Výživová spotřeba Metody zjišťování výživové spotřeby Výživová spotřeba n Množství zkonzumovaných potravin a nápoj n Měřena kvantitativně, kvalitativně, frekvenčně či individuálně n Význam zjišťování výživové spotřeby – výživová šetření n Mapování příjmu živin n Hodnocení výživy obyvatel n Studie k plánování výživy a k nutriční politice státu n Adekvátnost příjmu u jednotlivých populačních skupin n Zjišťování vztahu zdraví a výživy – hodnocení výživového stavu n Hodnocení účinnosti výživové výchovy a vzdělání, nutričních intervencí a výživových programů n Odhad příjmu cizorodých látek …….. Metody hodnocení výživové spotřeby n Globální spotřeba potravin n Individuální spotřeba potravin Globální spotřeba potravin n Poskytuje informace o celkové výživové situaci n Prognózy v oblasti dovozu, vývozu a prodeje potravin n Metody závislé na charakteru stravování a výživy jednotlivých socioekonomických, národnostních či etnických skupin obyvatel n Základ pro výpočet globální spotřeby n Šetření v domácnostech n Tržní spotřeba potravin + naturální spotřeba + počet obyvatel + hrubá zemědělská produkce n Výsledek – průměrné množství zkonzumovaných potravin na 1 obyvatele za jednotku času Naturální spotřeba n Inventurní metoda n záznam výchozího a konečného stavu všech potravin za dané období (týden), sledování hmotnosti všech potravin v domácnosti + nově přinesené potraviny n Metoda rodinných účtů n Evidence každodenních finančních výdajů za potraviny v dané rodině n Metoda rodinných záznamů n Sledování potravin a jejich množství zkonzumované členy domácnosti za určité období Celostátní bilance potravin n Zdroje n Zemědělská a průmyslová výroba n Dovoz potravin n Obchodní zásoby n Další zdroje (např. potravinová pomoc) n Spotřeba těchto zdrojů n Prodej, ztráty, vývoz n Výrobní spotřeba n Samozásobení n Zásoby v obchodech, ve veřejném stravování Zdroje – spotřeba = spotřební bilance na celostátní úrovni Individuální spotřeba potravin n Hodnotí výživovou spotřebu přímo u jednotlivých osob n Metody n Záznamové n Anamnestické Záznamové metody n Záznam pomocí vážení n Před každým jídlem zvážit porci n Po jídle zvážit zbytky n Údaje zaznamenat do protokolu s názvem potraviny či jídla n Před šetřením – podrobné seznámení dotazovaného a podrobné naplánování šetření n Šetření by mělo odhalovat běžnou stravu dle výživových zvyklostí n Nevýhoda: konzumace balených potravin o známé hmotnosti pro usnadnění, změna spotřeby n Záznam lze provádět výzkumníkem x rušivý element n Vhodné pro krátkodobé studie na malém počtu lidí Časový rozvrh studie n 3-6 týdnů před – připravit teoreticky plán studie, instruovat spolupracovníky, nachystat pomůcky, připravit náhodný výběr subjektů n 1 týden před - domluvit se subjekty na kontaktu n 1 den před – navštívit vyšetřované osoby, vysvětli význam studie, předvést metodu vážení a záznamu n 1.den šetření – navštívit a zkontrolovat subjekty n Další dny – kontrola záznamu a vážení n Poslední den - kontrola záznamů a poděkování n Seznámit subjekty s výsledky Záznamové metody n Záznam odhadem n Poučit osobu o odhadu velikosti porcí n Velikosti – dle běžných mír používaných v domácnosti (hrnek, naběračka, lžíce….) n Barevné atlasy pro odhad velikosti porce n Vyšetřující – kvantifikuje používané míry n Ochotnější spolupráce než předchozí technika n Nevýhoda: výsledky nelze porovnat s předešlou metodou n Vhodné pro 7 denní (3denní) sledování n Vhodná metoda pro déletrvající sledování (dle motivace vyšetřovaného) Záznamové metody n Záznam s pomocí vážení druhou osobou n Osoby méně gramotné n Často se používá v rozvojových zemích n Vyšetřující navštěvuje subjekt těsně před konzumací jídla a sám zváží potraviny a zaznamená údaje Záznamové metody n Záznam spojený s přímou chemickou analýzou n Pokud chybí údaje v nutričních tabulkách pro některé nutrienty (např. vláknina, selen….) či pro stanovení chemických škodlivin n Používá se metoda zdvojených porcí n Alikvotní porce se odevzdá vyšetřovanému pro analýzu n Nemusí se odevzdávat vzorky průmyslově vyráběných nápojů a vod použitá pro přípravu např. kávy n Vše co se zkonzumuje se musí zaznamenat n Vhodné pro krátkodobé studie na malém počtu lidí Anamnestické metody n 24-hodinový recall n Retrospektivní metoda závislá na paměti a výbavnosti zkoumané osoby n 1, 3, 7 denní recall n Provedení záznamu – osobní kontakt, telefonický kontakt n Nevhodné pro děti mladší 7 let a dospělé nad 75 let n Doporučený postup: n Neupozorňovat sledovanou osobu kdy se budeme dotazovat (změny stravov. návyků) n Řízený rozhovor s klientem n Pokud má studie zjištění reprezentativní výž. spotřeby – 7 denní recall u různých lidí n Rozhovor: n 1. fáze - nespecifikovat potraviny (Chléb) a používat neutrální otázky(Co jste jedl, kdy jste jedl, co potom) n 2. fáze – kvalitativní upřesnění (chléb s máslem) n 3. fáze – kvantitativní upřesnění (1 krajíc chleba) n Pomůcky – atlasy s barevnými fotografiemi n 4. fáze – připomenutí běžně konzumovaných potravin Anamnestické metody n Metoda rychlého hodnocení výživy pomocí potravinových skupin n 24 hod. recall lze použít k hodnocení výživy převodem na potravinové skupiny n Množství potravin je převedeno na porce a zařazeno do jednotlivých skupin pyramidy n Hodnocení výživy za pomoci nutričního skóre n WHO – 10 otázek které jsou bodově ohodnoceny Anamnestické metody n FFQ – food frequency questionary n Výživová frekvence n Odhad četnosti konzumace vybraných poživatin (+ odhad jeho množství) n Zahrnuje celý sortiment či výběr určitých potravin n Sledované osoby se rozřadí do skupin dle frekvence konzumace (malý, střední a velký konzument) určitých potravin či skupin potravin n Písemně či rozhovorem - záznam do předtištěného formuláře n Náročnější metoda n Obsah dotazníku je závislý na cíli studie (např. úpravy pokrmů, četnosti přívodu určité složky v potravě) n Výhoda: eliminace špatně vybraných dní Anamnestické metody n Výživové zvyklosti (diet history, výživová anamnéza) n Informace o minulém období – výživová spotřeba, charakter stravování, frekvence příjmu určitých potravin n Období 6 m – 1 rok n Záznam obsahuje: celkový příjem potravin, charakter stravování – obvyklá skladba jídelníčku, zvyklosti, kombinace pokrmů, záznam kvantity porcí, způsoby úpravy pokrmů n Nevhodné pro děti mladší 14ti let a osob nad 80 let n Nevýhoda: n Zahrnuje běžné stravovací a výživové zvyklosti, odchylky bagatelizuje n Sledované osoby zkreslují svoji spotřebu i zvyklosti dle ročního období Hodnocení výživových zvyklostí (dle Fialy, 1998) n Porovnání výživových zvyklostí s výživovými doporučeními dle potravinové pyramidy n Hodnocení častosti příjmu jednotlivých denních jídel dle potr. skupin (cereálie, ovoce, zelenina, mléko, maso, ostatní) n Postup: n Stanovení obvyklé velikosti porcí s typickými porcemi n Zjišťování častosti konzumace skupin n Výsledek: PC vyhodnocení – numerické i grafické + skóre tuku, vlákniny Převedení dat o potravinách na hodnoty živin n Chemická analýza n Přepočet dle tabulek (aktuální a vždy stejné) n Strmiska, F a kol., 1988 – Poživatinové tabulky I – potravinové suroviny n Strmiska, F. a kol., 1992 – Poživatinové tabulky II – potravinárské výrobky n Holland, B. a kol., 1994 – The composition of Foods n Perlín, C. a kol., 1993 – Potravinové tabulky, část druhá - chemické složení a energetický obsah poživatin v hodnotách „jak snědeno“ n Perlín, C. akol., 1992 - Potravinové tabulky, část první - chemické složení a energetický obsah poživatin v hodnotách jedlého podílu n PC vyhodnocení n Nutrimaster n Nutridan n Jednohubka n ….. Nejčastější zdroje chyb při výživových šetřeních n Špatně vybraná metoda n Chyby při interpretaci n Tabulky s obsahem živin n Chyby při kódování n Chybný druh či skupina potravin n Sezónní variace n Chybná frekvence n Výpadek paměti n Chyby v odhadu množství n Chyby v přepisu n Nevhodné tabulky či PC program