VEŘEJNÁ SPRÁVA A SPORT PhDr. Walter Bartoš, Ph.D. MASARYKOVA UNIVERZITA Fakulta sportovních studií ZÁKLADNÍ DEFINICE 1 ÒZákon o podpoře sportu Ò Òvymezuje postavení sportu ve společnosti jako veřejně prospěšné činnosti a stanoví úkoly ministerstev, jiných správních úřadů a územních samosprávných celků při podpoře sportu. Účelem tohoto zákona je dále upravit vznik, postavení a působnost Nejvyšší sportovní autority a Rozhodčího soudu při Nejvyšší sportovní autoritě. 2 ZÁKLADNÍ DEFINICE 2 ÒCíle aktivit podpory sportu orgány veřejné moci ÒVeškeré aktivity a podpora sportu orgány veřejné moci směřují k naplnění zásad výchovného působení sportu ve společnosti s důrazem na zdravý rozvoj dětí a mládeže, zpřístupnění sportu širokým vrstvám obyvatelstva a zajištění reprezentačního zastoupení České republiky na mezinárodních soutěžích v nejširším možném rozsahu sportovních aktivit. 3 ZÁKLADNÍ DEFINICE 3 ÒPrincip působení orgánů veřejné moci ÒVšechny úkony orgánů veřejné moci musí být vedeny tak, aby žádný z dotčených subjektů nebyl nespravedlivě poškozen nebo nedovoleně zvýhodněn. Ò 4 ZÁKLADNÍ POJMY 5 SPORT ÒPojem sport představuje všechny formy tělesné činnosti, které si prostřednictvím organizované i neorganizované účasti kladou za cíl harmonický rozvoj tělesné i psychické kondice, upevňování zdraví a dosahování sportovních výkonů v soutěžích všech úrovní. 6 SPORTOVEC ÒSportovcem je každá fyzická osoba, která se účastní sportování na místní, regionální, národní nebo mezinárodní úrovni, a je registrována jako registrovaný sportovec nebo člen sportovního klubu v Rejstříku sportu České republiky. Ò 7 SPORTOVNÍ ODBORNÍK ÒFyzická osoba, která vyvíjí soustavnou činnost při zajišťování sportovních aktivit registrovaných sportovců, sportovních klubů a sportovních svazů, případně jiných neziskových nestátních právnických osob, které se věnují činnostem převážně v oblasti sportu a jsou zapsány v Rejstříku sportu České republiky. ÒZejména se jedná o kouče, trenéra, manažera, agenta, člena realizačního týmu, funkcionáře, lékařský nebo střední zdravotnický personál, kteří pracují se sportovcem nebo léčí sportovce. Ò 8 SPORTOVNÍ TALENT ÒRegistrovaný sportovec nebo člen sportovního klubu, který vykazuje dlouhodobě, objektivně zjistitelné mimořádné schopnosti v určité oblasti sportu. 9 SPORTOVNÍ ZAŘÍZENÍ ÒSportovní zařízení je objekt, pozemek, vodní plocha, budova nebo jejich soubor, sloužící výhradně nebo převážně pro provozování sportu a uskutečňování sportovních soutěží. 10 SPORTOVNÍ INFRASTRUKTURA ÒS soubor sportovních a jiných zařízení, potřebných na uskutečnění zejména mezinárodní sportovní soutěže, která vyhovují požadavkům mezinárodních organizací, zejména z hlediska jejich kapacity, vybavenosti, rozměrů, včetně umožnění jejich užívání osobami se sníženou schopností pohybu a orientace, bezpečnosti diváků a sportovců. 11 SPORTOVNÍ SOUTĚŽ ÒPravidelná nebo jednorázová akce, zaměřená na dosažení sportovního výsledku nebo na propagaci sportu, která je pořádána ve sportovním zařízení, splňující obecné a mezinárodní standardy pro danou sportovní činnost. ÒSportovní soutěž mezinárodního významu je sportovní soutěž, která je pořádána na území České republiky, které se účastní reprezentace alespoň dvou států. 12 SPORTOVNÍ REPREZENTACE ÒZastupování České republiky v mezinárodních sportovních soutěžích ÒÚčast registrovaných sportovců a členů sportovních klubů na mezinárodních sportovních soutěžích včetně cílené sportovní přípravy na tyto soutěže. 13 DOPING ÒJako doping se ve sportu označuje používání látek a metod uvedených v Seznamu zakázaných látek a metod vydávaném každoročně Světovou antidopingovou agenturou (WADA). Zamýšleným efektem dopingu je zejména bezprostřední zvýšení výkonu nebo urychlení regenerace při tréninku. 14 SPORTOVNÍ OSOBNOST Ò Osoby, které dosáhly vynikajících sportovních úspěchů jako sportovní reprezentanti České republiky nebo osoby, které se významně zasloužily o rozvoj a popularizaci sportu v rámci České republiky českého sportu a v zahraničí. 15 VEŘEJNÁ SPRÁVA – ZÁKLADNÍ POPIS Ò Ò Ò Ò Ò Òposkytování správních činností, souvisejících s poskytováním veřejných služeb, řízením veřejných záležitostí na místní i centrální úrovni a zajišťováním záležitostí ve veřejném zájmu. Veřejnou správou bývají označovány též úřady. ÒV centralistickém pojetí státu byl nositelem veřejné správy pouze stát. 16 Veřejná správa Státní správa Samospráva VEŘEJNÁ SPRÁVA - PŮSOBNOST 17 Veřejná správa je vykonávána ve veřejném zájmu. Činnost veřejné správy je kodifikována základními právními předpisy: üčl. 2 odst. 3 Ústavy ČR:"Státní moc slouží všem občanům a lze ji uplatňovat jen v případech a způsoby, které stanoví zákon" üčl. 2 odst. 2 LZPS:"Státní moc lze uplatňovat jen v případech a v mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který zákon stanoví." VEŘEJNÁ SPRÁVA - VYMEZENÍ Ømateriální pojetí opozitivní vymezení:Popis správních úkonů a jejich zobecnění metodami správní vědy. Činnosti při nichž jsou správní orgány vázány správními předpisy, správními akty a za tuto činnost nesou odpovědnost. onegativní vymezení:Souhrn činností, které nejsou zákonodárstvím ani soudnictvím Øformální pojetí ÒČinnost institucí označených jako správní úřady s pravomocí řešit veřejné úkoly, nejsou-li přikázány parlamentu nebo soudům. ÒV moderní demokratické společnosti se vytvořil systém veřejné správy, který má dvě větve, a to větev samosprávy a větev státní správy. Státní správu vykonávají státní orgány. Øveřejná správa zahrnuje očinnost (vydávání správních aktů) osouhrn institucí, které tuto činnost přímo či zprostředkovaně vykonávají. Ò 18 VEŘEJNÁ SPRÁVA - FUNKCE Ømocenská - realizuje svou moc ve státě prostřednictvím právního řádu a působením státního zřízení, Øochranná (bezpečnostní) - povinnost zajistit a organizovat vnitřní a vnější bezpečnost a pořádek státu, Øorganizační - veřejná správa organizuje záležitosti státní, záležitosti institucí a záležitosti občanů Øregulační - systém řízení společnosti, který je založený na politickém pluralismu, solidaritě a toleranci Øslužba veřejnosti - činnosti poskytované ve veřejném zájmu 19 STÁTNÍ SPRÁVA ÒStátní správu vykonávají: Øústřední orgány státní správy s působností pro celý stát Øúzemní orgány státní správy s místní působností Øostatní státní orgány (např. státní fondy apod.). Øjiné subjekty oprávněné k výkonu veřejné správy, jimž stát veřejnou moc deleguje nebo propůjčuje (např. stanice technické kontroly, veřejná stráž). ÒZ věcného hlediska se rozlišuje státní správa: Øpolitická resp. všeobecná (např. krajský úřad). Øodborná resp. specializovaná (např. finanční úřad). ÒVýkonnou moc zajišťují ústřední úřady s působností pro celý stát. V čele některých ústředních úřadů stojí ministr, těmito úřady jsou ministerstva. 20 SAMOSPRÁVA ÒSamosprávou je výkon veřejné správy samosprávnými veřejnoprávními korporacemi. ÒSamosprávou může být korporace zájmová (profesní) nebo územní. ÒSamospráva je způsob řízení určitého celku, kdy daný subjekt o alespoň některých svých záležitostech rozhoduje sám autonomním způsobem. („spravuje se sám“). ÒVýhodou samosprávy je, že je blíže spravovanému subjektu než vnější a centrální řízení, a proto by měla být při zabezpečování lokálních či zájmově vymezených záležitostí efektivnější a levnější. Ø 21 ÚZEMNÍ SAMOSPRÁVA ÒJde o geograficky vymezený funkční celek, který je nadán právem sám rozhodovat o svých záležitostech. Příkladem územní samosprávy v České republice jsou obce jako základní územní samosprávné celky a kraje jako vyšší územní samosprávné celky. Jejich právo na samosprávu je zakotveno v Ústavě (hlava první: čl. 8, hlava sedmá: čl. 99–105) a dále je podrobněji vymezeno zejména v zákoně č. 128/2000 Sb., o obcích, a v zákoně č. 129/2000 Sb., o krajích. ÒSamosprávné celky vytvářejí vlastní orgány, jejichž prostřednictvím je výkon samosprávy uskutečňován. Územní samospráva může vydávat podzákonné právní předpisy. Ò ÒForma rozsáhlé samosprávy, kdy jednotný čili unitární stát poskytuje určitým územím široké právo na samostatné rozhodování o vlastních záležitostech včetně legislativních kompetencí, se označuje jako autonomie. Pokud určité území ve státě je též státem, tak již nejde o územní samosprávu, ale o složený stát čili federaci. 22 ZÁJMOVÁ SAMOSPRÁVA ÒPrávo na samostatné rozhodování o vlastních záležitostech může být svěřeno i subjektům, které spojuje určitý společný zájem. V takovém případě se jedná o zájmovou či profesní samosprávu. ÒPříkladem v České republice mohou být Česká advokátní komora,Česká komora architektů, Exekutorská komora České republiky, Notářská komora České republiky, Česká lékařská komora, Česká lékárnická komora či Česká stomatologická komora. ÒZa zájmovou samosprávou je třeba považovat i školní samosprávu, jejímž prostřednictví se na řízení školy podílejí žáci a jejich rodiče. 23 HISTORICKÉ SOUVISLOSTI 1 ÒPočátek moderní veřejné správy je dán rokem 1848 ÒV březnu 1849 byla vyhlášena oktrojovaná ústava, zvaná též Stadionova. ÒV souvislosti s ní došlo k uskutečňování přeměn pokud jde o územní správu. První obecní zřízení bylo vydáno 20. března 1849, jehož autorem byl hrabě František Stadion, který zastával funkci ministerstva vnitra. Principem bylo pochopení svobodné obce jako základ svobodného státu. Obce se členily na místní, okresní a krajské. Staly se základními jednotkami územně správního členění státu. zcela nově se objevil pojem statutární město. 24 HISTORICKÉ SOUVISLOSTI 2 ØVe Stadionově obecním zřízení byla přijata zásada, že každá osoba musela patřit do svazku některé obce. Stadionovo obecní zřízení rozlišovalo dvojí působnost obcí. V dnešní době existuje působnost samostatná a přenesená, tehdy existovala pod názvem působnost přirozená a přenesená. ØCísařské rozhodnutí z června 1849 navázalo na tuto ústavu, kterým byla upravena organizace veřejné správy. ÒStátní správa byla vytvořena na úrovni zemí, krajů a okresů. Na úrovni zemí zastupoval panovníka místodržitel. Ze začátku zastával pozici mezi ministerstvem vnitra a krajskými vládami. 25 HISTORICKÉ SOUVISLOSTI 3 ØZměna situace nastala až reformami ministra Alexandra Bacha. ÒJeho prioritou bylo vytvořit ze zemí jeden z hlavních článků správy na úkor významu krajů. ØV první polovině 50. let těžiště státní správy spočívalo na krajích. Reformou v roce 1855 bylo ovšem postavení krajských úřadů oslabeno jak vůči okresním úřadům, tak i ve vztahu k zemským místodržitelstvím. ÒProvedené reformy vedly k tomu, že definitivně v roce 1868 byly kraje a krajské orgány zrušeny. 26 HISTORICKÉ SOUVISLOSTI 4 ØRok 1860, byl vydán tzv. říjnový diplom. ÒPanovník jím rezignoval na neomezenou vládu a prohlásil, že moc bude vykonávána ve spolupráci s vůlí instituce. V únoru 1861 byla vydána ústava, jejíž působnost se vztahovala na celou monarchii. Součástí ústavy byla také zemská zřízení (ústavy jednotlivých zemí), pomocí nichž došlo k vytvoření zemských sněmů a zemských výborů. ØV roce 1862 byl vydán rámcový říšský obecní zákon, na který v příštích letech navázala obecní zřízení, české, moravské, slezské. ÒByla jím rozdělena působnost obcí na samostatnou a přenesenou. Obec byla i nadále chápána jako jeden z nutných a přirozených základů státu. 27 HISTORICKÉ SOUVISLOSTI 5 ØRecepční norma byla prvním zákonem nově vzniklého Československa. ÒByly jím převzaty veškeré stávající zemské a říšské zákony a nařízení a také všechny úřady samosprávné, státní a obecní. ØReforma veřejné správy 1920. ÒMinisterstvo vnitra na reformě začalo pracovat již v roce 1918. Vycházelo se zejména z toho, že struktura územní správy musí odpovídat potřebám republiky. Nový systém místní správy upravoval zákon č. 126/1920 Sb., o zřízení župních a okresních úřadů.Mezi orgány státní správy byl zařazen také Nejvyšší kontrolní úřad, jehož úkolem bylo dohlížet na státní hospodářství, státní jmění a státní dluh republiky. V čele župního úřadu byl župan, župní zastupitelstva, župní výbor a župní komise. Župní úřady podléhaly ministerstvu vnitra. 28 HISTORICKÉ SOUVISLOSTI 6 ØReforma veřejné správy 1927. ÒVe 20. letech nedošlo v oblasti veřejné správy k velkým změnám a vzhledem k tomu, že župní zákon nebyl v českých zemích realizován, zůstala oblast státní správy beze změn. ØV roce 1926 byl vypracován návrh správní reformy, který představoval zcela novou koncepci místní správy. ÒV červenci 1927 byl návrh schválen jako zákon č. 125/1927 Sb. o organizaci politické správy a v průběhu roku 1928 vstoupil v účinnost. Republika se podle zmíněného zákona dělila na země a okresy. V zemích vykonávaly správu zemské úřady a v okresech okresní úřady. 29 HISTORICKÉ SOUVISLOSTI 7 ØObdobí protektorátu Čechy a Morava ÒProtektorát byl na popud Hitlera ustatnoven dne 15. března 1939. Naše území bylo prohlášeno za součást říše. Na počátku okupace byla výkonná moc svěřena veliteli říšské armády. Vojenská správa zasahovala do výkonu protektorátní administrativy. Na místa českých starostů byli jmenování němečtí komisaři.Na podzim roku 1939 byla působnost zemských zastupitelstev převelena na zemského prezidenta a následně v květnu došlo k jejich rozpuštění. Na konci války byla obecní samospráva zcela zničena. Ve všech větších obcích byli jmenování úředničtí vedoucí, do jejichž rukou byla vložena pravomoc a působnost starostů. 30 HISTORICKÉ SOUVISLOSTI 8 ØObdobí let 1945 -1947. ÒVládním nařízením č. 4/1945 Sb. o volbě a pravomoci národních výborů bylo stanoveno, že mají být vytvořeny místní, okresní a zemské výbory na osvobozeném území. Jiné postavení měla Praha, kde působil Ústřední národní výbor a obvodní rada a to na základě vládního nařízení č. 46/1945 Sb.Mezi orgány národních výborů se řadily: plénum, rada, předseda (jeho náměstci) a komise. Plénum zahrnovalo všechny členy národního výboru, kteří rozhodovali o nejdůležitějších otázkách. Orgán, který rozhodoval byla rada národního výboru. Úkolem komise bylo připravovat podklady pro jednání. Národní výbor byl navenek zastoupen předsedou, který odpovídal za dodržování právních předpisů a plnění pokynů vyšších složek. Právní úprava národních výborů zachovávala rozlišování státní správy a samosprávy, i když obě složky byly vykonávány jediným orgánem. Nadále existovaly obce, okresy a země. 31 HISTORICKÉ SOUVISLOSTI 9 ØObdobí 1948 – 1989 ÒÚnorový převrat roku 1948 přinesl i novou ústavu, nazývala se ,,ústava 9. května“. Podle ústavy nejvyšším orgánem moci vládní či výkonně byla vláda, která odpovídala Národnímu shromáždění. Vykonavateli státní moci v obcích, krajích a okresech se staly národní výbory. Platila zásada podřízenosti národních výborů. Nižší národní výbor byl podřízen vyššímu a ten pak ministerstvu vnitra. Na základě ústavy byla správní soustava republiky založena na krajích.Nová ústava však odporovala principům územní samosprávy, jelikož nepočítala s její existencí. Neobsahovala pojem vyšší územní celek nebo obec. Rčení, že národní výbory jsou lidem kontrolovatelné a odpovědně nebylo pravdivé. 32 HISTORICKÉ SOUVISLOSTI 10 ØKrajské zřízení. ÒZemské uspořádání bylo 1. ledna 1949 (na základě zákona č. 280/1948 Sb. o krajském zřízení) zrušeno a vzniklo 19 krajů, které se členily na 270 okresů. ÒKrajské národní výbory se staly podřízenými vlády.V březnu 1954 byl schválen zákon o národních výborech. Zákon upravoval pojem národního výboru jako místního orgánu státní moci pracujícího lidu a nejširší organizace pracujících. Dělení na krajské, okresní a místní národní výbory bylo zachováno. Nově byla vytvořena vnitřní organizace národního výboru. Byla ztotožněna s plénem a ostatními složkami, které tvořily radu, odbory a ostatní orgány. ÒPlenární zasedání rozhodovalo o zásadních otázkách, mezi jehož pravomoc patřilo volení ostatních orgánů. Členové národního výboru tvořili komise. Výkonným orgánem byla i nadále rada. První přímé volby národních výborů proběhly v roce 1954. 33 HISTORICKÉ SOUVISLOSTI 11 ØNová ústava a rok 1960. ÒNové úpravy národních výborů přinesly rozdělení státu na 10 krajů a 109 okresů. Zákon o národních výborech byl přijat v květnu 1960 a po té v červenci i nová ústava. Ústava Československé socialistické republiky zakotvila vedoucí úlohu KSČ ve společnosti. ÒNejvyšší státní orgány byly podle ústavního zákona o československé federaci z roku1968, dvojí. Jednak vláda federální a jednak republikové. V roce 1982 byl zaveden nový pojem tzv. středisková obec. V této obci působil místní národní výbor s rozšířenou působností. Cílem bylo zlepšit výkon správy, avšak toho nebylo dosaženo. 34 HISTORICKÉ SOUVISLOSTI 12 ØReforma v roce 1990. ÒPo svržení komunistického režimu v listopadu 1989 se začaly utvářet pevní podmínky pro reformu veřejné správy. ÒCentrální vládní úroveň se skládala ze dvou úrovní vlád – vláda federální a vlády obou republik. Hlavním rysem reformy veřejné správy byla její decentralizace se zrušením národních výborů a vznikem samosprávních obcí. 35 HISTORICKÉ SOUVISLOSTI 13 ØObdobí federálního státu. ÒÚzemní samospráva fungovala na základním a obecním stupni. Na stupni okresním byly zřízeny okresní úřady, které pracovaly jako orgány státní správy se všeobecnou působností. ÒNa politické scéně se začaly ozývat názory o obnovu zemského zřízení. V únoru 1992 byly projednány a přijaty návrhy pěti základních zákonů, které měly realizovat zemskou variantu územněsprávního uspořádání. Těmi byly: návrh novely zákona o obcích, návrh zákona o zemské samosprávě, návrh novely zákona okresních úřadech, návrh zákona o statutárních městech a městech se zvláštním postavením a návrh novely zákona o hlavním městě Praze. 36 HISTORICKÉ SOUVISLOSTI 14 ØObdobí po vzniku České republiky. ÒK rozdělení Československé republiky došlo k1.lednu 1993. ÒVláda se zavázala předložit České národní radě návrh Ústavy České republiky, což se uskutečnilo 16. prosince 1992. ÒPo změnách provedených ve vládě bylo navrženo 17 vyšších územních samosprávných celku. Vzhledem k nedokončenému mandátu koaliční vlády, která podala demisi 30. listopadu 1997, se reforma veřejné správy vyvíjela zcela odlišně od předpokladů politických dokumentů, tj, zřízení regionální samosprávy. 37 HISTORICKÉ SOUVISLOSTI 15 Ø„Tošovského vláda“ Ò30. června 1997 vláda předložila koncepci veřejné správy, následně pak (v roce 1998) vláda usnesením rozhodla, že výkon státní správy na úrovni kraje bude svěřen do rukou vyšších územních samosprávných celků. Ò3. prosince 1997 byl přijat ústavní zákon a bylo zřízeno čtrnáct vyšších územních samosprávných celků. ÒV listopadu 1999, po náročných jednáních v Poslanecké sněmovně a Senátu ČR, byly přijaty zákony: zákon č. 128/2000 Sb., o obcích, zákon č. 129/2000 Sb., o krajích, zákon č 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů a o změně některých zákonů, zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze a zákon č. 147/2000 Sb., o okresních úřadech atd. 38 HISTORICKÉ SOUVISLOSTI 16 ØPočátek nového tisíciletí ÒKrajská zastupitelstva začala vykonávat svoji činnost od 1. ledna 2001. Byl zvolen jednotný model veřejné správy, což znamená, že krajský úřad působí v rámci krajské samosprávy a obdobně jako je tomu na úrovni obci, vykonává úkoly samosprávy a současně i přenesenou působnost v oblasti státní správy. ÒPodle vládní koncepce byla na konci roku 2002 ukončena činnost okresních úřadů a tím dokončena druhá fáze reformy územní veřejné správy. Ukončení jejich činnosti tak představuje zásadní změnu územní veřejné správy, kterou lze považovat za jeden z nejvýznamnějších kroku v průběhu reformy celé veřejné správy. 39 HISTORICKÉ SOUVISLOSTI 17 ØObce s rozšířenou působností ÒOd 1. ledna 2003 existuje více druhů obcí, které se odlišují co do rozsahu přeneseného výkonu státní správy. Nově zřizované obce s rozšířenou působností (obce III. stupně), vykonávají přenesenou státní správu pro obyvatele rozsáhlejšího území (mikroregionu). Jsou to povětšinou města, automaticky všechna města s počtem obyvatel nad 15 000, ale i menší obce v případech, kdy v dostupné vzdálenosti, za kterou se považuje maximálně 20 km, není město požadované velikosti. ØZměny v oblasti veřejné správy nejsou ukončeny ÒZejména oblast státní správy – speciálně na centrální úrovni - její modernizace, profesionalizace, racionalizace a kodifikace její koncepční a legislativní činnosti není dosud ukončena. 40 VLÁDA 1 ØVláda je vrcholným orgánem výkonné moci. Ò ØVláda se skládá z předsedy vlády, místopředsedů vlády a ministrů. Ò ØVláda je odpovědna Poslanecké sněmovně. 41 VLÁDA 2 ØPředsedu vlády jmenuje prezident republiky a na jeho návrh jmenuje ostatní členy vlády a pověřuje je řízením ministerstev nebo jiných úřadů. ØVláda předstoupí do třiceti dnů po svém jmenování před Poslaneckou sněmovnu a požádá ji o vyslovení důvěry. ØPokud nově jmenovaná vláda nezíská v Poslanecké sněmovně důvěru, postupuje se podle předchozích ustanovení. Jestliže ani takto jmenovaná vláda nezíská důvěru Poslanecké sněmovny, jmenuje prezident republiky předsedu vlády na návrh předsedy Poslanecké sněmovny. ØV ostatních případech prezident republiky jmenuje a odvolává na návrh předsedy vlády ostatní členy vlády a pověřuje je řízením ministerstev nebo jiných úřadů. Ø 42 VLÁDA 3 ØČlen vlády skládá slib do rukou prezidenta republiky. ØSlib člena vlády zní: „Slibuji věrnost České republice. Slibuji, že budu zachovávat její Ústavu a zákony a uvádět je v život. Slibuji na svou čest, že budu zastávat svůj úřad svědomitě a nezneužiji svého postavení.“. ØČlen vlády nesmí vykonávat činnosti, jejichž povaha odporuje výkonu jeho funkce. Podrobnosti stanoví zákon. ØVláda může předložit Poslanecké sněmovně žádost o vyslovení důvěry. ØPoslanecká sněmovna může vyslovit vládě nedůvěru. ØNávrh na vyslovení nedůvěry vládě projedná Poslanecká sněmovna, jen je-li podán písemně nejméně padesáti poslanci. K přijetí návrhu je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech poslanců. 43 VLÁDA 4 ØPředseda vlády podává demisi do rukou prezidenta republiky. Ostatní členové vlády podávají demisi do rukou prezidenta republiky prostřednictvím předsedy vlády. ØVláda podá demisi, jestliže Poslanecká sněmovna zamítla její žádost o vyslovení důvěry nebo jestliže jí vyslovila nedůvěru. Vláda podá demisi vždy po ustavující schůzi nově zvolené Poslanecké sněmovny. ØPodá-li vláda demisi podle odstavce 2, prezident republiky demisi přijme. ØPrezident republiky odvolá člena vlády, jestliže to navrhne předseda vlády. ØPrezident republiky odvolá vládu, která nepodala demisi, ačkoliv ji byla povinna podat. Ø 44 VLÁDA 5 ØVláda rozhoduje ve sboru. ØK přijetí usnesení vlády je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech jejích členů. ØPředseda vlády organizuje činnost vlády, řídí její schůze, vystupuje jejím jménem a vykonává další činnosti, které jsou mu svěřeny Ústavou nebo jinými zákony. ØPředsedu vlády zastupuje místopředseda vlády nebo jiný pověřený člen vlády. ØK provedení zákona a v jeho mezích je vláda oprávněna vydávat nařízení. Nařízení podepisuje předseda vlády a příslušný člen vlády. 45 VLÁDA 6 ØMinisterstva a jiné správní úřady lze zřídit a jejich působnost stanovit pouze zákonem. ØPrávní poměry státních zaměstnanců v ministerstvech a jiných správních úřadech upravuje zákon. ØMinisterstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny. Ø 46 MŠMT – ZÁKLADNÍ INFORMACE ØMinisterstvo školství, mládeže a tělovýchovy ÒMŠMT patří mezi ústřední orgány státní správy, v jejichž čele stojí člen(ka) vlády ČR. ÒPůsobnost Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy vymezuje zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy ČR v aktuálním znění. 47 MŠMT – PŮSOBNOST 1 ا 7 zákona č. 2/1969 Sb. : Ò(1) Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy je ústředním orgánem státní správy pro předškolní zařízení, školská zařízení, základní školy, střední školy a vysoké školy, pro vědní politiku, výzkum a vývoj, včetně mezinárodní spolupráce v této oblasti, a pro vědecké hodnosti, pro státní péči o děti, mládež, tělesnou výchovu, sport, turistiku a sportovní reprezentaci státu. Ò (2) Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy koordinuje činnost ministerstev, jiných ústředních orgánů státní správy a profesních komor v oblasti systému uznávání odborné kvalifikace podle zvláštního zákona a v oblasti získávání kvalifikací v systému dalšího vzdělávání podle zvláštního právního předpisu . Ò(3) Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy je podřízena Česká školní inspekce." 48 MŠMT – PŮSOBNOST 2 ا 20 zákona č. 2/1969 Sb.: Ò(§ 20) plní v okruhu své působnosti úkoly stanovené v zákonech a v jiných obecně závazných právních předpisech; ا 21 zákona č. 2/1969 Sb.: Òve své činnosti se řídí ústavními a ostatními zákony a usneseními vlády; ا 22 zákona č. 2/1969 Sb.: Òzkoumá společenskou problematiku v okruhu své působnosti, analyzuje dosahované výsledky a činí opatření k řešení aktuálních otázek; Òzpracovává koncepce rozvoje svěřených odvětví a řešení stěžejních otázek, které předkládá vládě České republiky ا 23 zákona č. 2/1969 Sb.: Òpředkládá za svěřená odvětví podklady potřebné pro sestavení návrhů státních rozpočtů republiky a pro přípravu jiných opatření širšího dosahu; Òzaujímá stanovisko k návrhům, které předkládají vládě České republiky jiná ministerstva, pokud se týkají okruhu jeho působnosti; 49 MŠMT – PŮSOBNOST 3 ا 24 zákona č. 2/1969 Sb.: Épečuje o náležitou právní úpravu věcí patřících do působnosti České republiky: a)připravuje návrhy zákonů a jiných právních předpisů týkajících se působnosti MŠMT b)připravuje návrhy, jejichž přípravu mu uložila vláda; c)dbá o zachování zákonnosti v okruhu své působnosti a činí podle zákonů potřebná opatření k nápravě; ا 25 zákona č. 2/1969 Sb.: Ézabezpečuje ve své působnosti úkoly související se sjednáváním mezinárodních smluv, s rozvojem mezistátních styků a mezinárodní spolupráce; Òzabezpečuje ve své působnosti úkoly, které vyplývají pro Českou republiku z mezinárodních smluv, jakož i z členství v mezinárodních organizacích; ا 27 zákona č. 2/1969 Sb.: Òzpracovává a v rozsahu nezbytném pro plnění vlastních úkolů také využívá informace z ostatních ministerstev a nižších orgánů státní správy. Ø 50 MŠMT – V OBLASTI SPORTU 1 ÒMinisterstvo školství, mládeže a tělovýchovy působí jako ústřední orgán státní správy při vytváření podmínek pro rozvoj sportu zejména sportovních aktivit dětí, zdravotně postižených občanů a přístupu ke sportu širokých vrstev obyvatelstva, podporuje vzdělávání v oblasti sportu, působí při prevenci proti dopingu, vytváří podmínky pro státní sportovní reprezentaci a pro přípravu sportovních talentů. 51 MŠMT – V OBLASTI SPORTU 2a ÉPůsobnost Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy v oblasti sportu a)vypracovává návrh koncepce státní politiky ve sportu a předkládá jej vládě ke schválení, b)koordinuje uskutečňování vládou schválené koncepce, c)zabezpečuje finanční podporu sportu ze samostatné rozpočtové kapitoly ministerstva formou dotací, d)zřizuje Antidopingový výbor České republiky a zabezpečuje jeho činnost, e)vydává statut Antidopingového výboru České republiky, f)vydává antidopingový program a organizuje a kontroluje jeho uskutečňování, g)rozhoduje o akreditaci vzdělávacích zařízení působících v oblasti sportu, Ø 52 MŠMT – V OBLASTI SPORTU 2b h)zřizuje rezortní sportovní centrum jako organizační složkou státu a zabezpečuje jeho činnost, i)koordinuje činnost rezortních sportovních center ministerstev a jiných organizačních složek státu,, j)poskytuje podporu žadatelům pro systematické čerpání finančních prostředků z programů Evropské Unie, k) spravuje Rejstřík sportu České republiky, l)navrhuje prezidentu republiky propůjčení nebo udělení státních vyznamenání České republiky podle zvláštního zákona pro osoby, které se vyznačují výjimečnou činností v oblasti sportu, a které dosahují vynikajících úspěchů ve své činnosti v oblasti sportu nebo osoby, které se vynikajícím způsobem zasloužily o Českou republiku, a/nebo které se zasloužily za významné proslavení své vlasti v zahraničí. Ø 53 MŠMT – DOKUMENTY O SPORTU 1 ÒKoncepce státní politiky v tělesné výchově a sportu v České republice ÒJako zastřešující termín byl v dokumentu přijat termín sport a jsou zde formulovány základní a aktuální okruhy problémů týkajících se současného sportu. ÒV první řadě si dokument všímá tělesné výchovy a sportu na školách a formuluje např. i tyto hlavní problémy: omalou účinnost školní tělesné výchovy z hlediska individuálního zapojení a přístupu žáků onedostatky ve školní tělesné výchově (profesionální, materiální, nízká úroveň spolupráce školy a dalších institucí zabývajících se výběrem talentů). 54 MŠMT – DOKUMENTY O SPORTU 2 ÒZásady komplexního zabezpečení státní sportovní reprezentace, včetně systému výchovy sportovních talentů ÒDokument pojednává o problematice podpory státní reprezentace na všech úrovních. ÒNa centrální úrovni jsou zdroje pro finanční podporu stanovovány při sestavování státního rozpočtu. ÒFinancování je realizováno prostřednictvím dotací jednotlivým sportovním odvětvím nebo jednotlivým sportovcům. 55 MŠMT – DOKUMENTY O SPORTU 3 ÒNárodní program rozvoje sportu pro všechny ÒDokument je zaměřen na problematiku masové tělesné výchovy, kterou provozují sportovní instituce nezabývající se výchovou talentů pro státní reprezentaci. ÒJejich hlavním úkolem je poskytnout sportovní vyžití pro široké vrstvy obyvatel. ÒZaměřují se zejména na rekreační sport, v některých případech také na sport výkonnostní. ÒFinancování této oblasti zaznamenává v posledním desetiletí hluboký propad. ÒCentrální instituce v jednotlivých organizacích řeší finanční nedostatečnost snižováním počtu zaměstnanců a využíváním zapojení dobrovolníků. Ò 56 PODPORA SPORTU - KONSTATOVÁNÍ ÒOblasti podpory zahrnují obě formy sportovní činnosti: Øreprezentaci (včetně talentované mládeže), Ønevrcholovou sportovní činnost. ÒZákladní problémem je, že objem prostředků zahrnujících kompletní spektrum aktivit není dostačující. ÒV Evropské unii se v podpoře sportu řadíme až na poslední příčky. 57 VÝVOJ FINANČNÍ PODPORY 58 GRAF-3-1-1 Podíl podpory sportovní činnosti k vývoji státního rozpočtu a k vývoji HDP STRUKTURA FINANČNÍ PODPORY 59 Ò Ò Zdroj: Kocourek, J. (2010) Podpora sportu v ČR BLOK – PODPORA ČINNOSTI V OBLASTI SPORTU 1 900 000 000 Kč OKRUH – SPORTOVNÍ REPREZENTACE 986 000 000 Kč RSC (MO, MV, MŠMT, ADV) 361 000 000 Kč Program 1 – Sportovní reprezentace 367 000 000 Kč Program 2 – Sportovní centra mládeže 175 000 000 Kč Program 3 – Sportovní talent 83 000 000 Kč OKRUH – TĚLOVÝCHOVA 914 000 000 Kč Program 4 – Sportovní střediska 80 000 000 Kč Program 5 – Sport pro všechny 30 000 000 Kč Program 6 – Sport a škola 20 000 000 Kč Program 7 – Sport zdravotně postižených 9 000 000 Kč Program 8 – Údržba a provoz sportovních zařízení 175 000 000 Kč Program 233 510 – Obnova a rozvoj MTZ 600 000 000 Kč KOMPARACE PODPORY V EU 1 60 Ò Ò Zdroj: Kocourek, J. (2010) Podpora sportu v ČR GRAF-4-1-1 Výdaje na sportovní činnost na jednoho obyvatele v rámci Evropské unie KOMPARACE PODPORY V EU 2 61 Ò Ò Zdroj: Kocourek, J. (2010) Podpora sportu v ČR GRAF-4-1-2 Výdaje na sportovní činnost k HDP v rámci Evropské unie OSTATNÍ ORGÁNY STÁTNÍ SPRÁVY ØMinisterstvo obrany a Ministerstvo vnitra Òve své působnosti vytvářejí podmínky pro rozvoj sportu, pro přípravu ke státní sportovní reprezentaci a přípravu sportovních talentů, zřizují svá rezortní sportovní centra a zabezpečují jejich činnost. Ò Ø Ministerstvo zdravotnictví Òve své působnosti organizuje zdravotní péči o státní sportovní reprezentanty a sportovní talenty a vytváří organizační předpoklady umožňující specifický přístup sportovních reprezentantů ke klinické péči. Ø 62 SPORTOVÁNÍ MLÁDEŽE 1 ÒStát podporuje péči o talentovanou mládež ve věku mezi 6 až 21 rokem ve všech sportovních odvětvích. ÒV nižších věkových kategoriích se jedná o zejména o zabezpečení široké sportovní základny a o všeobecnou pohybovou průpravu. ÒNásledná kategorie se zaměřuje na specializaci v jednotlivých sportech a rozvoj sportovního talentu. ÒV juniorských kategoriích se již jedná o specializovanou a intenzivní sportovní přípravu se zaměřením na sportovní reprezentaci. ÒStátní podpora by měla zahrnovat rozvoj zdravotního a fyzioterapeutického zabezpečení, a to jak ve formě poskytnutí péče, ale rovněž ve formě metodické a edukační. 63 SPORTOVÁNÍ MLÁDEŽE 2 64 Práce s mládeží patří k základním prioritním úkolům organizací tělesné výchovy a sportu. Hlavním cílem je péče o zdraví populace a dále podpora sportovní reprezentace, která vychází ze široké základny mládeže. Péče o děti a mládež byla státem sestavena do kategorií, které zahrnují jednotlivé oblasti péče a jsou vzhledem k počtu zúčastněných i ke způsobu péče zcela specifické: ÉSportovní příprava a pohybová průprava - věková kategorie 6 – 10 let ÉSpecializace pro jednotlivé sporty -věková kategorie 11 – 15 let ÉIntenzivní sportovní příprava věková kategorie 16 – 21 let ÉSportovní reprezentace a Centra sportovní reprezentace V ČR existují programy péče o talentovanou mládež, které financuje stát (největší objem je rozpočtu kapitoly 333 MŠMT) SPORTOVÁNÍ MLÁDEŽE 3 ÒVěková kategorie 6 – 10 let ÒSportovní příprava a pohybová průprava ÒStátní podpora se týká sportovních organizací, které v rámci své činnosti pečují o rozvoj sportovní činnosti mládeže a disponují širokou mládežnickou základnou. Tyto organizace musí zajistit kvalifikované trenérské nebo cvičitelské zabezpečení, stejně tak jako metodickou podporu. Cílem je, aby se mládežnická základna rozšiřovala a aby mladí sportovci získávali správné pohybové návyky, ale rozvíjeli i své sociální dovednosti v kolektivu. 65 SPORTOVÁNÍ MLÁDEŽE 4 ÒVěková kategorie 11 – 15 let ÒSpecializace pro jednotlivé sporty ÒStátní podpora se týká národních sportovních svazů, které v rámci mezinárodní a národní autorizace plní roli gestora pro příslušné sporty. ÒSportovní svazy zajistí potřebnou a bezpečnou infrastrukturu pro sportovní přípravu, kvalitní trenérské zajištění a metodickou činnost pro celou oblast sportovního odvětví. ÒCílem je, aby se mládežnická základna nesnižovala a sportovci plně rozvíjeli své nadání a píli. Dále se orientovali v prostředí organizace, seznámili se s teorií sportu a zdravým životním stylem. Ò 66 SPORTOVÁNÍ MLÁDEŽE 5 ÒVěková kategorie 16 – 21 let ÒIntenzivní sportovní příprava ÒStátní podpora je pro národní sportovní svazy, které v rámci mezinárodní a národní autorizace plní roli gestora pro příslušné sporty. ÒSportovní svazy stanovují kriteria pro zařazení sportovců do vrcholové sportovní přípravy. Sportovní svazy také zvolí formu nebo model intenzivní přípravy vybraných sportovců. ÒTrenérská, metodická a medicínská činnost musí být poskytována na vysoké úrovni. Cílem je, aby byl vytvořen kvalitní základ pro sportovní reprezentace, ale za předpokladu, že nebude omezen společenský rozvoj osobnosti sportovce a snížena jeho dispozice ke vzdělávání. 67 SPORTOVÁNÍ MLÁDEŽE 6 ÒVěková kategorie 19 – 21 let (a více) ÒSportovní reprezentace ÒSportovní reprezentace musí být zajišťována národními sportovními svazy, které jsou jedině oprávněny k působnosti v mezinárodních soutěžích. ÒStátní podpora by měla zahrnovat vytvoření centra medicínského zabezpečení. Takové středisko by zajišťovalo metodickou a edukační činnost pro profesně zaměřené pracovníky sportovních svazů a poskytovalo odbornou péči pro talentovanou sportovní mládež a reprezentaci. ÒStátní podpora by měla být jasně vymezena pro pořádání významných sportovních akcí na našem území. Musí být stanovena pravidla pro podporu žádosti o pořádání takové události, provedena nezávislá analýza technické, sportovní i ekonomické náročnosti a stejně tak musí být dána kriteria a limity pro finanční podporu akce. 68 SPORTOVÁNÍ MLÁDEŽE 7 ÒCentra sportovní reprezentace ÒStátní podpora je pro sportovní organizace zajišťující vrcholovou sportovní přípravu sportovní reprezentace. Tyto organizace jsou národní sportovní svazy nebo sportovní instituce, které jsou definovány národním koordinátorem se souhlasem sportovních svazů. Základní podmínkou musí být, že v těchto centrech musí působit nejlepší trenéři, metodici a zdravotní pracovníci pro příslušné sporty. Je potřeba vyhodnotit státní podporu sportovní infrastruktury, která je z části vlastněna státními orgány, z části veřejnými organizacemi, z části sportovními organizacemi. ÒJe žádoucí stanovit funkční celky v rámci stávající soustavy reprezentační infrastruktury ve shodě se sportovními svazy a vlastníky. Státní podpora se bude stanovovat na základě kriterií celkové členské základy, mládežnické základny, hodnoty materiálně technické základny, finanční náročnosti technického zabezpečení, dosažených výsledků v mezinárodních soutěžích, počtu a rozměru pořádaných sportovních akcí a zaujetí veřejností. Cílem je vytvořit podmínky pro kvalitní zabezpečení sportovní reprezentace ve gesci sportovních svazů. Vymezit kompetence a zodpovědnosti pro jednotlivé články podpory sportovní reprezentace. Státní podpora se zaměřuje na materiálně technickou základnu, trenérské zabezpečení, sportovní infrastrukturu, metodické a zdravotní zabezpečení. 69 CENTRA SPORT. REPREZENTACE ÒOrganizace zajišťující vrcholovou sportovní přípravu sportovní reprezentace. Jsou zřízeny národními sportovními svazy nebo sportovními institucemi, které jsou definovány národním koordinátorem se souhlasem sportovních svazů. Působí v nich nejlepší trenéři, metodici a zdravotní pracovníci pro příslušné sporty. ÒStátní podpora se bude stanovovat na základě kriterií celkové členské základy (včetně mládežnické), hodnoty materiálně technického vybavení, finanční náročnosti technického zabezpečení, dosažených výsledků v mezinárodních soutěžích, počtu a rozměru pořádaných sportovních akcí a zájmu veřejností. Cílem je vytvořit podmínky pro kvalitní zabezpečení sportovní reprezentace v gesci sportovních svazů a vymezit kompetence a zodpovědnosti pro jednotlivé články podpory sportovní reprezentace. 70 POSTAVENÍ KRAJŮ 1 ØKraj je územní společenství občanů; náleží mu právo na samosprávu, které vykonává v rozsahu stanoveném zákonem a v souladu s potřebami kraje (samostatná působnost). ØKraj je veřejnoprávní korporací; vystupuje v právních vztazích svým jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající. ØKraj pečuje o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů; při plnění svých úkolů chrání též veřejný zájem vyjádřený v zákonech a jiných právních předpisech. ØKraj má vlastní majetek a hospodaří s ním samostatně za podmínek stanovených tímto nebo zvláštním zákonem. Ø 71 POSTAVENÍ KRAJŮ 2 ØKraj je spravován, v rozsahu stanoveném zákonem, zastupitelstvem kraje.Dalšími orgány kraje jsou rada kraje, hejtman kraje a krajský úřad. Orgánem kraje je též zvláštní orgán kraje zřízený podle zákona. ØKraj může k plnění svých úkolů v samostatné působnosti zakládat a zřizovat právnické osoby a organizační složky jako zařízení bez právní subjektivity, pokud zákon nestanoví jinak. ØKraj je povinen vydávat potvrzení a vyhotovovat zprávy pro potřeby právnických a fyzických osob, stanoví-li tak zvláštní právní předpis. ØPotvrzení pro uplatnění práva v cizině je kraj povinen vydat jen v případě, že jsou mu požadované údaje známy. 72 POSTAVENÍ KRAJŮ 3 ØPokud zvláštní zákon upravuje působnost krajů a nestanoví, že jde o samostatnou či přenesenou působnost, platí, že jde vždy o činnosti patřící do samostatné působnosti krajů. ØKraj a jím zřízené nebo založené organizační složky a právnické osoby mohou užívat znak a prapor kraje. Jiné subjekty mohou užívat znak kraje jen s jeho souhlasem; k užívání praporu kraje není nutný jeho souhlas. ØKraji mohou být na jeho návrh znak a prapor kraje uděleny předsedou Poslanecké sněmovny. Kraj může navrhnout předsedovi Poslanecké sněmovny změnu znaku a praporu kraje. ØK označení budov, v nichž mají sídlo orgány kraje, může kraj užívat vedle velkého státního znaku i znak kraje. ØKraje mohou používat razítko kraje se znakem kraje. Znak kraje je vyobrazen uprostřed razítka a po obvodu razítka je uveden celý název kraje. Ø 73 ÚKOLY KRAJŮ V OBLASTI SPORTU ÒKraje a Hlavní město Praha (dále jen „kraje“) ve své samostatné působnosti vytvářejí podmínky pro sport a jeho rozvoj se zaměřením na sportovní aktivity dětí, seniorů a zdravotně postižených občanů a přístupu ke sportu širokých vrstev obyvatelstva, zejména pak: ozajišťují výstavbu, rekonstrukce, udržování a provozování svých sportovních zařízení, a poskytují je pro sportovní činnost občanů, ozajišťují finanční podporu sportu ze svého rozpočtu formou dotací, okontrolují účelné využívání svých sportovních zařízení. Ò Kraje poskytují ministerstvu podklady k žádostem o dotace a o poskytnutých dotacích za účelem jejich zveřejnění v Rejstříku sportu České republiky. 74 OBEC ÒObec je veřejnoprávní korporací, tedy právnickou osobou, která je základní jednotkou veřejné správy. V tomto smyslu je projevem samosprávy i, v různé míře podle typu obce, státní správy. V některých zemích je obcí téměř každé město či vesnice, v jiných zemích je obvyklé, že obec je tvořena větším množstvím vesnic nebo že některá sídla mohou být součástí města. Ò ÒRozhodují právní normou pro fungování obcí je Zákon č. 128/2000 Sb., „O obcích (obecní zřízení)“ 75 ORGÁNY OBCE ÒOrgánem obce je zastupitelstvo a rada. Navenek obec reprezentuje starosta. U měst se orgány nazývají zastupitelstvo, rada, starosta a městský úřad. V čele statutárních měst včetně hlavního města stojí primátor a úřad města se nazývá magistrát. V názvech dalších orgánů je před slovem „města“ příslušný přívlastek („hlavního“, „statutárního“). Orgány městysů jsou zastupitelstvo městyse, rada městyse, starosta a úřad městyse. Orgán obce je i Obecní či Městská policie. ÒObec v rámci své samostatné působnosti spravuje sama záležitosti, které jsou v jejím zájmu a v zájmu jejích občanů, pokud je nespravuje kraj. Obecní úřad zároveň v rámci přenesené působnosti vykonává státní správu v rozsahu vyplývajícím ze zákonů, přičemž některé obce mají některé působnosti přenesené působnosti nejen pro vlastní území, ale i pro území širšího správního obvodu. Ø 76 ZÁKON O OBCÍCH (128/2000 Sb.) 1 Ò§ 84 1)Zastupitelstvo obce rozhoduje ve věcech patřících do samostatné působnosti obce (§ 35 odst. 1). 2)Zastupitelstvu obce je vyhrazeno a)schvalovat program rozvoje obce, b)schvalovat rozpočet obce a závěrečný účet obce, c)zřizovat trvalé a dočasné peněžní fondy obce, d)zřizovat a rušit příspěvkové organizace a organizační složky obce, schvalovat jejich zřizovací listiny, 3) 77 ZÁKON O OBCÍCH (128/2000 Sb.) 2 e)rozhodovat o založení nebo rušení právnických osob, schvalovat jejich zakladatelské listiny, společenské smlouvy, zakládací smlouvy a stanovy a rozhodovat o účasti v již založených právnických osobách, f)delegovat zástupce obce, s výjimkou § 102 odst. 2 písm. c), na valnou hromadu obchodních společností, v nichž má obec majetkovou účast, g)navrhovat zástupce obce do ostatních orgánů obchodních společností, v nichž má obec majetkovou účast, a navrhovat jejich odvolání, 78 ZÁKON O OBCÍCH (128/2000 Sb.) 3 h)vydávat obecně závazné vyhlášky obce, i)rozhodovat o vyhlášení místního referenda, j)navrhovat změny katastrálních území uvnitř obce, schvalovat dohody o změně hranic obce a o slučování obcí, k)určovat funkce, pro které budou členové zastupitelstva obce uvolněni, l)zřizovat a rušit výbory, volit jejich předsedy a další členy a odvolávat je z funkce, Ø 79 ZÁKON O OBCÍCH (128/2000 Sb.) 4 m)volit z řad členů zastupitelstva obce starostu, místostarosty a další členy rady obce (radní) a odvolávat je z funkce, stanovit počet členů rady obce, jakož i počet dlouhodobě uvolněných členů tohoto zastupitelstva, zřizovat a zrušovat výbory, volit jejich předsedy a další členy a odvolávat je z funkce, n)stanovit výši odměn neuvolněným členům zastupitelstva obce, o)zřizovat a zrušovat obecní policii, p)rozhodovat o spolupráci obce s jinými obcemi a o formě této spolupráce, 80 ZÁKON O OBCÍCH (128/2000 Sb.) 5 r)rozhodovat o zřízení a názvech částí obce, o názvech ulic a dalších veřejných prostranství, s)udělovat a odnímat čestné občanství obce a ceny obce, t)stanovit zásady pro poskytování cestovních náhrad členům zastupitelstva obce, u)rozhodovat o peněžitých plněních poskytovaných fyzickým osobám, které nejsou členy zastupitelstva obce, za výkon funkce členů výborů, v)rozhodovat o zřízení, sloučení, splynutí, rozdělení a zrušení veřejného neziskového ústavního zdravotnického zařízení, navrhovat zástupce do jeho dozorčí rady a rozhodovat o převodu vlastnického práva k majetku, s nímž hospodaří veřejné neziskové ústavní zdravotnické zařízení nebo o jeho pronájmu v případech, kdy to stanoví zvláštní právní předpis 81 ZÁKON O OBCÍCH (128/2000 Sb.) 6 3)Není-li zřízena rada obce, vydává nařízení obce zastupitelstvo obce. 4)Zastupitelstvo obce si může vyhradit další pravomoc v samostatné působnosti obce mimo pravomoce vyhrazené radě obce podle § 102 odst. 2. 5)Zastupitelstvo obce rozhoduje o zrušení usnesení rady obce, jsou-li mu předložena k rozhodnutí podle § 105 odst. 1. 82 ZÁKON O OBCÍCH (128/2000 Sb.) 7 Ò§ 85 ÒZastupitelstvu obce je dále vyhrazeno rozhodování o těchto majetkoprávních úkonech: a)nabytí a převod nemovitých věcí včetně vydání nemovitostí podle zvláštních zákonů, převod bytů a nebytových prostorů z majetku obce, b)poskytování věcných darů v hodnotě nad 20 000 Kč a peněžitých darů ve výši nad 20 000 Kč fyzické nebo právnické osobě v jednom kalendářním roce, 83 ZÁKON O OBCÍCH (128/2000 Sb.) 8 c)poskytování dotací nad 50 000 Kč v jednotlivých případech občanským sdružením, humanitárním organizacím a jiným fyzickým nebo právnickým osobám působícím v oblasti mládeže, tělovýchovy a sportu, sociálních služeb, podpory rodin, požární ochrany, kultury, vzdělávání a vědy, zdravotnictví, protidrogových aktivit, prevence kriminality a ochrany životního prostředí, d)uzavření smlouvy o sdružení a poskytování majetkových hodnot podle smlouvy o sdružení, jehož je obec účastníkem, e)peněžité i nepeněžité vklady do právnických osob, Ø 84 ZÁKON O OBCÍCH (128/2000 Sb.) 9 f)vzdání se práva a prominutí pohledávky vyšší než 20 000 Kč, g)zastavení movitých věcí nebo práv v hodnotě vyšší než 20 000 Kč, h)dohody o splátkách s lhůtou splatnosti delší než 18 měsíců, i)postoupení pohledávky vyšší než 20 000 Kč, j)uzavření smlouvy o přijetí a poskytnutí úvěru nebo půjčky, o poskytnutí dotace, o převzetí dluhu, o převzetí ručitelského závazku, o přistoupení k závazku a smlouvy o sdružení, k)zastavení nemovitých věcí, l)vydání komunálních dluhopisů. Ø 85 ZÁKON O OBCÍCH (128/2000 Sb.) 10 Ò§ 99 –Rada obce 1)Rada obce je výkonným orgánem obce v oblasti samostatné působnosti a ze své činnosti odpovídá zastupitelstvu obce. V oblasti přenesené působnosti přísluší radě obce rozhodovat, jen stanoví-li tak zákon. 2)V obci, kde se rada obce nevolí, vykonává její pravomoc starosta, nestanoví-li zákon jinak (§ 102 odst. 4). 3)Radu obce tvoří starosta, místostarosta (místostarostové) a další členové rady volení z řad členů zastupitelstva obce. Počet členů rady obce je lichý a činí nejméně 5 a nejvýše 11 členů, přičemž nesmí přesahovat jednu třetinu počtu členů zastupitelstva obce. Rada obce se nevolí v obcích, kde zastupitelstvo obce má méně než 15 členů. 4)Je-li starosta nebo místostarosta odvolán z funkce nebo se této funkce vzdal, přestává být i členem rady obce 86 ZÁKON O OBCÍCH (128/2000 Sb.) 11 Ò§ 102 1)Rada obce připravuje návrhy pro jednání zastupitelstva obce a zabezpečuje plnění jím přijatých usnesení. 2)Radě obce je vyhrazeno a)zabezpečovat hospodaření obce podle schváleného rozpočtu, provádět rozpočtová opatření v rozsahu stanoveném zastupitelstvem obce, b)plnit vůči právnickým osobám a organizačním složkám založeným nebo zřízeným zastupitelstvem obce, s výjimkou obecní policie, úkoly zakladatele nebo zřizovatele podle zvláštních předpisů, nejsou-li vyhrazeny zastupitelstvu obce (§ 84 odst. 2), c)rozhodovat ve věcech obce jako jediného společníka obchodní společnosti, 87 ZÁKON O OBCÍCH (128/2000 Sb.) 12 d)vydávat nařízení obce, e)projednávat a řešit návrhy, připomínky a podněty předložené jí členy zastupitelstva obce nebo komisemi rady obce, f)stanovit rozdělení pravomocí v obecním úřadu, zřizovat a zrušovat odbory a oddělení obecního úřadu (§ 109 odst. 2), g)na návrh tajemníka obecního úřadu jmenovat a odvolávat vedoucí odborů obecního úřadu v souladu se zvláštním zákonem,32b) h)zřizovat a zrušovat podle potřeby, komise rady obce (dále jen "komise"), jmenovat a odvolávat z funkce jejich předsedy a členy, i)kontrolovat plnění úkolů obecním úřadem a komisemi v oblasti samostatné působnosti obce, 88 ZÁKON O OBCÍCH (128/2000 Sb.) 13 j)stanovit celkový počet zaměstnanců obce v obecním úřadu a v organizačních složkách obce, k)ukládat pokuty ve věcech samostatné působnosti obce (§ 58); tuto působnost může rada obce svěřit příslušnému odboru obecního úřadu zcela nebo zčásti, l)přezkoumávat na základě podnětů opatření přijatá obecním úřadem v samostatné působnosti a komisemi, m)rozhodovat o uzavírání nájemních smluv a smluv o výpůjčce; tuto působnost může rada obce svěřit příslušnému odboru obecního úřadu nebo příspěvkové organizaci obce zcela nebo zčásti. n)stanovit pravidla pro přijímání a vyřizování petic a stížností, o)schvalovat organizační řád obecního úřadu, p)plnit úkoly stanovené zvláštním zákonem. 89 ZÁKON O OBCÍCH (128/2000 Sb.) 14 3)Rada obce zabezpečuje rozhodování ostatních záležitostí patřících do samostatné působnosti obce, pokud nejsou vyhrazeny zastupitelstvu obce nebo pokud si je zastupitelstvo obce nevyhradilo. Rada obce nemůže svěřit starostovi ani obecnímu úřadu rozhodování v záležitostech podle odstavce 2 s výjimkou záležitostí uvedených v odstavci 2 písm. k) a m). 4)V obcích, kde starosta vykonává pravomoc rady obce (§ 99 odst. 2), je zastupitelstvu obce vyhrazeno též rozhodování ve věcech uvedených v odstavci 2 písm. c), d), f), j) a l). 5)Je-li rada obce odvolána jako celek a není-li současně s tím zvolena nová rada obce, vykonává dosavadní rada obce svou pravomoc až do zvolení nové rady obce. Ò Ò 90 ÚKOLY OBCÍ V OBLASTI SPORTU 1)Obce ve své samostatné působnosti vytvářejí podmínky pro sport, a jeho rozvoj se zaměřením na sportovní aktivity dětí, seniorů a zdravotně postižených občanů a přístupu ke sportu širokých vrstev obyvatelstva, zejména a)zajišťují výstavbu, rekonstrukce, udržování a provozování svých sportovních zařízení a poskytují je pro sportovní činnost občanů, b)zabezpečují finanční podporu sportu ze svého rozpočtu formou dotací, c)kontrolují účelné využívání svých sportovních zařízení. 2)Obce poskytují ministerstvu informace o žádostech o dotace a o poskytnutých dotacích za účelem jejich zveřejnění v Rejstříku sportu České republiky. 91 VEŘEJNÁ FINANČNÍ PODPORA ÒVeřejná finanční podpora sportu má za cíl podporovat zdravotní a společenský přínos sportu zejména v oblasti prevence civilizačních chorob, podpory zdravého životního stylu a propagace České republiky v zahraničí. Ò ÒPrioritně je veřejná finanční podpora poskytována na projekty mimoškolní sportovní aktivity dětí, projekty zpřístupňující sport širokým vrstvám obyvatelstva a osobám se sníženou schopností pohybu a orientace. Ø 92 POSKYTOVATELÉ PODPORY ØVeřejná finanční podpora sportu ze státního rozpočtu se uskutečňuje prostřednictvím samostatné rozpočtové kapitoly ministerstva, z rozpočtů obcí, krajů a hlavního města Prahy formou účelových dotací. Ò ØMinisterstvo vnitra, Ministerstvo obrany a Ministerstvo zdravotnictví zabezpečují finanční podporu svých úkolů ze svých rozpočtových kapitol. Ø 93 DOTACE 1 ÒDotace lze poskytnout pouze žadateli, který se věnuje činnostem převážně v oblasti sportu, a který je zapsán v Rejstříku sportu České republiky, jímž je: a)sportovní organizace s celostátní působností vč. sportovních svazů, b)sportovní klub, c)registrovaný sportovec, d)v odůvodněných případech jiná nezisková nestátní právnická osoba. Ø 94 DOTACE 2 ÒDotace nelze poskytnout žadateli: a)který má ke dni podání žádosti o dotaci splatný nedoplatek ve vztahu k veřejnému rozpočtu nebo ke zdravotní pojišťovně, b)který je v úpadku nebo v likvidaci, c)na jehož majetek byla nařízena exekuce nebo soudní výkon rozhodnutí nebo na jehož majetek byl podán návrh na exekuci nebo soudní výkon rozhodnutí, d)který byl v době 5 let před podáním žádosti potrestán za porušení zákazu dopingu a porušení antidopingových pravidel e)nevykonal povinnosti mu uložené pravomocným rozhodnutím Rozhodčího soudu při Nejvyšší sportovní autoritě f)který byl v době 5 let před podáním žádosti pravomocně odsouzen za spáchání trestného činu dotačního podvodu a nedošlo k zahlazení odsouzení za spáchání takového trestného činu. Je-li žadatelem právnická osoba, musí tento předpoklad splňovat statutární orgán nebo každý člen statutárního orgánu takové právnické osoby. 95 DOTACE 3 ÒDotace je možné poskytnout v těchto kategoriích činností na: a)zabezpečení sportovní reprezentace, b)zabezpečení sportovních talentů a jejich zdravotní péči, c)zabezpečování sportovních soutěží, d)zabezpečení mimoškolních sportovních aktivit dětí, e)zabezpečení financování sportovních zařízení, f)zabezpečení financování sportovní infrastruktury specifického významu, g)vzdělávání odborníků ve sportu, h)preventivní opatření v oblasti boje proti dopingu ve sportu. 96 DOTACE 4 ÒDotace není možné poskytnout na: a)úhradu závazků z předcházejících let, b)úhradu výdajů z předcházejících let, c)splácení úvěrů nebo úroků z úvěrů; to neplatí, jde-li o úvěr na stavbu nebo obnovu sportovní infrastruktury specifického významu 97 DOTACE 5 ØDotace se poskytuje na základě žádosti. Součástí žádosti je i studie proveditelnosti sportovního projektu. ØŘízení o poskytování dotací se řídí zvláštním právním předpisem. ØÚčel, rozsah a podmínky použití dotace se uvedou ve smlouvě o poskytnutí dotace mezi poskytovatelem dotace a žadatelem, kterému se má poskytnout dotace. ØNa poskytnutí dotace není právní nárok. ØOrgán, který obdržel žádost o poskytnutí dotace, si vyžádá stanovisko Nejvyšší sportovní autority. 98 DOTACE 6 Øorgán, který obdržel žádost o poskytnutí dotace zašle neprodleně ministerstvu informaci o žádosti spolu s kopií této žádosti. Orgán, který rozhodl o dotaci zašle ministerstvu rozhodnutí o dotaci včetně příslušných dokumentů. Ministerstvo zveřejní bez odkladu informace v Rejstříku sportu České republiky. ØMinisterstvo stanoví metodickým pokynem náležitosti žádosti o poskytnutí dotace, studie proveditelnosti a smlouvy o poskytnutí dotace. ØMinisterstvo stanoví metodickým pokynem priority v jednotlivých kategoriích činností pro poskytnutí dotací 99 ORGANIZACE VE SPORTU 1 ÒRegistrovaný sportovec ÒRegistrovaný sportovec je fyzická osoba vykonávající soustavně sportovní aktivitu, která je registrována v Rejstříku sportu České republiky. Ò ÒSportovní klub ØSportovní klub je nestátní nezisková organizace nebo obchodní společnost, která organizuje pravidelnou sportovní činnost nebo se účastní sportovních soutěží organizovaných sportovním svazem nebo sportovním svazem pověřenou právnickou osobou a je registrována v Rejstříku sportu České republiky. ØSportovní klub sdružuje své členy podle daných sportovních odvětví a zapisuje/registruje je do Rejstříku sportu České republiky. ØSportovní klub financuje svoji činnost z vlastních příjmů; sportovní klub může založit obchodní společnost. 100 ORGANIZACE VE SPORTU 2 ÒSportovní organizace s celostátní působností včetně sportovních svazů ØSportovní organizace s celostátní působností sdružují sportovní kluby a registrované sportovce. ØSportovní svaz je nestátní nezisková organizace sdružující na celostátní úrovni sportovní kluby v daném sportovním odvětví, která je registrována v Rejstříku sportu České republiky, a a)každoročně zajišťuje celorepublikové soutěže pro sportovní kluby nebo pořádá celostátní sportovní akci minimálně jednou za 5 let, b)vytváří podmínky pro pravidelné mimoškolní sportování dětí. 101 ORGANIZACE VE SPORTU 3 ØSportovní svaz reprezentuje sportovní odvětví, zabezpečuje jeho rozvoj a v tomto sportovním odvětví a)zastupuje zájmy sportovního odvětví ve vztahu k ministerstvům, krajům a obcím a k mezinárodnímu sportovnímu svazu, jehož je členem, b)zajišťuje přípravu sportovní reprezentace a její účast v mezinárodní sportovní soutěži, c)zajišťuje péči o sportovní talenty, d)organizuje nebo zajišťuje organizování celostátních sportovních soutěží, e)zřizuje komise a jiné orgány pro zajištění sportovně-technické stránky sportovních soutěží, dodržování pravidel a disciplíny ve sportovních soutěžích a dalších potřeb podle druhu sportu, f)povoluje provádění specializovaných činností sportovních odborníků a zajišťuje jejich vzdělávání a odbornou přípravu, g)plní úkoly v oblasti boje proti dopingu. 102 ORGANIZACE VE SPORTU 4 ØSportovní svaz financuje plnění úkolů podle tohoto zákona a svoji činnost z vlastních příjmů; Øsportovní svaz může založit obchodní společnost. ØPro účely podnikání ve sportovní reprezentaci může založit obchodní společnost pouze tehdy, je-li jejím jediným společníkem nebo akcionářem a podíl na zisku může použít pouze na plnění úkolů uvedených v odstavci 2 písm. b) a c) a na svoji činnost. 103 NEJVYŠŠÍ SPORTOVNÍ AUTORITA 1 ÒNejvyšší sportovní autorita je zřízena s cílem podpory sportovních aktivit, mezinárodní spolupráce v oblasti sportu, k prosazování a ochraně zájmů a k zajišťování potřeb v oblasti sportu. ÒNejvyšší sportovní autorita je odborným garantem ve všech oblastech sportu a zajišťuje účast státní reprezentace na olympijských hrách. ÒNejvyšší sportovní autorita je sdružením právnických i fyzických osob přijatých za jejich členy. ÒVnitřní poměry Nejvyšší sportovní autority a jejích orgánů upraví statut. ÒV souladu s pověřením Mezinárodního olympijského výboru plní funkci Nejvyšší sportovní autority Český olympijský výbor. Ò 104 NEJVYŠŠÍ SPORTOVNÍ AUTORITA 2 ÒPůsobnost Nejvyšší sportovní autority a)zastupuje zájmy svých členů v oblasti sportu při jednání s orgány veřejné moci, podporuje aktivity jednotlivých členů při rozvoji sportu v jednotlivých sportovních odvětvích a rozvoji sportovních aktivit pro široké vrstvy obyvatelstva, včetně sportovních soutěží, b)vyjadřuje se ke koncepci státní politiky ve sportu a k návrhům obecně závazných právních předpisů souvisejících s problematikou sportu, c)vyjadřuje se k žádostem o dotace, d)poskytuje podporu orgánům veřejné moci při prosazování rozvoje sportu, 105 NEJVYŠŠÍ SPORTOVNÍ AUTORITA 3 e)poskytuje svým členům poradenské a konzultační služby v otázkách spojených s působením v oblasti sportu včetně problematiky poskytování dotací a čerpání finančních prostředků z programů Evropské unie, f)organizuje vzdělávací činnost v oblasti sportu, g)na základě předchozího souhlasu členů zabezpečuje propagaci a šíření informací o jejich činnosti a v souvislosti s tím může vydávat a rozšiřovat informativní a odborné publikace, h)navazuje a rozvíjí styky s obdobnými institucemi a nevládními organizacemi v zahraničí, 106 NEJVYŠŠÍ SPORTOVNÍ AUTORITA 4 i)spolupracuje s Antidopingovým výborem České republiky v oblasti boje proti dopingu ve sportu, j)navrhuje ministerstvu jména osob pro prezidenta republiky k propůjčení nebo udělení státních vyznamenání České republiky podle zvláštního zákona pro osoby, které se vyznačují výjimečnou činností v oblasti sportu, a které dosahují vynikajících úspěchů ve své činnosti v oblasti sportu nebo osoby, které se vynikajícím způsobem zasloužily o Českou republiku, a/nebo které se zasloužily za významné proslavení své vlasti v zahraničí. Ò 107 NEJVYŠŠÍ SPORTOVNÍ AUTORITA 5 ÒRozhodčí soud při Nejvyšší sportovní autoritě ÒPři Nejvyšší sportovní autoritě působí stálý rozhodčí soud ÒRozhodčí soud při Nejvyšší sportovní autoritě (dále jen "rozhodčí soud") jako nezávislý orgán pro rozhodování sporů nezávislými rozhodci podle předpisů o rozhodčím řízení. ÒV čele rozhodčího soudu je předsednictvo jmenované a odvolávané Nejvyšší sportovní autoritou na dobu čtyř let. ÒPředsednictvo rozhodčího soudu se skládá z předsedy, místopředsedů a členů. Předsednictvo volí na dobu čtyř let předsedu rozhodčího soudu, který jedná jménem rozhodčího soudu. ÒPředsednictvo rozhodčího soudu je způsobilé se usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina jeho členů; usnáší se nadpoloviční většinou přítomných členů. 108 NEJVYŠŠÍ SPORTOVNÍ AUTORITA 6 ÒRozhodčí soud rozhoduje spory a)mezi vlastníky sportovních zařízení a osobami oprávněnými užívat sportovní zařízení, b)mezi sportovními organizacemi, jde-li o spor související se sportovní činností, c)mezi sportovními organizacemi a jejich členy, zaměstnanci nebo osobami vykonávajícími sportovní činnost, jde-li o spor související se sportovní činností, d)majetkové spory týkající se prostředků poskytnutých na sportovní činnost. 109 NEJVYŠŠÍ SPORTOVNÍ AUTORITA 7 ÉRozhodčí soud vydá svůj statut a řády, které musí být uveřejněny v Obchodním věstníku; statut a řády určují způsob jmenování rozhodců, jejich počet, a mohou výběr rozhodců vázat na seznam vedený u stálého rozhodčího soudu. ÉStatut a řády též určují způsob řízení a rozhodování i jiné otázky související s činností rozhodčího soudu a rozhodců včetně pravidel o nákladech řízení a odměňování rozhodců. ÉJestliže se strany dohodly na příslušnosti rozhodčího soudu a neujednaly v rozhodčí smlouvě jinak, platí, že se podrobily předpisům uvedeným v odstavci 4, platným v době zahájení řízení před rozhodčím soudem. ÉSpory rozhodují rozhodci rozhodčího soudu; způsobilost být jmenován rozhodce stanoví zvláštní zákon. 110 POŘÁDÁNÍ SOUTĚŽÍ ÒPořádat sportovní soutěže může osoba zapsaná v Rejstříku sportu České republiky, a to: 1)sportovní svaz, 2)sportovní klub, 3)jiná nezisková nestátní právnická osoba. ÒPořádat sportovní soutěže mezinárodního významu mohou jen právnické osoby zapsané v Rejstříku sportu České republiky. ÒOsoby uvedené v odstavci 1) a 2) mohou pořádáním sportovní soutěže a sportovní soutěže mezinárodního významu pověřit jinou právnickou osobu zapsanou v Obchodním rejstříku; tím není dotčena odpovědnost pořadatele sportovní soutěže a sportovní soutěže mezinárodního významu. Ò 111 POVINNOSTI POŘADATELŮ 1 ÒPořadatel sportovní soutěže je povinen a)o konání sportovní soutěže informovat v dostatečném časovém předstihu každou obec, na jejímž katastrálním území má sportovní soutěž probíhat, b)zajistit v odpovídající míře spolupráci s Policií ČR, Hasičským záchranným sborem, záchrannou službou, a v dostatečném časovém předstihu je o sportovní soutěži informovat, c)zajistit, aby sportovní zařízení splňovalo všechny požadavky stanovené zvláštními zákony, vyhovovalo z kapacitních a bezpečnostních hledisek pořádané sportovní soutěži, 112 POVINNOSTI POŘADATELŮ 2 d)zajistit možnost přístupu osob se sníženou schopností pohybu a orientace, e)je-li to nezbytné pro bezpečnost osob a majetku, přijmout potřebná opatření k zajištění pořádku v průběhu sportovní soutěže a vydat a zveřejnit návštěvní řád, ve kterém podle místních podmínek stanoví zejména pravidla pro vstup návštěvníků a osob bezprostředně vykonávajících pořadatelskou službu, f)je-li bezpečnost osob nebo majetku ve sportovním zařízení ohrožena závažným způsobem a přes veškerá opatření učiněná pořadatelem nedojde k obnovení pokojného stavu, je pořadatel povinen dát podnět k přerušení nebo k ukončení probíhající sportovní soutěže a bez zbytečného odkladu požádat o spolupráci Policii České republiky. 113 POVINNOSTI POŘADATELŮ 3 ÒPořadatel sportovní soutěže mezinárodního významu je dále povinen: a)zajistit, aby pro konání sportovní soutěže mezinárodního významu byla využita sportovní infrastruktura specifického významu, b)o konání sportovní soutěže mezinárodního významu informovat v dostatečném předstihu ministerstvo, Nejvyšší sportovní autoritu a kraj, v jehož katastrálním území má sportovní soutěž mezinárodního významu probíhat, c)Předložit předem ministerstvu a Nejvyšší sportovní autoritě záměr a studii proveditelnosti sportovní soutěže mezinárodního významu. É ÒMinisterstvo stanoví metodickým pokynem náležitosti záměru a studie proveditelnosti sportovní soutěže mezinárodního významu. Ò 114 POVINNOSTI POŘADATELŮ 4 ÒOprávnění Ministerstva vnitra 1)Pokud pořadatel závažným způsobem poruší povinnost, může Ministerstvo vnitra na základě oznámení obecního úřadu nebo z vlastního podnětu rozhodnout o tom, že konkrétní sportovní soutěž nebo sportovní soutěž mezinárodního významu se uskuteční bez účasti návštěvníků, a to až na dobu 1 roku. 2)Na základě žádosti pořadatele může Ministerstvo vnitra rozhodnout o zkrácení doby podle odstavce 1, pokud pořadatel prokáže, že přijal odpovídající opatření k zajištění bezpečnosti osob nebo majetku, 3) Pokud při sportovní soutěži nebo sportovní soutěži mezinárodního významu dojde k závažnému ohrožení bezpečnosti osob, nebo majetku v důsledku toho, že pořadatel neučinil veškerá opatření podle odst. 1 a 2 a pokojný stav je nucena obnovit Policie ČR, náleží Policii ČR náhrada vynaložených nákladů. 115 KONTROLA SPORTOVNÍCH SOUTĚŽÍ Ò Ò ØMinisterstvo vnitra vykonává kontrolu nad dodržováním podmínek stanovených v rozhodnutí Ò ØObecní úřad vykonává v přenesené působnosti kontrolu nad dodržováním povinností pořadatele Ò 116 SPRÁVNÍ DELIKTY 1 1)Pořadatel se dopustí správního deliktu tím, že a)v rozporu se zákonem o sportu § 20 odst. 1 písm. f) nevydá návštěvní řád nebo jej nezveřejní, b)v případech uvedených v § 20 odst. 1 písm. f) nedá podnět k přerušení nebo ukončení probíhajícího sportovního podniku anebo bez zbytečného odkladu nepožádá o spolupráci Policii České republiky, nebo c)poruší rozhodnutí podle § 21 odst. 1 o tom, že konkrétní sportovní podnik se uskuteční bez účasti návštěvníků. 2)Za správní delikt podle odstavce 1 písm. a) se uloží pokuta do 100 000 Kč, za správní delikt podle odstavce 1 písm. b) pokuta do 1 000 000 Kč a za správní delikt podle odstavce 1 písm. c) pokuta do 2 000 000 Kč. Ò 117 SPRÁVNÍ DELIKTY 2 ÒSpolečná ustanovení ke správním deliktům 1)Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila. 2) Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán. 3)Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byl spáchán. 4)Správní delikty podle tohoto zákona v prvním stupni projednává obecní úřad. 5)Pokuty vybírá a vymáhá orgán, který je uložil. Příjem z pokut je příjmem obce. Ò 118 OPATŘENÍ PROTI DOPINGU ÒZákaz užívání a držení dopingových látek ØUžívání a držení zakázaných léků a léčiv, jiných chemických látek a metod je zakázané ve sportovní soutěži a v přípravě sportovce na ni. Ø Ministerstvo stanoví obecně závaznou vyhláškou seznam zakázaných léků a léčiv, jiných chemických látek a metod (dále jen „zakázaný doping“). Ø Sportovní odborník, který se stará o přípravu sportovce na sportovní soutěž, nesmí mít zakázaný doping na sportovišti nebo v přítomnosti sportovce, a to i tehdy když ho sám užívá pro léčebné účely, to neplatí v případě, že jde o zakázaný doping určený pro léčebné účely sportovce povolený Antidopingovým výborem České republiky. 119 ANTIDOPINGOVÝ VÝBOR 1 ØAntidopingový výbor České republiky je zřízen ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, zajišťuje a organizuje činnost v oblasti boje proti dopingu ve sportu, provádí nezávislé dopingové kontroly a zajišťuje informovanost a osvětu v této oblasti. ØAntidopingový výbor České republiky a)vykonává preventivní opatření v boji proti dopingu ve sportu, b)spolupracuje s mezinárodními organizacemi v oblasti boje proti dopingu ve sportu, c)organizuje dopingové kontroly, d)rozhoduje ve věcech týkajících se antidopingových kontrol, e)povoluje použití dopingových látek na léčebné účely sportovců, f)pořádá vzdělávací akce v oblasti boje proti dopingu, g)vydává antidopingová pravidla obsahující zejména postup při provádění antidopingové kontroly. 120 ANTIDOPINGOVÝ VÝBOR 2 ØSídlem Antidopingového výboru České republiky je Praha. ØPodrobnosti o úloze a organizační struktuře Antidopingového výboru České republiky upraví Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ve statutu Antidopingového výboru České republiky. ØOsoba uvedená v Rejstříku sportu České republiky jako sportovec je povinna podrobit se antidopingové kontrole a strpět opatření a sankce Antidopingovým výborem České republiky uložené. 121 DOPING - ODPOVĚDNOST 1 ÒZa porušení zákazu dopingu a porušení antidopingových pravidel je disciplinárně odpovědný sportovec, kterému bylo dokázáno, že: a) ve vzorku získaném v jeho těle byla zjištěna přítomnost zakázaného dopingu nebo jeho metabolitů nebo indikátorů, b) použil nebo se pokusil použít zakázaný doping, c)odmítl se dostavit nebo se nedostavil k odběru vzorku bez náležitého důvodu po oznámení učiněném na základě příslušných antidopingových pravidel nebo se jiným způsobem vyhnul odběru vzorku, d)porušil příslušné podmínky týkající se dostupnosti sportovce pro testování mimo soutěž, včetně neposkytnutí požadovaných informací o pobytu a zmeškání testů, které jsou vyžadovány antidopingovými pravidly, e)podvedl nebo se pokusil podvést v průběhu kterékoli části dopingové kontroly, f)držel zakázaný doping, g)nelegálně nakládal s jakýmkoli zakázaným dopingem, podával nebo se pokusil podat zakázaný doping jakémukoli sportovci. 122 DOPING - ODPOVĚDNOST 2 ÒZa porušení zákazu dopingu a porušení antidopingových pravidel je disciplinárně odpovědný sportovní odborník, kterému bylo dokázáno, že: a)podvedl nebo se pokusil podvést v průběhu kterékoli části dopingové kontroly, b)držel zakázaný doping, c)nelegálně nakládal s jakýmkoli zakázaným dopingem, podával nebo se pokusil podat zakázaný doping jakémukoli sportovci anebo mu jinak pomáhal při jeho obstarání nebo užití. Ò 123 DOPINGOVÁ KONTROLA ØSportovec je povinen se podrobit dopingové kontrole a za tímto účelem oznamovat v čase důležitém pro vykonání dopingové kontroly místo svého pobytu Antidopingovému výboru České republiky nebo Laboratoři dopingové kontroly, nebo sportovnímu svazu či sportovnímu klubu, kterého je členem. Ò Ø Postup při vykonávaní dopingové kontroly a nakládání s odebraným biologickým materiálem upraví ministerstvo metodickým pokynem. 124 POVOLENÝ DOPING ÒPoužití dopingových látek na léčebné účely ØSportovec může při přípravě na sportovní soutěž a v průběhu sportovní soutěže užít zakázaný doping, pokud jeho aktuální zdravotní stav vyžaduje jeho použití a bylo-li mu jeho použití dopředu povoleno Antidopingovým výborem České republiky. Ò ØAntidopingový výbor České republiky může povolit použití zakázaného dopingu na léčebné účely na základě žádosti sportovce a lékařského posudku. 125 SANKCE ZA DOPING 1 ØZa porušení zákazu dopingu a porušení antidopingových pravidel podle tohoto zákona může uložit Antidopingový výbor České republiky sportovci a)napomenutí, pokud sportovec požil zakázaný doping v souvislosti s jeho zdravotním stavem a obsahovaly ho léky, které mu byly předepsané, a zakázaný doping nepožil s cílem ovlivnit svůj sportovní výkon, b)zákaz sportovní činnosti na tři měsíce až dva roky, pokud šlo o první zjištění porušení zákazu dopingu a porušení antidopingových pravidel, c)zákaz sportovní činnosti na 5 let až doživotní zákaz sportovní činnosti, pokud šlo o opakované zjištění porušení zákazu dopingu a porušení antidopingových pravidel. a) 126 SANKCE ZA DOPING 2 ØZa porušení zákazu dopingu a porušení antidopingových pravidel podle tohoto zákona může uložit Antidopingový výbor České republiky sportovnímu odborníkovi zákaz sportovní činnosti na 5 let až doživotní zákaz činnosti, pokud šlo o opakované zjištění porušení zákazu dopingu a porušení antidopingových pravidel. Ø Sportovec, kterému byla uložena sankce podle odstavce 1 písm. b) a/nebo c) se nesmí po dobu trvání zákazu sportovní činnosti zúčastnit sportovní soutěže v žádném sportu. 127 SANKCE ZA DOPING 3 ØSankce za porušení zákazu dopingu a porušení antidopingových pravidel je nutno ukládat s přihlédnutím k povaze a závažnosti spáchaného činu; Tam, kde postačí uložení sankce méně postihující, nesmí být uložena sportovci nebo sportovnímu odborníkovi sankce citelnější. Ò Ø Při stanovení druhu trestu a jeho výměry Antidopingový výbor České republiky přihlédne k polehčujícím a přitěžujícím okolnostem činu, zejména zohlední míru zavinění sportovce nebo sportovního odborníka, věk sportovce, skutečnosti, zda sportovec nebo sportovní odborník poskytl účinnou pomoc při odhalování porušení dopingu a antidopingových pravidel. 128 SANKCE ZA DOPING 4 ØZákaz sportovní činnosti začíná plynout ode dne oznámení rozhodnutí Antidopingového výboru České republiky sportovci nebo sportovnímu odborníkovi a končí datem v rozhodnutí uvedeném, nejedná-li se o doživotní zákaz činnosti. Ò ØAntidopingový výbor České republiky zašle neprodleně ministerstvu rozhodnutí o uložení sankce za porušení zákazu dopingu a porušení antidopingových pravidel za účelem jejich zveřejnění v Rejstříku sportu České republiky. 129 REJSTŘÍK SPORTU ÒRejstřík sportu České republiky ØRejstřík sportu České republiky je informačním systémem veřejné správy, jehož správcem je Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ØRejstřík je veřejně přístupný s výjimkou části obsahující osobní údaje fyzických osob. Každý má právo do něj nahlížet. Ministerstvo má přístup i do neveřejné části seznamu. ØPři zveřejňování údajů v rejstříku dbá ministerstvo na ochranu osobních údajů podle zvláštních předpisů. 130 ČÁSTI REJSTŘÍKU 1 ØRejstřík obsahuje seznam registrovaných sportovců, sportovních klubů, sportovních svazů, a jiných neziskových nestátních právnických osob, jejichž činnost je převážně v oblasti sportu, seznam žádostí o dotace, seznam poskytnutých dotací a seznam pořádaných sportovních soutěží mezinárodního významu. Rejstřík má veřejnou a neveřejnou část. Ø V části seznamu Registrovaní sportovci se uvede jméno sportovce, adresa trvalého pobytu sportovce, sportovní odvětví, ve kterém sportovec vykonává svoji činnost, kontakt, sankce, které sportovci byly uděleny, včetně sankcí za doping; v neveřejné části datum narození sportovce. 131 ČÁSTI REJSTŘÍKU 2 ØV části seznamu Sportovní kluby se uvede název klubu, právní forma klubu, pokud bylo přiděleno, i identifikační číslo, sídlo klubu, sportovní odvětví, ve kterém nebo ve kterých klub vykonává svoji činnost, odpovědná osoba, kontakt, a seznam členů podle jednotlivých sportovních odvětví, ve kterém je uvedeno jméno člena, adresa jeho trvalého pobytu a sankce, které členovi klubu byly uděleny, včetně sankcí za doping; v neveřejné části datum narození člena klubu. Ò 132 ČÁSTI REJSTŘÍKU 3 ØV části seznamu Sportovní svazy se uvede název svazu, právní forma svazu, pokud bylo přiděleno, i identifikační číslo, sídlo svazu, sportovní odvětví, ve kterém svaz vykonává svoji činnost, odpovědná osoba, kontakt, dále seznam sportovních klubů, které sdružuje a seznam sportovních odborníků, kterým sportovní svaz povolil provádění specializovaných činností, ve kterém je uvedeno jméno sportovního odborníka, adresa trvalého pobytu sportovního odborníka, předmět činnosti a sportovní odvětví, ve kterém sportovní odborník vykonává svoji činnost, kontakt a sankce, které sportovnímu odborníkovi byly uděleny, včetně sankcí za doping; v neveřejné části datum narození sportovního odborníka. 133 ČÁSTI REJSTŘÍKU 4 ØV části seznamu Jiné neziskové nestátní právnické osoby se uvede název právnické osoby, právní forma právnické osoby, pokud bylo přiděleno, i identifikační číslo, sídlo právnické osoby, sportovní odvětví, ve kterém právnická osoba vykonává svoji činnost, odpovědná osoba a kontakt. ØV části seznamu Žádosti o dotace se uvede datum podání žádosti o dotace, osoba, která žádost o dotaci podala, předmět žádosti o dotaci a výše požadované dotace a subjekt, který o dotaci rozhoduje. Øse uvedeV části seznamu Sportovní soutěže mezinárodního významu datum, místo konání, pořadatel, záměr a studie proveditelnosti sportovní soutěže mezinárodního významu. 134 ZÁPIS A ZMĚNA V REJSTŘÍKU ØDo rejstříku se zapisuje na žádost osoby, která splňuje podmínky pro zapsání podle tohoto zákona. ØMinisterstvo vyškrtne osobu zapsanou v rejstříku a)na základě žádosti o vyškrtnutí, b)je-li právnická osoba zrušena, c)zemře-li fyzická osoba. ØZapsaná osoba je povinna bez odkladu nahlásit ministerstvu každou změnu údajů. Tato povinnost se obdobně vztahuje i na sportovní kluby, sportovní svazy, a jiné neziskové nestátní právnické osoby, jejichž činnost je převážně v oblasti sportu. ØMinisterstvo upraví vyhláškou náležitosti žádosti o zapsání do rejstříku a žádosti o vyškrtnutí z rejstříku. 135 SOCIÁLNÍ ASPEKTY 1 136 ÒRole domácností ü SOCIÁLNÍ ASPEKTY 2 137 ÒRole domácností ü SOCIÁLNÍ ASPEKTY 3 138 ÒRole domácností ü SOCIÁLNÍ ASPEKTY 4 139 ÒRole domácností ü SOCIÁLNÍ ASPEKTY 5 140 ÒRole domácností SOCIÁLNÍ ASPEKTY 6 141 ÒRole domácností SOCIÁLNÍ ASPEKTY 7 142 ÒRole domácností SOCIÁLNÍ ASPEKTY 8 143 ÒRole domácností SOCIÁLNÍ ASPEKTY 9 144 ÒRole domácností SOCIÁLNÍ ASPEKTY 10 145 ÒRole domácností SOCIÁLNÍ ASPEKTY 11 146 ÒFinancování ve TK Agrofert Prostějov (TK Plus s. r. o.) Podle věku a délky návštěvy sportovního klubu si klub stanovil podmínky pro financování rodiny pro sportující dítě, které je členem klubu. Podmínky pro začátečníky jsou dosti náročné, pokud však dítě výkonnostně roste, lze po krátkém čase přestat platit členské příspěvky. Jednorázové příspěvky ročně musí rodina postupně navyšovat, takže pokud dítě dospěje až do kategorie staršího žactva, představuje jednorázový příspěvek rodiny ročně 20.000,- Kč. Rodina se finančně podílí také na soutěžích, startovném a cestovném. Sportování ve vybraném sportovním klubu je tedy umožněno pouze rodinám se středními a vyššími příjmy. Pokud by měla rodina nedostatek finančních prostředků na její zabezpečení (běžného života), nemůže jejich dítě hrát tenis.. . Ò Ò Ò ÒKONEC 147