Efektivita a intenzita hodiny TV


Základním požadavkem pro vyučovací hodinu TV je dosažení účinnosti vyučování a učení. Kvalita je
ovlivněna především učitelem, zvoleným didaktickým řídícím stylem, úrovní, odborností a typem
osobnosti. Kontrolu účinnosti můžeme zaměřit různým směrem: sledujeme míru samostatné činnosti
žáků, výchovné využití procesu, fyziologickou účinnost atd.

Jednou z dostupných metod sledování účinnosti hodiny TV je


a) Chronometráž


Cíl: Vyhodnocení časového využití hodiny. Původní autor chronometráže u nás

A.   KRÁL odlišoval více kategorií pozorování žáků, dnes se zaměřujeme

       pouze na tři měřené hodnoty:


(a)  aktivní cvičební čas, který měříme na průběžných stopkách

(b) pedagogicky využitý čas, jejž měříme podobně

(c)  ztrátový čas, který dopočítáváme do 100 %


Metodika: V praxi provádíme chronometráž tak, že sledujeme libovolně vybraného žáka, kterému
stopkami průběžně měříme skutečný čas aktivního cvičení. Další jeho činnost nazýváme pedagogicky
využitým časem a zahrnuje veškeré další činnosti žáka, související s učením (čas, kdy žák poslouchá
výklad, pozoruje ukázku, poskytuje dopomoc, měří čas, je rozhodčím, připravuje nářadí, provádí
přesuny apod.). Na začátku a na konci vyučovací hodiny zaznamenáme přesně dobu trvání hodiny = 100
% času. Získané údaje o době aktivního cvičebního času a pedagogicky využitého času převedeme také
na procenta. Teoreticky se uvádí, že rovná-li se hodnota aktivního cvičebního času alespoň 20–40 %
celkového času, považujeme hodinu za časově využitou. Tento údaj je ovlivněn obsahem učiva (složitá
dovednost – jednoduchá dovednost, atletické, gymnastické nebo herní dovednosti), typem hodiny –
(nácviková, výcviková, herní) a nemůže být objektivním ukazatelem účinnosti. Pokud bude vyučovací
hodina zaměřena např. na sportovní hru, může aktivní cvičební čas dosáhnout až 70 %.


Minutové vyhodnocení efektivity (Melichar, 2000)


9 min a méně ……………nízké využití vyučovacího času

10 – 14 min. ……..………průměrné využití vyučovacího času

15 – 20 min. ……………..nadprůměrné využití vyučovacího času

21 a více min. ……………vysoké využití vyučovacího času



b) sledování intenzity zátěže měřením srdeční frekvence (SF)


Cíl:  Vyhodnocení fyziologického zatížení žáků.


Metodika: Srdeční frekvenci měříme nejčastěji palpační metodou na zápěstí ze strany palce nebo na
aortě karotis za 10 sekund a násobíme 6x, abychom získali minutovou SF. V praxi ji měříme 10x
v průběhu vyučovací hodiny.

1. měření provádíme v klidu před začátkem vyučovací jednotky, 2.- 9. měření v intervalech 5 min.,
10. těsně po ukončení vyučovací jednotky.  Vynesením do grafu lze zkonstruovat fyziologickou křivku
hodiny. Vrchol fyziologické hodiny a s ním i zatížení bývá na konci rozcvičení a v hlavní části
hodiny. Žádoucí srdeční frekvence (SF) by se v průběhu vyučovací hodiny měla pohybovat.
Doporučujeme pro měření vybrat si pohybově průměrného žáka.


Ideální průběh intenzity zátěže:


Před zahájením hodiny: málo zvýšená klidová SF (u dětí je vyšší než u dospělých ).

Po rušné části asi 130-140 tepů/min.

V průběhu průpravné části SF klesne, ale měla by zůstat na 110 tepů/min.

V hlavní části by měla několikrát vystoupit nad 180 tepů/min, aby se organismus na zátěž adaptoval.
Při rychlostní zátěži laktátového anaerobního charakteru nebo při vytrvalostní zátěži by měla zátěž
trvat 10 minut se SF v rozmezí 130-160 tepů/min.

V závěrečné části by SF postupně měla klesat směrem ke klidovým hodnotám.


Hodnocení fyziologického zatížení (Melichar, 2000)


130 a méně …………………. nízké zatížení

130 až 170 ………………….. střední zatížení

170 a víc ……………………. vysoké zatížení



Použitá literatura:


Hurychová, A., Vilímová, V. Didaktika tělesné výchovy. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita v Brně,
1997. 71 s. Obsahuje bibliografii. ISBN 80-210-1525-X.


Melichar a kol., Dokumenty k pedagogickej a odbornej praxi. 1. vyd. Bratislava:Univerzita
Komenského v Bratislave, 2000. 148 s., ISBN 80-2231445-5.