Vliv prostředí na výkonnost
vysokohorské prostředí
MUDr.Kateřina Kapounková, Ph.D.
Skoro každá veličina zevního prostředí může nabýt
extrémních hodnot
Vliv prostředí může být hlavním faktorem ovlivňujícím
výkonnost, výkon
extrémní
podmínky
Stádia odpovědi na extrémní
expozici
 Akutní reakce ………….vyčerpání
 Adaptace
"Vývojové" přizpůsobení
Akutní reakce
 Maximální využití rezerv, nespecifická stresová odpověď
 Nebývá trvale udržitelná
 Příliš dlouhá/silná expozice – vyčerpání
( př. Titanic )
např. pád do ledové vody ( ohrožení homeostázi – značný tepelný výdej,
hypotermie – poruchy srdečního rytmu)
Adaptace (odolnost)
 Selektivní rozvoj nejvhodnějších specifických způsobů ochrany (
aklimace = získané modifikace v reakci na jediný faktor - chlad)
např. otužilci
Základní typy chladové aklimace
• Metabolická a hormonální: je málo prací, které by to sledovaly, nicméně
zjištěna vyšší hladina thyroxinu ( hormony štítné žlázy důležité pro rozvoj
chladové aklimace) – vede ke zvýšené tvorbě tepla
• Izolační- zvyšuje se izolace ( tuková vrstva, vazokonstrikce)
• Hypotermická- tvorba tepla, či izolace se nezvyšují – klesá tělesná teplota
– organismus se adaptuje na nižší tělesnou teplotu
Má meze:
např. ani otužilci by nepřežili ztroskotání Titanicu
”Evoluční" přizpůsobení
◼ Druh (populace) po mnoho generací – genetická adaptace
např. Eskymáci
s přibývajícím chladem se u nich přímo úměrně zvyšuje látková výměna a s ní i tvorba
tělesného tepla. Také tvář je uzpůsobena– tukem vystlané tváře ( hlavně očnice), úzké a
zešikmené oční štěrbiny (mongolská řasa - epikant), snížený nosní profil . Menší třesová
termogeneze
Nízký parciální tlak O2
• Vysoká nadmořská výška
• Plicní a srdeční nemoci
• Letadla
 Dekomprese
 V kabině normálně tlak ~1800-2500 m
Nadmořská výška % na tlak u hladiny moře
1000 m 89%
2000 m 79 %
3000 m 69%
 Výška 1 500 - 2 500 m:
- postižena vytrvalost ( limitace oxidativní produkce energie)
- výkony do 1 min ( hody, sprinty) nejsou ovlivněny( ATP,CP)
- akutní horská nemoc (AHN) se objevuje v 15% případů
 2 500 - 5 300 m
- výskyt AHN : v 3 000 m je asi 20%
v 3 500 m 40%
- nejvýše položené trvale obývané
místo v Peru 5 100 m
 Extrémní výška
> 5 300 m
Nelze se přizpůsobit
prahová výška pro aklimatizaci je 2 500 m
Pokles VO2max lineárně s přibýváním
nadmořské výšky: cca o 10 % na 1000 m (
negativní měřitelný efekt zaznamenán už
ve výšce 1219 m)
Další faktory ve velehorách
 teplota vzduchu - chlad (~1oC na 150 m)
  vlhkost ( zvyšuje dehydrataci)
 sluneční záření (hlavně UV – asi o 30% na 1000 m
výšky)
 menší část odfiltrována vzduchem
 odraz od sněhu
 Koncentrace bakterií a alergenů  s výškou
(sterilní vzduch )
Od 6000 m nelze získávat energii anaerobní glykolýzou a vázne
tvorba La ( zdroj energie pro myokard)
Akutní reakce na výšku
od 3 500 m:
 svalová únava
 malátnost
 mentální výkonnost 
(úsudek, paměť, jemná motorika)
 přispívá k mortalitě ve velehorách
 pomalu reversibilní
(kognitivní abnormality rok po Everestu)
 nauzea
 euforie
 bolesti hlavy – hlavní příznak
 Poruchy spánku – další častý příznak
 Tachykardie ( o více než 20% nad normu), hyperventilace,
námahová dyspnoe, zvýšená diuréza, respirační alkalóza ( vlivem
zvýšené ventilace se snižuje pCO2 v krvi )
aklimatizace je možná
Akutní reakce na výšku
> 5 500 m:
 křeče
> 7 000 m:
 koma
(při Saturaci O2
~ 40-50 %)
aklimatizovat se nelze
Průběh aklimatizace
= stupňovitě po etapách
1.hyperventilace
2. erytropoeza – stimuluje erytropoetin ( vyplavován díky nižšímu příjmu
kyslíku – hypoxie ledvin)
3.  difuse plynů do krve
4. vaskularizace tkání
Nadmořská výška Délka aklimatizace
3 000 m 2 – 3 dny
4 000 m 3 – 6 dní
5 000 m 2 – 3 týdny
nad 5 300 m nelze
O ukončení aklimatizace svědčí návrat TK (
klidová hodnota) k normálu
Doporučení
1. Nevystupovat rychle
2. Vyvarovat se anaerobní
zátěže
3. Přespávat co nejníž –
další noc jen o 300 – 400
m výše
Poruchy aklimatizace
 Akutní výšková nemoc (AHN)- selhání aklimatizace ( mírná
forma)
 Výškový edém mozku ( HACE)- mozková forma AHN
 Výškový plicní edém (HAPE)- plicní forma AHN
 Chronická výšková choroba
Akutní horská nemoc ( AHN)
 Aklimatizace pomalejší než výstup
 Častá, zejména po náhlém výstupu do výšky
• 15-25 % lidí v 2000-3000 m
• až 67% lidí v 4300 m
 Asi mírný edém mozku, plic a nohou- vazodilatace
díky hypoxii
 Také oligurie ( snížené močení) nejasného
původu, vede k retenci Na+ a vody ( otoky)
Akutní horská nemoc: příznaky
 nástup obvykle do 6 hod, ale
často až po 12-24 hod
 vrcholí 2-3 den
 příznaky (alespoň 3, abychom
mohli hovořit o AHN)
Akutní horská nemoc:
lehká benigní forma
 Cefalea ( bolest hlavy)
 nespavost
 neúměrná únava
 Vertigo ( točení hlavy)
 nechutenství
 Nausea ( pocity na zvracení),
zvracení
těžká maligní forma
 extrémní únava
 ataxie ( poruchy koordinace)
 desorientace
 nesoustředěnost
 centrální cyanóza ( modré rty)
 klidová dyspnoe ( dušnost)
 kašel ( díky respirační
alkalóze)
 tlak na hrudníku
 tachykardie
 palpitace
 edém nohou
Akutní horská nemoc:
léčba
 Obvykle spontánní ústup za 3-4 dny
 Dodávka kyslíku ( 6 – 10 ml/min)
 Diuretika (zvyšuje se odsun HCO3 močí –
regulace alkalózy a napomáhá k odstranění
otoků)
 Klid
Dexamethason (4 mg po 6 h)
Zastavit výstup do odeznění!!!
Nepomůže-li, sestoupit
Akutní horská nemoc: prevence
 Pomalý výstup
 (následující noc max o 600 m výš)
 Hodně pít, ne alkohol
 Inhibitor karboanhydrázy acetazolamid (Diamox)
(250 mg 2x/d, začít předem)
  exkrece bikarbonátu
  pH (~metabolická acidóza)
  dýchání
 Dexamethason (8 mg/d)
 Antioxidační vitamíny
( A, E, C)
HAPE- plícní forma AHN
 Nekardiogenní plicní edém
 Velmi odlišný od jiných typů
 V prvních 2-4 dnech výstupu (obvykle rychlého) nad ~2500 m,
nejčastěji 2. noc
 Incidence max.15%, asi víc u mužů
 Bez léčby fatální během hodin (výjimečně i s ní; nejčastější příčina
smrti ve výšce), jinak kompletní uzdravení bez následků
 Projevy : začíná to - extrémní únava, slabost, kašel, dyspnoe v klidu
Další příznaky: Tachykardie, cyanóza, chrůpky na plících, pálení za hrudní kostí,
zvracení, horečka do 38,5; pokles diurézy ( močení) pod 0,5 l
Faktory přispívající ke vzniku HAPE: poloha vleže, tělesná námaha, chlad, snížená
vitální kapacita, retence solí a tekutin, infekce dýchacích cest,
sestup nutný
HACE- Mozková forma AHN
 edém mozku
 od vyšších výšek ( zpravidla od 3500 m)
 vzácný, někdy společně s HAPE
 po pokračování ve výstupu s akutní horskou nemocí
 Projevy : připomínají hypotermii (snadná záměna)
 silná bolest hlavy
 iracionalita, zmatenost, letargie
 halucinace
 cerebelární ataxie (chaotické pohyby jako při opici)
sestup nutný
Další zdravotní problémy
 periferní výškové otoky
v 4 200 m z 18% ( ženy 28%, muži 14%)
 výšková retinopatie ( krvácení do sítnice)
nad 4 000 m 50 - 90% ( v oblasti žluté skvrny – trvalá ztráta zraku )
 trombózy
 embólie
 sněžná slepota ( keratitis solaris)- popálení rohovky
Děti reagují na vysokou nadmořskou výšku stejně – aklimatizace probíhá
stejně
Senioři – nebyl zaznamenán vyšší výskyt AHN
Kontraindikace pro pobyt
Neexistují jednoznačná kritéria, ale kontraindikace u:
 Akutní onemocnění
 Jakékoliv onemocnění spojené spojené s poruchou transportu
kyslíku
 Těhotné ženy ( riziko potratu)
 Malé děti
Angína pectoris, náhrady chlopní, astma, CHOPN, plícní
hypertenze, anémie, antikoagulační terapie, DM, Crohnova
choroba, obezita