Farmakologie
Léčba hypothyreózy, hyperthyreózy, venotonika, biologická léčba


Příčiny hypothyreózy
}Je důsledkem nedostatku thyreoidálních hormonů a neléčená má závažné dopady na celý organismus
}diagnózu snadno a rychle potvrdit nebo vyloučit pomocí vyšetření TSH.
} vyskytuje se častěji u žen než u mužů ( 8:2)
}nejčastější příčinou onemocnění v oblastech s dostatečným přísunem jodu je chronická lymfocytární
thyreoiditida (CLT). Na druhé straně v některých oblastech světa dosud vyvolává hypothyreózu
deficit jodu.

Léčba hypothyreózy
}základem je nahrazení chybějících hormonů (substituce) levothyroxinem (př.Euthyrox)
}onemocnění je většinou celoživotní, odezva na léčbu je ale dobrá
}Nedostupné
}Cytomel je T3 forma hormonů štítné žlázy
}Thyreotom, který je kombinací obou forem T4 a T3.
}T4 forma (která je v přípravku Letrox či Euthyrox) se v organismu mění na T3, který je pak účinný
ve tkáních a tedy T3 formu léku dáváme pouze v případě, že tato konverze ve tkáních je porušena
}

levothyroxin
}Levotyroxin v preparátu je synteticky vyrobený hormon štítné žlázy. V organizmu se přeměňuje na
aktivní formu a účinkuje přesně jako hormon, který by se ve štítné žláze za normálních okolností
vytvořil.
}
}Využití:  v situacích, kdy je hormonů štítné žlázy nedostatek, tj. u stavů s nedostatečnou funkcí
štítné žlázy. Také se může podávat k léčbě některých typů strumy a jako součást léčby rakoviny
štítné žlázy.
}
}

Dávkování levothyroxinu
}přísně individuální, záleží na konkrétním pacientovi a předepisujícím lékaři.
}Běžná dávka u dospělého pacienta se pohybuje mezi 25-100 mikrogramy denně ve formě jedné tablety.
V určitých případech mohou být dávky nicméně i vyšší.
}Užívá se nalačno, minimálně 30 min před snídaní
}Předávkování preparátem vyvolá příznaky stejné příznaky, jaké najdeme u zvýšené funkce štítné
žlázy, tj. třes rukou, bušení srdce a návaly horka
}.
}
}

hyperthyreóza
}štítná žláza produkuje větší množství hormonů (tyroxinu a trijodtyroxinu), než organismus
potřebuje
}Onemocnění postihuje, zhruba 2% dospělé populace a více ženy, než muže
}Při této chorobě bývá ve většině případů nápadné zvětšení štítné žlázy. Jestliže dojde k náhlému
prohloubení projevů choroby, stav se označuje jako tyreotoxická krize. Příčin hypertyreózy může být
několik a ovlivňují tak i závažnost nemoci a její léčbu.
}

Léčba hyperthyreózy
}klidová terapie, nemocný se vyhýbá zvýšené psychické i fyzické námaze. Nedoporučuje se pití
alkoholu, černé kávy, parní lázně a opalování.
}Jestliže je příčinnou nemoci Basedowova choroba, je farmakologická léčba nezbytná.Léčba se
zahajuje vyššími dávkami tyreostatických léků, které se postupně snižují, dle stavu pacienta a
laboratorních vyšetření. Dle potřeby se zpočátku přidávají i léky nazývané betablokátory.
Normalizaci funkce štítné žlázy lze očekávat za 2–3 měsíce. Léčbu je však nutné dodržovat po dobu
minimálně 12–18 měsíců.
}Nepodaří-li se nemoc zvládnout pouze pomocí léků, je třeba přistoupit k chirurgickému řešení,
spočívajícím v odstranění štítné žlázy (tyreoidektomie). Po tomto výkonu zcela chybí hormony štítné
žlázy a je nutné jej pak celoživotně nahrazovat.
}

thyreostatika
}Iniciální (útočná):
}tyreostatika (blokují syntézu T3 a T4) thiamazol (Thyrozol) nebo propylthiouracil;
}betablokátory (stabilizace tachykardie).
}Definitivní:
}dlouhodobá léčba tyreostatiky;
}chirurgická léčba (po opakovaných recidivách po vysazeni tyreostatik);
}léčba radiojódem (při KI chirurgické léčby, preferovaná v USA).
}Po TTE (totální tyroidektomii) či destrukci žlázy radioaktivním jódem pacient většinou postupně
přechází do hypotyreózy s doživotní nutností substituční léčby levothyroxinem.
}

Venotonika
léčba chronické žilní insuficience
}Režimová opatření
}
}
}Farmakoterapie
}
}Mechanismus účinku venotonik je komplexní a zdaleka není objasněn
}společnou vlastností je zlepšení žilního návratu a lymfatické drenáže
}jedná pouze o předpoklad, u řady látek chybí průkaz efektu
}Nejčastěji uváděné účinky venotonik jsou: zvýšení žilního tonu, zvýšení kapilární rezistence
}snížení kapilární permeability, působení na fibrinové perikapilární manžety, zvýšení fibrinolýzy,
snížení hladiny plazminogenu, potlačení aktivace leukocytů a zvýšení lymfatické drenáže
}

Složení venotonik
}Venotonika jsou přírodní látky, semipřírodní nebo jde o chemické substance
}kombinují v jedné tabletě více složek.
}Venofarmaka přírodního původu obsahují obvykle chemicky definované látky, méně často pak jejich
směsi, u nichž je standardizován obsah nejúčinnější komponenty.
}K nejdůležitějším venofarmakům přírodního původu patří
}    (bio)flavonoidy a glykosidy, existuje pak řada dalších výtažků z rostlin (Ginkgo
biloba,výtažky z listů hroznů, borůvek, grapefruitů,...

Příklady venotonik
}Jedním z nejdéle užívaných je escin
}směs látek izolovaných ze semen pakaštanu koňského, tvořených především částečně esterifikovanými
triterpenickými glykosidy. Má protizánětlivé a protiedémové účinky
}snižuje propustnost kapilár, někdy se tato kombinace označuje jako venoprotektivní efekt.
}Escin obsahují například přípravky Aescin-Teva, Reparil, Yellon.

Příklady venotonik
}rutosid (rutin) je flavonoid s protiedémovým a protizánětlivým účinkem.
}Rutosid obsahují přípravky Anavenol (spolu s dihydroergokristinem) a Ascorutin.
}K novějším flavonoidům patří diosmin s dobře doloženým protizánětlivým a antiedematózním účinkem.
}Podobný účinek má hesperidin.
}Kombinovaným přípravkem obsahujícím diosmin s hesperidinem je Detralex.
}V přípravku Cyclo 3 Fort je hesperidin doplněn extraktem z Ruscus aculeatus a kyselinou
askorbovou. V
}Obdobný účinek, tj. protizánětlivě-antiedematózní mají i semisyntetická venofarmaka
}ze skupiny flavonoidů. Tato skupina obsahuje chemicky modifikované látky
}        přírodního původu př.  Glyvenol. Cilkanol, Troxevasin, Venoruton.
}Kombinovaným přípravkem je Ginkor Fort, který kromě troxerutinu obsahuje
}       heptaminol a extrakt ze stromu Ginkgo biloba, které protizávětlivý a antiedematózní účinek
potencují.

Co je biologická léčba?
}využívá obranyschopnosti organismu k boji proti rakovině či některým autoimunitním chorobám díky
tomu, že jsou v současné době lépe známé struktury a pochody na povrchu i uvnitř buňky. Na základě
toho vědci nacházejí takové molekuly a pochody, které jsou typické pouze pro buňky spojené s
nádorovým nebo autoimunitním onemocněním (revmatoidní artritida, Crohnova choroba atd.), a v
buňkách normálních tkání se buď nevyskytují vůbec, nebo jen v malé míře.
}

}Léčiva v rámci této cílené biologické léčby působí pouze na tyto molekuly a pochody, zlepšují či
opravují schopnost sebeobrany organismu, a přestože je doprovází rovněž řada nežádoucích účinků, ve
srovnání s klasickou léčbou je jich daleko méně a méně významných.
}

}Látky používané v biologické léčbě se nazývají modifikátory imunitní odpovědi. Většinou jsou to
látky, které lidské tělo normálně vyrábí. Pro účely cílené léčby nádorů a autoimunitních chorob
jsou však tyto látky vyrobeny v laboratoři a tělu dodávány. Některé typy biologické léčby se naopak
podávají ke snížení nežádoucích účinků, které mohou nastat po použití jiných typů protinádorové
terapie

}Biologická léčba, jeden z moderních způsobů léčby, je známa už 35 let. Prvním biologikem zavedeným
v praxi byl lidský inzulin určený k léčbě pacientů s cukrovkou, který byl poprvé použit v roce
1978.
}V současné době je biologická terapie často využívána například v onkologii, kardiologii,
revmatologii či hematologii. Její možnosti ale nejsou zdaleka vyčerpány.
}

}Biologika jsou velké, složité bílkovinné molekuly, jejichž struktura je velmi podobná nebo shodná
s molekulami lidského těla. Z naprosté většiny  jde o protilátky.
}Na rozdíl od klasických léčiv vyráběných chemickou syntézou jsou biologické léky připravovány
pomocí živých organismů (buněk), do nichž byla řízeně vložena konkrétní genetická informace uložená
v DNA.
}Celý tento složitý proces musí být přesně kontrolován a řízen. Deset až patnáct let uplyne od
okamžiku, kdy látka poprvé v laboratoři ukázala slibný účinek, až do doby, kdy ji lékař poprvé
předepíše pacientovi. Vývoj biologik je dlouhý a náročný, i proto je cena vysoká. Celý tento proces
vyjde zhruba na 30 miliard korun.
}

}Hlavní předností biologických přípravků je schopnost vázat se na konkrétní místo v těle (např.
nádorovou buňku). To umožňuje přesné zacílení léčby, lepší účinek terapie a menší pravděpodobnost
vedlejších účinků.
}"Biologika dokáží například ´označit´ rakovinotvorné buňky, které pak zničí imunitní systém
pacienta,"
}

}jiné přípravky umí zase zabránit růstu a množení buněk, které onemocnění způsobují, blokovat růst
cév nebo tlumit imunitní systém. V neposlední řadě se mohou stát nosičem jiných léků (např.
chemoterapie). To může zásadním způsobem zvýšit účinnost léčby.
}Biologická léčba je každému pacientovi ušita na míru. Před zahájením léčby musí nemocný absolvovat
celou řadu molekulárně biologických a genetických vyšetření, která stanoví, zda je pro danou léčbu
vhodný.
}

}Biologické přípravky se podávají takřka výhradně injekčně, a to buď zdravotníky v daném
specializovaném centru, nebo si je pacienti aplikují sami, podobně jako si miliony pacientů s
cukrovkou aplikují již zmiňovaný inzulin
}Biologická léčba se od té klasické liší i finanční nákladností. Zatímco měsíc léčby kyselinou
acetylsalicylovou, běžným lékem snižujícím srážlivost krevních destiček, stojí několik desítek
korun, léčba revmatoidní artritidy pomocí biologika může stát až několik desítek tisíc korun.
}

Kde pomáhá biologická léčba
}
}Onkologie - nádor tlustého střeva a konečníku, prsu, krku, plic, prostaty, ledvin, kůže atp.
}Hematologie - poruchy krevní srážlivosti, mozková mrtvice, infarkt, plicní embolie
}Plicní lékařství - alergické astma, cystická fibróza
}Kardiologie - srdeční infarkt
}Dětské lékařství - poruchy růstu, střevní choroby u dětí, zánětlivá kloubní onemocnění
}Transplantační medicína - hojení nového orgánu v těle pacienta
}Neurologie - roztroušená skleróza
}Revmatologie - Bechtěrevova nemoc, revmatoidní artritida
}Oční lékařství - věkem podmíněná degenerace sítnice, diabetický makulární otok
}Gastroenterologie - Crohnova choroba, ulcerózní kolitida
}Kožní lékařství - lupénka
}Vzácná onemocnění - Gaucherova choroba, CAPS syndrom
}