1 Růst a vývoj dětí Kondiční trénink specifických skupin Pohybový systém dítěte • Ontogenetický vývoj jedince je výrazem fylogenetického vývoje druhu a sekundárně odráží faktory zevního prostředí • Zásada: organismus by měl stejnou dobu kdy neprovádí pohyb zatížit kompenzačním mechanismem , tedy pohybem 2 inaktivita pohyb 3 10 10 20 35 70 20 25 30 40 15 35 35 30 15 10 35 30 20 10 5 0 20 40 60 80 100 120 6 let 14 let 2O let 45 let 70 let Pohybové dovednosti v průběhu ontogeneze v % obratnost síla rychlost vytrvalost Prenatální vývoj • Od oplození ( splynutí vajíčka) do porodu • Přibližně 266 dní (cca 38 týdnů) – koncepční ( gestační) stáří • Někdy se uvádí termín menstruační stáří = stáří embrya od posledního dne menstruace matky ( délka těhotenství o 14 dní delší, cca 280 dní – 40 týdnů) • Většina času v děloze • Z jediné buňky se vyvine zralý plod • Těhotenství se dělí na : z pohledu matky- trimestry z pohledu plodu – germinační, embryonální a fetální Germinační období • První období ontogenetického vývoje • Ze zygoty vznikne embryo ( morula za 60 hod, blastocysta za 96 – 120 hod) • Oplození : spermie prochází dělohou a vejcovodem, pronikne obaly vajíčka a haploidní genotypy obou gamet vytvoří diploidní jádro • Okamžikem oplození určeno pohlaví zárodku • Nastává rýhování vajíčka – morula – blastocysta • Blastocysta cca 6 den se implantuje do děložní sliznice oplození embryo Embryonální období • začátek 2. týdne až konec 8. týdne po oplození • množení a diferenciace buněk, formování orgánů a soustav • zárodek velmi zranitelný – narušení vývoje = poškození orgánů, těžké vady • vznik 3 zárodečných listů • Ve středním zárodečném listu ( mesodermu) se formuje – primitivní chorda a laterálně od ní prvosegmeny ( somity) • Zakládají se kranio-kaudálním směrem Embryo = zárodek V 8. týdnu zřetelné základy kostí Motorika v embryonálním období • ke konci embryonálního období ( cca od 7. týdne) – spontánní pohyby • Jemné změny kontur embrya trvající asi 2 s • Tyto pohyby po 2 týdnech ustávají • Dochází i ke slabé flexi a extenzi páteře • Od 8. týdne dochází i k tzv. lekavým pohybům = rychlému 1s trvajícímu trhnutí celého plodu Velikost a hmotnost plodu Fetální období • Období plodu • Začátek 9. týdne až porod • Organogeneze prakticky skončila v embryonálním období, nyní orgány rostou, vyvíjejí se a začínají fungovat Tělesný vývoj • Ve 4. a 5. měsíci růst do délky, až do 20. týdne, pak se růst zpomaluje – závislé na koncentraci somatotropního hormonu • Hmotnostní přírůstek zejména v posledních 2 měsících těhotenství ( vytváří se i tukové zásoby) • V 2.trimestru se upravuje podoba obličeje • Od 4. měsíce na povrchu těla lanugo • Kůže vyvinuta, ale podkožní vazivo ještě na počátku ne • Ve 20. týdnu genitálie vyvinuty ( lze rozpoznat pohlaví ultrazvukem) • Ve 24. týdnu jsou plíce vyvinuty natolik, že už může plod dýchat V polovině těhotenství cca 1% tukové tkáně těsně před narozením – asi 15% Od 6. měsíce – dříve narozené děti – šance na přežití Motorika ve fetálním období • V 9. týdnu se objevuje škytání – 1s trvající záchvěvy bránice • Od 9. týdne pohyby končetin a hlavy • Od 10. týdne rozvoj pohybových schopností – dotyky obličeje a rukou se současnými pohyby prstů, protahování, zívání, pohyby čelistí i pohyby jazyku • Ve 12.týdnu cucání, polykání, rotace rukou v zápěstí i jemnější pohyby prstů • V 15. týdnu– dochází k dočasnému snížení pohybové aktivity • Po 24. týdnu jsou pozorovány i pohyby obličejových svalů Fetální pohyb nutný k procvičení systémů , stimulaci některých smyslů a zamezení srůstu s plodovými obaly Znaky donošeného novorozence • Hmotnost 2500 – 4000g • Délka 50 cm • Vyvinutý podkožní tuk • Růžová kůže krytá mázkem, lanugo může pokrývat povrch těla, ale jen zbytkově • Vytvořeny všechny deriváty kůže ( vlasy, nehty přesahují okraj prstů) • U chlapců varlata sestouplá do šourku, labia majora překrývají labia minora u dívek Vývojová postnatální období novorozenec - od narození do 1 měsíce kojenec - od 1 měsíce do 1 roku batole - od 1 roku do 3 let puberta - od 11, 12 let - 15 let adolescence - od 15 let - 20 - 22 let rané dětství - od narození do 3 let předškolní věk - od 3 let - 6 let mladší školní věk - od 6 let - 11, 12 let starší školní věk - od 11, 12 let - 20 - 22 let dospělost - od 20 - 22 let - 65 let stáří - od 65 let do smrti Biologický věk Kalendářní věk • reakce na světlo a tmu • nevidí detaily obličeje, rozlišuje pouze obrysy • matku na základě zraku rozlišuje až kolem sedmého měsíce • hlas matky rozezná již 3 dny po porodu (dává mu přednost před jinými a snaží se dostat do takové polohy, aby hlas matky slyšelo lépe –otáčí hlavičku apod.) • při podstupování bolestivého zákroku dává jasně najevo, že bolest cítí • důležitá dotyková stimulace • čich se rozvíjí až po porodu, matku pozná již za 45 hodin po narození Senzomotorický vývoj novorozence od narození do 28. dne života kojenecké období • je charakterizováno prudkým psychickým vývojem, tělesným růstem a zráním CNS • do jednoho roku vyroste kojenec asi o 25cm, tělesnou hmotnost zvýší přibližně na trojnásobek • specifický psychomotorický vývoj • komunikace –první úsměv (od šestého týdne), první známka socializace • záporné emoce projevuje pláčem • zdokonaluje se zraková ostrost • od 4 měsíce je plně rozvinuté barevné vidění • okolo 3 měsíce se objevuje mimovolní sahání po předmětech • v 9 měsíci uchopí předmět (palec v opozici) od 1 měsíce do 1 roku krok Lokomoce – pohyb celého těla zvedání hlavičky přetáčení lezení postavování chůze období batolete • Lokomoce je hlavní motorickou činností • Předpoklady ke správnému držení těla se neustále zlepšují • Po prvním roce dítě ujde asi 20 kroků • Nemá představu o vzdálenostech předmětů – zvláště o hloubce • Od jednoho roku dítě kutálí míčem a hází. Před hodem a skokem se vždy zastaví 1 až 3 roky V průběhu 2-3 roku : ➢ Střídavá chůze ze schodů ➢ Jízda na tříkolce ➢ Začátek běhu ➢ Seskoky ze schůdků ➢ Krátký skok do dálky ➢ Krátký stoj na jedné noze ➢ Poskoky na preferované jedné DK ➢ Kopnutí do míče s nataženou DK Vhodné pohybové činnosti • Časté střídání aktivit • Rychlostní PA založené na izotonických svalových kontrakcích • Nutné vybírat rozmanité činnosti: házení, překonávání překážek • Velká napodobovací schopnost 16 Vlastní sportovní trénink v tomto věku není vhodný předškolní věk • Dokončena myelinizace pyramidových drah, dozrávání mozečku ( rovnováhové ), vysoká kloubní pohyblivost • zautomatizování chůze a běhu • Rozvoj acyklických činností: různé typy skoků, poskoků( seskoky, skok do dálky, do výšky) • Dítě ve čtyřech letech dokáže spojit běh se skokem • V 6 letech teprve dítě dokáže spojit chytání a házení • Metaboličtí nespecialisté ( více oxidativním způsobem) děti normomotorické 60% volného času v pohybu děti hypermotorické 80% volného času v pohybu děti hypomotorické 40% volného času v pohybu 3 – 6 let 18 V průběhu 4-6 roku : ➢ Stoj na jedné noze ( 3-5s) ➢ Skoky do dálky ➢ Přeskakování přes předměty ➢ Výskoky ➢ Skok do výšky ➢ Vyzrálý vzor silového kopnutí do míče ➢ Rychlý běh s vyhýbání se překážkám ➢ Střídavá chůze na balanční kladině předškolní věk Vhodné pohybové činnosti • Priorita dynamického pohybu před statickým • Rychlé střídání schopností rychlostních , obratnostních, dynamicky silových v rámci sportovních her • Velká napodobovací schopnost • Propojení myšlení s konkrétním pohybem 19 Vlastní sportovní trénink – dát prostor a čas pro spontánní dětské hry Vytváří se vztah k pohybu ( pozor na syndrom vyhoření – cca po 8 letech specializovaného tréninku) mladší školní věk • Zakřivení páteře není trvalého charakteru, proto je třeba dbát na správné držení těla a návykům • v 8 letech je výkonnost chlapců a dívek přibližně stejná v desíti již se od sebe výrazně liší • oblíbené začínají být kolektivní hry. Děti v osmi létech již dokáží organizovaně spolupracovat při hře • Začínají se objevovat značné rozdíly ve výkonnosti jedinců vlivem odlišného působení vnějšího prostředí a rozvoje individuálních vloh • Období 8 – 12 let se popisuje jako zlatý věk motorického učení 6-11 let mladší školní věk V průběhu 6-11 roku : ➢ Běhání a házení a chytání jak u dospělých ➢ Různé formy úderů( spodem, vrchem a stranou) ➢ Zlepšená kontrola pohybů: šplh, skoky, poskoky, přeskakování ➢ Posturální kontrola srovnatelná s dospělým ➢ Pohyby jsou více kontrolovány- plynulejší, rychlejší, automatizace ➢ Vysoká úroveň rytmické schopnosti Vhodné pohybové činnosti • Velká pestrost pohybů a časté střídání • Převažují rychlostní a obratnostní aktivity, ale lze i zařazovat vytrvalostní aktivity • Lze i posilovat, dítě by ale nemělo zvedat více jak 10% své hmotnosti 22 Vlastní sportovní trénink – vhodný Pozor na biologický věk ( může se lišit i o 10% - tj 2 roky) Starší školní věk • Zrychlený a nerovnoměrný růst kostí a svalů způsobuje disproporcionalitu a s ní související nekoordinované pohyby + změna proporcí • Objevují se druhotné pohlavní znaky - vývojová nevyrovnanost mezi chlapci a dívkami • V testech motoriky jsou lepší chlapci Žena: zaoblenost a plynulost pohybu Muž : silový projev • Nastupuje i lehká stagnace v kinestetické diferenciační ( funkce motorického analyzátoru) a rytmické schopnosti • Vývoj specializovaných dovedností je závislý na příležitostech procvičování, povzbuzení a učení • Z pohledu koordinačních předpokladů je období po 12 roku obdobím stagnace Na konci tohoto období můžeme pozorovat typicky ženskou a mužskou motoriku 11-20(22) let Před pubertou puberta Po pubertě starší školní věk V průběhu 11 - 20 roku : specializované pohybové dovednosti ( např) ➢ Stabilita a kontrola: kývání, otáčení, balancování ➢ Kontrola při manipulaci HKK i DKK ➢ Zvýšená koordinace oko-ruka a zlepšení reakčního času ➢ Zvýšení zručnosti ( jemná motorika) ➢ Schopnost svalové přestavby na základě podnětu ( hypertrofie) – pozor na jednostranné zatížení Vhodné pohybové činnosti • Nutno omezit jednostranné zatížení ( hrozí vznik deformací a maladaptace) – velká pestrost činností • Výrazné propojení myšlenkových a pohybových projevů • Preference aktivního odpočinku • Velká napodobovací schopnost ( pozitivní x negativní důsledek) 25 Vlastní sportovní trénink – vhodný, v tomto období se ukážou chyby ve výběru Trénovatelnost v dětském věku • Nutnost překročit práh – vliv na adaptaci • Trénink síly u dětí: 60-65% 1RM 26 intenzita Frekvence tréninku • Neexistují podložené studie, které by spolehlivě určily nejvhodnější frekvenci • Dle praxe 2-4x týdně Objem tréninku • 35- 45 minut • 10 min rozcvičení, hlavní část 15-30 min, 5-7 min zklidnění • Srovnáváním řady studií – zvýšit VO2max tréninkem u dětí lze cca o 5% 27 Trénink VO2max Trénink síly • Sílu lze zvyšovat i před pubertou ( poslední studie od 6 let) • Vždy jen jedna série stejných cviků • Zvyšovat počet opakování ze 6 na 15 ( podobný princip jako u seniorů) • U dětí nedochází k hypertrofii svalů – zvýší se počet zapojených motorických jednotek cca o 10% • Podobně jako u dospělých pomocí krátkých intenzivních intervalů • Studie nejsou, zkušenost cca od 11 let 28 Trénink anaerobní výkonnosti Závěr • Riziko poškození sportem je menší než poškození a defekty v souvislostí s inaktivitou • Detrénink a nárůst obezity, nedostatek podnětů pro stimulaci vývoje motorických funkcí SENZITIVNÍ OBDOBÍ 29 SENZITIVNÍ OBDOBÍ V ONTOGENEZI 7 – 9 let koordinace 8 – 10 let gymnastická obratnost 10 – 13 let komplikovaná motorika 7 – 13 let rovnováha 10 – 13 let schopnost reakce 10 – 13 let přesnost pohybu KOORDINACE 10 – 13 let rychlostně silová oblast Puberta základní síla 18 let nárůst svalové hmoty 8 - 10 let výbušná síla okolo 20 let maximální síla SÍLA ▸ nejuniverzálnější pohybová schopnost - vždy ▸ děti od 10 let VYTRVALOST 7 – 9 let pasivní rozsah 12 – 14 let (od 9 let) aktivní rozsah FLEXIBILITA Přirozeně vzrůstá asi do 16 -19 let (v pubertě přechodně snížená), u sportovně činných maxima dosahuje cca ve 23 letech, pak se zmenšuje. 30 ▸ nejvyšší stupeň dědičnosti ze všech pohybových schopností ▸ 12 – 13 let RYCHLOST