Antropometrie - somatometrie


Patří k objektivní vyšetřovací metodě – můžeme data přesně změřit.

1.     Hmotnost těla – nejvhodnější je páková (lékařská váha), váha by měla být vyvážená,
kalibrovaná.

Pacient by měl výt vyslečen do spodního prádla a bez obuvi. Při kontrole hmotnosti vždy vážit ve
stejné době na stejné váze.

Kojenci se váží ve speciální dětské váze – korýtku (hmotnost kojenců se udává v gramech,
s přesností na 10dkg).

Normy stanoveny dle věku, výšky a pohlaví.

Pozn . BMI – vyjadřuje poměr hmotnosti k výšce těla,nad hodnotu 25 nadváha a s ní kardiovaskulární
rizika

Stanovení procenta tělesného tuku – Metoda bioelektrické impedance - BIA(využívá rozdílné vodivosti
elektrického proudu tkáněmi lidského těla.BIA měří odpor, který tělo(tuková tkáň) – klade průchodu
proudu s nízkou intenzitou.Kontaktní elektrody jsou umístěny v párech na rukou (bimanuální
lokalizace) nebo na nohou (bipedální lokalizace).Výsledky nemusí být zcela přesné, závisí na
aktuální hydrataci.

·        Měření tloušťky kožních řas – kaliperace na 10 místech těla, nebo ultrazvukem

Poměr obvodu pasu k obvodu boků – WHR (waist to hip ratio)


2.     Výškové a délkové rozměry  - obecně výšku udáváme v cm s přesností na 1cm, míry částí těla
s přesností ±0,5cm

Základní postoj pro měření – bez obuvi, dotek stěny zády,patami hýžděmi ale hlavou ne, stoj spojný,
hlava rovně – tzv. Frankfurtská horizontála

·        Měření HKK – délky:

a) celé HK – měří se ve stoji nebo v sedu při volně visící HK,vzdálenost akromion →daktilion
(špička 3.prstu)

b) délka paže a předloktí – akromion →processus styloideus radií

c) délka paže – akromion →laterální epikondyl humeru (later.epik.humeru vyhledat na flekt HK
v loketním kloubu)

d) předloktí – mediální epikondyl humeru →processus styloideus ulnae

d) ruky – spojnice obou process.styloideií (radií a ulnae) →daktylion

 - obvody na HKK

a) relaxované paže – měříme přes největší objem svalstva na HKK(přes triceps+biceps), vhodné je
napsat vzdálenost v cm od akromionu

b) paže při kontrakci svalu – měříme ve stejném místě jako obvod relaxované paže, pacient „zatne“
svaly na paži (izometrická kontrakce), loketní kloub v 90st flexi

c) obvod loketního kloubu – měří se přes kubitální jamku,loketní kloub v semiflexi (v 30st)

d) obvod předloktí – měříme v nejsilnějším místě horní 1/3 předloktí

e) obvod zápěstí – měříme přes oba precess.styloideí

f) obvod přes hlavičky metakarpů

g) prstů – pomocí kroužkových nebo zlatnických mír


·        Měření DKK – délky: veškeré délky DKK měříme vleže na zádech

a) délka DKK:  – vzdálenost funkční (relativní) – spina iliaca anter.superior → malleolus medialis

                             - vzdálenost absolutní (anatomická) – trochanter major → malleolus
lateralit

                             - vzdálenost od pupku → malleolus medialis (měří se u šikmé,
asymetrické pánve)

b) délka stehna – trochanter major → zevní štěrbina kolenního kloubu

c) délka bérce – hlavička fibuly → malleolus lateralis

d) délka nohy – pata → nejdelší prst na noze (nutno zaznamenat, který to je), nohu můžeme i
obkreslit a pak vzdálenost změřit

 - obvody DKK

a) stehna – přes tříslo

               -  v nejširším místě stehna – 10cm od patelly

               - těsně nad kolenem, přes vasty

b) kolena – přes patellu

c) přes tuberositas tibiae

d) lýtka – v nejsilnějším místě (zaznamenat vzdálenost od patelly)

e) kotníky – přes oba kotníky (mediální i laterální)

f) přes nárt a patu – středem paty přes ohbí

g) přes hlavičky metatarsů


·        Měření hlavy

a) šířka – přímá vzdálenost mezi euriony (leží přibližně nad ušními boltci) – měří se pomocí
kefalometrů (posuvné měřidlo)

b) délka hlavy – přímá vzdálenost mezi glabelou (mezi obočím) a opistokranionem (nejvíce vyklenuté
místo kosti tylní)

c) obvod – mezi opistokranionem a glabelou – měření pásovou mírou kolmo na podélnou osu těla


·        Měření trupu

a) šířka ramen – vzdálenost mezi oběma akromiony

b) rozpětí paží – přímá vzdálenost mezi oběma daktyliony v rozpažení (mělo by být shodné s tělesnou
výškou)

c) sagitální průměr hrudníku – střed sterna → trnový výběžek obratle ve stejné výšce

d) šířka pánve – vzdálenost bikristální, bispinální (mezi spinami ant. super.) bitrochanterická ,
měří se posuvným měřidlem (pelvimetrem)

e) hloubkový rozměr pánve – trn L5 → horní okraj symfýzy

f) obvod hrudníku – měření přes mesosternale (střed sterna) – horní okraj prsu → dolní okraj
lopatek, u mužů,dětí a skoliotiků se měří nad prsními bradavkami

                                - měření přes xyfosternale – těsně nad proces.xyphoideus (u žen
měříme pod prsy, u mužů nad prsními bradavkami)

Obvod hrudníku měříme 3x po max inspiriu a 3x po max expiriu.

g) obvod břicha – ve výšce pupku v horizontální rovině (nepřesné, neměří se v místě pevných
kost.bodů)

h) obvod boků – ve výšce trochanterů major