Vyšetřovací metody I Vyšetření aspekcí – kineziologický rozbor - Zásady vyšetření - Vyšetření stoje na 2 DKK - Rombergovy stoje - Zkouška stoje na 2 vahách - Véleho test - Vyšetření stoje na 1 DK - Dynamické testy ve stoji - Tredelenburgova a Duchennova zkouška Zásady vyšetření: - Pacienta vyšetřujeme svlečené ve spodním prádle, naboso. - Vyšetření postavy se provádí ze tří stran – zepředu, zezadu a z boku. - Postavu vyšetřujeme v klidu (staticky) i v pohybu (dynamicky) - Při vyšetřování a popisu postupujeme systematicky směrem kaudálním nebo kraniálním. Vyšetření statiky olovnicí: - v rovině sagitální: od zevního zvukovodu, v rovině frontální: od protuberantia occipitalis externa V rovině SAG: linie spojující zevní zvukovod, těla krčních obratlů, střed ramenního kloubu, střed trupu, trochanter major, bod mírně před osou kolenního kloubu a končí mírně před zevním kotníkem V rovině FRONT: v ideálním případě je vytvořena linie, která spojuje střed záhlaví, intergluteální rýhu a končí mezi vnitřními kotníky Pohledem zepředu hodnotíme: -držení hlavy, u správného držení je hlava vzpřímená, štěrbina oční a horní úpon ušního boltce leží ve vodorovné rovině Sledujeme poměr mezi m. sternocleidomastoideus a hlubokými svaly šíje. Hlava je často držena v lehkém předsunu se zvýšenou lordózou krční páteře a hyperextenzí v cervikokraniálním přechodu. - reliéf krku, postavení klíčních kostí, výši ramen. Tzv.“knoflíková ramena“ (elevace, předsun a vnitřní rotace) jsou indikátorem hlavně zkráceného m. pectoralis maior a minor. Výrazná konfigurace horních vláken m. trapezius (jednostranně nebo oboustranně) svědčí pro větší hypertonus svalu a může být indikátorem jeho zkrácení tzv „gotická ramena“. -tvar, postavení a symetrie hrudníku (sternum, žebra, prsní bradavky - výška) -thorakobrachiální trojúhelníky – posouzení velikosti na obou stranách - svalové napětí břišních svalů – časté nevyvážené, s výraznější aktivitou horní části břišních svalů a vtažená břišní stěna –„ syndrom přesýpacích hodin“ – u těch jedinců bývá zvýšené napětí paravertebrálních sval v oblasti dolní Th a horní Lp. -pánev - souměrnost, výše předních spin -HK - reliéf, osa, konfigurace -DK - osa (genua valga, vara) – postavení patelly – zda se „dívá“ přímo dopředu Patelofemorální obtíže mohou být způsobeny větším Q-úhlem. Tento úhel je klinicky vytvářen linií sp uštěnou ze spina iliaca anterior superior do středu pately a přímkou od tuberositas tibiae do střed u patelly. U mužů je v normě úhel 8 - 10°, u žen 15-20°. Při kontrakci extenzorů je čéška tažena la terálně. Síla tahu je přímo úměrná velikosti úhlu. Při Q-úhlu nad 15 - 20° dochází tímto laterálním tahem k dislokaci čéšky z femorálního žlábku. Příčinou těchto problémů je často dysbalance jednotl ivých hlav quadricepsu, kdy bývá hypotrofický mediální vastus. - tvar klenby nohy podélné i příčné. Pohledem z boku hodnotíme: - držení a osové postavení hlavy, zda nedochází k předsunu hlavy s mírným záklonem v horní části C páteře (zda je štěrbina oční a horní úpon ušního boltce ve vodorovné rovině) -postavení ramen a lopatek – posun ramen dopředu a nahoru, odstávající lopatky - tvar hrudní páteře - tvar břicha (zda neprominuje břišní stěna) - tvar bederní páteře - bederní lordóza - postavení pánve - při překlopení pánve dopředu se jedná o anteverzi (spojnice předních a zadních spin odkloněná více než 30st od horizontály) -DK - osa DK je správná pokud jsou středy kloubů kyčelních, kolenních a hlezenních nad sebou Pohledem zezadu hodnotíme: -reliéf krku a ramen – symetrie, konfigurace horních vláken m. trapezius a m. levator scapulae -postavení lopatek, symetrie, vnitřní okraje, dolní úhel Stabilizovaná lopatka: ADD – mm. rhomboideií ABD – m. serratus anterior v T rovině – m. serratus anterior a střední vlákna m. trapezius (oba táhnou lopatku k páteři) Kaudálně – dolní část m. trapezius, dolní vlákna m. serratus anterior – zajišťuje ventrodorzální propojení celého trupu Kraniálně – m. levator scapulae, m. pectoralis minor – propojení lopatky s hrudním košem + m.omohyoideus (dorzoventrální propojení lopatky s páteří) a svaly ústního dna -vychýlení pateře (obratlových trnů od střední čáry) – skoliotické držení, skolioza -thorakobrachiální trojúhelníky – symetrie - kontura trupu - taile (symetrie) -pánev – výška zadních spin, symetrie subgluteálních rýh, intergluteální rýha. DK – osa končetin (genua valga, vara), podkolenní (popliteální) rýhy, klenba příčná a podélná. Normálně jsou obě paty symetrické a mají kulovitý tvar. Vyšetření pohledem v pohybu Předklon - anteflexe -zezadu – rozvíjení páteře při postupném uvolněném předklonu, hodnotíme symetrii paravertebrálních valů a hrudníku. Při skolióze je v předklonu patrná prominence paravertebrálního valu na straně skoliózy (informace o rotaci obratlů) -z boku – při postupném uvolněném předklonu má páteř tvořit plynulý oblouk Záklon – retroflexe Úklon – lateroflexe Rotace ! PŘEDSUNUTÉ DRŽENÍ TĚLA – předsunutí pánve proti chodidlům, ramenního pletence proti pánvi, a hlavy proti pletenci ramennímu Vyšetření na 2 vahách: význam na metodika (metoda pro kontrolu statiky) Lidské tělo se z hlediska biofyziky chová jako tuhé těleso v labilní poloze - spočívá na relativně malé opěrné bázi, tvořené kontaktem DKK s podložkou. Zatížení 1. DK by mělo odpovídat zatížení 2.DK. Není-li to tak,lze usuzovat na: 1. Asymetrie somatická, strukturální – klínový obratel, dekompenzovaná skolióza, absolutní zkratek DK 2. Asymetrie funkční – relativní zkratek DK, porucha řídících mechanismů statiky a rovnováhy (cerebrovestibulární dysfunkce, spinální dysfunkce, hemiplegie) !! Fyziologická asymetrie strukturální – nepárové orgány, funkční – dominance DK!! Metodika: 2 stejné osobní váhy bez společného dotyku, horizontální,pevná podložka. Pacient se postaví každou DK na střed váhy a zaujme vzpřímený postoj s HKK uloženými podél těla. Pohled směřuje v horizontální rovině očí, pacient stojí klidně a volně dýchá. Norma: dospělí – 4kg, děti do 15let - 2kg Vyšetření provádíme po vyšetření funkčích patologií pohyb.systému, vyšetřujeme opakovaně, v dnešní době jsou modernější metodou posturomedy. Strukturální zkratek DK . poúrazové stavy, pooperační stavy např. po exstirpaci velké cysty Relativní zkratek: svalová nerovnováha (jednostranné zkrácení adduktorů, m.quadratus lumborum), asymetrické plochonozí, mimoosové postavení v oblasti DKK (např. kolen – jednostranná varozita DK zkrátí, valgozita 1DK prodlouží) Zjistíme-li se zkratek DK upravit funkční stav páteře a pánve, upravit svalovou dysbalanci. Podložení zkratku DK pouze v případě zjištěné poruchy statiky. Podkládáme DK jen do té míry, než se dostaneme na 2 vahách k akceptovatelnému rozdílu (dospělí – 4kg, děti do 15let - 2kg) · Hodnocení statiky v rovině frontální – ovlivněno zejména asymetrickým rozložením orgánů a jejich hmotností · Hodnocení statiky v rovině sagitální – těžiště v sagitální rovině je dáno svalovou nerovnováhou. Orientujeme se olovnicí spuštěnou od středu zevního zvukovodu, padá 1cm před os naviculare. Vyšetření stoje – Romberg I, II, III (norm. baze, stoj spojný, stoj spojný + zavřené oči) - sledovat oscilace v předozadním směru (zvýšená hra šlach extensorů prstů) Romberg I – stoj normální báze, otevřené oči Romberg II – stoje se zúžením báze – „stoj na laně“, nebo na jedné DK Romberg III – stoj spojný se zavřenýma očima Stoj na 1 DK : Tredelenburg – Duchennův příznak Trendelenburgova zkouška informuje o stabilizaci pánve pomocí abduktorů kyčelního kloubu stojné dolní končetiny. Zkouška je pozitivní, pokud pánev poklesne na straně pokrčené (zvednuté) DK. ! Pozitivní Duchennův příznak: výrazný kompenzační úklon na kontralaterální stranu testované DK) Postup: stoj na 1 DKK, flexe 90st. v kolenním i kyčelním kloubu Za optimální považujeme stav, kdy dokážeme udržet pánev min. 20 sek bez laterálního posunu. Dynamické testy: - podřep na 2 DKK - podřep na 1 DK - výpad/nákrok vpřed - podřep na 2 DKK s výskokem