Fyziologie a biochemie výživy 1.přednáška Výživa •Příjem potravy ze zevního prostředí je nezbytný pro udržení životních funkcí •Zevní prostředí – zdroj ML, V, esenciálních látek •Zevní prostředí – odstraňovány produkty metabolismu • • Výživa •Orgány, které se podílejí na vstřebávání do krve a lymfy jsou uloženy v tr.traktu •Dělení: horní (ústa, jícen, žaludek) • střední (tenké střevo) • dolní (kolon) • další orgány • » Úkoly GIT •Trávení: mechanické a chemické zpracování potravy •Vstřebávání: přestup selektovaných látek stěnou GIT •Skladování: vyrovnání nárazovitého příjmu potravy •Ochrana: vlastní imunitní systém a trávení likvidují mikroorg.a rozrušuje se antigenní struktura látek •Endokrinně aktivní látky : uvolňují se při zpracování a vstřebávání potravy • Mechanismus trávení •Potrava je vystavena fyzikálním a chemických vlivům – trávenina – chymus •Horní část GIT – mechanické rozmělnění a rozpuštění některých součástí •Enzymatické štěpení – mohlo by začít v ústech, ale potrava je velmi krátce, nejvíce se chemické štěpení děje v žaludku – smíchání s HCl, nastává enz.rozklad bílkovin, pokrčující v tenkém střevě společně s rozkladem T, S a dalších org.látek • • • Mechanismus trávení •Tenké střevo – z tráveniny resorbována převážná většina látek potřebných pro organismus •Tlusté střevo – trávenina se zahušťuje, působení mikroorganismů a mění se ve stolici •V GIT probíhají přesuny tekutin ve smyslu exkrece a resorpce Řízení GIT •Nervově – vlastní nervové pleteně ovlviňované parasympatikem •Humorálně – hormony produkované přímo v GIT •Přímým mechanickým a chemickým působením obsahu •Vysoký stupeň autonomie – většina funkcí je ovládána vlastním nervovým a hormonálním systémem Trávení v ústech •První kontakt s tr.traktem •Hrubé mechanické zpracování – žvýkání – chuť, čich, dotyk – informace o kvalitě potravy •Znamená přípravu GIT na trávení potravy, zároveň může být ochranným mechanismem •Mech.příprava – rozmělnění pomocí zubů a jazyka a tvorba soust, která jsou obalována ochranné vrstvy mucinu •Potrava se částečně rozpouští ve slinách, vyrovnává se teplota • Pohyby ústní dutiny •Zajišťuje kosterní svalstvo •Část obličejového svalstva – pohyb rtů, uzavření dutiny ústní, sání, artikulace •Žvýkací svaly – pohyb dolní čelisti spojený se žvýkáním a artikulací •Svaly jazyka – rozmělnění potravy, tvorba soust, posouvání potravy, polykání, artikulace •Svaly oblasti hltanu - polykání Ústa •Neprobíhá významné trávení ani vstřebávání, i když sliny obsahují trávicí enzymy •Resorpční schopnosti sliznice se využívá při aplikaci některých léků Žvýkání •Svalová činnost, kdy je za pomoci jazyka potrava zuby řezána, trhána, drcena na menší části a zároveň promíchávána se slinami •Usnadňuje a urychluje trávení •Žvýkací reflex – nervové centrum řídící žvýkání je v mozkovém kmeni • • Žvýkání •Spouštěč: podráždění dutiny ústní tuhým soustem, je vyvolán reflexní pokles tonu žvýkacího svalstva s následným prudkým, poklesem dolní čelisti •Pokles je provázen prudkým protažením žvýkacích svalů, což vyvolá jejich kontrakci •Kontrakce vede k přitlačení sousta na povrch dutiny ústní a k opakování celého reflexního děje Sliny •Sekretem 3 párů velkých slinných žláz, které popsal ve 2.století Galen, a dalších drobných žlázek rozesetých po celých ústech •Významné pro správnou funkci dutiny ústní, jícnu a žaludku •Sekrece je stálá, může i výrazně stoupnout – vyvolaná sekrece •Závisí také na úrovni hydratace organismu • Sliny •Při nedostatku vody tvorba slin klesá a vysychají ústa a hltan •Pocit žízně •Průměrně do 2 l slin denně •pH neutrální, jsou hypotonické v porovnání s plazmou •Obsahují 99,4% vody, organické (mucin, alfa amylázu, lozozym, imunoglobulin A) a anorganické látky (H2O, HCO3, I, K, Cl, Na, Ca, fosfáty) • Význam slin •Muciny uhlazují povrch sousta a tím usnadňují jeho zpracování v ústech, chrání sliznici •Rozpouštědlo částečné, začátek trávení škrobů •Stimulace chuťových pohárků •Ochrana před infekcí imunoglubulin A •Čištění dutiny ústní a jícnu od zbytku potravy •Vápenaté ionty chrání zubní sklovinu před odvápněním Hltan a jícen •Hltan místo, kde dochází k definitivnímu odd. vstupu do GIT a do dýchacích cest •Jícen je součástí GIT, která dokončuje polykací akt •Svalovina je v horní části příčně pruhovaná, ve střední smíšená a v dolní hladká stejně jak žaludek a střevo •Horní část vyšší tlak – horní esefagální svěrač a dolní esofagální svěrač • Polykání •Vyžaduje přesnou koordinaci mnoha svalů úst, nosohltanu, hrtanu, jícnu, žaludku a svalů dýchacích •Bývá rozdělováno podle místa, kde se nachází sousto •Průběh polykání: žvýkání rozmělní potravu a promíchává se slinami, sousto je vtlačeno dozadu do d.ústní a hltanu, tam je vyvolán polykací reflex – dotykem podráždí kořen jazyka, patrové oblouky a hltan • •