bílkoviny

   Slouží zejména jako materiál pro výstavbu a údržbu tělesných tkání. V lidském organismu
   dochází neustále k obnovování a přeměně tkání, proto je nutné je neustále doplňovat. Bílkoviny
   jsou také nezbytné pro  tvorbu trávicích šťáv, fermentů, hormonů, enzymů, krevních elementů,
   obranných látek, mají význam pro výživu nervové tkáně.

   

   Úloha bílkovin ve sportu

    Dle Fořta  je z hlediska dynamické síly, potřebné pro absolvování výkonů delších než 60
   sekund je nutné  s pomocí bílkovin či větvených aminokyselin:

   1.    Chránit kvalitu stávající svalové hmoty.

   2.    Doplnit přímo využitelné zdroje energie.

   3.    Urychlit obnovu svalové hmoty.

   4.    Zajisti udržení ostatních životních funkcí.

   5.    Umožnit plné využití získaných silových schopností.

   

   V lidském těle neexistuje zásobárna bílkovin. Je proto nutné je neustále pravidelně doplňovat.

            Bílkoviny se skládají z aminokyselin (AK). Ty jsou spojeny peptidovou vazbou.  
   Aminokyselin je známo 20.

   

   

   

   

   

   

   

   

   Tab 1. Dělení aminokyselin

   +--------------------------------------------------------------------------------------------+
   |Esenciální (tělo si je nedokáže vyrobit)      |Valin, Leucin, Isoleucin, Methionin,         |
   |                                              |Fenylalanin, Lysin, Threonin, Tryptofan      |
   |                                              |                                             |
   |                                              |                                             |
   |----------------------------------------------+---------------------------------------------|
   |Semiesenciální (jsou esenciální jen v určitém |Histidin, Arginin                            |
   |věkovém období, nebo při různých onemocněních)|                                             |
   |                                              |                                             |
   |----------------------------------------------+---------------------------------------------|
   |Neesenciální                                  |Glycin, Glutamin, Kyselina glutamová,        |
   |                                              |Asparagin, Kyselina asparagová, Prolin,      |
   |                                              |Cystein, Tyroxin, Serin, Alanin, Arginin,    |
   |                                              |                                             |
   |                                              |                                             |
   |----------------------------------------------+---------------------------------------------|
   |Neesenciální aminokyseliny, které se nenachází|Ornithin, Taurin, Citrullin, Cystin          |
   |v bílkovinách                                 |                                             |
   |                                              |                                             |
   +--------------------------------------------------------------------------------------------+

   

   

   

   

   Úloha proteinů a aminokyselin

   Energetická hodnota 1g bílkovin -. 17kJ (4kcal)

   Funkce proteinů v organismu:

   ·        strukturální (např. svalová vlákna),

   ·        transportní (v krvi),

   ·        enzymatické,

   ·        hormonální (inzulin, serotonin),

   ·        imunologické,

   ·        acidobazické,

   ·        energetické (není žádoucí, dochází ke katabolismu)

   

   

   

   

   Funkce aminokyselin

   ·        Aminokyseliny s rozvětvenými postranními řetězci (Val, Leu, Ileu) – mají stimulační
   účinek na proteosyntézu ve svalové tkáni a podporují anabolismus.

   ·        Cys a Met – jsou hlavními zdroji síry v potravě. Nedostatek methioninu, ale i
   nadbytek, vede k poruše funkce jater.

   ·        Phe– vzniká z něj např. adrenalin.

   ·        Try – potřebný pro syntézu kyseliny nikotinové.

   ·        Lys – nedostatkový v přísné vegetariánské stravě, obiloviny jej obsahují velmi málo.

   ·        Kyselina glutamová – fyziologické dávky oddalují svalovou únavu a zlepšují vyšší
   nervovou činnost.

   ·        His – nezbytný pro růst a obnovu tkání.

   ·        Arg – aminokyselina malého Krebsova cyklu tvorby močoviny játrech.

   ·        Prol a hydroxyprolin – obsahují pyrolové jádro, které se objevuje též v porfyrinech,
   hemoglobinu a cytochromech. Obě aminokyseliny jsou v kolagenu a v ostatních bílkovinách
   pojivové tkáně. (Teplan – Metabolismus a ledviny)

    

   

   

   

   

   

   

   

   

   Optimální potřeba bílkovin:

   Bílkoviny by měly tvořit cca 15 – 20% z celkového energetického příjmu.

   Doporučené množství bílkovin minimálně 0,8g/kg hmotnosti člověka. Maximální množství cca
   1,5g/kg hmotnosti.

   Osoby s vyšší potřebou bílkovin:

   ·        Vytrvalostní sportovci a osoby, které mají vysokou zátěž.

   ·        Osoby, které mají snížený příjem energie.

   ·        Sportovci v období růstu.

   ·        Osoby, které začínají se cvičením (nutné pro stavbu svalové hmoty).

   

   Tab. Bezpečné doporučené množství bílkovin (Clarková)

   +--------------------------------------------------------------------------------------------+
   |Současná doporučená denní dávka               |Gramů bílkovin na 1 kg hmotnosti             |
   |----------------------------------------------+---------------------------------------------|
   |Dospělý se sedavým zaměstnáním                |0,8                                          |
   |----------------------------------------------+---------------------------------------------|
   |Kondičně cvičící dospělý                      |1,0-1,5                                      |
   |----------------------------------------------+---------------------------------------------|
   |Dospělý sportovec                             |1,2-1,8                                      |
   |----------------------------------------------+---------------------------------------------|
   |Dospívající sportovec v růstu                 |1,6-1,8                                      |
   |----------------------------------------------+---------------------------------------------|
   |Dospělý budující svalovou hmotu               |1,4-1,8                                      |
   |----------------------------------------------+---------------------------------------------|
   |Sportovec omezující příjem energie            |1,6-1,8                                      |
   |----------------------------------------------+---------------------------------------------|
   |Maximální využitelná dávka pro dospělého      |1,8                                          |
   +--------------------------------------------------------------------------------------------+

   

   

   

   

   

    Rozdělení a zdroje bílkovin

   Dělení bílkovin podle původu:

   ·        Rostlinné

   ·        Živočišné

   Tab. Bílkoviny ve vybraných potravinách (clarková)

   +--------------------------------------------------------------------------------------------+
   |                              |     g bílkovin na 100 g     |g bílkovin na 1000 kJ potraviny|
   |------------------------------+-----------------------------+-------------------------------|
   |Živočišné zdroje              |                             |                               |
   |------------------------------+-----------------------------+-------------------------------|
   |Vaječný bílek                 |              9              |              60               |
   |------------------------------+-----------------------------+-------------------------------|
   |Vejce                         |            12,5             |              20               |
   |------------------------------+-----------------------------+-------------------------------|
   |Mléko polotučné               |             3,3             |              17               |
   |------------------------------+-----------------------------+-------------------------------|
   |Jogurt                        |             4,1             |              10               |
   |------------------------------+-----------------------------+-------------------------------|
   |Tvaroh                        |            13,3             |              40               |
   |------------------------------+-----------------------------+-------------------------------|
   |Treska                        |            18,3             |              52               |
   |------------------------------+-----------------------------+-------------------------------|
   |Vepřové maso                  |            21,1             |              14               |
   |------------------------------+-----------------------------+-------------------------------|
   |Hovězí maso                   |            22,4             |              14               |
   |------------------------------+-----------------------------+-------------------------------|
   |Kuřecí maso                   |            24,8             |              35               |
   |------------------------------+-----------------------------+-------------------------------|
   |Tuňák                         |            27,1             |              32               |
   |------------------------------+-----------------------------+-------------------------------|
   |Rostlinné zdroje              |                             |                               |
   |------------------------------+-----------------------------+-------------------------------|
   |Mandle sušené                 |            21,1             |               9               |
   |------------------------------+-----------------------------+-------------------------------|
   |Vlašské ořechy                |            14,7             |               5               |
   |------------------------------+-----------------------------+-------------------------------|
   |Fazole                        |             8,8             |              17               |
   |------------------------------+-----------------------------+-------------------------------|
   |Čočka                         |             8,8             |              18               |
   +--------------------------------------------------------------------------------------------+

   

   

   Rizika nadměrné konzumace bílkovin (Fořt):

   ·        Přetížení jater (přebytek amoniaku a ketogenních kyselin)

   ·        Přetížení až poškození ledvin

   ·        Zvýšená hladina cholesterolu – cholesterolémie, a s ní spojená rizika dalších
   onemocnění ( při převážné konzumaci živočišných bílkovin, které obsahují nadměrné množství
   cholesterolu a tuků)

   ·        Zažívací potíže (nadýmání, průjem, alergie)

   ·        Únava (způsobená produkty trávení bílkovin, energetická náročnost trávení bílkovin)

   ·        Zvýšená tvorba nitrosaminů a biogenních aminů

   ·        Zvýšená tvorba tuku podkožního i útrobního

   ·        Aminokyselinová nerovnováha

   ·        Zvýšení krevního tlaku

   Kvalita bílkovin

   Vyjadřuje se biologickou hodnotou – ta se určuje buď jako podíl esenciálních aminokyselin
   k jejich celkovému obsahu, či poměrem sledované bílkoviny k bílkovině standardní (vaječné).

   

   Biologicky kompletní, plnohodnotné bílkoviny – obsahují všechny esenciální aminokyseliny
   v harmonickém vzájemném poměru a potřebném množství. Většinou jsou to bílkoviny živočišného
   původu.

   Biologicky nekompletní, neplnohodnotné bílkoviny – buď nemají všechny esenciální
   aminokyseliny, nebo je obsahují v nesprávném poměru. Aminokyselina, které je v bílkovině
   nejméně, se nazývá limitující aminokyselina. Většinou jsou to bílkoviny rostlinného původu.

   

   Dusíková bilance

   Příjem dusíku potravou a jeho výdej, musí být v rovnováze. Tento stav se označuje jako
   vyrovnaná dusíková bilance.

   Pozitivní dusíková bilance znamená, že výdej dusíku je menší, než příjem. Dochází k anabolismu
   – růstu aktivní tělesné hmoty.

   Při negativní dusíkové bilanci dochází k tomu, že odpady dusíku jsou větší, než příjem –
   katabolismus.