PLEXUS LUMBALIS (bederní pleteň) – Th12 - L4 1. nervus iliohypogastricus Th12-L1 2. nervus ilioinguinalis L1 3. nervus cutaneus femoris lateralis L2-L3 4. nervus genitofemoralis L1-L2 5. nervus femoralis L2-L4 6. nervus obturatorius L2-L4 7. rr. musculares 1. Nervus iliohypogastricus 2. Nervus ilioinguinalis nerve-groin Průběh: mezi m. obliquus int. abdominis a m. transversus abdominis Inervace: m. obliquus int. abdominis a m. transversus abdominis Inervace kůže: n. iliohypogastricus – r. cutaneus lat. et med. n. ilioinguinalis – nn. scrotales/labiales ant. 3. Nervus cutaneus femoris lateralis 2109_f2b čistě senzitivní/senzorický nerv Průběh: směřuje ke spina iliaca anterior superior, prochází skrze lacuna musculorum Inervace: kůže laterální strany stehna 4. Nervus genitofemoralis Proráží m. psoas major R. femoralis – prochází skrze lacuna musculorum inervuje kůži v oblasti hiatus saphenus R. genitalis – prochází skrze canalis inguinalis inervuje m. cremaster, kůži skrota a mediální stranu stehna 5. Nervus femoralis Průběh: na laterální straně m. psoas major, skrze lacuna musculorum do trigonum femorale rr. musculares (přední skupina svalů stehna, část m. pectineus) rr. cutanei anteriores (kůže na ventrální straně stehna) n. saphenus (kůže na mediální straně bérce ke kotníku – podél v. saphena magna)) Při poškození - závažné změny hybnosti a senzitivity DK (omezení flexe v kyčli a extenze v koleni). 6. Nervus obturatorius (na mediální straně m. psoas major, skrze canalis obturatorius na stehno) r. anterior a posterior – inervace mediální skupiny stehenních svalů r. cutaneus – kůže na mediální straně stehna PLEXUS SACRALIS (křížová pleteň) – L4 až S5, Co 1. rr. musculares (pelvitrochanterické svaly) 2. nervus gluteus superior L4-S1 3. nervus gluteus inferior L5-S2 4. nervus cutaneus femoris posterior S1-S3 5. nervus ischiadicus L4-S3 6. nervus pudendus S2-S4 7. nervus coccygeus 2. Nervus gluteus superior 3. nervus gluteus inferior Nervus gluteus superior prochází skrze foramen suprapiriforme Inervace: m. gluteus medius et minimus m. tensor fasciae latae Nervus gluteus inferior prochází skrze foramen infrapiriforme Inervace: m. gluteus maximus 4. Nervus cutaneus femoris posterior http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/6/69/Gray831.png kožní (senzitivní/senzorický) nerv, prochází skrze foramen infrapiriforme rr. perineales – kůže hráze a scrota/labia majora pudendi nn. clunium inf. – kůže hýžďové krajiny !!!! rr. cutanei – kůže zadní strany stehna 5. Nervus ischiadicus nejsilnější periferní nerv v těle, prochází skrze foramen infrapiriforme rr. musculares (zadní skupina svalů stehna + část m. adductor magnus) rr. articulares (art. coxae) Konečné větve: a) n. tibialis b) n. fibularis (peroneus) communis přímé pokračování n. ischiadicus, prochází ve fossa poplitea, pod arcus tendineus m. solei a za mediálním kotníkem (canalis malleolaris) do planty Ad a) Nervus tibialis rr. musculares – zadní skupina svalů bérce n. cutaneus surae medialis – s r. communicans fibularis vytvoří nervus suralis (inervace kůže na zadní a laterální straně bérce, za zevním kotníkem na hřbet nohy – n. cutaneus dorsalis pedis lateralis) rr. calcanei mediales Nervus tibialis 91452c2c66 Obrna pes calcaneus Při poškození – nelze zvedat patu a postavit se na špičky n. plantaris medialis (svaly palce s výjimkou m. adductor hallucis, m. flexor digitorum brevis, 1. a 2. m. lumbricalis + senzitivně od palce po polovinu 4. prstu – nn. digitales plantares communes et proprii) n. plantaris lateralis (m. quadratus plantae, svaly malíku, mm. interossei, 3., 4. m. lumbricalis, m. adductor hallucis, senzitivně malík a polovinu 4. prstu) Konečné větve nervus tibialis image834 b) Nervus fibularis communis n. cutaneus surae lat. (senzorický) – kůže na laterální straně lýtka vydává r. communicans fibularis pro n. suralis Konečné větve: Nervus fibularis superficialis Nervus fibularis profundus Poranění n. fibularis communis (fraktura bércových kostí, i těsný obvaz…. zakopávání o špičky tzv. kohoutí chůze) ANd9GcSdfW_eYSe6m83RMx6tZrkeQ3vXTGgbBXTLLZsitJXgvsT2SPbZ Nervus fibularis superficialis prochází mezi svaly laterální skupiny bérce svaly - laterální skupina bérce kůže na hřbetu nohy (n. cutaneus dorsalis medialis a intermedius) Nervus fibularis profundus prochází mezi svaly přední skupiny bérce podél a. tibialis anterior svaly - přední skupina bérce a dorsum pedis kůže mezi 1. a 2. prstem ant_thigh_cut_nerves_dist 6. Nervus pudendus Prochází skrze foramen infrapiriforme , skrze foramen ischiadicum minus do fossa ischiorectalis, pokračuje v canalis pudendalis k symfýze nn. rectales inferiores (m. sphincter ani ext., kůže anu) nn. perineales (svaly pohlavních orgánů a diaphragma urogenitale, kůže hráze a šourku/velkých stydkých pysků) rr. musculares – svaly diaphragma pelvis n. dorsalis penis/clitoridis - kůže penisu/klitorisu) 7. n. coccygeus Tvoří pleteň kolem m. coccygeus – inervace kůže hráze, částečně i m. levator ani a m. cocygeus – zlomeniny kostrče – úporné bolesti při defekaci Možnosti komprese periferních nervů 1) N. suprascapularis (nošením těžkých břemen na rameni) 2) N. radialis (spánek na tvrdé podložce) 3) N. ulnaris („brňavka“), mezi hlavami m. flexor carpi ulnaris 4) N. medianus (mezi hlavami m. pronator teres, v canalis carpi) 5) N. ilioinguinalis (dráždění jizvami po břišních operacích) 6) N. femoralis (po operaci femorální kýly) 7) N. obturatorius (v canalis obturatorius - kýlou) 8) N. cutaneus femoris lateralis (pod lig. inquinale) 9) N. fibularis/peroneus communis (pod caput fibulae) 10) N. tibialis (pod retinaculum flexorum) 11) INTEGUMENTUM COMMUNE (soustava kožní) - poskytuje ochranu hlouběji uloženým orgánům - je sídlem kožních smyslů (vnímání tlaku, teploty, bolesti) - podílí se na termoregulaci - uplatňuje se při látkové výměně (schopnost vylučovat a vstřebávat některé látky, tvorba provitaminu D za působení UV záření) - rezervní orgán (zásobárna energie - podkožní tuk) - potní žlázy se podílí částečně také na vylučování a hospodaření s vodou Stavba – rozsahem největší orgán lidského těla plošný rozsah je asi 1,7 - 2.0 m2, tloušťka kolísá od 0.5 – 4.0 mm nejsilnější je na zádech a na stehně, nejtenčí na horním víčku. Hmotnost samotné kůže je asi 3kg, s tukovou tkání může dosáhnout až 20kg. • •Kůže (cutis, derma) • •1) Pokožka – epidermis – plní ochranné mechanické funkce, mnohovrstevný dlaždicový epitel, na povrchu rohovatějící a odlupující se, dorůstání ze zárodečné vrstvy ( s pigmentem, s nervy, ale bez cév). 1) • •2) Škára (dermis, corium) – zajišťuje převážně dynamické funkce – pružnost a tažnost kůže. Je tvořena tuhým vazivem. Její povrchová vrstva vybíhá proti epidermis v podobě papil (dermatoglyfy). Průběh snopců vláken škáry je různý (směr odpovídá mechanickému zatížení kůže – štěpitelnost kůže! • • •Hluboká vrstva obsahuje: • • - vlasové folikuly • - cévy a nervy • - kožní a mazové žlázy • • • • • • • • • vír smyčka oblouček Cristae cutis Sulci cutis Pori sudoriferi Toruli tactiles Papilární linie (daktyloskopie, genetika) 3) Podkožní vazivo (tela subcutanea) a) vrstva tukových buněk - zásobárna energie, ochrana před poraněním, tepelná izolace, určuje tvar těla. Tuk chybí na ušním boltci, očních víčkách, na hřbetu nosu a na penisu a clitorisu. b) cévy a nervy Tuhé vazivo na některých místech tvoří pruhy, které se pevně připojují k periostu nebo fascii. Zde je kůže málo posunlivá, objevují se vklesliny (např. nad obratli). Stlačením cév při dlouhém ležení – vznik dekubitů. Ubývání tuku a elasticity vláken ve stáří (vrásky) Kožní deriváty zrohovatělé: • 1. vlas (capillus), chlup (pilus) • – chybí na palma manus a planta pedis, na přechodní červeni rtů, glans penis/clitoridis, preputium penis, labia minora pudendi a na vnitřní ploše labia majora pudendi • •Struktura: •Radix pili (v kůži) s vlasovou cibulkou (bulbus pili), váček vlasový (folliculus pili) – sem se vchlipuje bohatě prokrvená vazivová bradavka vlasová (papilla pili) – pro výživu bulbu •Scapus pili (volný kmen vlasový) – zrohovatělé epidermální buňky • Na průřezu chlupem: dřeň (substantia medullaris), substantia corticalis, tenká cuticula pili •Mazová žláza (glandula sebacea) – v úhlu mezi chlupem a svalem •Vzpřimovač chlupu (musculus arrector pili) – hladká svalovina . „husí kůže“ • • •Typy ochlupení: •1. Primární – lanugo •2. Sekundární •3. Terciární (po pubertě) • • Primární ochlupení Lanugo jsou jemné chloupky, pokrývající kůži plodu (fétu) . Flumina pilorum Vortices pilorum Sekundární ochlupení Pili (chloupky) Capilli (vlasy) Cilia (řasy) Supercilium (obočí) 5989_f260 445taidjin Terciární ochlupení (po pubertě) Hirci (chlupy v axile) Pubes (chlupy v okolí zevních pohlavních orgánů) Barbae (vousy) Tragi (chlupy v zevním zvukovodu) Vibrissae (chlupy ve vestibulum nasi) Sinusové chlupy Hypertrichosis vera Mají hmatovou funkci, u člověka jsou rudimentární. 2. Nehet (unguis) Zrohovatělá ploténka - chrání distální článek prstů Nehtová ploténka (corpus unguis) s radix unguis - jeho proximální okraj margo ocultus je ukrytý v nehtové rýze, margo liber je distální okraj Nehtové lůžko (lectulus unguis) – proximální část =matrix unguis – dorůstání nehtu (dobré regenerační schopnosti), distálně sterilní matrix, lunula unguis Nehtový val (vallum unguis) GLANDULAE SEBACEAE (mazové žlázy) Sebum (kožní maz) Meibomské žlázy v horním i dolním víčku – sekret brání vysušení oka Holokrinní typ žláz Comedo – akne GLANDULAE SUDORIFERAE (potní žlázy) 1. Exokrinní žlázy – sudor =pot - pH 5.5 – 6 2. Apokrinní žlázy – tzv. „voňavé“žlázy - gll. sudoriferae axillares - gll. circumanales - gll. ceruminosae – cerumen (v zevním zvukovodu) - gll. sudoriferae nasales - gll. ciliares (Mollovy) - gll. areolares - gl. mammaria Ženský prs – mamma feminina Ve výši 3.-5 žebra, od parasternální čáry k přední axilární čáře, odtok mízy!!! Na vrcholu prsu je kruhový dvorec - areola mammae, prsní bradavka – papilla mammae, glandulae areolares mammae, mazové žlázky (chrání kůži bradavky před macerací slinami kojence a mlékem). Na bradavce se otvírá 15-20 otvůrků (area cribriformis papillae), kde vyúsťují mlékovody (ductus lactiferi); m. subareolaris. Stavba žlázy: 15-20 laloků v tuhém vazivu = corpus mammae (k axile vybíhá processus axillaris), ductuli lactiferi, tuk retromammární (mezi corpus mammae a m. pectoralis major) a premamární - vyrovnává nerovnosti. Vývoj prsu: areolomamma – mamma areolata – mamma papillata – definitivní rozvoj žlázy až za těhotenství a kojení (mlezivo=colostrum, mléko=lac) Mužská prsní bradavka má stálou polohu ve 4. mezižebří receptor senzitivní jádro v zadním rohu míšním (ncl. proprius) přepojení na jádrech thalamu skrze capsula interna do gyrus postcentralis Centrální raménko pseudounipolární buňky Periferní raménko pseudounipolární buňky Schéma somatosenzitivní dráhy protopatické čití – hrubá kožní citlivost, chlad, teplo…. Lemniscus medialis ggl. spinale receptor senzitivní jádra v medulla oblongata (ncl. gracilis a cuneatus) přepojení na jádrech thalamu skrze capsula interna do gyrus postcentralis Centrální raménko pseudounipolární buňky Periferní raménko pseudounipolární buňky Schéma somatosenzitivní dráhy (epikritické čití – jemná kožní citlivost, hmat) Lemniscus medialis ggl. spinale receptor senzitivní jádra n. V v kmeni mozkovém (ncl. tractus spinalis, ncl. sensorius principalis a ncl. mesencephalicus n. trigemini) přepojení na jádrech thalamu skrze capsula interna do gyrus postcentralis Centrální raménko pseudounipolární buňky Periferní raménko pseudounipolární buňky Schéma somatosenzitivní dráhy (hlavové nervy – X, IX, VII, V) Lemniscus trigeminalis Pseudounipolární buňky v ggl. n. trigemini, ggl. geniculi VII, ggl. superius a inferius IX a X Receptor (šlachové vřeténko…) senzitivní jádro v zadním rohu míšním (ncl. thoracicus) kůra mozečku Jádra mozečku Centrální raménko pseudounipolární buňky Periferní raménko pseudounipolární buňky Schéma somatosenzitivní dráhy (nepřímá=propriocepční – informace z pohybového aparátu do mozečku pro potřeby motoriky) skrze pedunculi cerebellares do mozečku ggl. spinale Použité obrázky: Čihák, R. (2016): Anatomie 3. Grada. Gilroy, A. M. et al. (2009): Atlas of Anatomy. Thieme New York, Stuttgart. Moore, K. L. (1992): Clinical oriented anatomy. Third edition. Williams&Wilkins, A Waverly Company. Putz, R. (2008): Atlas of Human Anatomy Sobotta. Elsevier Books. Rohen, J.W., Yokochi, Ch. (1988): Anatómia človeka. Schattauer Stuttgart- New York.