Nejdříve navážeme na předchozí seminář, kde bylo cílem zopakovat si základní pojmy, výživová doporučení a shlédnout přednášku prof. Tima Spectora. Napište proto krátkou úvahu (cca 1 A4) pojednávající o následujících oblastech a zároveň bude propojovat informace načerpané samostudiem:
Protože nutriční plánování a tzv. programming přímo souvisí s fyziologií člověka, přesněji fyziologií trávicího traktu,
je tato kapitola připomenutím této významné části fyziologie člověka.
Protože trávení potravin s cílem extrahovat z nich energii či
mikroživiny není pouze o mechanickém trávení a trávení enzymatickém
(díky produkci enzymů patřičnými tkáněmi), ale i o součinnosti
mikroorganismů sídlících převážně v tlustém střevu - tzv. střevní mikrobiom.
Mikroorganismy se dále nacházejí i v dutině ústní a zbývajících částech
střevní trubice, ale i na kůži a v pohlavních orgánech, kde plní různé
funkce. Tyto funkce mohou být prospěšné, ale i škodlivé pro hostitele v
závislosti na míře zastoupení jednotlivých mikroorganismů (skupin
zástupců např. Lactobacillus a jejich celkovém počtu vůči ostatním zástupcům).
Pojďme ale začít fyziologií trávícího traktu.
Proveďte revizi znalostí a diskutujte na semináři nad jednotlivými funkcemi trávícího traktu:
V rovině výživy a nutričního stavu mají největší význam mikrobiom ústní (orální) a střevní, někdy také označované jako mikrobiota.
Mikrobiom zpravidla představuje souhrn všech symbiotických
mikroorganismů žijících na povrchu těla či uvnitř člověka, mikrobiota je
pak určitá část tohoto celku (např. střevní mikrobiota). Mnohdy jsou
ale tyto dvě označení používány jako synonyma (střevní mikrobiom i
střevní mikrobiota). Jedná se o velice zajímavou oblast medicínského
výzkumu, která v posledních letech dosáhla velkých průlomů. I přesto se
však jedná o oblast značně neprozkoumanou a prozatím je obklopena řadou
neznámých včetně diverzity jednotlivých mikroorganismů mezi jednotlivci, tzv. interindividuální rozdíly
(např. i u jednovaječných dvojčat sdílejících takřka totožný genom, kde
může shoda mikrobiálního složení dosahovat pouze 25-50 %).
Pročetěte si článek níže a zamyslete se nad perspektivami, které tato oblast přináší:
Zpracujte úvahu k tématům z prvního semináře a písemně odevzdejte vyučujícímu semináře (viz zadání na začátku kapitoly).
Projděte si prezentaci ke druhému semestrálnímu týdnu na téma fyziologie výživy. Připoměňte si důležité skutečnosti, zopakujte a případně doplňte nedostatky. Na příštím semináři zopakujeme a navážeme dále.
Shlédněte video přiložené níže a udělejte si několik poznámek pro diskuzi na příštím semináři.
Zdroj textu: