DIDAKTIKA VOLNOČASOVÝCH AKTIVIT ØVyučující ØMgr. Lenka Přikrylová Ø Katedra pedagogiky sportu Ø tel. č. 549494657 Ø Email : prikrylova@fsps.muni.cz Ø ØKonání seminářů Ø 20.1. (17.00-19.00 hod.) – A11/311 Ø 3.2. (16.00-17.20 hod.) – A11/311 Ø MCj04398430000[1] Požadavky k zápočtu: naktivní účast na seminářích nprezentace na zadané téma npříprava na pohybovou jednotku ima Cíle předmětu DIDAKTIKA VOLNOČASOVÝCH AKTIVIT: nposkytnout studentům poznatky o podstatě a řízení pohybových aktivit dětí a mládeže v zařízeních pro volný čas, nporozumět řízení výchovně-vzdělávacího procesu, naplikovat vyučovací styly, postupy, metody a zásady ve výchovně-vzdělávacím procesu, nsestavit a naplánovat volnočasově-pohybovou jednotku. Náplň seminářů: 1.Teoretická část n ( prezentace na zadané téma ) n 2.Praktická část n ( řešení zadaných úkolů ) j0439524 TÉMATA PREZENTACÍ : 1.SEMINÁŘ Č.1 n nDidaktika volnočasových aktivit- vymezení pojmů nRůzné pohledy na volný čas nPočátky výchovy ve volném čase nFunkce výchovy mimo vyučování nHlavní didaktické zásady výchovy ve volnočasových aktivitách nLegislativní požadavky na pedagoga volného času (PVČ), profesní příprava PVČ a přehled studijních oborů nPedagogika volného času n2. SEMINÁŘ Č.2 nOsobnost pedagoga volnočasových aktivit nVýchovné a vyučovací činnosti pedagoga volnočas.aktivit nVztah a komunikace ve výchově mimo vyučování nRozvoj klíčových kompetencí ve volnočasových aktivitách nStruktura a obsah pohyb. volnoč.aktivit nVýchovně-vzdělávací cíle pohyb.volnoč.aktivit nMetody a formy zájmových činností n n3. SEMINÁŘ Č.3 n nTělesný a funkční vývoj dětí a mládeže nRozvoj pohybových schopností při pohybových volnoč. aktivitách nEfektivita pohybové jednotky nInstituce pro výchovu ve volném čase nZásady bezpečnosti v pohybových volnoč. aktivitách nPerspektivy a problémy volného času n OBSAH SEMINÁŘE Č.1 : nDidaktika volnočasových aktivit- vymezení pojmů nRůzné pohledy na volný čas nPočátky výchovy ve volném čase nFunkce výchovy mimo vyučování nHlavní didaktické zásady výchovy ve volnočasových aktivitách nLegislativní požadavky na pedagoga volného času (PVČ), profesní příprava PVČ a přehled studijních oborů nPedagogika volného času n nSeznamovací hra (dvojice) nOtázka č.1 DIDAKTIKA Øje označována jako „teorie vzdělávání a vyučování. Ø„OBECNÁ DIDAKTIKA“ – vymezuje společné znaky edukačního procesu. Ø„DIDAKTIKY APLIKOVANÉ“ (např. tělesné výchovy, biologie….) již mají konkrétnější zaměření i specifičtější obsah. Ø Ø SPOJUJÍCÍMI ČLÁNKY MEZI DIDAKTIKOU POHYBOVÝCH VOLNOČASOVÝCH AKTIVIT, KINANTROPOLOGIÍ A PEDAGOGIKOU JSOU OBECNÁ DIDAKTIKA A PEDAGOGIKA VOLNÉHO ČASU. DIDAKTIKA Øslovo didaktika je řeckého původu, znamená učit, vyučovat, dokazovat Ødidaktiku jako umění vyučovat chápali už např.J.A.Komenský (Didaktiká velká- „všeobecné umění, jak naučit všechny všemu“, „Škola hrou“) Ødidaktiku jako teorii vyučování objasňoval J.F.Herbart („herbartismus“) Ø Didaktiku jako teorii vzdělání označuje O.Willmann 1. J.A.Komenský (1592-1670) Øchápal didaktiku jako umění vyučovat Øzakladatel moderní pedagogiky, v exilu začal psát učebnice a připravoval plán na zlepšení organizace školství Ø ØVelká didaktika -jedná se o spis o vyučovacích metodách, ØŠkola hrou -propagoval zde princip, že učení by mělo být založeno na hře komensky 2. J.F.Herbart (1776-1841) Øněmecký významný pedagog 19.století Ø Øpokusil se vybudovat systém pedagogiky jako vědy založené na filozofii, zdůrazňoval důležitost teorie pro pedagogickou praxi Ø ØHerbart rozpracoval řadu důležitých didaktických otázek platných dodnes. Herbartovy myšlenky se rozšířily po celé Evropě i v USA až po jeho smrti (herbartismus). ØVýchovu dělí na tři části: Ø -vedení Ø -vyučování Ø -mravní výchova Johann_Friedrich_Herbart 3. O.Willmann (1839-1920) Øoznačuje didaktiku jako teorii vzdělání ØNěmecký filozof, mimořádný profesor pedagogiky a filozofie, roku 1876 založil tzv. „pedagogický seminář“ na německé univerzitě v Praze . Ø ØJeho dílo "Didaktika jako vzdělávací nauka“ náleželo nadlouho k základům teoretického vzdělávání učitelů. Ø Otto_Willmann VOLNÝ ČAS Øje to doba, kdy si své činnosti můžeme svobodně vybrat, děláme je dobrovolně a rádi, přinášejí nám pocit uspokojení a uvolnění, Øje odpočinek, rekreace, zábava, zájmové činnosti, zájmové vzdělávání (součástí volného času nejsou činnosti zabezpečující biologickou existenci člověka), Øspecifickou zvláštností volného času dětí je to, že z výchovných důvodů je žádoucí jeho pedagogické ovlivňování (při neorganizovaném trávení volného času hrozí - úrazy, experimentování s drogami, šikana, krádeže)-děti potřebují citlivé vedení. Ø ØOtázka č.2 Prostředí, ve kterém děti nejvíce tráví volný čas: Ødomov (rodinní příslušníci), Øškola (učitelé), Øspolečenské organizace a instituce (pedagogičtí pracovníci, vychovatelé), Øsportoviště (trenéři), Øveřejná prostranství (často bez dohledu-ohrožena výchova i bezpečnost) Ø Ø KVALITNÍ VÝCHOVA DĚTÍ VE VOLNÉM ČASE MÁ VÝRAZNÝ PREVENTIVNÍ VÝZNAM. RŮZNÉ POHLEDY NA VOLNÝ ČAS: ØEKONOMICKÉ HLEDISKO Ø (kolik prostředků investuje společnost do zařízení pro volný čas a jakým způsobem se alespoň část nákladů vrátí). ØSOCIÁLNĚ-PSYCHOLOGICKÉ HLEDISKO Ø ( jak činnosti ve volném čase přispívají k utváření mezilidských vztahů), Ø ( vytváření skupin na základě společného zájmu je součástí socializace jedince), Ø ( zvlášť silný vliv má rodina - rodiče slouží dětem jako vzory), Ø ( sociální vlivy působící na mládež - hromadné sdělovací prostředky, vlastní aktivita je nahrazována pasivním sledováním televize bez hlubšího prožitku). ØPOLITICKÉ HLEDISKO Ø (jaká je školská politika, pomoc organizacím pracujícím s dětmi, odborná příprava pedagogů volného času) ØZDRAVOTNĚ-HYGIENICKÉ HLEDISKO Ø (jak lze podporovat zdravý tělesný a duševní vývoj člověka – režim dne, respektování křivky výkonnosti jedince, hygiena prostředí i sociálních vztahů)- odráží se vše na jeho zdravotním stavu ØPEDAGOGICKÁ A PSYCHOLOGICKÁ HLEDISKA Ø ( berou v úvahu věkové i individuální zvláštnosti a jejich respektování ve volném čase, pedagogické ovlivňování volného času by mělo podporovat aktivitu dětí, uspokojovat potřeby seberealizace, sociálních kontaktů) Ø2 ÚKOLY: ØVÝCHOVA VE VOLNÉM ČASE - naplňování volného času smysluplnými výchovně-vzdělávacími aktivitami. ØVÝCHOVA K VOLNÉMU ČASU, která vytváří návyky pro budoucí trávení volného času. Ø ØOtázka č. 3 Historický vývoj výchovy ve volném čase nAž do 17.století vypadal časový rozvrh dne většiny lidí tak, že 14-16 hod. pracovali a 6-8 hod.měli na odpočinek a spánek (jen v zimě se objevuje mezera 2-4 hodin “volného času“-kdy se lidé věnovali osobním záležitostem,rozmýšlení, rozprávění a snad i nějaká hra nechyběla), výjimku tvořily křesťanské svátky nŽivot dětí v počátcích naší historie byl spjat především s pracovními povinnostmi ( část svého „volného času trávily ve skupinkách, které měly důležitou roli v dovršení socializace jedince) n RŮST VOLNÉHO ČASU NA ÚKOR PRÁCE JE JEDNÍM Z HLAVNÍCH RYSŮ VÝVOJE SPOLEČNOSTI. 4. Počátky výchovy ve volném čase nPočátky výchovy ve volném čase v novodobé společnosti jsou spjaty s proměnami práce a životního způsobu obyvatel měst a vesnice po skončení třicetileté války (1648)- bohatší obyvatelé měst si začali budovat víkendové domy, kavárny, kluby nPříslušníci dělnictva usilovali s úspěchem o postupné zkracování pracovní doby- objevují se první hudební, divadelní,tělovýchovné aktivity (pořádaly se výlety, slavnosti) nZačaly vznikat 2 typy institucí,které rozvíjí „volnočasové aktivity“: n 1. Zařízení určená pro dospělé (tělovýchovná sdružení-např. DĚLNICKÉ SPOLKY,SOKOL 1862) n 2. Sdružení zaměřená na činnosti dětí a mládeže ( v Anglii YMCA a YWCA - sdružení mladých křesťanských mužů a žen, SKAUTSKÉ HNUTÍ, klubovny a tábory, kluby na školách) Základní modely uspořádání volného času dětí ve 20.století 1.V zemích západní a severní Evropy ( v celostátním měřítku rozvinuly svoji činnost domy mládeže, ubytovny mládeže, prázdninové kolonie a tábory ) , postupně se také rozvíjely sítě hřišť, parků, středisek volného času, muzeí, zoo- zpomalení v 80.letech z důvodu růstu problémů mladé generace (nezaměstnanost,drogy…) 2.Zařízení volného času dětí v tehdejším SOVĚTSKÉM SVAZU (jejich vznik byl spjat s přímým vlivem státu, s jeho ideologií a s monopolní organizací dětí, kde neexistovala alternativní řešení- domy pionýrů a mládeže, odborně orientované stanice mladých techniků, školní družiny,lidové školy umění….) 5.Meziválečné Československo nVyrovnávalo historicky vzniklé opoždění vznikem sdružení pro mladé v oblasti tělovýchovy a sportu (sportovní hřiště, stadiony, spor.organizace, letní kolonie, tábory) n nV činnosti pokračovala charitativní a zdravotní zařízení podporovaná státem – tím se stav přibližoval situaci v západoevropských zemích Poválečný vývoj u nás: nOpět se obnovuje činnost předválečných sdružení (např.Junák - jen na krátkou dobu) n nVznikají nové organizace (DOMY PIONÝRŮ-zařízení přístupná všem dětem, TĚLOVÝCHOVNÉ JEDNOTY, síť LIDOVÝCH ŠKOL UMĚNÍ, internátní školy, školní družiny,tábory – vše po vzoru Sovětského státu) n nOtázka č.4 6.Transformace postkomunistických zemí v 90.letech nOpět se obnovuje činnost sdružení s předválečnými tradicemi ( YMCA a YWCA,Junák, Česká tábornická unie, Sokol). nVznikají nové organizace (Duha, Asociace pro mládež,vědu a techniku…). nDosavadní typy volnočasových zařízení (školní družiny, lidové školy umění ..) pokračovaly v činnosti a rozvoji. nDomy pionýrů a mládeže se přeměnily v DOMY DĚTÍ A MLÁDEŽE, uvolnily se z jednotné státní ideologie- rozvinuly ostatní činnosti. n n POTŘEBY ŽIVOTA A VÝCHOVY DĚTÍ VE VOLNÉM ČASE VYŽADUJÍ, ABY JEJICH DALŠÍMU ROZVOJI BYLA NADÁLE VĚNOVÁNA TRVALÁ A ÚČINNÁ POZORNOST. Co působilo a působí na vznik a rozvoj volného času: nZkracování pracovní doby (ještě v 1.polovině 19.století byla 12-14 hodin, dnes 8 hodin/denně) nOsvobození dětí od námezdní práce nProdlužování let školní docházky a profesní přípravy nProdlužování délky života nLidé se přesunují z vesnic do měst n nOtázka č. 5,6 Výchova mimo vyučování Ø7. Činitelé vývoje jedince Ørodina (hraje klíčovou roli,jako primární sociální skupina ) Øpředškolní a školní zařízení (vystoupení dětí, soutěže) - zapojení i rodičů do aktivit Øinstituce pro výchovu mimo vyučování (DDM,tábory pro rodiče s dětmi, víkendové pobyty) Øvrstevnické skupiny – příslušnost v určité skupině může určovat náplň volného času jedince, některé skupiny představují rizikové prostředí spojené s řadou sociální patologie (extremistické skupiny, drogová subkultura) Øhromadné sdělovací prostředky a informační technologie Ø Otázka č.7 Ø Ø8. Funkce výchovy mimo vyučování Ø ØVýchovně-vzdělávací ( prostřednictvím zajímavých činností děti získávají nové vědomosti, dovednosti,návyky, úspěchy přinášejí pocit uspokojení a příležitost k seberealizaci, vytvářejí si vlastní názor na život ) Ø ØZdravotní (pohybové činnosti ve volném čase kompenzují dlouhé sezení při vyučování a pro zdraví dětí je nezbytné, i nezávadné a estetické materiální prostředí má velký zdravotní význam, dodržování zásad bezpečnosti) Ø ØSociální (podílejí se na utváření bohatých a žádoucích sociálních vztahů ve skupině- např.školní družiny, dětské domovy) Ø ØOtázka č.8 9.Hlavní didaktické zásady výchovy ve volnočasových aktivitách ØZásada soustavnosti, cílevědomosti – (cílem je utváření dovedností, návyků a postojů, jednotlivé výchovné složky se musí doplňovat a prolínat, důležité je promyšlené plánování) ØZásada posloupnosti – (pedagog postupuje od známého k neznámému, od jednoduchého k složitému) ØZásada aktivnosti – pedagog vybírá a motivuje takové činnosti, aby se mohli zapojit všichni účastníci (musí být dodržen požadavek dobrovolnosti) ØZásada přiměřenosti – pedagog zohledňuje věk účastníků, jejich fyzickou vyspělost, z hlediska výkonnosti jsou produktivní úterky a čtvrtky (3 den kritický) ØZásada vyzdvihování kladných rysů osobnosti – pochvala a ocenění zvyšují sebevědomí Ø ØPožadavek pedagogického ovlivňování volného času – nutnost pedagogického vedení dětí k rozumnému využívání volného času (nabídka prostředí, pomůcek, hraček i motivací) ØPožadavek dobrovolnosti – dobrovolná účast na zájmových činnostech ( důležitá je motivace) ØPožadavek aktivity – předpokládá vedení dětí k aktivnímu podílu na plánování, přípravě, realizaci činností ØPožadavek pestrosti a přitažlivosti – týká se obsahu, forem i metod práce, jejich střídání ØPožadavek zajímavosti – uspokojování, rozvíjení a prohlubování zájmů (nabízené činnosti musí být pestré a odpovídat zájmům dětí) ØPožadavek na sociální kontakt – volný čas by měl být prožíván v interakci s ostatními lidmi, přáteli ØPožadavek kvality a evaluace – zda se daří dosahovat vytyčených cílů a jak jsme schopni prokázat výsledky své činnosti Oblast výchovy klade důraz na: ØVyužití odbornosti a zájmů pedagogů při organizaci zájmové činnosti (využívání specializace vychovatelů pro vedení) ØRespektování dítěte,zejména při využívání volného času ØPropojení zájmových činností s vyučováním ØZachování principu dobrovolnosti ØVytváření heterogenních skupin dětí (z hlediska věku, sociálního prostředí, pohlaví…) ØZapojování rodičů do činností dětí (vytváření nabídky pro společné aktivity) ØVyužití zájmových činností pro budoucí uplatnění na trhu práce Ø Preventivní zaměření výchovy Ø Prevence sociálně-patologických jevů u dětí je směrována do následujících oblastí: Ø ØDrogová závislost, alkoholismus ØKriminalita a delikvence ØVirtuální drogy (počítače, televize,video) ØZáškoláctví ØPatologické hráčství (gambling) ØŠikanování, vandalismus ØRasismus Prevence je chápána ve 3 rovinách: ØPRIMÁRNÍ PREVENCE –určená celé populaci,zejména té, která není kriminálně riziková ØSEKUNDÁRNÍ PREVENCE- zahrnuje aktivity zaměřené na kriminálně rizikové jedince a skupiny (např.minoritní skupiny nebo děti z míst se zvýšenou kriminalitou) ØTERCIÁRNÍ PREVENCE – usiluje o léčení u těch, kteří jsou již negativními jevy zasaženi Ø Ø PŘI VÝCHOVNÉM PŮSOBENÍ VŽDY JDE O TO POSKYTNOUT MLADÉMU ČLOVĚKU BEZPEČNÉ MÍSTO A POMOCI MU SPOJIT BUDOVÁNÍ VLASTNÍ IDENTITY A OSVOJOVÁNÍ RŮZNÝCH SOCIÁLNÍCH ROLÍ ( zapojit se do skupiny vrstevníků -“patřit někam“). ØOtázka č.9,10,11,12 Ø Legislativní požadavky na pedagoga volného času (PVČ) ØK vykonávání práce pedagoga volného času stačí dle české legislativy maturita a absolvování pedagogické přípravy jednou z následujících forem: a)vysokoškolské bc. nebo mgr. vzdělání v pedagogice volného času nebo v soc. pedagogice, případně vzdělání učitelské b)vzdělání v oboru PVČ, vychovatelství nebo sociální pedagogika na VOŠ c)CŽV v oboru PVČ, vychovatelství nebo soc. pedagogika d)SPŠ v oboru PVČ nebo vychovatelství Kritika legislativy ØLegislativní pravidla v ČR Øignorují specifické kompetence PVČ, které předpokládají znalosti a schopnost aplikace sociální psychologie, alternativních pedagogických metod a managementu volnočasových aktivit Østírají rozdíly mezi potřebnou kompetencí profesionálních vychovatelů a dobrovolníků (např. vyžadováním absolvování zvláštních kurzů pro vedení letních táborů) Øumožňují pracovat v oboru lidem s nedostatečnou kvalifikací Ødiskriminují vychovatele oproti učitelům Ø Profesní příprava PVČ a přehled studijních oborů j0439522 VŠ Fakulta Bakalář.program Magist.program MU Brno Pedagogická Sociální pedag. a volný čas Sociální pedagogika FSpS ASAK OU OSTRAVA Pedagogická Rekreologie-Pedag.volného času Vychovatelství Vych. s resocializačním a voln.zaměřením (4 roky) UHK Hradec Králové Pedagogická Pedagogika volného času se zaměřením na tělesnou výchovu a sport (4 roky) Sociální ped. se zaměřením na etopedii (4 roky) Sociální pedagogika UJEP Ústí nad Labem Pedagogická Pedag.volného času JU Č.Budějovice Teologická Pedag.volného času Pedag.volného času (5letý studijní obor) UP Olomouc Fakulta tělesné kultury Rekreologie-Pedag.volného času TU Liberec Pedagogická Pedag.volného času UK Praha Pedagogická Vychovatelství Obsah vzdělávacích programů PVČ ØPovinné součásti: ØObecná pedagogika ØPsychologie ØLegislativa, hygiena, první pomoc ad. Ø ØSpecifické součásti (dle zaměření školy): ØPsychologické (terapeutické) metody ØSociální práce a sociální politika ØSpeciální pedagogika (zvl. etopedie) ØPedagogika zážitku ØDalší alternativní pedagogické metody Ø Profesní příprava PVČ VARIANTY ŘEŠENÍ PROBLÉMU Øvytváření studijních programů zaměřených na PVČ, příp. sociální pedagogiku, na vysokých školách Øobohacení učitelských studijních programů o PVČ ØZkvalitňování stávajících studijních programů zaměřených na PVČ na všech stupních vzdělávání ØRozvoj PVČ jako vědeckého oboru AVPVČ - asociace vzdělavatelů pedagogů volného času Ø- je nezisková organizace, která sdružuje zejména zástupce škol, které profesně připravují pedagogy volného času, zástupce organizací pro další vzdělávání pedagogů ØVznik Øneformální setkávání pracovní skupiny od podzimu 2004 ØRegistrace a ustavující schůze na jaře 2006 ØCíle asociace Øpřispět k rozvoji pedagogiky volného času jako vědního a studijního oboru Øcíl činnosti je naplňován zejména prostřednictvím expertní, poradenské a publikační činnosti v oboru, pořádání odborných setkání, seminářů a konferencí Ø PEDAGOGIKA VOLNÉHO ČASU nje obor, který se dotýká mnoha dalších vědeckých disciplín a překrývá se s nimi; současně je na ostatní obory odkázána (např. sociologie, psychologie, ekonomie, politika) a integruje jejich výsledky; nspolečenskovědní obor, který reflektuje společenské podmínky týkající se práce a volného času; npraktický obor, který vytváří strategie jednání vedoucí ke zlepšení společenských a ekonomických podmínek ovlivňujících volný čas; npedagogický obor, který metodicky a didakticky rozvíjí individuální a společenské možnosti volného času nCílem pedagogiky volného času by mělo být naučit sebe i jiné tomu, jak volný čas plně a smysluplně využívat tak, aby nebyl zcela promarněn (činnost ve volném čase, by nás měla naplňovat). nÚkolem pedagogiky volného času - je dávat návod dětem, jak svobodně využívat volný čas a jeho možnosti, zabývá se formováním osobnosti ve volném čase. nObecným cílem pedagogiky volného času by tedy mělo být - proměňovat časové úseky našeho života, které nám umožňují svobodně volit, rozhodovat se a jednat, v čas, v němž skutečně svobodně jednáme, rozhodujeme se a volíme, a tak dosáhnout relativní autonomie jedince ve společnosti Funkce a možnosti volného času (podle H. W. Opaschowského) n nrekreace (zotavení a uvolnění); nkompenzace (odstraňování zklamání a frustrací); nvýchova a další vzdělávání (učení o svobodě a ve svobodě, sociální učení); nkomunikace (sociální kontakty a partnerství); nparticipace (angažování se na vývoji společnosti); nintegrace (stabilizace života rodiny a vrůstání do společenských organismů); nenkulturace (kulturní rozvoj sebe sama, kreativita v umění, sportu, technických a dalších činnostech). n Úkol na seminář č. 2 (20.1.2012) ØPříprava prezentace na zadané téma Ø(vybraní studenti) Ø ØOsobnost pedagoga volnočasových aktivit ØVýchovné a vyučovací činnosti pedagoga volnočas.aktivit ØVztah a komunikace ve výchově mimo vyučování ØRozvoj klíčových kompetencí ve volnočasových aktivitách ØStruktura a obsah pohyb. volnoč.aktivit ØVýchovně-vzdělávací cíle pohyb.volnoč.aktivit ØMetody a formy zájmových činností