). Výkon a trénink ve sportu (2. vyd.). Praha: Olympia. Vztah síla-rychlost (≈ force-velocity curve) Trénink rychlé síly≈ power: metoda izotonická ̶ Klasická metoda power tréninku ̶ Snaha o co nejrychlejší a „nejsilnější“ pohyb s daným odporem (volné opory a další s čímkoliv se dá udělat rychlý pohyb) ̶ Síla překonává setrvačnost činky ̶ Maximální mechanický silový výkon (power output): U silových cvičení (klasických) na cca 50 % 1 OM (± 5 %) U vzpěračských cvičení (trh, přemístění, výraz,..) na cca 85 % 1 OM ̶ Příklad tréninku: 1. Přemístění do podřepu 4x2 80 % 2. Jump squat (podřep-výskok) 3x5 40 % 3. Military press 4x3 50 % 4. Stahování kladky 4x3 50 % 5. Sed leh s JČ 2x12 Trénink rychlé síly≈ power: balistická metoda ̶ Sportovec vyvine tolik síly, že jednoznačně překoná externí vnější odpor ̶ Např. odhody medicinbalů apod. ̶ Parametry pro balistický trénink: ̶ Zátěž – dovolující překonat vyvinutou silou ̶ Počet cvičení: 2- 6 ̶ Počet opakování v jedné sérii: 5 nebo 6 ̶ Počet sérií jednoho cvičení: 2 – 6 ̶ Interval odpočinku: 2 – 3 min ̶ Rychlost pohybu: explozivní ̶ Frekvence tréninku týdně 2-4x Příklad balistického tréninku: 1. Odhod medicinbalu při podřep-výskok 2x5 2. Odhod medicinbaly přes hlavu 3. Odhod medicinbalu od prsou 4. Odhod medicinbalu od prsou obouruč + 15 m sprint 5. Klik + 15 m sprint Trénink rychlé síly≈ power: plyometrická ̶ Plyometrický trénink je definován jako rychlý, explozivní pohyb zahrnující excentrickou kontrakci následovanou bezprostředně výbušnou koncentrickou kontrakcí. ̶ Toho dosáhnete jakýmkoli pohybem využívajícím Stretch-Shortening Cycle (SSC). http://science-of-strength.blogspot.com/2013/ Suchomel, T. J., Wagle, J. P., Douglas, J., Taber, C. B., Harden, M., Haff, G. G., & Stone, M. H. (2019). Implementing eccentric resistance training—part 2: practical recommendations. Journal of Functional Morphology and Kinesiology, 4(3), 55. Úrovně excentrických zátěží: METODA IZOTONICKÁ (EXPLOZIVNÍ; výbušná) Parametry dle Bompa a Buzzichelli (2015): •počet cviků v TJ: 3-6, •počet sérií jednoho cviku: 3-6, •intenzita zatížení: •cyklické pohyby: 30-50 % 1 OM, •acyklické pohyby: 50 – 80 % 1 OM, •počet opakování: •cyklické pohyby: 5-8 při 30-40 % 1 OM, 3-6 při 40-50 % 1 OM, •acyklické pohyby: 5-6 při 50-70 % 1 OM, 1-5 při 70-80 % 1 OM, •interval odpočinku mezi sériemi: •cyklické pohyby: 1-2min při 30-40 % 1 OM, 2-3 min při 40-50 % 1 OM, •acyklické pohyby: 2-4 min, •rychlost pohybu: explozivní, •počet tréninků týdně: 2-3. KONTRASTNÍ METODA pro rozvoj explozivní síly, silového výkonu a plyometrie KOMBINUJÍCÍ METODY Přehled metod: • kontrastní metoda • „maxex“ (maximalizující metody): oizometricko-dynamická okomplexní • komplexní metoda s využitím komplexních párů • francouzská kontrastní KONTRASTNÍ METODA ̶ Dovalil (2009) označuje kontrastní metodu i jako metodu variabilní, resp. variabilních úsilí. Metoda podle něj a kol. pozitivně ovlivňuje mezisvalovou a vnitrosvalovou koordinaci, která je realizována ve střídání téhož cvičení s obměnou vnějšího odporu mezi 30–70 % a pocitově ji lze charakterizovat jako „těžko-lehko“ a „pomalu-rychle“. Bohužel ale necharakterizuje intervaly odpočinku mezi cviky, ani mezi sériemi. ̶ Grasgruber & Cacek (2008) tvrdí, že kontrastní metodou rozvíjíme jak maximálně silový, tak i rychlostně silový potenciál, a že se například v atletice využívá hojně pro rozvoj komplexního pohybového projevu, a to zejména koordinace, obratnosti a rychlosti reakce vč. transferu maximální a submaximální síly do explozivní silové schopnosti. Po dodržení zásad uvedených Grasgruberem a Cackem (2008), tj. pro transfer z maximální či submaximální síly, je tedy nutno použít vyšší vnější odpor než 70 %, který doporučuje Dovalil (2005). Také se jejich názor odlišuje od Dovalila (2005) tím, že nespecifikují striktně, že se jedná o téže cvičení, a proto tento výklad umožňuje vyšší variabilitu pro kombinaci cvičení. Příklad tréninku kontrastní metodou: ̶ Intenzita zatížení prvního cviku: min 80 % 1 RM (s maximálním úsilím) ̶ Intenzita zatížení druhého cviku: 30 % 1 RM (důraz na co nejvyšší rychlost) ̶ Počet sérií celkem u každého cviku: 3 ̶ Počet opakování každého cvičení: 5 ̶ IOC v jedné sérii: 5-10 s (necíleně, pouze na přesun na další cvik) ̶ IOS (tzv. po dvou cvicích): 3-5 min ̶ Interval odpočinku mezi cvičením: 3 min ̶ Cviky: 1) hluboký dřep / dřep výskok (nebo podřep výskok), 2) bench press / explozivní bench press, 3) sklapovačky s medicinbalem / sklapovačky bez medicinbalu, 4) zakopávání na stroji / zakopávání na stroji (zakopávání ve stoje bez zátěže, zátěž jsou vlastní DK), 5) tricepsové kliky s kotoučem na vrchní části zad / výbušné tricepsové kliky na vyvýšené lavici, 6) mrtvý tah / výskoky s kettlebelly (nebo jednoručními činkami). Maximalizující tréninkové metody „MAXEX“ ̶ Bompa a Buzzichelli (2015) charakterizují tzv. „maxex training“. ̶ Tato metoda cílí na zvýšení výkonu pomocí produkce rychlosti a explozivní síly. ̶ První cvik: vykonáván s vnější zátěží mezi 85–95 % z 1 RM, které stimuluje vysokou rekrutaci rychlých svalových vláken. ̶ Druhý cvik: má explozivní až rychlostní charakter, zvyšuje rekrutaci motorických jednotek rychlých vláken. ̶ Tato metoda je velmi náročná psychicky a fyzicky, není vhodná pro začátečníky. Do periodizace by se měla začlenit v době dlouhé 3–6 týdnů, do jedné až dvou tréninkových jednotek, které jsou celkově cílené na rozvoj maximální síly s odstupem 48 hodin pro regeneraci. ̶ Dále uvádí Bompa a Buzzichelli (2015) možnost kombinace s plyometrickými cviky: ̶ Izometicko-dynamická metoda ̶ Komplexní metoda MAXEX: Izometicko-dynamická metoda ̶ submaximální až maximální izometrická kontrakce následované okamžitě plyometrickou kontrakcí při cviku, která má stejný kinematický řetězec. ̶ Struktura izometrické kontrakce: 2-3 série, 3-4 opakování, 4- 6 vteřin trvání. ̶ Plyometrická kontrakce: velmi krátký sprint nebo 3-5 opakování. ̶ Interval odpočinku mezi sériemi 5 min, mezi cviky 3 min. MAXEX: Komplexní metoda ̶ začíná silovým cvikem, jehož aplikace spočívá v intenzitě 80-85 % z 1 OM v následující sekvenci: ̶ a) pomalá excentrická fáze ̶ b) izometrická kontrakce po dobu 1-2s v nejnižší části cviku ̶ c) koncentrická kontrakce s maximální akcelerací. ̶ Následně provede plyometrický cvik: velmi krátký sprint nebo 3-5 plyometrických – reaktivních opakování. ̶ Celkově 2 série. ̶ Alternativa: např. podřep 2x2 na 150 % 1 OM hlubokého dřepu, následovně okamžitě provede velmi krátký sprint nebo 3-5 plyometrických – reaktivních výskoků. S VYUŽITÍM KOMPLEXNÍCH PÁRŮ KOMPLEXNÍ TRÉNINK ̶ Cíl: zvýšit produkci silového výkonu („power traning“) ̶ Ebben a Blackard (1997) popisují komplexní trénink jako kombinaci biomechanicky podobných cviků s velký vnějším odporem (např. trh, nadhoz, bench press, dřep aj.) následovaným plyometrickým cvikem. ̶ Jako příklad kombinací komplexů uvádí bench press s odhody medicinbalem nebo dřep a seskokvýskok (v angl. depth jump). ̶ Tyto dva biomechanicky podobné cviky označují Ebben a Blackard (1997) jako „komplexní páry“, případně „komplexní triády“ (v případě tří cvičení), které v tréninku doporučují: ̶ aplikovat 2-3x týdně ̶ interval odpočinku mezi cviky komplexního páry 0-30s ̶ a interval odpočinku mezi sériemi 2-5 minut. FRANCOUZSKÝ KONTRAST ̶ Ze sloučení kontrastní a komplexní metody, a využívající princip postaktivační potenciace (PAP) vychází i tzv. francouzská kontrastní metoda. ̶ Jejím zakladatelem byl francouzský trenér atletiky Gilles Cometti (Dietz & Peterson, 2012). ̶ Dle Hernández-Preciado, Baz, Balsalobre-Fernández, Marchante, & Santos-Concejero (2018) je francouzská metoda koncipována jako čtyři po sobě jdoucí cvičení: 1. Cvik s vnějším odporem blízkým maximální intenzitě. 2. Plyometrické cvičení. 3. Cvik s vnějším odporem umožňující maximální produkci svalového výkonu (power). 4. Plyometrické cvičení s nastavením pro minimalizaci doby kontaktu. Francouzský kontrast příklad: 1. Multikloubní cvik (např. dřep) s intenzitou na 80–90 %, opakování 2-3, 2. Plyometrický cvik (biomechanicky podobný s 1., např. přeskoky překážek, výskoky „tuck jumps“ atd.) bez vnější zátěže, opakování 3-5, 3. Cvik (biomechanicky podobný s 1.) s vnějším odporem na 30 %, (např. výskoky nebo rychlé výtahy s činkou, kettlebelly apod.), opakování 3-5, 4. Asistované plyometrické výskoky (např. CMJ s využitím gumy), bez vnější zátěže, opakování 3-5 METODA ELEKTROSTIMULACE METODA VIBRAČNÍ METODA IZOKINETICKÁ https://www.fsps.muni.cz/alternativni-sila/nazvoslovi.html Zdroje: ̶ Bompa, T. O., Buzzichelli, C. A. (2015). Periodization training for sports (Third Edition.). Champaign, III.: Human Kinetics. ̶ Grasgruber, P., & Cacek, J. (2008). Sportovní geny. Computer press. ̶ Chu, D. A. (1996). Explosive power & strength: complex training for maximum results. Human Kinetics 1. ̶ Dietz, C., & Peterson, B. (2012). Triphasic training: A systematic approach to elite speed and explosive strength performance (Vol. 1). Bye Dietz Sport Enterprise. ̶ Dovalil, J. (2009). Výkon a trénink ve sportu (2. vyd.). Praha: Olympia. ̶ Ebben, W. P., & Blackard, D. O. (1997). Complex training with combined explosive weight training and plyometric exercises. Olympic coach, 7(4), 11-12. ̶ Elbadry, N., Hamza, A., Pietraszewski, P., Alexe, D. I., & Lupu, G. (2019). Effect of the French Contrast Method on Explosive Strength and Kinematic Parameters of the Triple Jump Among Female College Athletes. Journal of human kinetics, 69, 225. ̶ Hernández-Preciado, J. A., Baz, E., Balsalobre-Fernández, C., Marchante, D., & Santos-Concejero, J. (2018). Potentiation Effects of the French Contrast Method on Vertical Jumping Ability. The Journal of Strength & Conditioning Research, 32(7), 1909-1914. Zdroje ̶ Baechle, T. R., & Earle, R. W. (Eds.). (2008). Essentials of strength training and conditioning. Human kinetics. (otiskl na základě povolení: Earle, R.W. Weight training exercise prescription. In: Essentials of Personal Training Symposium Workbook. Lincoln, NE: NSCA Certification Commission. 2006.) ̶ Bompa, T. O., & Buzzichelli, C. (2019). Periodization-: theory and methodology of training. Human kinetics. ̶ Dovalil, J. a kolektiv (2009). Výkon a trénink ve sportu. Praha: Olympia. ̶ Stoppani, J. (2008). Velká kniha posilování. Grada Publishing as. Zdroje: ̶ Bompa, T. O., Buzzichelli, C. A. (2015). Periodization training for sports (Third Edition.). Champaign, III.: Human Kinetics. ̶ Dovalil, J. (2005). Výkon a trénink ve sportu (2. vyd.). Praha: Olympia. ̶ Grasgruber, P., & Cacek, J. (2008). Sportovní geny. Computer press. ̶ STIFF, M.C. (2000) Supertraining. Supertraining Institute, Denver, CO