Doplňující materiál k semináři Environmentální vzdělávání

                                          Zdeněk Hromádka

   

   3. VZTAH ČLOVĚKA KE ZVÍŔATŮM

   

               V současné době je vztah člověka ke zvířatům bouřlivě kritizován zejména filozofy
   a ekology. Často se v médiích objevují šokující nepříjemné zprávy o utrpení, která musí
   zvířata podstupovat při testování kosmetiky, léků, atd. Nebo v potravinovém průmyslu.

   

               Vztah člověka k mimolidským tvorům je proces, který se neustále vyvíjí. S
   příchodem novověku se dosavadní postavení zvířete dramaticky mění. Část odpovědnosti se často
   přisuzuje René Descartesovi, který vymezil ostrou hranici mezi člověkem a zvířetem. Člověk
   (jako nositel nesmrtelné duše) se dostává do role samozřejmého a absolutního pána nad
   přírodou, zatímco zvířatům je přisouzena role nemyslících tvorů bez duše (pouhých věcí).

               Toto období se dá charakterizovat jako počátek bezcitnosti ve vztahu člověka ke
   zvířatům. Začíná se vyvíjet průmyslová velkovýroba, ve které se nebere na životní podmínky
   zvířat sebemenší ohled. Vivisekce je v té době běžnou zábavou. Krutost a ignorace utrpení
   zvířat vrcholí ve dvacátém století v důsledku sílící velkovýroby a průmyslové a vojenské
   vivisekce.

               Na druhé straně přináší právě dvacáté století první velké snahy o přehodnocení
   vztahu člověka ke zvířeti. Začíná probíhat veřejná diskuse o právech zvířat, objevují se
   protesty proti průmyslové vivisekci zejména v kosmetickém průmyslu, vznikají velké organizace
   bojující za práva zvířat (např. Animal liberation front) a objevují se zákony, které (ve
   značně omezené míře) chrání zvířata před týráním . Vývoj psychologie nám již znemožňuje
   nazírat na zvířata jako na pouhé nemyslící (a zejména) netrpící tvory (poznámka: zvířata jsou
   např. v České republice podle zákona stále movitými věcmi – nikoli právními subjekty).

               Současný stav je ovšem stále dost neuspokojivý. Filozofové (např. Erazim Kohák,
   Václav Bělohradský, Peter Singer, atd.) často upozorňují na morální krizi civilizace, jejíž
   výdobytky jsou vykoupeny nepředstavitelným utrpením zvířat. Počátkem řešení tohoto citlivého a
   nesmírně složitého problému by měla být diskuse, která se z izolovaných „expertních“ vědeckých
   komunit dostane do veřejnosti. Informovanost o této problematice je samozřejmě problémem také
   školství a zejména Environmentální výchovy.

   

   Pojmy a poznámky:

   

   LD 50 -  Lethal dose 50% (pokusná metoda, ve které se zkoumaná látka vpravuje do organismu
   testovaných zvířat, dokud jich 50% procent nezemře. Na základě množství látky se pak určuje
   jaká koncentrace už je nebezpečná.

   

   Draizeovy testy - Známá metoda (test toxicity), při které se zkoumaná chemikálie nanáší
   králíkům na oči (dokud duhovka a zornice nevypadá jako jeden velký zánět...)

   

   Vědecké testy na zvířatech se obvykle uskutečňují pro účely:

   

   - lékařské

   - veterinární

   - farmakologické

   - vojenské

   - kosmetické, hygienické, drogistické

   

   Kritici testů na zvířatech kromě těžko vyvratitelných etických argumentů často poukazují na
   fakt, že zvířata jsou od lidí odlišná a mohou na určité látky reagovat jinak než lidé (např.
   lék na tišení bolesti v těhotenství THALIDOMID, který byl testován na fenách a kočkách,
   představoval u člověka obrovské zdravotní riziko pro matku i plod.

   

   V České republice existuje zákon, který zakazuje kosmetickým firmám testovat na zvířatech. V
   řadě zemí EU nebo v USA takový zákon není.

   Jako příklad firem, které netestují na zvířatech uvádím Avon, Oriflame, atd.

   

   Negarantované seznamy testujících a netestujících firem naleznete na stránce:

   http://differentlife.cz/pokusy16.htm

   

   Značení některých výrobků netestovaných na zvířatech:

   


   Pořad České televize (on-line) věnovaný vztahu člověka ke zvířatům:

   http://www.ceskatelevize.cz/vysilani/10095359176-pokusna-zvirata/306295350170001.html

   

    Další informace na webové stránce:

   http://www.svobodazvirat.cz/

   

   Doporučená literatura:

   

   SINGER, P. Osvobození zvířat. Praha : Práh, 2001. ISBN 80-7252-042-3

   KOHÁK, E. (1998) Zelená svatozář (kapitoly z ekologické výchovy). Praha : Sociologické

   nakladatelství. ISBN 80-85850-63-X