PROPEDEUTIKA
Mgr. Petr Pospíšil, Ph. D.
Fakulta sportovních studií
Masarykova univerzita
REHABILITACE
re- znovu, opakování, návrat
habilis způsobilý, zručný, vhodný
DEFINICE POJMU
REHABILITACE
koncepce oboru "rehabilitační a
fyzikální lékařství" :
„... u osob s těžkým zdravotním postižením
je cílem zachování soběstačnosti
postiženého jedince a tím vytvoření
předpokladu pro maximální možnou úroveň
kvality života".
Výbor odborné Společnosti rehabilitační
a fyzikální medicíny:
"Ucelená rehabilitace je vzájemně
provázaný, koordinovaný a cílený proces,
jehož základní náplní je co nejvíce
minimalizovat přímé i nepřímé důsledky
trvalého nebo dlouhodobého zdravotního
postižení jedince.
KRITICKÉ POJMY V OBORU
REHABILITACE
WHO 1980
impairment - disability – handicap
porucha - postižení – znevýhodnění
WHO 2001
porucha – participace – aktivita – faktor prostředí
(facilitující
x
bariérový)
STRUKTURA A METODY
UCELENÉ REHABILITACE
 léčebná rehabilitace
 sociální rehabilitace
 pedagogická rehabilitace
 pracovní rehabilitace
 výchovná rehabilitace
 psychologická rehabilitace
TÝMOVÁ PRÁCE
logoped
protetik
sociální pracovník
psycholog
ergoterapeut
fyzioterapeut
lékař
rehabilitace
FYZIOTERAPIE
 FYZIKÁLNÍ TERAPIE
 KINEZIOTERAPIE
 FUNKČNÍ DIAGNOSTIKA
 DOPLŇKOVÉ METODY
 ERGOTERAPIE
 SOCIÁLNÍ REHAB.
 PEDAGOGICKÁ REHAB.
 PSYCHOTERAPIE
 EDUKACE
KINEZIOTERAPIE
(Léčebná tělesná výchova)
 ordinována lékařem / fyzioterapeutem
 prováděna pod kontrolou fyzioterapeutů
 prováděna ve zdravotnických zařízeních a
lázeňských a rehabilitačních ústavech
Dělení z hlediska počtu cvičenců:
 individuální
 skupinová
Dělení z hlediska zatížení:
 cvičení pasivní
 aktivní pohyb v odlehčené poloze
 aktivní pohyb s dopomocí
 aktivní pohyb v celém rozsahu
 aktivní pohyb s odporem
 pohyb redresní
 relaxační cvičení
 kondiční cvičení
 respirační fyzioterapie / dech. gymnastika
Dělení z hlediska skladby pohybu:
 cvičení analytická
 cvičení syntetická
Dělení z hlediska použitých metod:
analytické ↔ komplexní (neurofyziol. podklad)
 metoda cvičení dle svalového testu, metoda
postizometrické relaxace, postfacilitační
inhibice, antigravitační relaxace, spray and
stretch techniky Travellové („analytické“),
metoda měkkých, mobilizačních a
manipulačních technik (Lewitt, Rychlíková,
Cyriax, Mitchell, Mojžíšová, Kendall, ...)
 metoda sestry Kenny, Vojtova, Brunkowové,
Klappa, Bobathova, Kabatova, Brüggerova,
McKenzieho, kraneosakrální terapie,
senzomotorická stimulace aj.
Zdravotní tělesná výchova
 určena pro osoby zdravotně oslabené dříve
zvláštní tělesná výchova
 prováděna zaškolenými cvičiteli nebo
fyzioterapeuty
 prováděna na školách, oddílech se spec.
zaměřením na určité choroby, je
zřizována i dobrovolnými tělovýchovnými
organizacemi
Habituální pohybová aktivita
 zahrnuje všechny fyzické činnosti
běžného života (preskripce režimových
opatření)
Nutná znalost mechanického charakteru
fyzické činnosti (ergonomie) a energetické
náročnosti příslušných aktivit vč.
schopnosti anticipovat odezvu pacienta na
ně (např. kardiopulmonální onem., hernie
disků aj.)
Pracovní fyzická činnost
 profesionální pracovní / sportovní činnost
nebo součást habituální či rekreační
pohybové aktivity
Rekreační pohybová aktivita
 součást denního režimu u nemocných a
oslabených osob – preskripce
fyzioterapeutem / RHB lékařem
Zásadním způsobem ovlivňuje zdravotní
(funkční i strukturální stav pacienta) a
ovlivňuje kvalitu života
FYZIKÁLNÍ TERAPIE
Účinky:
 myorelaxační
 spasmolytické
 stimulační
 analgetické
 trofotropní
 resorpční
 antiedematózní
 baktericidní
 antiflogistické atd.
Problematika:
 placebo efekt ??
 indikace specifického druhu terapie
 nutnost aplikace fyzikální terapie o
parametrech specifických pro každého
konkrétního pacienta
Dělení dle druhu energie:
 mechanoterapie
 termoterapie
 fototerapie
 elektroterapie
 magnetoterapie
 hydroterapie
 kombinovaná terapie
Mechanoterapie:
 masáže (klasická, reflexní, periostální,
fasciová, přístrojová, derivační, podvodní,
lymfodrenáž, ...)
 polohování kloubů a celého těla
 extenze, trakce (ruční, přístrojová)
 mechanoterapie pasivními pohyby
 techniky měkkých tkání
 manipulační léčba
Termoterapie:
 pozitivní termoterapie - zahřívání (peloidy,
parafin, paraligno, parafango, obklady vlhké
horké, suché horké, celková termoterapie –
finská sauna, parní lázně, ...
 negativní termoterapie - ochlazování (ledování,
kryo, studený obklad)
 celkové ochlazování neřízené – sprcha
 celkové ochlazování řízené - kardiochirurgie
 kombinovaná termoterapie - kontrastní (chlad,
teplo)
 kombinovaná terapie s jinými druhy podnětů
(koupel, vířivka, podv. masáž, skotské střiky...)
Fototerapie:
 v oblasti ultrafialového záření
 v oblasti viditelného světla (biolampa,
laser)
 v oblasti infračerveného záření (solux,
infrazářič)
Elektroterapie:
 stejnosměrný galvanický proud (klidová
galvanot., čtyřkomorová, iontoforéza ...)
 nízkofrekvenční proudy (Träbert, Farad,
DD, TENS ...)
 středofrekvenční proudy (interferenční
proudy)
 vysokofrekvenční proudy (diatermie
krátkovl., ultrakrátkovl., mikrovlnná...)
Magnetoterapie:
 statické magnetické pole
 nízkofrekvenční magnetické pole
 vysokofrekvenční magnetické pole
Hydroterapie:
 lázně (celkové, částečné - nožní, ruční,
perličkové, vířivé, přísadové - uhličité,
sirné, jodové, ...
 sprchy, skotské střiky
 polevy
Kombinovaná terapie:
 UZ + nízkofrekvenční elektroterapie
 UZ + středněfrekvenční terapie
 .....
ERGOTERAPIE - léčba prací
Ergoterapie je vhodně vybraná tělesná či duševní
činnost s pracovními prvky či návyky používaná s cílem
zlepšit postižené funkce pacienta nebo nahradit
ztracené funkce novými, nebo alespoň zabránit
zhoršování místního či celkového tělesného duševního
stavu nemocného.
aktivní léčebná procedura (bez spoluúčasti pacienta neproveditelná)
ordinována lékařem
vedena, sledována a hodnocena ergoterapeutem
(samostatný bakalářský studijní obor na lékařských fakultách)
Cíle ergoterapie:
 terapie porušených fyzických funkcí, zlepšení
neuromuskulární koordinace, upevnění dynamických
motorických stereotypů
 terapie poruch psychických funkcí, odvedení pozornosti od
onemocnění a od sebepozorování ke konkrétní činnosti
 evaluace zbylých funkcí v rámci ergotestingu ergodiagnostiky.
(na základě výsledků testingu se lékař
může vyjádřit k možnosti pracovního zařazení)
 vyzkoušení možnosti pracovního zatížení - vyzkoušení
pobytu v pracovním prostředí, odkrytí potenciálu
pracovních schopností a pracovních zájmů
 edukace používání ortopedických či kompenzačních
pomůcek k běžným denním činnostem
 edukace běžných činností života, nácvik sebeobsluhy a
soběstačnosti, obnova zapomenutých všeobecných i
modelových konkrétních pracovních dovedností
 udržení vědomí, že jsou schopni pracovat
 v dřívější době také umožnění překonání dlouhé doby (8 a
Léčebná výchova k soběstačnosti:
 součástí ergoterapie
 základním úkon léčebné rehabilitace
 realizována fyzioterapeuty, sestrami,
ošetřovatelkami
 v nemocnicích v rámci individuální LTV
 v rehab. ústavech nebo centrech na odd.
ergoterapie vybavených cvičnou kuchyní,
hygien. zařízením, atd.
Sebeobslužné činnosti:
stravování
osobní hygiena
oblékání a svlékání
komunikační a vzdělávací činnost
Vyhodnocení těchto činností je důležitým
objektivním podkladem při činnosti sociálně
rehabilitačních služeb, podle nichž lze
stanovit skutečnou bezmocnost, potřebu
ošetřovatelské či pečovatelské služby. Dává
i rozhodnutí o tom, zda nemocného umístit v
ústavu či doma.
FUNKČNÍ DIAGNOSTIKA
Pokud možno objektivní zhodnocení
poruchy, nebo omezení v nějaké činnosti,
kterou v daném časovém úseku postižení
zanechává.
Podává informace nezbytné pro indikaci
specifické kinezioterapie.
Funkční poruchy
x
Strukturální poruchy
CÍLE UCELENÉ RHB
 zlepšení, popř. stabilizace funkčního stavu a přiměřená
psychická a fyzická výkonnost
 posílení nezávislosti a sebevědomí nemocného
 snížení sociální izolace a úzkosti
 limitace hypokinetického syndromu jako poškození
následkem dlouhodobého pobytu na lůžku
 snížení závislosti na nedostatečné mobilitě a zvýšení aktivity
v denním životě
 tlumení bolesti
 udržení, případně obnovení mobility a její udržení v co
nejdelším čase
 umožnění nemocnému opustit lůžko a jeho předání do
domácího ošetřování
 zlepšení celkové kvality života, k níž může patřit i určitý
návrat do společnosti, návštěva kulturních akcí, divadel,
výstav apod.
PLÁN UCELENÉ REHABILITACE
Realizace na lůžcích krátkodobé či
dlouhodobé hospitalizační péče a péče
ambulantní.
KRÁTKODOBÝ RHB PLÁN
DLOUHODOBÝ RHB PLÁN
KRÁTKODOBÝ RHB PLÁN
stanoví koordinaci jednotlivých rehabilitačních postupů závislých na
charakteru onemocnění, věku a povolání nemocného.
stanovuje se na určitou dobu, několika dnů až na 6 měsíců u chron.
onemocnění
Zahrnuje:
•I. fázi rehabilitace (od první ordinace léčebné rehab. oš. lékařem)
-prováděna během pobytu nemocného na nemocničním lůžku, lůžku DRO – max. 3
měsíce, LDN – max. 6 měsíců, ?sociálním lůžku?
-prováděna odborně školenou fyzioterapeutkou – až do propuštění z nemocnice
včetně doporučení domácí pohybové aktivity)
(včasná rehabilitace na akutním lůžku (max. 3 týdny, končí dosažením samostatnosti,
soběstačnosti v místnosti – možný pobyt v domácím prostředí)
•II. fázi rehabilitace - prováděna formou ambulantní, popř. v rehab. ústavech,
lázních, ev. sociálních zařízeních.
Návaznost jednotlivých složek rehab. je sledována a doporučována odborným lékařem
dle klinického onemocnění ve spolupráci s odborným rehabilitačním lékařem,
prováděna fyzioterapeutem, ergoterapeutem.
DLOUHODOBÝ RHB PLÁN
Dlouhodobé stanovení a rámcové určení týmem odborníků,
jaká opatření u nemocného budeme muset učinit, abychom
dosáhli jeho optimální resocializace ev. pracovní
schopnosti a pracovního zařazení.
Tým odborníků se schází při tzv. rehabilitační konferenci a
o jejím jednání se provádí zápis do zdravotní
dokumentace.
V týmu odborníků jsou zastoupeni: rehab. lékař, odborník
klin. oboru dle onemocnění pacienta, fyzioterapeut,
protetik, sociální pracovník, psycholog, pedagog a jiní
přizvaní odborníci (např. zástupce úřadu práce, závodu,
družstva invalidů a pod).
Stanovení dlouhodobého rehab. programu je považováno
za stanovení celoživotní perspektivy.
DOPORUČENÁ LITERATURA:
 Cápko, J. Základy fyziatrické léčby.
Praha: Grada, 1998. 1. vyd. 394 s. ISBN 80-7169-341-3.
 Gúth, A. et al. Vyšetrovacie a liečebne metodiky pre
fyzioterapeutov.
Bratislava: Liečreh Gúth, 1998. 2 vyd. 449 s.
 Placheta, Z. et al. Zátěžové vyšetření a pohyb. léčba ve
vnitřním lékařství.
LF MU v Brně, Brno, 2001. 1. vyd. 179 s. ISBN 80-210-
2614-6
 Votava, J. et al. Základy rehabilitace.
Praha: Nakladatelství Univerzity Karlovy, 1997. 1. vyd.139
s. ISBN 80-7184-385-7.
 Placheta, Z. et al. Zátěžové vyšetření a pohyb. léčba ve vnitřním
lékařství.
LF MU v Brně, Brno, 2001. 1. vyd. 179 s. ISBN 80-210-2614-6
 Votava, J. et al. Základy rehabilitace.
Praha: Nakladatelství Univerzity Karlovy, 1997. 1. vyd.139 s. ISBN
80-7184-385-7.