"% «•M z fc.1l . ľaWi/e ně/aír 6/ mě/ vypadat výjezd vestojc - s těžištěm se pracuje podle sklonu terénu a případných překážek. Pokud už nad vámi 5 kopec zvítězí. •! nezbývá než tlačit, nebo hodit kolo na rameno a běžet po vzoru cyklokrosařů. , V tom případě je , potřeba nastavit jj pedál dozadu za m záda, ruku "f přehodit přes horní j trubku a pevně S chytit řídítka. Eiklar jisir i.: DO KOPCE MTB Pozice jezdce při stoupání SPRÁVNE: Jezdcovo těžiště by se ve stoupání mělo přesunout více vpřed, aby se rovnoměrně zatížila obé kola a zabránilo se zvedání předního kola. Zadek se tak přesouvá na špičku sedla, tělo více nad řídítka, ruce jsou pokrčené a drží se nejlépe za rohy. Kopec je samozřejmé ideální zdolávat vsedě - jednak jde o energeticky méně náročnou pozici a jednak je více zatíženo zadní kolo a tím umožněn co nejlepší záběr pláště. SPATNÉ: S nataženýma rukama je pozice jezdce vzpřímenější a přední kolo příliš odlehčené. V mírnějším sklonu kopce přední kolo ztrácí optimální kontakt s terénem a těžko se drží ideální stopa. V prudším stoupání zákonité dojde k přílišnému zvednutí předku a ukončení snahy po vyjeli kopce. Ideální stopa Nejen v kopci nestačí díval se pul metru před sebe. vždy je třeba kontrolovat terén spíše několik metrů před sebou a volit včas ideální stopu. V kopci, kdy jezdec jede silově na hraně, stačí malá nerovnost, aby jej rozhodila a zastavila. Rozjetí v kopci Stane se. že jezdec na chvíli vypadne z tempa, protočí se mu zadní kolo nebo se mu nepodaří přejel kořen a zastaví. Nastává potřeba znovu se rozjel. SPRÁVNE: K rozjetí je více možností. Lepší je rozjel se napříč kopcem, než přímo proti němu. Pomoci muže lake opření se o strom a našlápnuti obou nohou do pedálu. Rozjetí je pak snazší, stejné jako vsedě s jednou nohou zaklapnutou v pedálu a druhou opřenou o zem (ne zavěšený nad řídítky). Od věci není laké několik rychlejších kroků vedle kola. které mu daji potřebnou rychlost, a poté naskočení do sedla. ŠPATNÉ: Z místa a na lehký převod se těžko rozjíždí. Šlápnutí na lehký převod nerozjede kolo potřebnou rychlostí, takže se zastaví ještě před tím. než stihnete našlápnout. Tlačení Ať se člověk snaží sebevíc, najde se občas kopec, který ho dostane. Nezbývá, než kolo do kopce tlačit. Každý má svou metodu, kolo je možné pouze tlačit. nebo se tělem zapřít o sedlo a při tlačení si současné trochu ulevil. Komu to stavba rámu umožni, může okoukat nošeni kola na rameni od cyklokrosařů. Tato metoda umožňuje nejrychlejší zdolání kopce po svých. Stačí kolo zvednout na rameno, protáhnout ruku skrz rám a přes horní rámovou trubku uchopit řídítka. Klika, která se nachází mezi tělem a rámem, by měla být otočena směrem dozadu, na záda. aby nepřekážela při běhu. Podobné je polřeba mít kliku vhodné otočenou i při tlačení, nic nebolí víc než holeň nakopnutá ostrou hranou pedálu. SILNICE Jízda na silnici má také svá pravidla, jen nároky na technickou zdatnost jezdce jsou menší, terén je dale- ko méně náročný. Těžko by člověk také hledal kopec, který nelze na silnici překonat. Silniční výjezdy nepřinášejí potřebu umět zdolávat při maximálním nasazení příčné překážky či kluzký terén, které znesnadňují vyjetí kopce. Pozice jezdce Zatímco na horském kole je jezdecká pozice jasná, na silnici to tak jednoznačné není. Díky menší náročnosti terénu se více projevují individuální potřeby a návyky jednotlivých jezdců. Proto lze mluvit spíše o nejrozšířenějších pravidlech, než jasných zákonech jízdy. ...vsedě Nejrozšířenější pozicí je ta, kdy jezdec sedí spíše na zadní polovině sedla a drží se horní části řídítek blízko představce. Avšak s lokty mírně od sebe, aby byl co nejméně sevřen hrudní koš a nebylo bráněno správnému dýchání. ...vestoje Pokud nastane potřeba vstát, měly by se pokrčené ruce uchopit brzdových pák, těžiště by se mělo nacházet zhruba uprostřed kola. Cyklista by tedy neměl být ani příliš vzadu, ani příliš nad řídítky. Posed á la Marco Pantani, tedy jízda vestoje s uchopením za spodní část řídítek, může být důkazem o individuálním přístupu cyklistů k posedu. Stejně tak i fakt, že třeba takový Richard Virenque zdolává většinu stoupání vestoje, zatímco Jan Ullrich sedlo opouští jen výjimečně. SPOLEČNÉ Taktika jízdy Základy k úspěšnému pokoření kopce pokládá cyklista již při samotném nájezdu do kopce. Pro překonání krátkého prudkého stoupání je lepší využít setrvačnosti a kopec překonat rychle, na těžší převod. Naopak dlouhé stoupání vyžaduje pozvolnější začátek a spíše stupňované tempo, podle fyzického stavu. Při zařazení lehkého převodu pod krátkým prudkým kopcem jezdec zbytečné moc zpomalí, nevyužije setrvačnosti, na příliš lehký převod se technický výjezd v terénu spíše nepodaří. Kdo pojede hned v úvodu dlouhého stoupání naplno, riskuje, že mu v půlce kopce dojdou síly. Ubývající energie síly navíc znesnadňují ovládání kola. takže se téžko drží zvolená stopa (MTB). Ať jedete na jakémkoliv kole. jízda vestoje vždy vyčerpává více než jízda v sedle. Zaměstnává totiž více svalových skupin. Stoupají nároky na zásobávání svalů kyslíkem, více zatížen je celý kardiovaskulární systém, roste tepová frekvence. Zpomalení ve skupině Vždy při zvednutí se ze sedla jezdec mírné zpomalí. Na to je dobré brát zřetel v případe, že za někým jedete v těsném závěsu, ale také se snažit zpomalení eliminovat, pokud se ze sedla zdviháte vy. Zejména ve véštší skupině může takové zvednutí se ze sedla způsobit pořádnou paseku, doslova řetézovou reakci. Řazení Průběh řazení v kopci není příliš odlišný od běžné změny převodů. Jen by zde měla být zřetelnější úleva při šlapání během řazení. Zvláště na horském kole jsou často velmi zřetelné přechody z roviny do kopce, řadit se tedy musí s dostatečným předstihem. ještě před zlomem kopce. Tedy ještě před tím. než se dostanete do plného záběru ve strmém kopci. Předejdete tím jak technickým problémům, tak i přílišnému zpomalení při řazení, které vás zastaví. I na silnici je tomu podobně, jen ne tak výrazně. Odstup Na silnici se i v kopci může vyplatit jízda v těsném háku. na horském kole však tésný hák znamená, že téměř slepé sledujete stopu zvolenou jezdcem před vámi. Pokud udělá chybu on. vás pravděpodobně čeká podobné. Navíc je při výjezdu na horském kole v náročném terénu chyba pravděpodobnější, takže pokud jedete v těsném závěsu, nemáte velkou šanci jezdce před vámi v případě jeho obtíží objet. Na druhou stranu, pokud při zdolání stoupáni nechcete s prvním jezdcem ztratit kontakt, počítejte s tím. že rozsetup se na rovině zmnohanásobí. Posedová promiskuita Ačkoliv jsme o néco výše psali o tom. že jízda vestoje je více vyčerpávající, není od věci se i přes případnou menší obtížnost kopce občas zvednout ze sedla a tak se protáhnout. Nezdá se to. ale pár jednoduchých maličkostí umí výjezdy kopců hodné ulehčit. Když už jsme se vyškrábali na kopec, pokusíme se příště přinést několik základních rad pro rychlejší a bezpečnější sjezd z kopce dolů. Rudolf Hronza Foto: Velo I •' Správna pozice jezdce ve výjezdu -zadek na špičce sedla, pokrčené ruce. trup nad řídítky. Jízda na kole má svá základní pravidla, která jsou pro spoustu cyklistů tak zažitá, že ani nepřemýšlí o tom, jak v konkrétní situaci reagují přizpůsobením jízdního stylu. Své vyžaduje jízda do kopce, z kopce, do zatáčky či ve skupině. Pokud jezdec dokáže správně přizpůsobit svůj styl jízdy jednotlivým prostředím, může jet snáze, rychleji i bezpečněji. Kde však nabrat tyto zkušenosti? Při pohledu mezi cyklisty je vidět, že tato otázka je na místě. Stejně jako se následující rady mohou někomu zdát naprosto triviální, jiný je může uvítat. . a a * 1 ' Natažené ruce a těžiště příliš vzadu. Odlehčí se předek, kolo se daleko dříve staví na zadní, předek ztrácí kontakt se zemí. ^Hh ' ^mť~ ' 9K U HR * Zadek posunout dopředu, posadit se na špičku sedla.... ... pokrčit ruce a naklonit se nad řídítka a tradá do kopce. | PO SVÝCH? Dni náhodou!