Detrénink MUDR. KATEŘINA KAPOUNKOVÁ, PH.D.  Charakteristické pro adaptační mechanismy – řídí se principem reverzibility  Období regresivních změn nastává již po 1-2 týdnu  Nejvýraznější změny na kardiovaskulárním ústrojí a metabolismu  Neprobíhá u všech osob stejně Regresivní změny: jsou změny buněk a tkání, spojené se snížením jejich životaschopnosti : nekróza, atrofie nebo metabolické změny Z časového hlediska rozlišujeme regresivní změny: krátkodobé změny do 4 týdnů dlouhodobé změny nad 4 týdny Příznaky se liší podle trénovanosti Detrénink je částečná nebo úplná ztráta fyziologických a morfologických mechanizmů, které vlastní trénink vyvolává ve smyslu zvýšení výkonnosti organizmu Desadaptace regresivní změny nastávající v organizmu při výpadku nebo snížení zátěže /nemoc, úraz, jiné přerušení aktivity/ Doba 4.týdnů je předělem mezi krátkodobým a dlouhodobým přerušením tréninku • Adaptace na cvičení nebo trénink je přechodný proces jehož úroveň vyžaduje pokračování podnětu,který ji vyvolal. Zákon reverzibility znamená,že při výpadku zátěže nebo jejím výrazném snížení nastává celkový pokles výkonnosti: - individuální rozdíly - vlivy dědičnosti (metabolický model) - souběžná psychosociální zátěž - přerušení tréninku volní nebo nucené progrese x regrese rozdíly u vysoce trénovaných sportovců a osob cvičících pro zdraví  Adaptační změny organizmu na tělesnou zátěž (trénink) nastávají za podstatně delší dobu než jejich ztráta při detréninku, která je výraznější u vysoce trénovaných osob  Abstinenční syndrom s řadou příznaků rozlady ANS-více u výkonnostních sportovců ➢ Dlouhodobá hypokinéza jako základ civilizačních chorob (Maladaptace na pohyb) Příznaky: dušnost, fyzická slabost, únavnost, palpitace, vertigo, cefalea, poruchy spánku Abstinenční syndrom  Bývá ve spojení s projevy závislosti na sportu Příznaky závislosti na sportu: • tolerance – vzrůstající množství/intenzita cvičení k docílení pocitu zaslouženého efektu, pocitu vzrušení či úspěchu • abstinenční příznaky – negativní projevy při vynechání cvičení jako úzkost, podrážděnost, neklid či poruchy spánku • ztráta sebeovládání – neúspěšné pokusy o snížení úrovně nebo ustálení množství cvičení na určité období • efekt úmyslu – neschopnost udržet se zamýšlené rutiny cvičení a neustálé překračování zamýšlené intenzity či frekvence cvičení • čas – velká část času strávena přípravou na cvičení, samotným cvičení nebo zotavování se po fyzické aktivitě • snížení dalších aktivit až stopnutí – sociálních, pracovních nebo rekreačních aktivit ve prospěch cvičení • pokračování – pokračování v dané aktivitě, přestože jedinec ví, že to povede k fyzickým, psychickým nebo mezilidských problémům a jejich zhoršování změna v kompulzivní chování Desadaptace- změny v transportním systému  Minutový objem srdeční (MV)-pokles asi o 8%, při delší inaktivitě až o 20%  Srdeční rozměry-snížení hmotnosti L komory ale i tloušťky L komory po 3 týdnech o19-25%  Zvýšení periferního odporu-vegetativní dysbalance -zvýšení TK (systol i diastol)  Kapilarizace kosterního svalstva a myokardupři dlouhodobém detréninku snížení počtu kapilár o 10%  Pokles VO2max o 10-20% ( v prvním kratším období), později menší pokles  Zvýšení SF asi o 5-10%, někdy až k původní hodnotě před zahájením tréninku U starších osob 3 týdenní přestávka = kompletní ztráta všech adaptačních změn v kardiovaskulárním systému již krátkodobé přerušení PA : - prodlužuje iniciální fázi reakce na zatížení, - prodlužuje dobu do dosažení setrvalého stavu - zpomaluje pozdní fázi zotavení po ukončení zatížení ( věk) Desadaptace- změny metabolizmu  Pokles využívání tuků-zvýšené využívaní sacharidů ( zvyšuje se hodnota respiračního kvocientu R)  Klesá periferní citlivost na inzulin  Klesá aktivita lipoproteinové lipázy v oblasti svalů a stoupá v oblasti tukových rezerv  Změny v lipidovém spektru (klesá hladina HDLcholesterolu a stoupá LDL a triglyceridů,zvyšují se tukové zásoby v adipocytech)  Pokles zásobního glykogenu ve svalech  Zvýšení krevní hladiny laktátu  Nárůst metabolické acidózy Pokles enzymatické aktivity:  Pokles aktivity mitochondrálních enzymů-v pomalých svalových vláknech (o 20-40%)  Pokles aktivity svalové lipoproteinové lipázy ( o 45-70%) a naopak nárůst v oblasti tukových rezerv = nárůst tukové složky  U glykolytických enzymů nedochází k velkým změnám Při delší inaktivitě, pokles enzymatické aktivity se zpomaluje, ale zůstane nad hladinou proti neaktivní části populace Desadaptace-pohybový systém Změny ve složení svalů: - nižší hustota kapilár - nižší arteriovenozní diference (10% u dlouhodobých výpadků) - klesá enzymová aktivita na podkladě snížení oxidativní kapacity svalů - snižuje se aktivita glykogen syntázy až o 40% - klesají mitochondriální enzymy v pomalých vláknech  Pokles ATP produkce o 12-20% (udržuje se vyšší než před zátěží)  Změny ve svalových vláknech-pokles objemu svalových vláken,změna poměru plochy ve prospěch pomalých vláken,celkově pokles počtu rychlých vláken (obecně úbytek celkové svalové hmoty)  Pokles silové výkonnosti o 7-12% ( po 8-12 týdnech) Ale po 2 týdnech nečinnosti nebyl zjištěn žádný pokles počtu rychlých ani pomalých vláken, ale u silově trénovaných se zmenšila plocha průřezu rychlých vláken Hormonální aktivita Krátkodobý výpadek : - snížení citlivosti na inzulin - nemění se hladina kortizolu - nemění se STH (růstový hormon) - nemění se hladina glukagonu Delší výpadek: - po 12 týdnech se zvyšuje hladina adrenalinu a noradrenalinu při stejně intenzivní zátěži Další změny detréninku  Vznik svalových kontraktur a zkrácení šlach  Vyplavování vápníku z kostí-ve vertikální poloze na osovém skeletu nemůže působit gravitace (0,2g)denně  Přesun ANS směrem k sympatiku-ortostatické potíže ( točení hlavy při změně polohy těla)  Lehce zvýšená srážlivost krve-pozor na tromboembolie Účelné omezení tréninku-u vysoce trénovaných osob lze udržet úroveň adaptací při snížení zátěže na 60-90% v přechodném období ročního tréninkového cyklu Závěry Adaptační mechanizmy zůstávají zachovány po určitou dobu při intenzitě zátěže 60-90% u dobře trénovaných a 50-70%zátěže u méně trénovaných Krátkodobý nebo dlouhodobý detrénink vede k různě rychlému ústupu adaptačních mechanizmů Souvisí s intenzitou zátěže a jsou tedy jiné u vrcholových sportovců a jiné u osob které pěstují pohybovou aktivitu ve střední intenzitě. Ne každé snížení tréninkové intenzity vede k detréninku!!!!!! -čas -věk -stav aktuální trénovanosti -genetika