Program přednášek a seminářů z anatomie pro fyzioterapeuty letní semestr školní rok 2023/2024 1. Nervová soustava – CNS, mozkový kmen, telencephalon 2. Nervová soustava – PNS. Hlavové nervy 3. Nervová soustava – PNS. Míšní nervy 4. Autonomní nervový systém, žlázy s vnitřní sekrecí 5. Nervové dráhy 6. Trávicí soustava - přehled 7. Dýchací soustava, Močová soustava - přehled 8. Pohlavní soustava mužská – přehled, Pohlavní soustava – ženská přehled . 9. Kardiovaskulární systém – srdce, přehled hlavních tepen 10. Kardiovaskulární systém – přehled hlavních žil, hlavní mízní kmeny a uzliny 11. Topografie horní končetiny, topografie zad 12. Topografie dolní končetiny 13. Smysly - oko, chuť, čich, ucho, kůže – přehled. Neurohumorální řízení organismu Nervová soustava ■ morfologicky a funkčně vysoce specializovaná tkáň ■ zprostředkuje vztahy mezi vnějším prostředím a organismem a mezi orgány uvnitř organismu (k udržení homeostázy) ■ přijímá, třídí a vytváří signály - vzrušivost ■ zabezpečuje jejich šíření - vodivost ■ informace zpracovává a zajišťuje jejich odpověď ■ V organismu tvoří nervová soustava: centrální nervový systém – CNS (koncový mozek, mozkový kmen, mícha) periferní nervový systém – PNS (hlavové, míšní a vegetativní = autonomní nervy) ■ základní morfologická a funkční jednotka = neuron ■ buňky pomocné = gliové buňky Neuron Perikaryon=tělo dendrity axon směr toku impulsů Schwannova pochva (jednoduchý obal, produkt gliových buněk) Myelinová pochva spirálovité obtočené Schwannovy buňky s tukem v PNS Oligodendroglie v CNS Ranvierovy zářezy internodální segmenty ZÁKLADNÍ SCHÉMA ČINNOSTI NERVOVÉ SOUSTAVY Receptor nervová zakončení smyslové orgány Centrum reflexu CNS (mozek, mícha) Efektor příčně pruhovaná svalovina hladká svalovina srdeční svalovina žlázy Sensorické/senzitivní (dostředivé, centripetální neurony) Motorické (odstředivé, centrifugální neurony) Periferní nervová soustava (PNS) = míšní (31 párů), hlavové (1-12) a autonomní nervy (sympathicus a parasympathicus) ROZDĚLENÍ NERVOVÉHO SYSTÉMU 1.Centrální (CNS) – (koncový mozek, mozkový kmen, hřbetní mícha) Struktura: Substantia grisea (šedá hmota) perikaryony a neuropil (cortex=mozková kůra, nuclei=jádra=nakupení těl nervových buněk) Substantia alba (bílá hmota) – myelinizovaná nervová vlákna 2. Periferní NS – míšní, hlavové a autonomní nervy (senzitivní, motorické, smíšené) svazky nervových vláken nerv CNS – centrální nervová soustava Mozek (cerebrum, encephalon) Složité seskupení nejvyšších nervových ústředí. Průměrná váha mozku = 1300g Rozdělení mozku: prodloužená mícha ((medulla oblongata)) Varolův most (pons Varoli) mozeček ((cerebellum) střední mozek (mesencephalon) mezimozek) (diencephalon) koncový mozek (telencephalon) Mozkový kmen (truncus cerebri) prodloužená mícha (medulla oblongata), Varolův most (pons Varoli), střední mozek (mesencephalon) Scan0006 PERIFERNÍ NERVOVÝ SYSTÉM kmenCrN hlavové nervy - 12 párů míšní nervy - 31 párů I. N. olfactorius (čichový) II. N. opticus (zrakový) III. N. oculomotorius (okohybný) IV. N. trochlearis (kladkový) V. N. trigeminus (trojklanný) VI. N. abducens (odtažitý) VII. N. facialis (lícní) VIII. N. vestibulocochlearis (rovnovážně-sluchový) IX. N. glossopharyngeus (jazykohltanový) X. N. vagus (bloudivý) XI. N. accessorius (přídatný) XII. N. hypoglossus (podjazykový) Dorsální větve míšních nervů n. suboccipitalis n. occipitalis major n. occipitalis tertius nn. clunium superiores nn. clunium medii Ventrální větve míšních nervů Plexus cervicalis Plexus brachialis Nn. intercostales Plexus lumbalis Plexus sacralis Vegetativní (autonomní) nervy 1)sympatikus – systém thorakolumbální – perikaryony ve visceromotorické části segmentů míšních - ncll. intermediolaterales C 8 - L2-3 - stimulace aktivit spojených s výdejem energie (katabolické funkce) 2) 2) 2) 2) 2) 2) 2) 2) 2) 2) 2) 2)funkce) 3) 2) parasympatikus – systém kraniosakrální - perikaryony u hlavových nervů III; VII; IX; X a ncll. intermediolaterales v sakrální míše - řídí aktivity k uchování energie (anabolické funkce) Medulla spinalis (páteřní mícha) délka 40 – 50 cm, váha asi 30g kraniálně pokračuje v medulla oblongata (prodloužená mícha) – hranice decussatio pyramidum (překřížení pyramidových drah) nebo odstup I. míšního nervu – mezi C3 – Th2 je rozšířena – intumescentia cervicalis Th9– L1 – intumescentia lumbalis spinální mícha končí u L2 – conus medullaris – filum terminale část páteřního kanálu v kaudální části lumbální a celé sakrální je vyplněna jen nervovými kořeny – cauda equina sejmout Scan0001 Medulla spinalis (páteřní mícha) Šedá hmota (substantia grisea): canalis centralis, cornu (=roh) anterius, cornu posterius*, pars intermedia, sulcus limitans (rozhraní zóny senzorické a motorické) Bílá hmota (substantia alba): na V straně je štěrbina: fissura mediana anterior na D straně je žlábek: sulcus medianus posterior na L straně jsou žlábky: sulcus lateralis anterior sulcus lateralis posterior Každá polovina bílé hmoty míchy je rozdělena průběhem žlábků na provazce = funiculus anterior*, medius** a posterior*** sejmout0024 * ** *** * * * Pro výstup kořenových vláken spinálních nervů sejmout Míšní nerv (nervus spinalis) 31 párů – vznikají po spojení zadních (sensitivních/senzorických) a předních (motorických) kořenů, vystupují z páteřního kanálu ve foramina intervertebralia Dostředivá (aferentní, sensitivní/senzorická) nervová vlákna začínají na periferii organismu svými zakončeními = receptory = exteroreceptory, interoreceptory, proprioreceptory /sbírají informace z pohybového aparátu/ (tělo=perikaryon dostředivého nervu je pseudounipolární buňka v ganglion spinale) V receptorech se podněty z vnějšího i vnitřního prostředí mění na nervové vzruchy, které jsou periferním nervem vedeny do buněk spinálního ganglia a z nich centrálním raménkem zadním kořenem do zadního rohu míchy, kde se přepojí na další neuron senzitivní dráhy nebo interneuronem přímo na motoneuron. Jádra v zadním rohu míšním převádějí impulsy do vyšších ústředí. sejmout0038 sejmout0067 Odstředivé dráhy = motorické=eferentní 1. somatomotorické nervy začínají v motoneuronech předních rohů míšních, jejich axony vystupují předními míšními kořeny a po průchodu skrze foramen intervertebrale se stávají součástí míšních nervů (inervace příčně pruhovaných svalů) (branchiomotorické nervy - inervují svaly vzniklé z žaberních oblouků, např. mimické svaly) 2. Visceromotorické nervy vycházejí z viscerálních motoneuronů postranních rohů míšních (ncll. intermediolaterales) vystupují jako rami communicantes albi také předními kořeny, po přepojení v příslušných vegetativních gangliích se vrací do míšního nervu jako rr. communicantes grisei (slouží k inervaci cév, hladkého a srdečního svalstva a žláz). sejmout0068 Radix anterior x ramus ventralis !!!!! sejmout0068 Radix dorsalis Radix ventralis X Ramus dorsalis Ganglion spinale (senzitivní neurony!) Ramus ventralis Ramus communicans albus (nepřepojený) Ramus communicans griseus (přepojený) Přední roh míšní (cornu anterius) s motorickými jádry Zadní roh míšní (cornu posterius) senzitivní Sympatikus sejmout0025 Radix dorsalis Radix ventralis Ramus dorsalis Ramus ventralis Míšní nerv (nervus spinalis) Po výstupu z foramen intervertebrale se spinální nerv dělí: 1.rami ventrales – jsou smíšené a vytvářejí pleteně (plexus cervicalis, brachialis, lumbalis, sacralis + nn. intercostales) 2. 2. rami dorsales jsou slabší než ventrales, smíšené, proráží na zadní stranu těla a inervují hluboké zádové svaly a kůži zad 3. r. meningeus se vrací do páteřního kanálu a inervuje tvrdou plenu míšní, periost, disci intervertebrales a vazy páteře 4. ramus communicans - nemyelinizovaná vlákna - již přepojená v příslušném autonomním gangliu zásobují žlázy, cévy a hladkou a srdeční svalovinu sejmout0034 sejmout0068 Rozdíl radix anterior x ramus ventralis !!! radix posterior x ramus dorsalis !!! 31 párů míšních nervů krční spinální nervy C1-8 (první vystupuje mezi atlasem a týlní kostí, poslední mezi C7 a Th1) Th – 12 L – 5 S – 5 Co – 1 Nervosvalová (motorická ploténka - mediátorem je acetylcholin) – impulzy z nervového vlákna se přenášejí na svalové vlákno, které reaguje stahem. sejmout0037 Hlavové nervy ( III. – XII.) Míšní nervy (31) zadní větve rr. dorsales epaxiální svalstvo přední větve rr. ventrales hypaxiální svalstvo Inervace kosterních svalů Epaxiální, hypaxiální svalstvo plexus cervicalis plexus brachialis nn. intercostales plexus lumbalis plexus sacralis Svaly se vyvíjejí ze somitů, jejich laterální části. Ta se diferencuje do dermomyotomů. Každý myotom se rozdělí na epaxiální oddíl (dorsální) a hypaxiální oddíl (ventrální). Hlava: I. – XII. (V – žvýkací svaly, VII – mimické svaly) Krk: plx. cervicalis hlavové nervy: XI, V., VII., XII Hrudník: nn. intercostales plx. brachialis Břicho: nn. intercostales plx. lumbalis Záda: zadní větve míšních nervů hlavové nervy plx. brachialis nn. intercostales HK: plx. brachialis DK: plx. lumbalis plx. sacralis Periferní nervová soustava a) Míšní nervy b) Hlavové nervy c) Autonomní (vegetativní) nervy Scan0013 Neurony z alární ploténky - zóny: Somatosensitivní/somatosenzorické Viscerosensitivní/viscerosenzorické Neurony z bazální ploténky - zóny: somatomotorická (branchiomotorická) visceromotorická Vývoj NS Z ektodermu nad chorda dorsalis Neurální ploténka Neurální rýha Neurální trubice Gangliová lišta Odděleny sulcus limitans FUNKČNÍ TYPY AXONŮ (neuritů) V NS somatomotorické příčně pruhovaná svalovina branchiomotorické příčně pruhovaná svalovina (ke svalům branchiálního původu) Visceromotorické = hladká svalovina myokard žlázy parasympatické sympatické Somatosenzitivní (somatosenzorické) kožní čití, propriocepce, bolest Viscerosenzitivní (viscerosenzorické) mechanocepce, bolest z útrobních orgánů senzorické aferentace chuti, sluchu, vestibulárních informací B. Mozek (encephalon) Složité seskupení nejvyšších nervových ústředí. Rozdělení mozku: 1. prodloužená mícha ((medulla oblongata)) 2. Varolův most (pons Varoli) 3. střední mozek (mesencephalon) 4. mozeček ((cerebellum) 5. mezimozek) (diencephalon) 6. koncový mozek (telencephalon, cerebrum) Mozkový kmen = prodloužená mícha, Varolův most, mesencephalon, (diencephalon) Scan0006 Mozkový kmen Medulla oblongata (prodloužená mícha) Pons Varoli (Varolův most) Mesencephalon (střední mozek) •zdroj jader (nuclei) III. – XII. hlavového nervu •spojení s mozečkem (cerebellum) •bohatá retikulární formace (životně důležité reflexy) •vzestupné a sestupné nervové dráhy Je třeba porozumět následujícím pojmům: To, co nazýváme nervy jsou neurity=axony, navzájem oddělené vazivem, takže jsou obvykle nervy smíšené (se senzitivní i motorickou složkou) – např. n. musculocutaneus, i nervy čistě senzitivní/motorické (např. n. cutaneus brachii posterior; n. subclavius). Somatomotorická i branchiomotorická jádra v CNS nazýváme nuclei originis nebo nuclei motorii Visceromotorická jádra = obecně jmenujeme nuclei originis dorsales, některá mají ale i speciální název např. u CN IX. je to ncl. salivatorius inferior, u CN VII. nucleus salivatorius superior. Pozn. – pokud je u hlavových nervů visceromotorické jádro, pak je vždy parasympatické!!!! Jádra sympatiku jsou jen ve střední části substantia grisea páteřní míchy (C8-L2-3)!!!!! U somatosensitivity i viscerosensitivity je první neuron vždy mimo CNS (např. ganglion spinale u míšních nervů, ggl. geniculi u CN VII, ggl. superius a inferius u CN IX a X.), výjimka jen u CN V. – propriocepce ze žvýkacích svalů. Sensitivní jádra v CNS (to jsou až jádra druhých neuronů, na nichž se přepojují centrální raménka pseudounipolárních nervových buněk, aby pak jejich neurity šly do vyšších etáží – těmto přepojovacím jádrům se říká nuclei terminationes (většina má ale speciální název, např. ncl. proprius, ncl. thoracicus, ncl. gracilis, ncl. solitarius…) Scan0013 Zóny: somatomotorická (jádra somatomotorických nervů) – ncll. originis=motorii visceromotorická (jádra visceromotorických nervů) – ncl. intermediolateralis u páteřní míchy, (u hlavových nervů ncll. originis dorsalis nebo speciální název) viscerosensitivní (jádra viscerosensitivní) somatosensitivní (jádra somatosensitivní) Sulcus limitans – je v příslušném gangliu mimo CNS, k přepojení dochází v zadních rozích míšních, u hlavových nervů v mozkovém kmeni v gll. n. trigeminus nebo ncl. solitarius – jsou pro všechny příslušné hlavové nervy, které mají somatosenzorickou nebo viscerosenzorickou složku společné. Medulla oblongata (MO) 1. Je kraniálním pokračováním medulla spinalis (hřbetní míchy) 2. Sahá od odstupu 1. míšního nervu (nebo od decussatio pyramidis) k pons Varoli (délka 20–25mm) 3. Má bohatou retikulární formaci (síťovitě uspořádaná šedá hmota – propojuje jednotlivé struktury CNS, centra důležitých reflexů: dýchací, polykací, zvracivý …….), dostává informace ze všech drah), 4. Probíhají zde vzestupné a sestupné nervové dráhy 5. Její šedá hmota obsahuje jádra hlavových nervů (XII., XI., X., IX.) Scan0007 Scan0008 med Ventrální pohled Dorsální pohled Výstup hlavových nervů (ventrální strana mozkového kmene) 1. Medulla oblongata (prodloužená mícha) Spojení s mozečkem (cerebellum)skrze: Pedunculi cerebellares inferiores* část fossa rhomboidea Tuberculum ncl. gracilis Tuberculum ncl. cuneati Decussatio pyramidum* Foramen caecum ** Pyramis medullae oblongatae Oliva Sulcus lateralis anterior (před olivou) – výstup n. hypoglossus (CN XII.) Sulcus lateralis posterior (za olivou) – výstup nervů postranního smíšeného systému n. glossopharyngeus (CN IX.) n. vagus (CN X.) n. accessorius (CN XI.) Dorsální pohled Ventrální pohled * * Scan0042 ** (CN = cranial nerve = hlavový nerv) Scan0013 Scan0013 Scan0097 N. hypoglossus (CN XII.) Vystupuje z medulla oblongata před olivou (sulcus lateralis anterior), skrze canalis hypoglossalis vychází z lebky, inervuje svaly jazyka rr. linguales ke svalům jazyka (aferentace pak z ncl. tractus solitarii – pro reflex sání, polykání…při poruše „ukazuje“ stranu léze) Na krku tvoří arcus n. hypoglossi Scan0072 Medulla oblongata rostrální řez sejmout0059 Jádro se jmenuje nucleus originis n. hypoglossi, leží v zóně somatomotorické Canalis n. hypoglossi (nad condyli occipitales) N. hypoglossus (CN XII.) n XII a jeho vztah k ansa cervicalis profunda Branchiomotorické jádro v medulla oblongata (=ncl.ambiguus) slouží jako společný zdroj pro nervy postranního smíšeného systému – IX., X., XI (z kaudální části ncl. ambiguus se konstituuje r. internus XI.) n XIb Scan0071 Nervus accessorius - CN XI. (součást postranního smíšeného systému, výstup za olivou, sulcus posterolateralis) 1.Kraniální část – branchiomotorická zóna (tato vlákna z ncl. ambiguus se připojují k n. vagus CN X. pro mm. laryngei s výjimkou m. cricothyroideus) – r. internus 2. Krční část (branchiomotorická jádra v horní části hřbetní míchy – skrze foramen magnum do lebky, ven spolu s 1., pak skrze foramen jugulare na krk = r. externus pro m. sternocleidomastoideus a m. trapezius) Scan0096 cn-11 Foramen jugulare (prostup CN IX, X, XI a vena jugularis interna) Postranní nervový systém (=CN XI., X., IX) Scan0095 Nervus vagus (CN X.) (součást postranního smíšeného systému, výstup za olivou) 1 a) somatosensitivní a 1b) viscerosensitivní neurony (v ganglion superius a inferius = nad a pod foramen jugulare vedou informace ze zevního zvukovodu a sliznice vnitřních orgánů) 2. Senzorická = chuťová vlákna vedou chuťové informace z chuťových buněk v okolí epiglottis (do ncl. gustatorius v mozkovém kmeni (toto jádro slouží také pro přepojení chuťových informací přicházejících cestou CN VII. a IX.), zde dojde přepojení do thalamu…. 3. Visceromotorické (parasympatické jádro= nucleus originis dorsalis n. vagi – přepojení v gangliích ve stěně orgánů – pro hladkou svalovinu orgánů a žlázy) 4. Branchiomotorické neurony – ncl. ambiguus – pro svaly hrtanu a hltanu kaudální řez MO rostrální řez MO Funkce n. vagus: Ad 1a) Somatosenzitivní vlákna přivádějí signály z kůže zevního zvukovodu, z části bubínku a ušního boltce Ad 1b) viscerosenzitivita přichází z celé jeho inervační oblasti a je součástí viscerálních reflexních oblouků (zajišťuje i vnímání komplexních pocitů jako je hlad, nauzea…) Ad 2) chuťové signály (senzorické) z oblasti epiglottis Ad 3) visceromotoricky (parasympaticky) inervuje hladkou svalovinu a žlázy TT (po flexura colli sin, dýchací cesty, inervuje stěnu velkých cév a srdce (dosahuje až k testes/ovariím) Ad 4) spolu s CN IX inervuje svaly měkkého patra a hltanu (z branchiomotorického jádra ncl. ambiguus) pouze z jeho vláken je inervován hrtan!!! • • Větve n. vagus (výstup laterálně od olivy, skrze foramen jugulare, trigonum caroticum, apertura thoracis superior (dx před a. subclavia, sin před oblouk aorty, podél jícnu do dutiny břišní) r. meningeus (pro pleny mozkové) r. auricularis (pro kůži zevního zvukovodu) rr. pharyngei n. laryngeus superior (r. internus a externus – pro m. cricothyroideus, sliznici hrtanu a chuťová vlákna z okolí kořene jazyka a epiglottis) n. laryngeus reccurens (pro svaly laryngu laterální a zadní skupiny), levý se vrací pod obloukem aorty, pravý pod a. subclavia rr. cardiaci cervicales superiores a inferiores rr. cardiaci thoracici rr. bronchiales plexus oesophagealis (truncus vagalis anterior a posterior) Plexus renalis, coeliacus, gastricus, hepaticus, splenicus, ovaricus /testicularis (nejkaudálnější větve), … Podél větví a. mesenterica superior až k flexura colli sinistra (Cannonův-Boehmův bod)!!! Zde navazuje působení sakrálního parasympatiku. Scan0073 nX nXb nXa Větve n. vagus Nervus glossopharyngeus - CN IX. (součást postranního smíšeného systému, výstup za olivou), skrze foramen jugulare ven z lebky, podél m. stylopharyngeus ke stěně hltanu Jádra: Branchiomotorická zóna: pro svaly hltanu a měkkého patra (část ncl. ambiguus) Visceromotorická zóna: parasympatické jádro (ncl. originis dorsalis=ncl. salivatorius inferior) – po přepojení axonů v ggl. oticum – inervuje gl. parotis Viscerosensitivní vlákna: pseudounipolární buňky v ggl. superius a inferius – nad a pod foramen jugulare (informace ze středoušní dutiny, tuba auditiva, hltanu, patrových mandlí + chuťová vlákna ze zadní 1/3 jazyka) Funkce n. glossopharyngeus – souhrn: •Motoricky (z ncl. ambiguus) inervuje svaly patra a hltanu • •Senzoricky hltan, tonsillae palatinae, zadní 1/3 jazyka, středoušní dutinu a část Eustachovy trubice • Zajišťuje vnímání chuťových informací ze zadní 1/3 jazyka • •připojuje svá visceromotorická vlákna (po přepojení v ggl. oticum) k větvím n. trigeminus (n. auriculotemporalis) pro inervaci glandula parotis Scan0075 Větve n. glossopharyngeus: n. tympanicus jde do středoušní dutiny, jako n. petrosus minor do ggl. oticum, po přepojení inervuje gl. parotis rr. pharyngei, r. stylopharyngeus rr. linguales, tonsillares, r. pro glomus caroticum nXa Neuralgie IX. – bolesti ve středouší a patrové mandli cn-11 Glomus caroticum | Medicína, nemoci, studium na 1. LF UK Výsledek obrázku pro glomus caroticum fig1Uprav Cornu anterius Cornu posterius Substantia intermedia CC FR Ncl intermed-med Zadní kořen Ncl proprius Ncl thoracicus Pseudounip. buňky Cik cak Cik cak Ncl apicalis Subst gel Rolandi tr. sp-bulb hrubé kožní čití, teplo, chlad propr. z DK, trupu jemné kožní čití, propr. HK inf. z vnitřních orgánů Přední kořen Ncll motorii Ncl intermedio-lat tr. co-sp lat α, g Použité obrázky: Barr, L.M., Kiernan, J.A. (1983): The Human Nervous System. 4th edition, Harper and Row, Publishers, Philadelphia. Čihák, R. (2016): Anatomie 3. Grada. Gilroy, A. M. et al. (2009): Atlas of Anatomy. Thieme New York, Stuttgart. Moore, K. L. (1992): Clinical oriented anatomy. Third edition. Williams&Wilkins, A Waverly Company. Putz, R. (2008): Atlas of Human Anatomy Sobotta. Elsevier Books. Rohen, J.W., Yokochi, Ch. (1988): Anatómia človeka. Schattauer Stuttgart- New York.