1. Pohyb, tělesný pohyb, základní termíny v pohybové činnosti, dělení pohybů z hlediska řízení a regulace: Antropomotorika – věda o pohybových předpokladech a projevech člověka. Pohyb = kinesis, pohyblivost = mobilitas, činnost = activitas ( hypokineza, akineza, hyperkinesa) - základní pojmy: - tělesný pohyb: základní vlastnost živého organicmu, změna místa nebo polohy těla, která je způsobená vlaszními silami. Aktivní částí tělesného pohybu jsou svlaly. - tělocvičný pohyb: tělesné pohyby používané v různých formách tělesné výchovy a sportu - motorika: souhrn všech možných pohybů člověka - ontogeneze motoriky: - vývoj těl.pohybů od narození do stáří - pohybové schopnosti: - biologické předpoklady k pohybové činnosti - motorický test . standartizovaná metoda k hodnocení motorických projevů - transfer: vliv schopností a dovedností získaných jednou činností předešlou na činnost jinou. Záporný transfer= interference- minulé zkušenosti se mohou projevit negativně Vývojové stupně řízení a regulace pohybu: 1. reflexní reakce organismu – tzv.reflexní oblouk 2. řetězová reakce – instinkty a pudy 3. podmíněné reflexy 4. vědomé, úmyslné pohyby zvláštní skupiny pohybu: mimovolní pohyby – zpravidla patogenní, např. křeče, tiky, hyperkinesy · motilita- vegetativní pohyby vnitřních orgánů, hladkým svalstvem – pohyb střev 2. Předpoklady lidské motoriky, znaky lidské motoriky, dělení motoriky člověka Znaky lidské motoriky: - Motorika je spojena s myšlením, řečí, CNS a je vědomá - Máme bohatý rejstřík naučených pohybů - Vytváří se tzv. lateralita – upřednostňování jednoho z párových orgánů, stranovost - Vzpřímené držení těla a bipedální chůze - Výrazně odlišná fce H a D K - Precizní uchopování drobných předmětů stranová preference Předpoklady lidské motoriky: Motorika člověka je výsledek dlouhodobého působení přírodních a lidských sil. Pohybem se uskutečňoval styk člověka s okolním prostředím. Vzniká tzv. pohybový fond , který je zděděný po předcích a je geneticky přenášený. Zdokonalování motoriky – díky činnostem potřebných k obživě, práci. Dochází k zdokonalování myšlení – zacházení s nástroji. Později vznikají činnosti pro zábavu , s tím souvisí záměrné zdokonalování motoriky- a vznik tělesných cvičení. S postupným fylogenetickým vývojem došlo ke vpřímení - bipedální chůze, odděluje se funkce horních a dolních končetin. Horní – manuální, úchopové činnosti, dolní – lokomoce. Došlo k vytvoření klendy nožní , která umožňuje plastičtější chůzi, na horních končetinách opoziční postavení palce, dále esovité zakřivení páteře. Dělení motoriky: - Každodenní motorika – běžná, souhrn všech předpokladů a projevů spjatých s každodenní aktivitou, chůze, běh… - Pracovní motorika- souvisí s konkr. pracovním zaměřením člověka, s pracovní činností - Tělocvičná - sportovní motorika – veškeré pohyby využívané v TV, sportu, rekreaci, rhb Ve všech třech se uplatňují základní motorické předpoklady: - kondiční schopnosti - koordinační schopnosti - pohybové dovednosti - zkušenosti 3. Vnitřní uspořádání pohybových aktů, mechanická a strukturální podstata tělocvičných pohybů -pohybový aparát: - Aktivní – svaly, šlachy - Pasivní – kosti, klouby, vazy, chrupavky Uspořádání pohybové činnosti dle míry složitosti: a) pohybové prvky ( nejjednodušší, jsou to ohyby v jednom kloubu) b) pohybové akty ( je to už nějaký prvek, pohyb v několika kloubech, je to uzavřený kinetický řetězec – dřep,..) c) pohybová činnost ( opakovaná, déletrvající, kinetické řetězce na sebe navazují – běh, gymnastická sestava..) Strukturální podstata tělocvičných pohybů: Každý pohyb má tyto tři struktury. 1. prostorová struktura ( studujeme polohu jednotlivých částí těla, těžiště, rozsah pohybu…) 2. časová struktura (zjišťujeme trvání pohybu, rychlost, zkoumání fází pojybu..) 3. dynamická struktura ( zjišťujeme určující síly – vnitřní sílu – svalovou - vnější sílu – tíhovou, způsobenou gravitací a jejich vzájemný vztah. Vnější struktura: 1. acyklické pohyby – hod na koš, skok z místa….neopakuje se pohybový akt, nenavazuje jiná sestava. Fáze: přípravná – zaujetí polohy pro splnění úkolu – zášvih u toče vzad…. hlavní – ten vlastní úkol doznívající – závěrečná – dokončení pohybu, přibrzdění… 2. cyklické pohyby – struktura se pravidelně opakuje – chůze, běh, plavání… Fáze: hlavní – záběr při plavání mezifáze – přenesení paže při záběru 3. kombinované pohyby – kombinace cyklického a acyklického pohybu – rozběh- skok - flexe, extenze, abdukce, addukce, rotace, cirkumdukce, protrakce, retrakce, pronace, supinace 4. Vznik a vývoj tělesných cvičení v historii, vývoj různých forem TC Viz ot.2, fylogeneze motoriky – bipedální chůze, fce H a D končetin, esovité zakřivení páteře. Pohybový fond, nástroje, vznik činností pro zábavu, zámeěrné zdokonalování. Vývoj různých forem TC: a) totožnost, identita pohybu- běh, skok daleký, ... b) úprava, stylizace pohybu – už se provádí úprava z původních činností – už vyloženě sportovní disciplína – běh přes překážky, skok o tyči – skok přes potok… c) zumělečťování, artizace pohybu - cvičení se mění po umělecké stránce – gymnastika, kraso… d) racionalizace pohybu – zdokonalování techniky – vývoj stylu skoku do výšky ( flop) e) objevení, heurizace pohybu – objevování nových forem provedení pohybu, hlavne akrobatické sporty…novotvary , salta,… 5. Procesuální stránka tělesných cvičení, problematika motorického učení Jde o proces, o nácvik zdokonalování tělesných cvičení. Musíme mít určité předpoklady k motorickému učení: - Výchozí motorická úroveň ( vliv předchozího sportu, zkušenosti) - Motivace a aktivita cvičence - Pochopení toho úkolu ( názorná ukázka, verbální vysvětlení, důl.je taky vztah učitele x žáka, trenéra x sportovce – důvěra) Fáze motorického učení: 1. generalizace – v této fázi dochází k iradiaci spojů v CNS, pohyby jsou nekoordinované, neekonomické 2. diferenciace – v CNS dochází ke koncentraci – pohyb je v zásadě pochopen, pokusy ale nejsou vyrovnané, je nutná soustředěnost cvičence na provedení pohybu 3. automatizace – v CNS dochází ke stabilizace, pohyb je proveden pokaždé správně, bez soustředění, pokusy jsou úspěšné. Jde o podvědomou kontrolu pohybu, má ji již zautomatizovanou 4. tvořivá koordinace – schopnost přizpůsobit ten pohyb podle aktuálních podmínek – hráč při basketu – jde o tvořivou asociaci. 6. Finální stránka tělesných cvičení, výkon, výkonnost, zdatnost - výklad při finální stránce hodnotíme a měříme výsledky těl.cvičení. výkon – míra splnění určitého úkolu, např. atletický…Vyjadřujeme ho: - numericky ( čas, vzdálenost co uběhl, počet bodů) - slovně ( např. splnil limit,…) výkonnost – je to posouzení opakovaných výkonů - u jednotlivce, nebo skupinově (výkonnost 12letých chlapců, dívek) - vrcholová, limitní, specifická výkonnost zdatnost – je to schopnost reakce organismu na zátěž. Na různé druhy zátěže – psychickou, fyzickou…Je to tedy připravenost organismu na námahu. 7. Pohybové schopnosti – výklad, teorie o pohybových schop., vývoj pohyb. schopností Pohybové schopnosti jsou vnitřní biologické předpoklady k pohybové činnosti. Dřívější teorie zahrnovaly jako pohybové schopnosti jen sílu, vytrvalost, rychlost, obratnost. Nynější teorie se dívají na pohyb funkčně a komplexně, na pohybu se účastní i orgánové struktury ( zažívací, dýchací..). Jde o komplexní působení systémů v těle člověka. Pohybové schopnosti mají genetický základ, máme možnost geneticky dosáhnout určité úrovně – potencionalita výkonu. Tu člověk v podstatě nemůže překonat. Z genetického hlediska je síla nadřazena rychlosti, vytrvalosti a obratnosti. Senzitivní období- období, které je optimální pro rozvoj určité těl.činnosti. 8. Schopnost ke statické síle, vysvětlení pojmu, testy, metody rozvoje Dělení silových schopností : a)statická síla b)dynamická síla Stahy svalové síly: - izometrický stah = statická síla – podmíněna izometrickým stahem, kdy se nemění délka svalu, ale mění se jeho napětí. - izotonický stah = dynamická síla - sval se napíná, ale mění svoji délku Statická síla: projevem je tah, tlak, stisk. a) krátkodobá statická sila: - schopnost provést max.svalový stah po dobu několika sekund. Jde o tzv. Absolutní sílu. b) Vytrvalostní statická síla-výdrž. Schopnost vykonávat tu výdrž několik desítek sekund, minut. Výdrže v obtížné poloze. Statická síla se měří dynamometrem Metody rozvoje svalové síly: 1. metoda opakovaného úsilí ( opakování odporu středně velké zátěže až do únavy. Poslední pokusy jsou nejdůležitější) 2. metoda maximálního úsilí ( max.zátěž, 1 – 3x, klade velké nároky na pohybový aparát) – rozvoj statické síla 3. metoda izometrických zatížení ( proti odporu) – rozvoj statické síly 4. metoda rychlostně silová (co největší rychlost při menší zátěži) 5. metoda kontrastní (kombinace – využití rychlostní metody a metody opakovaného úsilí) vyšší rychlost,menší zátěž, x nižší rychlost, větší zátěž) 6. metoda intermediární – kombinace stahů izometrických s izotonickými – dřepy s činkou za krkem, výdrž v podřepu Trénovaný sval se snaží zapojit do činnosti co nejvíc svalových jednotek – svalová vlákna hypertrofuje , ale nemění jejich počet. Hypertrofie: - fční - umělá – kulturistická ( zvětší objem, ale ne výkon) TESTY silových schopností. 1) Ruční dynamometrie –stisk dynamometru. 2x pravou, 2x levou. Registruje se lepší výkon p a l ruky. Paže volně, neopírá se. Test krátkodobé statické síly flexorů ruky. 2) Zádová dynamometrie – táhnu hrazdičku nahoru. Test –krátkodobé statické síly vzpřimovačů trupu 3) Výdrž ve zhybu – žerď nadhmatem v šíři ramen, brada ve výši žerdi. Měříme výdrž s přesností na 0,1s. Test – vytrvalostní statické síly flexorů paží a pletence ramenního. 4) Výdrž v záklonu v sedu pokrčmo – sedíme pokrčmo, pravý úhel v kolenou, ruce v týl, záklon 45 st. Test – vytrvalostní statickou sílu flexorů kyčelního kloubu a břišního svalstva 9. Schopnost k dynamické síle, vysvětlení pojmu, testy, metody rozvoje dynamická síla – izotonický stah Schopnost k dynamické síle: a) explozivně silová schopnost – schopnost vyvinout co největší rychlost při překonání odporu. – startovní síla =co nejrychlejší stah proti pevnému odporu. b) Rychlostně silová schopnost – záběry při cyklistickém startu, ještě není setrvačný pohyb c) Vytrvalostně silová schopnost – při dlouhodobých frekvenčních nebo cyklických pohybech po dlouhou dobu d) Amortizačně silová schopnost- schopnost, při níž jde o auxotonický stah = sval se napíná a současně prodlužuje.- pouštím činku, sešiny dolů.. Relativní síla: - vztah absolutní síly k tělesné hmotnosti. Zjišťujeme ji u sportovců, kterří překonávají hmotnost vl.těla – skokani.. Rs= As/hmotnost TESTY silových schopností 1) shyby opakovaně ve svisu –svis nadhmatem, ruce v šíři ramen. Brada ve výši žerdi, dolní poloha až do napnutých paží. Cvik se nesmí přerušit na víc jak 3 s, registrujeme počet opakování. Test –vytrvalostní dynamickou sílu flexorů paží a pletence ramenního 2) opakované kliky ve vzporu ležmo – neprohýbat, nevysazovat tělo. Horní poloha do napnutých paží, dolní – dotek prsama. Pravidlo 3s. Test – dynamickou vytrvalostní sílu extenzorů paží a pletence ramenního a. modifikované kliky –u žen, pravidla stejná 3) opakovaně leh – sed – leh na zádech pokrčmo, ruce v týl. Chodidla opřená o zem v šíři boků. Jdeme pravým loktem k levému a opačně. 3 alternativy – buď 30s, 60s nebo 120s. Počítáme počet cyklů – nahoru a dolů= 1 cyklus. Test – vytrvalostní dynamickou sílu flexorů kyčelního kloubu a břišního svaltsva. 4) Opakované přednožování v lehu na zádech –leh na zádech, ruce v týl. Přednožení oběma nohama, kolmo k zemi a rychle spustit dolů. Hodnotí se počet cyklů za 30s. Test – rychlostně silovou schopnost flexorů kyčelního kloubu a břišního svalstva. 5) Skok daleký z místa – u stěny, naměříme si , kam až TO dosáhla. TO dělá 3 skoky a snaží se dosáhnout co nejvýš. Počítá se nejlepší pokus. Test – dynamickou explozivní sílu extenzorů DK ( Sargentův skok) 6) Hod plným míčem obouruč – 2kg, 3 kg. Buď obouruč, nebo v rozkročném postavení nebo bočném. TO 3 pokusy. Test dynamickou explozivní sílu paží a pletence ramenního 10 . Reakční rychlost, výklad pojmu, testy, rozvoj reakční rychlosti Dělení rychlostních schopností . a) reakční rychlost b) realizační rychlost reakční schopnost = schopnost reagovat v co nejkratším čase na určité podněty.-zvukové, zrakové, dotykové.. Podněty dělíme na: jednoduché, složité. - Jednoduché podněty – sportovec vyčkává na signál a ví, jak na určitý podnět reagovat – starty. - Složité podněty – reakce na určitou situaci, kterou předem neznáme - basket, úpolové sporty. Mezi podnětem a reakcí je určitá doba, kdy se nic neděje – tzv. latentní doba. Reakční doba se trénuje, opakovanými pohybovými reakcemi na různé signály i situace. Průměrná reakce na dotykový podnět je 0,14s. TESTY reakční rychlosti: 1) zachycení padajícího předmětu –To na židli, opřené předloktí o opěradlo. Druhá osoba pouští v nepravidelných intervalech pravítko se značkami, TO se snaží zachytit co nejrychleji. Vyhodnocuje se počet cm, které ruka nezachytla. 5 – 10 pokusů. Kolem 10cm – dobrý výkon. Test – reakční rychlosti 2) reaktometry – laboratorní měření reakční doby. Desky, na nich žárovka, bzučák – stopky. Jeden má tlačítko, které TO nevidí a spouští současně signál i stopky. TO když se rozsvítí žárovka nebo bzučák, zmáčkne ho a tím zastaví stopky. Test – jednoduchou reakční dobu na sluchový a zrakový podnět 11. Realizační rychlost, výklad pojmu, testy, rozvoj realizační rychlosti = realizuje se vlastní pohybová činnost, a to: 1) rychlými pohyby částí těla ( švih paže při podání…) 2) rychlými pohyby celého těla ( akrobatické skoky..) 3) frekvenčími pohyby ( běh na krátké vzdálenosti…) - u běhů začínáme pohyb z nulové rychlosti: a) fáze akcelerační ( u sprintu 20-25m) b) fáze stabilizovaná Člověk dosáhne určité maximální rychlosti výkonu – určité rychlostní bariéry – je do značné míry geneticky determinovaná. Rozvoj realizační rychlosti: - snaha o zvýšení rychlosti a překonání bariéry. - provádět správnou technikou - ulehčení podmínek oproti soutěžím – běh po větru, z kopce…. TESTY rychlostní: 1) běh na krátkou vzdálenost 2) člunkové běhy - 4x10m –mezi 2 čarami, 10m od sebe, jednou nohou se musí TO dotknout za čarou, polovysoký start - 10x5 – eurofit test, pravidla stejná - 4x10m – s dotykem met, max.výška mety je 20cm, vzdálenost mezi metami je 10cm test – zjišťujeme akcelerační běžeckou rychlost, běh se změnou směru 3) tappingové testy –tečkovací testy - tapping ruky ( TO provádí tužkou tečkování po 20s. Pak spočítáme počet teček) - tapping paže ( TO u stolu, na stole 2 terče 80cm od sebe. TO se střídavě dotýká středů terčů P L. hodnotíme čas potřebný k provedení 25 cyklů. Vyhodnocuje se maximální výkon a diferenciace mezi P a L paží. Test –rychlosti pohybu paže - tapping nohy – ( TO na židli, na zemi je překážka vysoká 15cm. Přenášíme nohu co nejrychleji přes překážku. Hodnotí se počet cyklů za 20s. Test –rychlost pohybu nohy) 12. Vytrvalostní schopnosti, výklad pojmu, dělení, testy , metody rozvoje -schopnost provádět déletrvající pohybovou činnost bez snížení její intenzity, vytrvalost vyjadřujeme dobou, kterou činnost můžeme vykonávat a intenzitou. Vytrvalost určuje : · do jaké míry je organismus schopen zásobit svaly kyslíkem · volní aktivitu člověka Globální vytrvalost je činnost, kdy je zapojena většina svalů: ( - lokální – pracuje jen skupina svalů ) a) krátkodobá – trvá do 2 minut, převažují oxidativní procesy v pracujících svalech, hromadí se laktát b) středně dlouhá – 2 – 10 minut, je to přechod mezi oxidativním a neoxidativním procesem c) dlouhodobá – oxidativní režim ve svalové práci Testování vytrvalostních schopností. 1) dlouhé vytrvalostní běhy – 600, 1000, 1500m, 12 min ( 12 min – cooperův test, 6 min – zeyerův test) - tělocvičné testy: - dřep, vztyk · celostní motorický test – Jácíkův · sed leh za minutu, 2 min 2) zátěžové laboratorní testy – kolo, EKG, rozbor krve… TESTY vytrvalostních schopností: 1) běh 600m, 800m, 1000m, 1500m – měří se čas 2) cooperův test – 12 minut, čas je stanoven, měří se vzdálenost. TO smí odpočívat, přejít do chůze, do běhu… 3) běh na 6 minut – běž jak můžeš, hodnotí se kolik uběhnu. Výsledky 6 min a 12 min běhu spolu částečně kolerují, dá nám to podobnou informaci o vytrvalosti. Test – globální celkovou vytrvalost 4) burpee test – opakovaně střídáme polohy – vzpor dřepmo, ležmo, dřepmo a vztyk. 6eny 1 min, Muži 2 min. hodnotí se počet cyklů. Test – globální vytrvalosti tělocvičný. 5) Celostní motorický test – jacík – základní postavení leh na zádech, vztyk, leh na břiše, leh na zádech. Hodnotí se počet změn, test globální vytrvalosti a částečně obratnosti. 6) Stupňovaný člunkový běh na 20m – mezi čarami 20m od sebe, dle časových signálů. Intervaly se zkracují po minutě. TO běhá tak dlouho, dokud vydrží tempo přeběhů. Nestihne – li 2x doběhnout k čáře, test končí. Test má několik fází, každá fáze se zrychluje o 0,5km/hod. Laboratorní testy: 7) step test – TO vystupuje na stupínek vysoký 20-50cm, dle věku a trénovanosti. Tempo určuje metronom – 2 údery/sekunda. TO sestupuje a vystupuje po dobu 5 minut. Test – tepovou frci v klidu před testem, těsně po testu a pak po 3.minutě. rozbor vydechnutého kyslíku a krve. Metody rozvoje vytrvalosti: a) metoda střídavého tréninku – intenzitu měníme dle vůle a potřeby b) intervalový trénink – dle Zátopka – stanoveny úseky, intenzita a odpočinek c) celostní trénink – např.běh po urč.dobu souvisle – 5 km. Běhají se delší tratě než je vlastní závodní disciplína. d) Souvislá rekreační metoda – jogging, hry – u starších lidí. Dobrý vliv na psychiku 13. Koordinační schopnosti, výklad pojmu, dělení, testování obratnosti koordinační schopnosti – regulovány CNS, ne svaly. Jsou nejhůře definovatelné. Definice obratn.schopností – Clarke, Hodaň, Libra…Chytráčková = schopnosti, které umožní přesně realizovat složité časoprostorové struktury pohybu. - základem koordinačních schopností je nervosvalová koordinace. Dělení koordinačních schopností: 1) kinesteticko – diferenciační schopnost –člověk vnímá při pohybu vjemy z proprioreceptorů ve svalech a na základě těchto informací upravuje tu pohybovou činnost. – hod na koš – hození míče do určité výšky-diference svalového napětí. 2) Prostorově orientační schopnost – schopnost určení polohy a pohybu těla v prostoru, vnímání okolí. 3) Rovnováhová schopnost – schopnost udržení rovnováhy, popř.její znovunabytí při měnících se vnějších podmínkách - Statická rovnováha – udržení izolované polohy na úzké ploše - Dynamická rovnováha – kotoul na kladině – tělo se pohybuje Rovnováhu ovlivňuje vestibulární aparát ( vnitřní ucho) a zraková kontrola 4) rytmická schopnost – schopnost vnímání, udržení rytmu. Timing = načasování fází pohybu 5) reakční schopnost – schopnost rychlého a smysluplného zahájení činnosti jako reakce na aktuální situační podněty – basket 6) schopnost sdružování, integrace pohybu – schopnost koordinovat pohyby těla navzájem tak aby byl pohyb proveden smysluplně – zvládnutí umělých pohybů 7) schopnost přestavby pohybů – schop.přizpůsobit pohybovou činnost na základě vnímaných nebo předpokládaných změn situací. – herní činnost, rychlá úprava pohybů 8) schopnosti učit se novým pohybům - rozvoj koordinačních schopností záleží na zdokonalování senzomotorických procesů Metody rozvoje: 1) změna podmínek cvičení ( měníme nářadí v gymnastice, prostředí) 2) změna způsobu provedení ( provedení cviku z jiného postavení) 3) zkvalitňování pohybového aparátu sportovce ( rehabilitace, relaxace – udržení elasticity svalů…) - při nácviku obratnosti neprovádět cviky ve stavu únavy, pracujeme na principu opakování a trénink je dlouhodobý! TESTY obratnostních schopností: 1) Denisiukův test obratnosti – vyběhnu, oběhnu metu, na žíněnce kotoul. Za zadní metou je čára, na ní na čyři a vracím se po čtyřech k žíněnce, zase kotoul, postavit se a běžet za přední metu a probíhat cílem. Test – obratnosti a koordinace celého těla. 2) Předklon- vzpřim s otočením trupu opakovaně –TO stoj rozkročný na šíři boků. Hluboký předklon s dotykem prstů země, vzpřim a otočení trupu, dotknout se stěny ve výši lopatek. Otáčíme střídavě na obě strany. Hodnotí se počet dotyků na stěně za 20s. Test – dynamické flexibility, ohebnosti 3) Přeskok drženého lanka – 60cm dlouhý špagát, držet v šíři ramen a provádí se přeskok skrčmo. Registruje se počet úspěšných přeskoků. 4) Překračování tyče – Pavlíkův test – tyč na šířku ramen ve výši kolen. Překroky l,p vpřed, l,p vzad. Cyklus se opakuje 5x, měříme čas. Test – koordinace pohybu končetin. 5) Stoj na kladince jednonož – stojíme na ní na 1 noze, ruce v bok. 4as od okamžiku, kdy se TO vyváží a zvedne nohu. 2 pokusy, registrujeme ten delší. Gymnastky i více jak 1 minutu. Alternativa – zavřené oči. V lehké cvičební obuvi. 6) Stoj jednonož na kladince – plameňák – eurofit test – bérec vzhůru cca 45 stupňů, chytnout se za kotník. Hodnotí se počet pokusů potřebných k celkové výdrži 60s, kladinka je silná 3 sm. Test – statické rovnováhy a. Stabilometrie hrnec o vel.40cm, uvnitř jsou tenzory. TO v pevném stoji obounož nebo jednonož. Tenzory registrujíí výchylky těžiště. b. Cefalografie TO měla přilbu, na ní pisátko s papírem. Výchylky pohybů píše tužka na papír – stará metoda. Test – statické rovnováhy 7) přechod kladinky – ve tvaru 6 ti úhelníku o průměru 1 m . Horní plocha je široká 2 cm. TO jde 1 okruh vpřed, 1 vzad – pozpátku. Měří se čas. Test – dynamické rovnováhy 8) Iowa- Brace test – test pohybového nadání – testy se provádějí v malých skupinkách, nesmí se cviky předem zkoušet – 10cviků, např. a. Dřep spatný, pod koleny si propnu ruce, výdrž 5 s b. Stoj na 1 noze 10 s, zavřené oči c. Výskok a obrat o 360 d. Kozáček 4x ve dřepu….. Celkem 20 bodů, 1. pokus úspěšný = 2 body, 2. pokus = 1 bod, více pak 0b. 14. Kloubní pohyblivost – výklad, testování, rozvoj kloubní pohyblivosti = schopnost provést pohyb v daném kloubním systému v určitém rozsahu. Nejvyšší rozsah není vždy nejoptimálnější – hypermobilita. U žen geneticky větší ohebnost v kloubních spojích. Kloubní pohyblivost ovlivňuje: a) rozcvičení – protežení svalů ( aktivní cviky=pohyb v kloubu dosažený vlastními silami, pasivní cviky = pohyblivost dosažená cizí silou) b) denní doba c) okolní teplota d) genetika Testování kloubní pohyblivosti: 1) terénní testy – pohyb v největších kloubech –kyčel, páteř.. 2) laboratorní testy –měří se úhlová hodnota. TESTY kloubní pohyblivosti: 1) hluboký ohnutý předklon – na vyvýšené ploše s dosahem co nejníže měříme dosah prostředních prstů . Test – ohebnosti páteře, v kyčli, svaly zadní strany stehna. 2) Výkrut s tělovýchovnou tyčí ze vzpažení do zapažení – TO drží tyč a dělá výkrut. Hmat stále zužuje, ruce musí být s napnutými lokty. Měří se vnitřní vzdálenost úchopu v cm. Test – pohyblivosti ramenních kloubů 3) Dotyk prstů za zády - + hodnoty – přesah prstů, - hodnoty - nedosáhnutí prstů 4) Ten exercises – sed, lýtka od země - v sedu položit čelo na kolena, bradu na hrudní kost v lehu, dřep na plných chodidlech… - pružnost = schopnost plynulého návratu do původní polohy 15. Kvalitativní kritéria pohybu 1) dílčí kritéria - plynulost - šíření pohybu z jedné části na druhou - šíření pohybu z trupu na končetiny - šíření pohybu z trupu na hlavu - elasticita pohybu, proměnlivost ( proti sobě působí dvě síly, člověk se musí přizpůsobit – doskok, házení…) 2) celostní kritéria - ekonomičnost - harmonie pohybu – soulad dílčích pohybů - účelnost pohybu – člověk provádí pohyb účelně, uvědomuje si ho, prožívá ho. Zvířata instinktivně, neuvědomují si ho. EKG= elektrokardiogram- diagnostická metoda zachycující elektrické akční potenciály srdeční činnosti z různých míst těla EMG= elektromyogram – diagnostická metoda zachycující elektrickou aktivitu,jež vychází ze svalových vláken 16. Význam testování, základní stupnice pro vyjádření výkonů, jednotky měření v AM Význam testování motoriky. 1) kontrola úrovně - pohybových schopností a dovedností sportovce, žáka 2) forma kontroly účinnosti určité tréninkové metody 3) experimentální účely – analýza výkonnosti populace, rozdíly mezi sportující populací a nesportující, vývojová stadia ve výkonnosti populace = tzv. longitudiální sledování. - jednotky měření v AM : § fyzikální – m, délka, čas, síla § škálování § bodování § počet opakování - sčítáme Základní stupnice pro vyjádření výkonů: a) nominální – jednoduché tídění (např. plavec – slabý plavec- neplavec, splnil – nesplnil) b) pořadová – určujeme pořadí TO, není ale patrné, o kolik byl jeden lepší jak druhý c) intervalová – máme pevné jednotky měření 17. Základní statistické charakteristiky ( Mo, Me, x, s korelace ) a jejich využití při zpracování testů variační řada-seřazené hodnoty podle velikosti, číselná řada od nejnižší po nejvyšší hodnotu variační rozpětí – rozdíl mezi nejvyšší a nejnižší hodnotou intervaly – seskupení hodnot do skupin ( stejně velikých) aritmetický průměr –x - součet jednotlivých hodnot dělený jejich počtem. Informuje o středové hodnotě rozptyl – s^2 –průměr čtverců odchylek od aritmetického průměru (odchylky 2) směrodatná odchylka – s- informuje o variabilitě hodnot, míra rozptýlení hodnot - malá směrodatná odchylka – malé rozptýlení, blízko středu ( homogenní soubor) - dále od středu – velká směrodatná odchylka ( heterogenní soubor) xj – střední hodnota intervalu nj – počet výkonů v daném intervalu korelační vztahy – závislost mezi dvěma veličinami. Ta může být buď funkční ( ke každé hodnotě x přiřazujeme hodnoty y) anebo statistická, volná. Regresní přímka – průměrná přímka mezi hodnotami 2 různých testů. Korelační koeficient – je mírou korelačního vztahu. Chceme se přiblížit r =1. ( např. r = 0,3 má nízkou korelační závislost. Testy se nijak vzájemně moc neovlivňují, nejsou na sobě závislé. Vysoká korelační úroveň r = 0,9. Osoby, které jsou špatné v jednom testu, bývají horší i v testu druhém. Hodnoty korelačních koeficientů ukazují, do jaké míry mají dva testy společné předpoklady k určité motorické činnosti. 18. Základní pojmy matematické statistiky a příklady z testování ( soubory, rozložení četností, variační rozpětí, testové matice, Gaussova křivka) Motorický test – standartizovaná vyšetřovací technika motorických projevů člověka Testová baterie – soubor několika testů, který má svá pravidla Testovaný soubor – skupina testovaných osob - základní soubor ( soubor všech jedinců, kteří jsou v daném okamžiku zahrnuti do testování) - výběrový soubor ( reprezentativní vzorek, část základního souboru z jejíchž výsledků můžeme usuzovat. Musí být reprezentativní, výběr je způsobem náhodného výběru. Zpracovávání: Data seřadíme dle velikosti – třídění dat dle velikosti = variační řada. Variační rozpětí – rozdíl mezi nejnižší a nejvyšší hodnotou Medián – střední hodnota variační řady – přesně Modus – hodnota, která se nejčastěji vyskytuje Interval – seřazené výsledky v malých skupinách. Medián i modus jsou ve středním intervalu. Rozložení četností – počet případů – v grafu--- na intervaly- teoretická křivka rozložení četností = rozptýlení hodnot udává množství jednotlivých hodnot. Nejvíc hodnot je v průměru, na obě strany hodnot ubývá. Tvar grafu by se měl podobat Gaussově křivce ) při velkých souborech) Testová matice- tabulka výsledků všech TO. Matice X o rozměru 8 x5 znamená – n= 8(počet TO), v = 5 (počet testů). Testový vektor – výsledky všech osob v jednom testu – sloupec. Osobní vektor – výsledky jedné osoby ve všech testech – řádek. Výsledek X3,4 = 27 znamená výsledek 4. osoby ve 3. testu je 27. Matice interkolerací –slouží k vyjádření vztahů mezi jednotlivými testy v testové baterii. Hodnoty koleračních koeficientů ukazují do jaké míry mají dva testy společné předpoklady k určité motorické činnosti. 19. Standartizace testů, vlastnosti motorických testů Standardizace testu- pro každý test, který se má obecně užívat, musí autor testu stanovit přesné podmínky, způsob a metodiku měření daného testu. Základní vlastnosti testu: 1) validita, platnost – zdali test zjišťuje a měří to, co měřit má. Je to vypovídající hodnota testu - faktorová validita ( kritériem je konkrétní faktor, tedy ta určitá motorická schopnost) - předpovídající (predikční) validita ( snažíme se postihnout budoucí výkon, kritériem je tedy budoucí výkon. Při vyhledávání talentů) - praktická validita ( kritériem je výsledek jiného, v praxi už použivaného testu. Chci zavést nový test, starý je složitý. Vytvořím tedy nový, zjednodušený. Výsledky starého a nového testu zkorelujeme. ) 2) reliabilita, spolehlivost testu – vlastnost testu, při níž sledujeme, do jaké míry se výsledky po určité době podobají. Je chybou, když je kolísání velké. U stejné skupiny by měly být výsledky po urč.době stejné. Při opakování je nutno vyloučit vliv únavy a zachovat standardní podmínky testu. 3) objektivita, nezávislost testu – jde o nezávislost na osobě, která ten výkon posuzuje. Vysokou objektivitu mají přístroje, dynamometry 20. Konstrukce testových baterií, interkolerace, fakrotové analýzy, homogenní a heterogenní testové baterie nejznámější testové baterie: - AAHPERD – american association, něco jako naše ČSTV o Člunkový běh o Leh sed o Skok daleký…. - FLEISHMAN – základy tělesné zdatnosti o Přeskok drženého lanka, opakované přednožování o Rovnováha n kladince - DENISIUK TEST VŠEOBECNÉ VÝKONNOSTI MLÁDEŽE 1960 o Celkem 6 položek – test obratnosti, burpee test.. - TEST TĚLESNÉ VÝKONNOSTI STŘEDOŠKOLESKÉ MLÁDEŽE o Dr. Pávek autor o Běh na 50m, skok daleký, shyby, vytrvalostní běhy… - TEST ZÁKLADNÍCH TĚLESNÝCH VÝKONŮ PRO VYSOKOŠKOLÁKY o Měkota autor o Shyby, skok daleký… - OZERECKÉHO TEST MOTORICKÉ VYSPĚLOSTI DĚTÍ A MLÁDEŽE o Nervosvalová koordinace, rovnováha, zručnost - IOWA BRACE TEST o Zkoumá, jak se dítě učí rychle novým neznámým pohybům U nás se používají: - UNIFIT TEST 1992 o Baterie školní mládeže, 4 testy – skok daleký, leh sed, člunkový běh, cooper - EUROFIT TEST o 9 motorických testů, kožní řasy kaliperem, výška.. Matice interkolerací –slouží k vyjádření vztahů mezi jednotlivými testy v testové baterii. Hodnoty koleračních koeficientů ukazují do jaké míry mají dva testy společné předpoklady k určité motorické činnosti. Využití faktorové analýzy pro sestrojení testové baterie: -na kontrolním souboru ( desítky testů) si udělám výsledek. Ten sešrotuji v počítači – vytvoří se skupiny = trsy testů, které spolu vysoce korelují ( třeba jen 3 testy) ale s ostatníma málo. Udělám z toho závěrečnou baterii – vyberu jeden test jako reprezentativní. Odborně: faktorovou analýzou dojde k vytvoření trsů testů. Které jsou spolu vysoce korelované a postihují určitý společný faktor. Pak zpravidla vybíráme z každého trsu jeden test jako reprezentativní. Testové baterie: 1) homogenní – podobné testy, za úkol mají postihnout několika testy jednu pohybovou schopnost. Např. shyby, kliky – postihují dynamicko silové schopnosti. Tyto testy spolu korelují, postihují podobnou schopnost. 2) heterogenní – jiné testy, za úkol mají zjistit různé stránky výkonnosti. Např.skok daleký, kliky, běh – postihuje 3 různé faktory. Tyto testy testují obecnou tělesnou výkonnost. Nízká korelace - pro některé účely přiřazujeme jednotlivým testům různou váhu dle významu toho testu pro sportovní disciplínu. Tyto výsledky pak můžeme násobit určitým koeficientem, takže v součtu se zvýrazní jejich význam. 21. Výkonnost a zdatnost – výklad, výkonnostní normy, věkové, klasifikační normy Výkonnost – schopnost podávat opakovaný výkon. Výkonnost · jednotlivce · skupiny lidí ( studentů Tv,…) - výkonnost se váže na pojem zdatnost. Výkon – vyjádření míry splnění pohybového úkolu Zdatnost - schopnost optimální reakce našeho organismu na různé zátěže – psychickou, fyzickou…na okolní podmínky. · Zdatnost motorická – ve smyslu motorických schopností, všestranný rozvoj člověka · Zdatnost tělesná – obecnější pojem U jednostranně trénovaných sportovců – při opakované tělesné zátěži dochází k adaptačním změnám“ · Fyziologické změny ( změny ve funkci – výměna kyslíku) · Morfologické změny ( zvětšuje se srdce, objem svalů) Tělesná hmota – aktivní ( ta narůstá ) x pasivní Specifický výkon - - výborný sprinter – je výsledkem specifické adaptace organismu na zátěž. Mění se právě ty složky a funkce , které potřebuje sportovec k výkonu. – běžec je s činkou nemožný. Organismus se přizpůsobuje právě na ten potřebný výkon. Vývojové změny ve výkonnosti: Nejstarší zmínky jsou známy z doby před cca 100 lety Dříve o byli lidi o 2 roky napřed ve vývoji o chlapci 14 letí o 15cm menší a o 12 kilo lehčí- bylo pomalejší biologické zrání o silové projevy byly na vyšší úrovni o skoky na stejné úrovni o lepší vytrvalost o méně dovedností – teď už každý umí plavat, jezdit na kole o lepší základní motorické projevy o rychlost podobná Vrcholová výkonnost – maximální možná hranice lidských možností v určitém výkonu. Hranice se neustále posouvá, ve 20.st špičkové rekordy. Vliv vědy, metody tréninku, dietních suplementů v tréninku. Současné hranice – skok do výšky – 2,46m, dálka 8.95m,.. 22. výkonnost a věk – změny, vývojové křivky, motorická výkonnost vrcholových sportovců, rozdíly ve výkonnosti mužů a žen - při sportu – méně zdravotních potíží – oběhový systém… - maximální spotřeba kyslíku VoVmax = 42 mmol /gram kyslíku/ - stárnutí je možno oddálit v průměru o 9 let ( po 60.roce) i více. V 60 jsou tímto o 10 let „mladší“ - rozdíly v testech se zmenšují - sportující ženy mívají lepší výkony ve stejném věku jako nesportující muži. - Rozdíly mezi ženami a muži: čím je to dáno: o Tělesnou výškou – ženy jsou v průměru o 12 cm menší než muži o Stavbou těla – ženy mají menší ramena, širší boky o Tělesnou hmotou – ženy mají procentuelně více pasivní hmoty ( tuky) než muži. Muži procentuálně více aktivní tělesné hmoty o Vitální kapacita plic – u žen je menší o Množství krve – u žen menší množství, menší počet červených krvinek – menší schopnost přenášet kyslík ke svalům o Psychické rozdíly – nejasné Ženy jsou lepší : - V obratnostních sportech - Lepší kloubní pohyblivost - Manipulační schopnosti – MG – náčiní, kužely… Poženšťování mužských disciplín: - box, vzpírání, kulturistika, fotbal, hokej…. Specifický výkon - - výborný sprinter – je výsledkem specifické adaptace organismu na zátěž. Mění se právě ty složky a funkce , které potřebuje sportovec k výkonu. – běžec je s činkou nemožný. Organismus se přizpůsobuje právě na ten potřebný výkon. Vývojové křivky – v dětském věku mají chlapci a dívky jen malý rozdíl ve výkonnosti.U běžné populace začíná u dívek výkonnost stagnovat, hoši zvyšují výkonnost do cca 20 let. V tomto období vzniká rozdílná výkonnost M - Ž 23. Pohybová dovednost, výklad pojmu, dělení, příklady testů -pohybová dovednost-předpoklad k pohybové činnosti. Nepředpokládají nějakou vyloženě genetickou podmíněnost, učíme se jim od mládí. Dovednostem se učíme motorickým učením. Učením probíhá procesuální stránka ( generalizace, diferenciace, automatizace, tvořivá asociace..) – tvoření spojů – to je podmínkou pro zapojení určité svalové skupiny k činnosti. - pohybová dovednost – způsob dosáhnout výsledku s minimální námahou, časem, energií.. SCHOPNOSTI – zděděné dispozice, relativně stálé DOVEDNOSTI – naučené v tělovýchovné praxi, v životě Dělení dovedností: 1) základní – základní lokomoce, chůze, běh… 2) sportovní – atletické, gymnastické, herní… 3) jiné Vztah mezi motorickými dovednostmi a schopnostmi: - např skok – podstata: = vnitřní předpoklad je explozivní síla DKK, na základě schopností se naučím dovednost skok do dálky a spoje v CNS umožní výkon v návaznosti na rozběh, odraz a styl. - pohybové dovednosti zavřené- dovednosti, které se provádějí ve standardním prostředí, za standardních situací - otevřené – v nepředvídatelném proměnném prostředí – úpoly, basket - polootevřené – napůl může předpovědět – lyže – změna terénu TESTY pohybových dovedností: 1) házení – chytání míčku jednoruč –2 m od stěny čára – tenisový míček – hod p, chycení l, hod l, chycení p. hodnotíme počet chycených míčků za 30s 2) basketbalová přihrávka na přesnost – na stěně terč 25x25cm ve výšce 160cm od země. TO je 4m od stěny-přihrávka trčením od prsou obouruč. Počet úspěšných zásahů se hodnotí za 30s 3) opakované obíjení proti stěně – na stěně čára ¨ve výši volejbalové sítě, hodnotí se počet správných odbití nad sítí za 30s- odbíjí se vrchem nebo spodem. 4) Opakované tenisové údery – proti cvičné stěně, čára jako síť 1 m nad zemí. TO 6m za čarou. Hodnotí se počet správných úderů podle pravidel – z voleje nebo 1 dopad za 30s 5) Hody na koš – trestné hody – 4 série po 5 hodech - hody ze stanovišť - půlminutová střelba z pod koše –jeden hráč sám háže na koš a chytá míč pořád dokola po dobu 30s 6) umístěné volejbalové podání –10 podání a sčítáme body 7) driblink kolem čtyř met – střídáme ruce, mety 2,5 m od sebe, hodnotíme počet obejitých met za 30s 8) plavání 50m minimálním počtem temp – start bez skoku, hodnotí se počet temp potřebných k uplavání 50m. 9) šest plaveckých temp – start z vody, 6 temp a měří se vzdálenost po dokončení 6. tempa 10) e – test – volejbal. Běháme vždy k trojkové čáře, hodnotí se pohyb na hřišti 11) slalom v jedné brance s eskymáckými obraty – celkem 4 eskymáci. 24. produkce dovedností a teorie pohybových programů dle Schmita - produkce dovedností zkoumal americký profesor Schmidt. 5íká, že tím, že jsem se naučil nějakou dovednost, vzniká v CNS program. Produkce programů v CNS probíhá v typických fázích: 1) fáze senzorických procesů – člověk vnímá signál z venku a na jeho základě ( výstřel, pohyb protihráče ) dojde k 2) –) rozhodovací fázi – co a jak provést. – volba odpovědi a následné vlastní naprogramování odpovědi. Obě tyto části probíhají v latentním období – reakční době. 3) Vlastní pohybová aktivita – už konkrétní produkce paměťového programu - u některých paměťových programů existuje možnost „zpětné vazby“ – tzv. úpravy závěrečného pohybového rytmu. ( u rychlostně silových výkonů – servis, smeč – nemají zpětnou vazbu. Ta, aby mohla proběhnout, musí mít čas aspoň 0,02 s. u pomalejšího pohybu – vlna trupem – regulace pohybu, zpětná vazba je.) Schmidt klasifikuje dovednosti dle stálosti zevního prostředí: a) stabilní – konají se v relativně stálém sportovním prostředí – plavání…jsou předem naučené, vím, co mě čeká b) variabilní – provádějí se v proměnlivém prostředí – herní, úpolové sporty.. c) částečně stabilní – polopředvídatelné prostředí – může nastat změna – lyže, řízení letadla… Pohybová paměť: 1) krátkodobá pohybová paměť ( naučí se něco v urč.okamžiku, pokud nedochází k opakování a zdokonalování – vyhasínání) 2) dlouhodobá pohybová paměť – dovednosti jsme schopni produkovat i po letech – sednem na kolo a jedem 25. Dědičnost a motorická výkonnost, dědičnost a pohybové schopnosti 26. Dělení motorických testů, stručná historie testování, příklady známých testových baterií Dělení motorických testů: a) testy pohybových schopností – jednoduché zkoušky nevyžadující zvláštní nácvik b) testy pohybových dovedností – zjišťování úrovně zvládnutí specifického pohybu, sportovní techniky apod. Jde zpravidla o složitější pohybové zkoušky. Historie testování. - Ve 2. pol minulého století – vznikají v Evropě tělovýchovné spolky. Zejména v Německu – Turnérské hnutí (70.-80. léta). Testy silových charakterů – shyby, kliky…Později testování i v Americe na vysokých školách.( Harvardská univerzita) - v Evropě se začalo testovat na začátku 20.st, hlavně ve Švédsku. Vznikají odznaky – ODZNAK ZDATNOSTII, SSSR, Německo. U nás v 50. letech po válce taky zaveden. - Po 2.sv válce – Tyršův odznak zdatnosti ( 3 druhy – bronzový, stříbrný, zlatý) –přejmenován v 50-letech po vzoru SSSR –PPOV “připraven k práci a k obraně vlasti“. Po r. 1990 se tento odznak označuje jako UNIFIT TEST. - U nás první zmínky o testování z roku 1923 – bratři Roubalové, testování středoškolské mládeže. - Mezi válkami se testování rozšířilo v USA a vzniklo mnoho testových baterií. - 30. léta Ozareckého test – speciální testy pro hodnocení motorické vyspělosti dětí a mládeže z hlediska různých poruch. - Po 2 sv.v. – se šíří k nám testy z Ameriky – užívá se Kraus – Weberové test minimální svalové zdatnosti - ověření všestranné úrovně svalového systému. Dále Fleishmanův test. - V 2. pol 60.let – masové testování středoškoláků a vysokoškoláků nejznámější testové baterie: - AAHPERD – american association, něco jako naše ČSTV o Člunkový běh o Leh sed o Skok daleký…. - FLEISHMAN – základy tělesné zdatnosti o Přeskok drženého lanka, opakované přednožování o Rovnováha n kladince - DENISIUK TEST VŠEOBECNÉ VÝKONNOSTI MLÁDEŽE 1960 o Celkem 6 položek – test obratnosti, burpee test.. - TEST TĚLESNÉ VÝKONNOSTI STŘEDOŠKOLESKÉ MLÁDEŽE o Dr. Pávek autor o Běh na 50m, skok daleký, shyby, vytrvalostní běhy… - TEST ZÁKLADNÍCH TĚLESNÝCH VÝKONŮ PRO VYSOKOŠKOLÁKY o Měkota autor o Shyby, skok daleký… - OZERECKÉHO TEST MOTORICKÉ VYSPĚLOSTI DĚTÍ A MLÁDEŽE o Nervosvalová koordinace, rovnováha, zručnost - IOWA BRACE TEST o Zkoumá, jak se dítě učí rychle novým neznámým pohybům U nás se používají: - UNIFIT TEST 1992 o Baterie školní mládeže, 4 testy – skok daleký, lej sed, člunkový běh, cooper - EUROFIT TEST o 9 motorických testů, kožní řasy kaliperem, výška.. 27. Obecný výklad ontogeneze motoriky, zákonitosti ontogeneze, věková období v průběhu života dochází k vývoji motorických projevů člověka. Vývoj motoriky souvisí s vývojem biologickým a mentálním. Pohybová činnost je důležitou činností pro rozvoj člověka a souvisí s nemocností – civilizační choroby z nedostatku pohybu. Čím je člověk mladší, tím má motorické projevy velmi podobné – až s věkem se začíná odlišovat – souvisí to s výchovou a genetickými předpoklady. Rozvoj prenatální:- před narozením člověka. V 1. měsíci je už nastartováno tělíčko člověka ( i svalové skupiny, první pohyby). Od 4. měsíce intenzivnější pohyby – stupňují se. Cefalokaudální vývoj – první pohyby provádí dítě hlavičkou a postupně se učí pohyby trupu a končetin – vývoj od hlavy dolů ke kaudě. Rekulární trend – výška i věk člověka se neustále zvyšují. Věková období: - 0-1 nemluvně,1 - 3 batole – I. Dětství - 3 – 6-11 – předškolní věk, prepubescence, pubescence – II. Dětství - 15-20 – postpubescence ( adolescence) – Hebetické období - 30- životní stabilizace a vyvrcholení – Adultium - 45 – střední věk – Intervium - 60-75 stáří - Senium 28. Motorický vývoj v 1. roce dítěte = novorozenec – do 1. roku. Po narození má páteř kyfotický tvar – zaoblený oblouk, na těle jsou rudimenty – zbytky fylogenetického vývoje, např kostrč § reflexy: - reflexy pro udržení života, mimino si je neuvědomuje o sací reflex o Robinsonův reflex- ( uchopovací reflex) o Reflex chůze – ucítí – li dítě na chodidlech tlak, začne šlapat nožkama o Reflex plavací - ve vodmím prostředí začne intenzivně pohybovat nohama, rukama o Šíjový reflex- otáčí hlavu na stranu natažené ruky, druhou krčí – „šermíř“ o postnatální reflexy – trvají 3 – 4měsíce, pak vyhasínají Od 3. měsíce začíná dítě vnímat své okolí, už si uvědomuje pohybovou činnost. - Cefalokaudální vývoj - 1. měsíc zvedá hlavičku - 2.3 měsíc pozoruje okolí, pase koníčky - 4. měsíc – lozí - 6. měsíc- sed - 8.-9. měsíc staví se, nejdřív s pomocí - 10. – 12. měsíc – umí stát, první kroky, krůčky na plných chodidlech - začíná se formovat krční lordóza, hrudní kyfóza – sedem, a bederní lordóza. Vyvíjí se esovitý tvar páteře 29. Motorický vývoj v období 1 – 6 let - batolecí věk 1 – 3 roky: zpočátku při chůzi padá, ale ne nebezpečně. Lokomoce se zdokonaluje, ve 3. letech umějí děti chodit jistě. a) prvky chůze: - -2 roky – po špičkách , ještě přísunná chůze do schodů - 3 roky –střídavá chůze po schodech, poskoky - 2 – 3 rok cupitavý běh, ale neumí spojit běh se skokem ( rozběhne se, zastaví a pak teprve skočí). Špatný odhad, velká odvaha, nepružné skoky c) házení a chytání - jemné pohyby se učí cefalokaudálně ( loket – zápěstí – prsty) - přeleze překážku do pasu, umí chodit, běhat, ale rádo se dítě ještě vrací k zemi – rádo si hraje v sedě na zemi - předškolní věk 3 – 6 roků: dále se rozvíjejí základní pohybové dovednosti. Běh se rozvíjí, učí se skoku a hodu. Má rádo míčové hry, zdokonalování v chytání a hodech- - základy některým sportovním disciplínám – 5.rok prvky gymnastiky, lyžování,plavání, bruslení Biologický vývoj: · dále se formuje tvorba páteře · dbát na správné držení těla · cvičení – napodobování nějaké činnosti nebo zvířátka · páteř a kosterní systém jsou pružné- možnost tvarování a vytvoření návku 30. Motorický vývoj v prepubescenci a pubescenci prepubescence – 6 – 11 let. Po biologické stránce ji dělíme na: a) mladší školní věk b) starší školní věk Ada) Mladší školní věk – tzv. II: dětství - školní docházka – znamená pro dítě určité pohybové omezení - biologická zralost pro školní docházku – FILIPÍNSKÁ míra = dítě si má dosáhnout na boltec ucha protilehlé ruky - zdokonalují se pohybové dovednosti, rozvíjí se obratnost a koordinace - učíme základní sportovní dovednosti – herní činnost, skoky, přeskoky, přelézání překážek….s náčiním, rovnováha… Adb) Starší školní věk – 8 – 11 let - zlepšení celého vývoje motoriky - zahajuje se většina sportovních disciplín - nemají schopnost se soustředit dlouho na jednu činnost - příprava by měla být co nejvšestranější – všestranný pohybový rozvoj pubescence – 11 – 15 let · biologické změny · největší rozdíl v přírůstku tělesné výšky · u dětí, které nesportují – vznikají problémy s koordinací · koncem 14 roku dochází ke stagnaci v motorice · zpevnění kostí – osifikace, držení těla · většinou na vrcholu výkonnosti – obratnostní sporty, plavci 31. Motorický vývoj v postpubescenci a dospělosti postpubescence – dokončení tělesného vývoje chlapci – do 19 let, dívky do 15 let, pak stagnace · stabilizuje se psychický vývoj · chuť ke sportu se zvyšuje · přemýšlejí o sportu – pravidla… · před 20.rokem max. výkony v obratnostních sportech · nutnost všestranného rozvoje · po roce max. výkony v rychlostních a vytrvalostních sportech dospělost – největší rozdíly v motorice mezi jednotlivci – populace nesportující x sportující · začátek snižování výkonů – stagnace · nárůst tělesné hmotnosti · vrchol mají silové sporty a vytrvalostní intervium, střední věk – některé sporty – cyklistika, hráči hokeje mají formu i po 30. roku · po 30.roku – anticipace = dlouholetá zkušenost kompenzuje fyzický výkon · nutno se udržovat v pohybu i po skončení sportovní kariéry 32. Lateralita v motorice = upřednostňování jedné strany u párových orgánů, především ruce preference = upřednostňování mírného stupně dominance = silné upřednostňování - motorickou lateralitu u nižších živočichů nepozorujeme 1) praváctví – dominuje nad leváctvím. Dříve snahy o přeučování – psychické problémy, koktavost, poruchy psaní · ve společnosti taky bylo upřednostňováno praváctví- předměty přizpůsobené pro pravoruké- nůžky, nůž, okna v učebnách vlevo… · 10- 15% leváků 2) nohovost – člověk pravou rukou dělá ty nejjemější možné motorické úkony, druhá dělá pomocné činnosti- tak je to i u nohou. · Pravorukost i levorukost je dána genotypicky, dá se zjistit mezi 3 rokem · Pravorukost = dextrie · Levorukost = sinistrie · Nevyhraněnost = ambilateralita · U nevyhraněných praváků – leváků se může projevit motorická nešikovnost- tzn, že vyhraněnost je určitá výhoda v motorice člověka · Ve sportu může být levorukost výhodou – míčové hry, tenis.. Testování laterality: U dětí registrujeme lateralitu v předškolním věku, avšak nejpozději na začátku školní docházky. 3 skupiny testů: 1) provádíme činnost jednou rukou a necháme dítě, aby si zvolilo, kterou. „podej mi ten míček“ 2) provádíme činnost oběma rukama, ale jedna z činností je složitější a druhá pomocná. – stříhání papíru, navlékání korálek, kroužků, ořezávání tužky.. 3) výkonové testy – dítě je absolvuje pro pravou i levou ruku, ta lepší bude ta preferovaná – např. hod na max.vzdálenost 33. transfer a interference v motorice člověka transfer = vliv schopností, dovedností a znalostí získaných činností jednou ( předešlou) na pohybovou činnost jinou ( novou ). Transfer – přenos. Interference – záporný přenos, minulé pohybové zkušenosti se mohou projevit i záporně. 34.Poruchy motoriky a nápravy poruch 1) somatické poruchy – přímo na těle - vrozené i. anomálie – drobného rozsahu ii. deformity- větší rozsah - získané – v průběhu života – skolióza, ploché nohy, poúrazové poruchy – zmenšená pohyblivost 2) nervové poruchy - způsobené oslabením nebo ochrnutím nervové soustavy. - Ochabnutí svalstva při lokálních obrnách – atrofie svalu - Křečovité projevy – křeče, tiky - Zhoršená nervosvalová koordinace – pomalost, těžkost, trhanost - Centrální ochrnutí – § Hemiplegie – vertikální ochrnutí jedné poloviny těla § Paraplegie – horizontální ochrnutí jedné poloviny těla - lékařské formy nápravy: - Rehabilitace ( cvičení za dozoru lékaře, specialisty) - Reedukace – uvedení postižené části zpět do normální fce – poúrazové stavy - Kompenzace – nahrazení zvýšenou fcí zdravých částí těla – u hemiplegie, ztráta končetiny - pegagogické formy nápravy poruch – v obl. TV: a) zařazujeme děti s menšími poruchami do normální – běžné TV ( ale přístup individuální – úlevy v rámci jejich možností, psychologická podpora…) b) zdravotní TV – měla by být na každé ZŠ, skupiny dle postižení 35. konstituční typologie v historii, význam tělesné stavby pro výkonnost somatotyp = typ tělesné stavby Rostan –typ dechový – zvětšený hrudník, zažívací, mozkomíšní - s velkou hlavou, svalověkloubní Viola- normotyp ( svalový ), longityp ( štíhlý, vysoký ), brachityp ( široký, tlustý) Kretschmer – pyknik, atletik, astenik Bunak- somatotyp stenoplastický – štíhlý, s. mezoplastický – střední, s. euryplastický – obézní Scheldon – somatotyp složen ze 3 komponent v různém poměru · endomorfní složka– zastoupení tukové složky v těle · mezomorfní složka – zastoupení svalové a kosterní složky v těle · ektomorfní složka – označuje tzv.stupeň linearity = štíhlosti vztahem celkové tělesné hmotnosti a tělesné výšky. Určitý stupeň štíhlosti. § Sheldon vytvořil 7 bodovou stupnici komponent, každý typ má 3 čísla z nichž každé zastupuje jednu komponentu -extrémní dělení somatotypů a) extrémní endomorf – tlustý b) extrémní mezomorf – rozvinutá svalová hmota, silné kosti c) extrémní ektomorf – slabý, štíhlý Health – Carter metoda –zdokonali Sheldonovu metodu, zpřesnil stanovení těch stupňů až na 0,5 bodu, 7 bodová stupnice je pro extrémy nedostačující - vytvořil pro ně 9 stupňů. - tělesná stavba se podílí na výkonu - somatotypologie – věda, která se zabývá touto stavbou po stránce antropometrické, patří do věd biologických - zkoumáním tělesné stavby se zabývali už ve starověku – Hippokrates – popsal lidi vzhledem k tělesné stavbě – 2 typy lidí: a) habitus phtisicus ( štíhlí, hubení) b) habitus apoplecticus ( širocí, zavalití – sklony k mrtvičkám) typy tělesné stavby: - význam tělesné stavby pro výkonnost – štíhlý – běhy, zápasy – silové sporty, gymnastika – malý vzrůst, … 36. Sheldonova a Heath – Carterova typologie. Význam jednotlivých komponent somatotypu Scheldon – somatotyp složen ze 3 komponentův různém poměru · endomorfní složka– převažuje zastoupení tukové složky v těle · mezomorfní složka – zastoupení svalové a kosterní složky v těle · ektomorfní složka – označuje tzv.stupeň linearity = štíhlosti vztahem celkové tělesné hmotnosti a tělesné výšky. Určitý stupeň štíhlosti. § Sheldon vytvořil 7 bodovou stupnici typologie osobnosti, každý typ má 3 čísla -extrémní dělení somatotypů a) extrémní endomorf – tlustý b) extrémní mezomorf – rozvinutá svalová hmota c) extrémní ektomorf – slabý, štíhlý Health – Carter metoda –zdokonali Sheldonovu metodu, zpřesnil stanovení těch stupňů až na 0,5 bodu, 7 bodová stupnice je pro extrémy nedostačující - vytvořil pro ně 9 stupňů. - tělesná stavba se podílí na výkonu - somatotypologie – věda, která se zabývá touto stavbou po stránce antropometrické, patří do věd biologických - zkoumáním tělesné stavby se zabývali už ve starověku – Hippokrates – popsal lidi vzhledem k tělesné stavbě – 2 typy lidí: a) habitus phtisicus ( štíhlí, hubení) b) habitus apoplecticus ( širocí, zavalití – sklony k mrtvičkám) typy tělesné stavby: - význam tělesné stavby pro výkonnost – štíhlý – běhy, zápasy – silové sporty, gymnastika – malý vzrůst, … - endomorfní komponenta - vyšší než 3. stupeň = brzdivý faktor výkonnosti (kromě např. koulařů, vzpěračů,..) mezomorfní komponenta - nejdůležitější pro motorickou výkonnost, zvláště u silových sportů převyšuje ostatní komponenty ektomorfní komponenta - vyšší stupně u vytrvalců, gymnastek a pod. 37. Vysvětlení a využití standartních stupnic ( procentily, z – body, T – body…) Výsledky získané v jednotlivých testech jsou vyjádřeny v různých jednotkách ( fyzikální i jiné – počet opakování, cm…) Abychom je mohli navzájem porovnávat, vyhodnocovat – převádíme je na tzv. normované body = bodové stupnice . Nejznámější z normovaných stupnic jsou: · Z – body · T – body · Percentily ( procentily) · Steny K vytvoření normové stupnice je třeba otestovat velký soubor ( tak 100, i tisíc žáků), z jehož výsledků normu pak tvoříme. 1) z – body ( z – body získáme tak, že dělíme odchylku testového výsledku určité osoby ( xi) od průměru normové stupnice směrodatnou odchylkou.) z = xi-x/s s…směrodatná odchylka, x…průměr velkého souboru př.: x = 205.0 xi = 213,0cm z = 213-205/ 11,5 = 0,7z s = 11,5 z – body se využívají pro teoretické studie 2) T – body (protože výsledky na z – bodové stupnici jsou pro praktické použití nevhodné – příliš malá čísla, event.záporné hodnoty, používáme je jako základ pro výpočet T – bodů) T = 50 +10z 50….konstanta ( aby byly všechny hodnoty kladné) T = 50 + 10.0,7 T = 57 Konstrukce T – bodové stupnice: a) vypočteme hodnoty x a s referenčního souboru b) přidělíme hodnotě x 50 bodů c) postupujeme ve stupnici směrem nahoru ( 51, 52, 53 bodů..) a naopak směrem dolů ( 49, 48…) tak, že připočítáme nebo odečítáme 0,1s = s/10 ---) 1 bod = s/10 3) percentily nejjednodušší způsob vyhodnocení výkonů TO je určení jejího pořadí v souboru. ( pracujeme tedy s tzv.pořadovou stupnicí). Pořadí vyjádřené v procentech provádíme určením tzv. procentilového skóre – tzv. procentil- určuje relativní pozici TO ve skupině, informuje nás o tom, kolik procent osob vykazuje nižší výkon než daná TO. Naměřený výkon převedeme na procentilové skóre dle vztahu: P = (kum.t– 0,5/ n ) . 100 Kum.t ..kmulativní četnost, vyhcází z počtu osob v souboru. Nejlepšímu výkonu přiřazujeme nejvyšší kum.t a nejhoršímu 1 ( je to vlastně počet osob) 4) stenové stupnice desetihodnotová, zjednodušená, každý sten má určité rozpětí. 38. škálování v tělesné výchově a sportu, testování motorické dovednosti - škálovací techniky · založeny na přímém pozorování pohybů cvičence · škálování provádíme u pohybových projevů, které mají gradaci, kde můžeme rozlišit několik stupňů rozlišení. K jednotlivým stupňům přiřazujeme čísla a získáváme kvantitativní rozlišení. · Bývá 3 – 9 bodová. · Typy škál: o Popisná – každý stupeň provedení charakterizujeme přesným slovním vyjádřením ( př. házená – začátečnívi, přihrávky jednoruč) o Kumulativní posuzovací škála – celková činnost je rozdělena na dílčí činnosti, examinátor na seznamu zatrhává ty, které jedinec ovládá. ( př. lyžařská dovednost – plužení, oblouky,…a postupně to odškrtává) o Kombinovaná –postupujeme jako u kontrolního seznamu, navíc jednotlivé činnosti bodujeme např. 5 stupňovou škálou 39. hodnocení výkonnosti skupiny a jednotlivců – testové profily testový profil je grafické vyjádření výsledků většího počtu testů u 1 osoby. Dává nám globální pohled na výsledky TO. Způsob zakreslení testového profilu: · Zakreslením do procentilové sítě – záznam se provádí vyšrafováním plochy obdélníka ( vpravo – nadprůměrné, nebo vlevo – podprůměrné od 50. procentilu = globální pohled na výsledek v celé testové baterii. Na první pohled vidíme, ve kterých testech TO překračuje nebo naopak nedosahuje mediální hodnoty.) · Testový profil sportovce – výsledek zakreslíme jako poligon osobní výkonnosti · Ve sloupcích je možno označit pásma jako tzv.“typický profil“ – např pro studenta TV, atleta….