1. ODPADY

   

   V přírodě prakticky odpady nevznikají. V přírodních ekosystémech dochází k permanentní látkové
   a energetické výměně. V tomto smyslu někdy hovoříme o tzv. dynamické rovnováze.

   HUMUS – výživná půda

   PRODUCENTI – rostliny

   KONTUMENTI – živočichové (býložravci, masožravci, všežravci, člověk)

   ODPADLÁ BIOMASA – mrtvá těla organismů

   DESTRUENTI – rozkradači (některý hmyz, někteří jiní členovci, kroužkovci, bakterie, atd.)

   

   Odpady jsou specifické pro člověka (zejména pro současného člověka). Zemědělský a průmyslový
   ekosystém je často specifikován jako jednosměrný tok látky a energie (čímž se porušuje jeden
   ze základních ekologických zákonů)

   

   Recyklace odpadů pokus o řešení tohoto problému – v podstatě napodobuje cirkulaci látky
   v přírodě.

   

   Důvody pro recyklaci odpadů:

   

   1. Hromadění odpadů (ztráta území pro přírodu popř. pro lidi; možnost kontaminace půdy,
   spodních vod, ovzduší; nebezpečí požárů; atd.)

   - Nebezpečné jsou zejména tzv. divoké  skládky.

   - České skládky jsou poměrně bezpečné – odpad je od hlíny oddělen nepropustnou vrstvou jílu,
   k energetickým účelům se začíná se využívat silně skleníkový methan unikající z tlejícího
   odpadu.

   2. Spalování odpadů (produkuje skleníkový plyn CO[2], do ovzduší unikají nebezpečné látky
   např.: polycyklické uhlovodíky, benzen, styren, těžké kovy, nebezpečné dioxiny, atd. ).

   - Spalování v odpadů v domácnostech je velmi nebezpečné, bezohledné a protizákonné.

   - Spalování některých plastových odpadů (např. PE, PET) ve spalovnách při vysokých teplotách
   je poměrně bezpečné. Ale spalování např. PVC je stále nebezpečné.

   - V některé země spalují odpad na mořích (nebo odpad rovnou vysypou do moře). Takovéhle
   nakládání s odpady se lidem v globálním měřítku vrací např. v podobě kontaminovaného rybího
   masa.

   

   3. Těžba neobnovitelných zdrojů – ekologické problémy spojené se samotnou těžbou; spotřeba
   energie při úpravě vytěžených surovin; obavy z vytěžení neobnovitelných zdrojů; (ropa, uhlí,
   zemní plyn, nerosty, atd.).

   

   

   Vznik odpadů

   

   1. Při výrobě výrobku

   2. Balení výrobku

   3. Často i při provozu výrobku

   4. Při dosloužení výrobku

   

   

   Třídění odpadů

   

   SKLO – kontejnery

   PAPÍR – kontejnery

   PET-LÁHVE – kontejnery

   TEXTIL – kontejnery, eko-dvory

   STARÉ LÉKY – lékárna, nebo eko-dvory (jako nebezpečný odpad)

   ELEKRTO ODPAD – eko-dvory

   NEBEZPEČNÝ ODPAD (prázdné barvy laky, spreje, chemikálie, atd.) – eko-dvory

   NADMĚRNÝ ODPAD (Např. nábytek, matračky, atd.)- eko-dvory

   PLASTY (PS, PP, PE, PET) – kontejnery na plasty (v okolí Brna)

   BIOLOGICKÝ ODPAD (zbytky potravin, skořápky, atd.) – zatím v Brně není možnost třídění
   biologického odpadu, dá se využít ke kompostování

   KOVY – železo, hliník, jiné kovy – při dostatečném množství se dá recyklovat ve sběrných
   surovinách

   

   

   Pravidla pro spotřebitele

   

   VYBÍRÁME SI ZBOŽÍ V OBALECH, KTERÉ JDOU DOBŘE RECYKLOVAT

   NEJEKOLOGIČTĚJŠÍ OBAL JE ŽÁDNÝ OBAL

   POKUD JE OBAL Z PLASTU, UPŘEDNOSTŇUJEME MÉŇĚ ŠKODLIVÉ PLASTY

   

   ŠKODLIVÉ PLASTY

   PVC – polyvinylchlorid

   Tento plast se velmi často využívá k balení výrobků (mléčné výrobky, saláty, atd.). Při jeho
   výrobě se využívá jedovatý chlór a uvolňují se karcinogenní dioxiny. PVC prakticky nejde
   recyklovat. Při spalování PVC (i v moderních spalovnách) unikají do ovzduší rakovinotvorné
   dioxiny, polychlorované bifenyly, atd.).  Kromě obalů se PVC používá k výrobě dětských hraček,
   podlah, oken, atd. Některé organizace (např. Greenpeace) upozorňují na nepříznivý vliv PVC na
   lidské zdraví. PVC má značku: 

   

   

   

   

   PS – polystyren

   Velmi často se používá jako obal na zboží (mléčné výrobky).

   Polystyren má značku:

   

   

   

   MÉNĚ ŠKODLIVÉ PLASTY

   PET - polyetylentereftalát

   Dá se recyklovat; při vysokých teplotách (ve spalovnách) se dá relativně bezpečně spálit).
   Ekologický spotřebitel se přesto baleným nápojům v PETu spíš vyhýbá popř. používá jednu PET-
   láhev víckrát, dává přednost modrým a bílým před jinak barevnými (hůře se recyklují a není o
   ně takový zájem). Pet láhev vždy před vyhozením vyprázdníme a sešlápneme.

   

   (značka není k dispozici, ale je to zase „trojúhelník“ z šipek, ve kterém je jednička)

   

   PE - Polyethylen

   Mezi méně škodlivé plasty patří zejména  polyethylen (mikrotenové sáčky).

   Polyethylen má značku:

   

    PE-HD

    PE-LD

   

   PP - Polypropylen

   Polypropylen má značku:

   

   

   DOPORUČENÁ LITERATURA:

   

   BOŽEK, F.; URBAN, R.; ZEMÁNEK , Z.  Recyklace – budoucnost je v našich rukou. Vyškov : Moravia
   tisk, 2002. ISBN 80-238-9919-8.

   

   www.ekospotrebitel.cz