Neurofyziologie III MOTORICKÉ DRÁHY A JEJICH PORUCHY POHYBOVÝ PROGRAM  Lidské tělo = jeden stavební a funkční celek  Rozdělováno na 2 části : - somatickou ( tělesnou) - viscerální ( orgánovou)  Soma : kůže, podkoží a pohybový aparát ( kosti, klouby a svaly)  Viscera : orgány chráněné somatickou schránkou ( patří k nim také cévy) Řídící systém – také rozdělen na dva : somatický a autonomní NS Somatický a autonomní NS Oba mají:  Složku hybnou – motorickou – řídí útrobní a kosterní svalovinu ( efektory)  Složku cítící – senzitivní ( začínající receptory) CNS řídí pomocí nervových vláken pouze svalovinu !!!!! Somatický NS SOMATICKÁ MOTORICKÁ VLÁKNA opouští CNS : - hlavové nervy ( z mozku- cerebrum, prodloužené míchy – medulla oblongata) - míšní nervy ( v průběhu celé páteře) Nervosvalová ploténka ( povrch svalových vláken)- kontrakce svalů Co závisí na velikosti motorické jednotky? • Jemnost pohybu • Plynulost pohybu Hennemanovo pravidlo: Pokud při kontrakci zapojujeme větší a větší sílu, tak se zapojují postupně všechny MJ od nejmenší po největší Změny v počtu a velikosti MJ - Fyziologické – stárnutí - Patologické – myopatie, neuropatie SOMATICKÁ SENZITIVNÍ VLÁKNA – začínají v receptorech- informace do CNS RECEPTORY – zdrojem informace  Kůže – čidlo doteku, kůže v kontaktu s podložkou – významné proprioreceptivní informace  Svaly : svalové vřeténko a šlachové ( Golgiho) tělísko sv. vřeténko – více druhů , registrují délku svalových vláken Golgiho tělísko – registruje sílu na přechodu mezi svalovým bříškem a šlachou a reflexy odtud brání mechanickému poškození svalu  Klouby : rozloženy nerovnoměrně ( 4 druhy)- 2 registrují polohu kloubu, 2 registrují pohyb Nejvýznamnější čidla jsou v kůži, ve svalech a kloubech Informace z těchto receptorů dávají: vnímání polohy, pohybu, svalové síly Polohocit, pohybocit a silocit Viscerální NS  Rozdělen na část sympatickou a parasympatickou  Ustředí: sympatikus : v míše ( Th 1 – 12, L1 – 3) parasympatikus : 2 ( mozkový kmen, křížová oblast míchy S2-4) Pro praxi je důležité : do končetin vstupuje je sympatická inervace – šíří se po povrchu tepen, ovlivňuje prokrvení. HKK – hrudní mícha ( Th 2-7) DKK- přechod hrudní a bederní míchy (Th10-L2) Viscerální NS VISCERÁLNÍ MOTORICKÁ VLÁKNA : šíří se do těla jinudy než somatická motorická vlákna, v cestě mají navíc uzliny ( ganglia), cesta k viscerálním orgánům je přepojována ve dvou i více nervových buňkách - Všechna vlákna sympatická a parasympatická z křížové míchy – opustí míchu a okolo cév nebo prostřednictvím hustých pletení – místo určení - Vlákna parasympatická z oblasti mozkového kmene – opustí lebku a cestou : III., VII., IX. a X. hlavového nervu VISCERÁLNÍ SENZITIVNÍ VLÁKNA začínají receptory ( uloženy v orgánech, včetně cév), sledují tělesné funkce ( SF, TK,..) a různé hodnoty týkající se metabolismu ( koncentrace CO2,02) Nervové propojení somatické a viscerální oblasti  Propojené prostřednictvím nervových vláken uvnitř CNS, rozhodující pro toto propojení jsou interneurony – končí zde oboje senzitivní vlákna  Sítě interneuronů zpracuje informace a přepojí na motoriku ( somatickou i viscerální)  V rehabilitaci se hovoří o viscero-vertebrálních a vertebroviscerálních vztazích  viscero-vertebrální vztah = primární příčina je ve vnitřním orgánu ( porucha funkční i strukturální)  vertebro-viscerální vztah = příčina je ve špatné funkci pohybového aparátu Vnitřní orgány a jejich ovlivnění pohybového aparátu  Reflexně  Kontaktně  Metabolicky Vztahy nervově - reflexní V těle ale dva nervové systémy – somatický a autonomní. I v končetinách viscerální systém ( cévy, potní žlázy) Úloha INTERNEURONŮ Vztahy kontaktní  Vnitřní orgány – v tělních dutinách, ohraničené orgány pohybové soustavy ( kosti, klouby, svaly)  Vnitřní orgány tak v těsném kontaktu s pohybovým systémem  3 oblasti výskytu těchto vztahů: - obličejová část hlavy - bránice - malá pánev Řízení pohybu Dvě složky: 1, vydávání pokynů ( motorická vlákna končící u efektoru) 2, zpětná vazba ( příjem informací v jakém stavu jsou orgány jak jsou splněné příkazy) Na řízení se podílí : CNS ( korová a podkorová centra, mozeček) motorické a senzitivní dráhy Řídící orán Výkonný orgán Zpětná vazba příkaz Motorické okruhy Motorické okruhy : kůra mozková, bazální ganglia a thalamus kůra mozková – 3 motorické oblasti mozková kůra bazální ganglia thalamus mozeček vestibulární jádra retikulární formace nucleus ruber vestibulospinální dráha ( rovnováha těla) rubrospinální dráha (hrubá motorika) pyramidová dráha (volní, jemná motorika) retikulospinální dráha ( svalové napětí) propriorecepce Poruchy v oblasti motorických okruhů – bazální ganlia  onemocnění s charakterem změn 1, svalového napětí 2, v rozsahu pohybu Parkinsonova choroba, chorea, balismus Poruchy v oblasti motorických okruhů poruchy mozečku Motorické dráhy Motorické dráhy = cesta nervového impulsu z mozku až po kosterní sval Skládá se:  Centrální motoneuron  Periferní motoneuron Vzájemný vztah obou motoneuronů Periferní chabá paréza Centrální spastická paréza Centrální motoneuron Periferní motoneuron sval Pyramidová dráha. - Z mozkové kůry – alfa motoneurony - Vývojově nejmladší - Jako jediná – volní pohyby ( jemná motorika akrálních částí končetin) Rubrospinální dráha. Tractus rubrospinalis - Od ncl. ruber ve středním mozku – alfa motoneurony - Hrubá motorika ( pohyby trupu, pletencových kloubů – souhyby končetin) Vestibulospinální : tractus vestibulospinalis - V prodloužené míše u vestibulárních jader ( spolupráce s vnitřním uchem) a motoneurony - rovnováha Retikulospinální: tractus reticulospinalis - V mozkovém kmeni ( od RF) – na gama motoneurony - Nastavuje svalové napětí Mozečkové okruhy - Účastní se na svalovém napětí Všechny motorické dráhy se kříží Plánování pohybu Asociační oblasti – zrodí se myšlenka na pohyb Limbický systém - dodává motivaci k výkonu Senzitivní a senzorická oblast - Informace o současné poloze těla mozeček - Informuje o možnostech pohybu vzhledem k poloze a pohybu těla Motorické oblasti - návrh pohybu odesílají bazální ganglia Tvorba ( programování) pohybu  Probíhá v bazálních gangliích: - příjem všech informací - vybírání vhodného pohybového vzorce - mozeček je do toho zapojen- spolupodílí se na výběru motorického vzorce vytvoření ideálního vzorce pohybu Odeslání návrhu do primární motorické oblasti Příkaz k pohybu  Primární motorická oblast – pyramidová dráha ( načasování pohybu - timing) Provedení pohybu  Míšní motoneurony a motorická jádra hlavových nervů – příjem informace k pohybu  Svalová a šlachová vřeténka – zpět informují CNS ve svalech a šlachách  Proprioreceptory, rovnovážné ústrojí a odbočky zrakové dráhy – informují mozeček o změnách polohy a pohybu těla v prostoru  Mozeček – informuje primární motorickou oblast ( ta neustále upravuje směr a kvalitu pohybu)  Mozeček - informuje i podkorové struktury – úprava polohy těla a napětí svalů Kontrola pohybu mozeček Směr pohybu Rychlost pohybu Přesnost pohybu Ukončení pohybu Učení pohybu  Častým opakováním pohybu – dochází k jeho učení a zdokonalování  Dochází k tvorbě nových pohybových vzorců nebo úpravě starých Motorické učení mozeček Bazální ganglia ( corpus striatum) Motorické a asociační struktury mozkové kůry hippokampus Příklad - tenis  Plánování pohybu – tenista sleduje míček, drží a cítí raketu v ruce, uvědomuje si postoj, přemýšlí kam a kdy míček dopadne - chce odehrát míček s největší silou a přesností - vybavuje si, jaké podobné údery v minulosti odehrál a plánuje pohyb  Tvorba pohybu - na výběr má forehand i backhand, krok vpřed i vzad, úder jednou rukou nebo obouruč - vybírá nejvhodnější pohyb z velkého množství pohybových vzorců  Příkaz k pohybu – nastane správný čas a spustí se pohybový vzorec  Provedení pohybu – jedna noha vykročí, druhá jde do podřepu, končetina s raketou se natahuje, druhá končetina se zkracuje,..  Kontrola pohybu – míček dopadá pod jiným úhlem a s jinou rotací, než mozek tenisty na základě předchozích zkušeností očekával a na základě nových informací upravuje pohyb ( mění těžiště, natahuje/ zkracuje HK s raketou,..)  Učení pohybu – odehráním nebo zkažením míčku si mozek zapamatoval pohyb - uvědomil si, že míček se může odrazit pod jiným úhlem než předpokládal a příště při podobné výměně použije jiný pohybový vzorec